Zdroj: Archiv

[quote]V prognóze vydané 9.11. 2016 Komise uvádí, že v roce 2017 dosáhne růst v eurozóně 1,5 % a v EU 1,6 % kvůli překážkám růstu a oslabení podpůrných faktorů.[/quote]

Očekává se, že hospodářský růst v Evropě bude pokračovat mírným tempem, jelikož zlepšení na trhu práce, k nimž došlo v poslední době, a rostoucí soukromá spotřeba vyvažuje řada překážek růstu a oslabování podpůrných faktorů. Podle včera zveřejněné podzimní prognózy očekává Evropská komise růst HDP v eurozóně ve výši 1,7 % v roce 2016, 1,5 % v roce 2017 a 1,7 % v roce 2018 (jarní prognóza uváděla 1,6 % v roce 2016 a 1,8 % v roce 2017).

Růst HDP v celé EU by měl sledovat obdobný trend a dosáhnout 1,8 % v tomto roce, 1,6 % v roce 2017 a 1,8 % v roce 2018 (jarní prognóza přitom zněla 1,8 % v roce 2016 a 1,9 % v roce 2017).

1

2

Hlavním motorem růstu by až do roku 2018 měla zůstat soukromá spotřeba. Podle očekávání dále poroste zaměstnanost a mírně se zvýší mzdy, což by ji mělo podpořit. V důsledku mimořádně akomodativní měnové politiky by měly příznivým faktorem pro růst zůstat i výpůjční náklady. Celkový rozpočtový schodek eurozóny bude i nadále klesat a fiskální politika bude s velkou pravděpodobností nadále orientována nerestriktivně. Investice by se měly dále zvyšovat.

Vyhlídky růstu nicméně zatěžuje politická nestabilita, pomalý růst za hranicemi EU a slabý celosvětový obchod. Rovněž stále existuje riziko, že by růst mohly brzdit špatné hospodářské výsledky v posledních letech, a přetrvávající stagnace naznačuje možnost rychlejšího růstu bez nepřiměřených inflačních tlaků. Kromě toho se v nadcházejících letech evropská ekonomika už nebude moci spoléhat na výjimečnou podporu, kterou představovaly vnější faktory jako například klesající ceny ropy a znehodnocení měny.

Místopředseda Komise Valdis Dombrovskis k tomu řekl:

Ekonomiky EU prokázaly, že jsou odolné. Očekáváme, že hospodářství všech členských států v příštím roce zaznamená růst. Vzhledem k rostoucí všeobecné nejistotě je nyní ještě důležitější, abychom prováděli zdravou a obezřetnou makroekonomickou a rozpočtovou politiku. Zároveň je třeba řešit nerovnosti ve společnosti, aby se nikdo necítil opomenut.“

Komisař Pierre Moscovici dodal:

V roce 2017 bude muset ekonomický růst v Evropě obstát v situaci, která je nepříznivější než na jaře. Velmi povzbudivými signály jsou zejména tempo vytváření nových pracovních míst podpořené nedávnými reformami v mnoha zemích, klesající schodky veřejných financí v eurozóně, zvýšení investic a dynamičtější obchod uvnitř EU. V nestabilní a nejisté době musíme vyvíjet maximální úsilí, abychom ochránili a posílili oživení, a zajistit rovněž, aby jeho přínos pocítily všechny vrstvy společnosti.“

Současné oživení zaznamenají všechny členské státy

Přestože panující trend velkých rozdílů v ekonomické výkonnosti je HDP Unie nyní vyšší než před krizí a v některých členských státech dosáhl více než 10 % nad svou nejnižší úroveň. Hospodářská aktivita ve všech členských státech během období prognózy dále poroste, avšak zůstane nerovnoměrná.

Investice naberou na tempu v roce 2018 částečně díky spolufinancování ze strany EU

Po nepříznivém období nízkého růstu poptávky, očekávání slabého potenciálního růstu, probíhajícího snižování zadluženosti podniků v některých členských státech a zvýšené nejistoty se konečně zlepšují vyhlídky pro investiční prostředí a investice by měly v roce 2018 začít růst.

Projekty financované v rámci investičního plánu pro Evropu, jakož i – v některých členských státech – projekty spolufinancované z fondů EU z programového období 2014–2020 by měly ve větší míře podpořit soukromé a veřejné investice, neboť vstupují do fáze realizace. Celkově se předpovídá, že investice vzrostou o 3,3 % v letošním roce, o 3,1 % v roce 2017 a o 3,5 % v roce 2018.

Oživení povede k poměrně značné tvorbě pracovních míst

Očekává se, že zaměstnanost v eurozóně i celé EU v letošním roce vzroste o 1,4 %, což je nejrychlejší tempo od roku 2008, třebaže trh práce zůstává ochablý. K tvorbě pracovních míst bude nadále přispívat růst tažený domácí poptávkou, mírný nárůst mezd a také opatření fiskální politiky a strukturální reformy v některých členských státech. Růst zaměstnanosti podle prognózy zůstane relativně stabilní, i když v letech 2017 a 2018 lehce zpomalí. Ačkoli letos má pracovní síla růst rychleji v důsledku vyšší míry účasti a postupné integrace uprchlíků na trh práce, nezaměstnanost v eurozóně se má snížit relativně rychle, z 10,1 % v roce 2016 na 9,7 % v příštím roce a 9,2 % v roce 2018.

Očekává se, že v EU bude trend stejný, přičemž míra nezaměstnanosti by měla klesnout z letošních 8,6 % na 8,3 % v příštím roce a 7,9 % v roce 2018. Pokud jde o eurozónu, je to nejnižší úroveň od roku 2009. Oproti maximální úrovni 12 % v roce 2013 se tato hodnota snížila, stále je však vysoko nad úrovní minima z roku 2007 (7,5 %).

Dosavadní velmi nízká inflace začne růst kvůli cenám energií

V první polovině roku byla inflace v eurozóně velmi nízká pro klesající ceny ropy. Ve třetím čtvrtletí se však začala zvedat, protože vliv předchozího snižování cen začal odeznívat. Protože se nyní předpokládá růst cen ropy, měla by se inflace vyšplhat mírně nad 1 %. Jádrová inflace, z níž jsou vyloučeny kolísavé ceny energií a potravin, by měla pozvolna růst za současného vyššího růstu mezd a dalšího zmenšení mezery výstupu. Celkově se očekává, že inflace v eurozóně vzroste z 0,3 % v roce 2016 na 1,4 % v letech 2017 a 2018. V celé EU by měla vzrůst z 0,3 % v letošním roce na 1,6 % v roce 2017 a 1,7 % v roce 2018.

Stav veřejných financí se bude nadále zlepšovat

Očekává se, že v horizontu let 2017–2018 budou agregovaný schodek veřejných financí i poměr veřejného dluhu k HDP v eurozóně dále klesat. Schodek veřejných financí v eurozóně by měl klesnout z úrovně 1,8 % HDP v letošním roce na 1,5 % v letech 2017 i 2018. Je to důsledek snížení sociálních transferů v souladu s klesající nezaměstnaností, umírnění mzdových nákladů ve veřejném sektoru a nízkých úrokových sazeb, které zlevňují obsluhu dluhu. Poměr dluhu k HDP se má podle předpokladů snížit z 91,6 % v roce 2016 na 89,4 % v roce 2018.

Celosvětový růst podpoří vývoz jen málo

V posledních měsících dále klesal růst celosvětového HDP, který se pro letošní rok nyní odhaduje na 3,2 %, což je nejméně od roku 2009. Protože se však očekává posílení růstu na rozvíjejících se trzích a ve Spojených státech, tempo celosvětového růstu (mimo EU) by se mělo mírně zlepšit.

V současné době slabý světový obchod mimo EU nepříznivě dopadá na vývoz z eurozóny i přes to, že obchod uvnitř eurozóny je stabilní. Světový obchod, jehož letošní výsledky jsou mimořádně skromné, poroste v roce 2016 pomaleji než HDP. V roce 2017 se však růstu HDP již vyrovná a v roce 2018 ho lehce převýší. Dovoz do eurozóny poroste rychleji než vývoz. Stávající přebytek běžného účtu eurozóny by měl podle prognózy v posuzovaném období klesnout.

Rizika ohrožující prognózu vzrostla

Rizika ohrožující prognózu v posledních měsících vzrostla a jsou jasně vychýlena nepříznivým směrem, mimo jiné v důsledku toho, že Spojené království hlasovalo pro odchod z EU, což vyvolalo nejistotu a lze považovat za faktor zvýšeného politického rizika v současném nestálém politickém prostředí. Vzrostla rovněž vnější rizika, například nejisté tendence ekonomického vývoje v Číně a riziko zhoršení geopolitických konfliktů.

Souvislosti

Prognóza vychází ze souboru vnějších předpokladů týkajících se směnných kurzů, úrokových sazeb a cen komodit s referenčním datem 24. října 2016. Použité hodnoty odrážejí tržní očekávání vyplývající z trhů s deriváty v době vypracování prognózy.

V případě všech ostatních vstupních údajů, včetně předpokladů týkajících se vládních politik, tato prognóza zohledňuje informace do 31. října 2016 včetně. V úvahu byly vzaty pouze politiky věrohodně oznámené a dostatečně podrobné. Prognózy předpokládají, že nedojde ke změnám politiky.

Česká republika: očekává se růst, budou ale dominovat rizika poklesu.

Investice vážou na růst ekonomiky. V roce 2016 roste ekonomika České republiky podle prognózy o 2,2 % ve srovnání s 4,5 % v roce 2015. Došlo k prudkému poklesu investic během první poloviny roku 2016, částečně kvůli významně nižší úrovni spolufinancování investiční aktivity ze strany EU. Očekává se, že se investiční aktivita v průběhu druhé poloviny roku poněkud obnoví, obnova bude ale zastíněna růstem za celý rok.

Růst soukromé spotřeby byl v průběhu prvního pololetí. poněkud slabý I když se očekává růst v druhé polovině roku, celkový růst v roce 2016 bude nižší ve srovnání s 2015, což povede ke zvýšení míry úspor. Naopak se očekává, že čistý vývoz významně přispěje k růstu, protože pokles investic snižuje poptávku po dovozu vztahujícímu se k investicím. Prognózuje se zrychlení růstu v letech 2017 a 2018 na základě prognózy zrychlení růstu investic v roce 2017 a 2018 s cílem přispět k vyššímu růstu reálného HDP, až české orgány zvýší čerpání fondů EU.

Od soukromé spotřeby se také očekává velký pozitivní přínos, navzdory očekávanému zpomalení růstu zaměstnanosti. Když se však investice zvednou, očekává se slábnutí kladného příspěvku čistého vývozu, jak poroste poptávka po dovozu z investic Rizika spojená s tímto výhledem tlačí růst směrem dolů a zahrnují nejistotu ohledně načasování a velikosti oživení investiční aktivity a možnosti nižšího než očekávaného růstu světového obchodu.

Očekává se, že přebytek obchodní bilance letos 5,1 % HDP proti 4,5 % 2015 souvisí s poklesem investic, slabší váhy spotřeby rostoucí s vahou dovozů. Zatímco růst dovozu v průběhu období bude mít vliv marginální; přebytek obchodu bude marginální s ohledem na mírně pozitivní podmínky obchodní výměny.

Reálný růst HDP od roku 2009 v paritě kupní síly

3

Očekává se zpomalení silného růstu zaměstnanosti, v posledních čtvrtletích taženého prudkým nárůstem míry participace, populace v produktivním věku během tohoto období klesala. To bylo usnadněno větším zapojením žen a starších pracovníků na trhu práce. Rozsah a míra účasti dále vzroste nad průměr EU, ale poroste pravděpodobně omezeně a růst zaměstnanosti se bude blížit nule.

Míra nezaměstnanosti by měla zůstat v průběhu tohoto období kolem 4 %; patří k nejnižším v EU a očekává se, že podmínky na trhu práce budou tlačit na urychlení růstu mezd. Těsné podmínky na trhu práce představují další protiinflační riziko ekonomického růstu v České republice. Nedostatek nabídky na trhu práce by mohl působit na konkurenceschopnost ekonomiky.

Pomalý návrat k cílové inflaci znamená, že inflace zůstala nízká během prvních tří čtvrtletí roku 2016 a očekává se, že bude v průměru 0,5 % za celý rok. Podle předpovědi se inflace zvýší v roce 2017 uprostřed mezi růstem dovozních cen a růstem regulovaných cen, zejména v energetice. Tento rostoucí trend bude pokračovat i v roce 2018 a inflace se očekává s návratem k hospodářskému růstu 2,2 % v roce 2016 z 4,5 % v roce 2015, a to především v důsledku poklesu investic spojených s cyklem finančních prostředků investic EU.

Růst se očekává 2,6 % v roce 2017 a 2,7 % v roce 2018 jak se investiční aktivita zotaví, a také s podporou pokračující síly soukromé a veřejné spotřeby. Celkový vládní schodek poklesne podle předpovědi na 0,2 % v roce 2016 z 0,6 % v roce 2015, ale bude se vkrádat vzhůru v letech 2017 a 2018.

Cílem České národní banky je inflace ve výši 2 % v průběhu druhé poloviny roku. Česká národní banka uvedla, že očekává skončit svou kurzovou intervenci 2017. To by mohlo vést ke zhodnocení koruny a snížilo rizika inflace.

Schodek vládního sektoru 2015 byl mírně revidován z 0,4 % na 0,6 % HDP, v důsledku přeřazení převodů EU mezi prvky zvyšující schodek veřejných výdajů. U deficitu 2016 se očekává zlepšení o zhruba 0,2 % HDP. Celkově by se daňové příjmy měly zvýšit, nejvíce daní z příjmu fyzických osob a sociálními příspěvky. Vyšší spotřební daně tabáku a očekávaný pozitivní dopad přinese zavedení zvýšené kontroly DPH.

Navzdory nárůstu daňových příjmů, se očekává, že celkové příjmy poněkud poklesnou, a to především v důsledku poklesu transferů přijatých od EU. Na výdajové straně se klesající čerpání fondů EU v roce 2016 odráží v nižších veřejných investicích. Pokračuje silný růst spotřeby vlády-především z důvodu rostoucích mezd ve státní správě a učitelů-měl by částečně vykompenzovat zpomalení investic.

Celkový schodek veřejných financí v roce 2017 se podle očekávání zhorší na 0,6 % HDP. To je hlavně kvůli očekávanému zrychlení veřejných investic po poklesu v předchozím roce. Daňové příjmy jsou nastaveny k posílení opatření zaměřených na boj proti daňovým únikům, například nově implementované zprávy elektronického prodeje.

Tyto obecné trendy budou pokračovat v roce 2018, kdy celkový schodek dosáhne 0,8 % HDP. Při tlaku na běžné výdaje se očekává, že v roce 2018 poklesnou. Ve stejné době se budou kapitálové investice nadále zvyšovat v důsledku zvýšení využívání finančních prostředků EU na spolufinancování projektů.

Strukturální deficit se má snížit na ¼ % HDP v roce 2016. V letech 2017 a 2018 se odhaduje, že se zvýší na ¾ % a 1,0 % HDP. Poměr dluhu k HDP má i nadále klesající tendence, od cca 40 % 2015 na cca 38,5 % HDP 2018.

4

V hodnocení České republiky se přes všechny odhady růstu přesahující průměr EU vícekrát opakuje pokles růstu ze 4 % HDP do 3. Q 2015 (ve 4.Q byla již stagnace) poukazuje na rizika dalšího vývoje ekonomiky a jejího růstu. Zdá se vliv podněcujících vlivů domácí pravice, proto jsme trochu neorganicky uvedli obrázky na počátku článku. Že se Komise soustřeďuje spíš na brzdy vývoje, není tak špatné. Je ale nestoudnost, když na to poukazují pachatelé a zastánci chyb!

 

 

 

 

 

 

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno