[quote]V článku jsou shrnuty 4 dokumenty vydané Komisí i jako příprava summitu EU 7. 3. v Turecku. Z přijatých dokumentů je zřejmé, jak české orgány významně zabodovaly. Škoda jen, že kolem toho bylo tolik neznalostí a dryáčnického pokřiku! Jen pokud jde o počet migrujících z Afganistánu a Kosova, chtělo by to hlubší rozbor, proč z území s velkou expozicí NATO a EU je tolik běženců.[/quote]

Azyl v členských státech EU: rekordní počet více než 1,2 milionu žadatelů o azyl poprvé registrovaných v roce 2015. Hlavní běženci jsou Syřané, Afghánci a Iráčané

Podle zprávy Eurostat v roce 2015 v členských státech EU poprvé požádalo o azyl a mezinárodní ochranu v členských státech EU 1 255 600 imigrantů- dvakrát více než v předchozím roce.

Počet Syřanů žádajících o mezinárodní ochranu se v roce 2015 ve srovnání s předchozím rokem zdvojnásobil; dosáhl 362 800 osob, počet Afghánců byl téměř čtyřnásobný 178 200 a  Iráčanů byl 7mi násobek 121 500

Poprvé žádající o  azyl registrovaní v členských státech EU, 2015/2014

az1
Více než třetina požádala o azyl v Německu
V roce 2015 byl nejvyšší počet žádajících poprvé v Německu (441 800; 35% všech prvních žadatelů v EU), Maďarsku (174 400, 14%),  Švédsku (156 100, 12%), Rakousku (85 500, 7%), Itálii (83 200, 7%) a Francii (70 600, 6%). Ve srovnání s předchozím rokem se počet prvních žadatelů o azyl v roce 2015 nejvíce zvýšil ve Finsku (+ 822%), Maďarsku (+ 323%), v Rakousku (+ 233%), Belgii (+ 178%), ve Španělsku (+ 167%) av Německu (+ 155%).

Nejvyšší počet ve vztahu k počtu obyvatel byl v Maďarsku a ve Švédsku
V roce 2015 bylo v Maďarsku (17 699 poprvé žádajících na milion obyvatel), Švédsku (16 016), Rakousku (9 970), Finsku (5 876) a Německu (5 441). Nejnižší počet byl v Chorvatsku (34), Slovensku (50), Rumunsku (62), Portugalsku (80) a Litvě (93). V roce 2015 připadalo v průměru 2 470 poprvé žádajících  o azyl na milion obyvatel v členských státech EU.

az2
Téměř jeden z  3  žadatelů o azyl poprvé pochází ze Sýrie
Sýrie (s 29% z celkového počtu) byla 2015 opět v čele žadatelů. Z 362 800 Syřanů, kteří podali poprvé žádost o azyl v EU v roce 2015, téměř polovina byla v Německu (158 700). Syřané byli hlavními žadateli o azyl ve 12 členských státech EU.
Afghánistán (14% z celkového počtu žadatelů) zůstal druhou hlavní zemí občanství žadatelů o azyl v členských státech EU v roce 2015. Z 178 200 Afghánců, kteří hledali azyl poprvé v členských státech EU v roce 2015, téměř polovina připadla na  Maďarsku (45 600) a Švédsko (41 200).
Z Iráku bylo 121500 žadatelů (10%)  v roce 2015 třetí. Šest z deseti žádalo azyl v jednom ze tří členských států: Německu (29 800), Finsku (20 400) a  Švédsku (20 200).

Poprvé žádající o azyl  v členských státech EU podle státního občanství, 2015

az3

   Žadatelé o azyl poprvé podle zemí občanství  2015

az4

Téměř milion žádosti o azyl nevyřízených
Nevyřízené žádosti se vztahují na všechny osoby, které podaly žádost o mezinárodní ochranu, která se stále projednává příslušným vnitrostátním orgánem na konci sledovaného období. Jde o „zásoby“ žádostí, u nichž se čeká na rozhodnutí. Ukazatel měř  í zatížení vnitrostátních orgánů.
Na konci roku 2015 bylo 922 800 žádostí o udělení mezinárodní ochrany v členských státech EU  stále posuzováno odpovědným státním orgánem. Na konci roku 2014 jich byla cca polovina (489 300). Největší počet  nevyřízených žádostí ke konci roku 2015 (424 800, 46%), mělo Německo, 156 700, 17% mělo Švédsko,60 200,  7% měla Itálie.

Počet žádostí o azyl čekající na vyřízení  na konci měsíce v členských státech EU *         

az5

Komise navrhuje nový nástroj naléhavé pomoci pro rychlejší reakci EU na krize

Protože uprchlická krize tlačí na mnoho členských států, Komise navrhuje rychlejší cestu k poskytnutí podpory k řešení rozsáhlých humanitárních krizí v EU. Navrhla nástroj pohotovostní pomoci EU k  rychlejší, více cíleně zaměřené reakci na velké krize, s pomocí členským státům s velkým počtem utečenců. Iniciativa vychází z bezpříkladně velkého rozsahu vyžadované naléhavé podpory v několika členských státech, hostících na svém území velké množství utečenců. Komise se od počátku zavázala podpořit členské státy všemi možnými prostředky  a návrh přímo navazuje na summit 18.-19. 2., kde vlády vyzvaly Komisi rozvinout kapacitu k mezinárodní naléhavé pomoci.

Evropský komisař pro humanitární pomoc a řízení  krize Christos Stylianides uvedl: „Tímto návrhem budeme schopni poskytnout naléhavou pomoc Evropské unie v krizích rychleji než předtím. Právě nyní je nepochybné, že tu bude zvlášť potřebná podpora utečencům. Nelze ztrácet čas ve využívání všech možných prostředků pro prevenci humanitárního utrpení v rámci našich hranic. Dnešní návrh uvolní 700 milionů € na  poskytnutí nepotřebnější pomoci, kde je zapotřebí. Žádám evropské vlády a Evropský parlament o rychlou podporu návrhu.“

Členské státy, jejichž vlastní kapacity reagovat na krizi jsou překročeny z naléhavých a výjimečných okolností, jako je náhlý příliv utečenců nebo jiná vážná narušení, budou mít z nového nástroje prospěch. Poskytnutí naléhavé pomoci bude založeno na článku 122(1) SFEU. Umožňuje podporu nejrychlejší a nejširší možnou cestou, v duchu solidarity mezi členskými státy. Pomoc se poskytne v úzké koordinaci s členskými státy a agenturami OSN, nevládními organizacemi a zahrnuje poskytnutí základních nezbytných potřeb, jako potraviny, stany, léky, velkému počtu dětí, žen a mužů přijíždějících do zemí EU.

Komise urychleně navrhne EP a orgánům členských států doplnění rozpočtu na rok 2016 k propojení rozpočtů s nástrojem. Odhadované potřeby 2016 jsou 300 milionů €, další 200 miliony € v 2017 a 2018.

Financování by se proto neodklonilo od současných programů vnitřní pomoci. EU zůstává zavázána pokračovat ve vedení mezinárodní humanitární reakce na syrskou krizi v rámci jiných náhlých potřeb na celém světě, kde humanitární pomoc zachraňuje životy.

Souvislosti

Komise již oznámila 10. 2. svůj záměr rozvinout kapacitu EU k poskytnutí vnitřní humanitární pomoci a závěry Evropské rady 19. 2. tento záměr podpořily. Na základě zkušeností departmentu EU pro humanitární pomoc a civilní ochranu by byla humanitární pomoc zaměřena na pokrytí nejnaléhavějších humanitárních potřeb utečenců a imigrantů ve státech EU.

V reakci na utečeneckou krizi v EU Komise naléhavě navrhuje Evropskému parlamentu a členským státům poskytnout pomoc přes řadu  dosavadních nástrojů,  jako je azylový, migrační a integrační fond (AMIF), vnitřní bezpečnostní fond (ISF), nebo Evropský fond pro nejpostiženější (FEAD), které již poskytují významné finanční zdroje. Nástroje prokázaly svou potřebu, nebyly však dimenzovány na tak velký rozsah.

Řízení  uprchlické krize: Posílení řízení o navrácení do Turecka

Komise může potvrdit, že je Řecko v procesu navrácení 308 nelegálních migrantů do Turecka. Evropská unie stupňuje své úsilí k zajištění u těch, kteří nesplňují podmínky pro udělení mezinárodní ochrany v Evropě, rychlý a efektivní návrat  do zemí jejich původu nebo tranzitu.

Komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos uvedl: „V rámci společného akčního plánu EU a Turecka se dohodlo urychlení návratu a zpětné přebírání osob  Tureckem. Evropská komise posílila svou podporu spolupráce při návratu mezi členskými státy a Tureckem a EU. Dnešní převody navrátilců z Řecka do Turecka ukazují, že naše úsilí začíná přinášet ovoce. Musíme se ale dostat zpět do řádného řízení migračních toků,  ujistit se, že ti, kdož potřebují ochranu, ji obdrží, ale musí být jasné, že  ti, kteří nemají právo pobývat v Evropské unii, se budou rychle a efektivně vracet.

Aby společný evropský azylový systém fungoval, je klíčová plně fungující návratová politika. Návrat nelegálních migrantů, kteří nemají právo na ochranný pobyt v EU, do  domovských zemí, nebo do zemí jejich průjezdu při plném respektování základních práv a zásad nevracení je neodmyslitelnou součástí komplexního úsilí EU o řešení migrace a zejména cíle omezit nelegální migraci.

Proto je zintenzivnění spolupráce v oblasti návratů s Tureckem jednou z hlavních priorit Evropské komise. V rámci společného akčního plánu EU a Turecka, aktivovaného 29. listopadu, Evropská unie a Turecko se zavázaly k posílení spolupráce v oblasti řízení migrace, mimo jiné prostřednictvím prevence neregulárních migračních toků do EU a zrychlení zpětného přebírání osob v postupu proti nelegálním migrantům v souladu se zavedenými ustanovení o zpětném přebírání osob.

Komise spolupracuje s řeckými a tureckými úřady, aby zlepšily provádění dvoustranné dohody o zpětném přebírání osob mezi Řeckem a Tureckem a usnadnily návraty nelegálních migrantů. Nyní probíhá návrat 308 nelegálních migrantů převážně marockého, alžírského a tuniského původu z Řecka do Turecka. To vysílá jasný signál, že ti, kteří nesplňují podmínky pro udělení mezinárodní ochrany, budou vráceni.

Souvislosti
Účinná společná návratová politika EU je jednou z priorit v rámci evropského programu pro migraci. Komise předložila akční plán EU o navracení, který definuje okamžitá a střednědobá termínovaná opatření, která mají být přijata členskými státy k posílení dobrovolného návratu, s cílem posílit provádění směrnice o navracení, zlepšit sdílení informací, posílit roli a mandát pohraniční agentury EU Frontex v návratových operacích, a vytvořit integrovaný systém řízení návratů.

Ustanovení dohody o zpětném přebírání osob mezi EU a Tureckem vstoupila v platnost dne 1. října 2014, s cílem vytvořit na základě vzájemnosti postupy pro rychlé a uspořádané zpětné přebírání osob, které vstoupily nesprávným způsobem, nebo mají svá bydliště na území druhé strany.

Vstup v platnost ustanovení týkajících se státních příslušníků třetích zemí se bude  po dohodě mezi EU a Tureckem posilovat a očekává se, že vstoupí v platnost dne 1. června 2016.

Poznámky komisaře Avramopoulose na tiskové konferenci dne 4. března 2016 před zasedáním hlav států nebo vlád dne 7. března 2016

Věci se v posledních několika dnech rychle pohybují kupředu- jak ve státech, tak zde. Protože se více než 10.000 lidí zaseklo na hranici mezi Řeckem a Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, a stovky i nadále přicházejí, je to víc než včas pro rychlé, zásadní akce. Proto Komise představila ve středu nouzový nástroj humanitární pomoc na podporu těch členských států, které jsou obzvláště zasaženy uprchlickou krizí. A  pracuje velmi tvrdě a úzce s řeckými orgány a UNHCR na komplexním plánu pro nepředvídané události, ale také – spolu s ostatními členskými státy EU, k zajištění masivní relokace v příštích několika dnech.

V minulých několika dnech se přijalo několik závazků, a spoléhám na jejich plnění členskými státy. Nicméně, nemůžeme ztrácet ze zřetele širší pohled a to, co je v sázce: Schengen a naše jednota. Proto jsme předložili plán návratu k normálnímu fungování našeho schengenského prostoru bez vnitřních hraničních kontrol. Výjimečné a dočasné řídící prvky, zavedené nyní v osmi zemích schengenského prostoru a  jsou v souladu s pravidly, nemohou nerespektovat cíl, že jsou opravdu výjimečné a dočasné, a že bychom se měli vrátit k vnitřnímu schengenskému prostoru bez hranic co nejdříve.

Samozřejmě to znamená, že musíme řešit závažné nedostatky na našich vnějších hranicích. Jak všichni víte, pracujeme velmi úzce ve spolupráci s řeckými orgány na komplexním řešení těchto problémů. Protože nemůžeme mít volný pohyb uvnitř, pokud nebudeme moci efektivně řídit naše vnější hranice.

To samozřejmě také znamená spolehnout se na členské státy a Evropský parlament, aby dosáhly rychlého pokroku s evropskou pohraniční a pobřežní stráží. Členské státy by měly už nyní zahájit nezbytné přípravy pro povinné sdílení zdrojů.

Evropská unie by měla být schopna spravovat své vnější hranice v rámci tohoto nového systému v již létě. Ale konečný cíl předloženého plánu je přejít od jednostranných rozhodnutí o znovuzavedení hraničních kontrol na koordinovaný přístup a zrušení kontrol na vnitřních hranicích do konce letošního roku.

Schengen sám o sobě je samozřejmě pouze jeden článek větší skládanky (puzzle) migrace. A to platí i mimo Evropskou unii. Nemůžeme mít volný pohyb uvnitř, pokud nebudeme moci efektivně spravovat naše vnější hranice. Proto je tak důležitá naše spolupráce s Tureckem a summit v pondělí.

Prezident Tusk a moji kolegové, první místopředseda Timmermans a komisař Hahn, byli v Turecku včera a dnes, setkání k přípravě summitu v pondělí bylo konstruktivní a plodné. Úspěchu bylo dosaženo v několika důležitých položkách, z nichž pramení nelegální migraci, jako je zpětné přebírání z Řecka a boj proti pašerákům. Zrychlením návratů nelegálních migrantů z Řecka do Turecka v posledních několika dnech začíná akční plán EU-Turecko přinášet ovoce.

Ale musíme brzy vidět drastický pokles toků z Turecka. Proto jsou tak důležité naše spolupráce s Tureckem a summit v pondělí.

Evropská unie se zavázala podporovat Turecko. Dnes představujeme druhou zprávu o uvolnění vízového režimu plánu pro Turecko a chci pochválit viditelný pokrok dosažený našim partnerem.

Kromě toho jsme také vyčlenit 95 milionů € na první projekty v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku k okamžitému vzdělávací a humanitární pomoci.

Na summitu s Tureckem bude rozhodující a je třeba přijmout konkrétní kroky:

  • zastavit toky z Turecka do Řecka,
  • zintenzivnit přiznání oprávněného pobytu,
  • bojovat proti pašování jako ošklivému podnikání.

Zároveň jsme v neustálém kontaktu s členskými státy k brzkému zahájení  humanitárního přijímacího systému s Tureckem, a převádět uprchlíky s právem azylu přímo a bezpečně z Turecka do Evropy.

Lepší vnější hraniční kontroly a spolupráce s Tureckem povedou rovněž k menšímu toku.

Ale také musíme otevřít legální kanály pro osoby, které potřebují ochranu, pro bezpečný vstup do Evropy.

Pondělí bude okamžik k spojení a rozhodnutí k urychlení masivního přemisťování a přesídlování v následujících dnech a týdnech.

Jsme v kritickém okamžiku, ale není první, budeme mít mnoho dalších, dokud budou lidé i nadále prchat do našeho regionu. Ani Turecko ani Řecko nejsou příčinou tohoto problému.

Proto budeme i nadále pracovat na řešení stability v Sýrii a Libyi. Měli bychom vynaložit veškeré úsilí k dosažení tohoto cíle.

Evropská unie byla vybudována na solidaritě a odolnosti proti fragmentaci. Teď je právě doba testování této solidarity,  odolnosti a prohlubování vzájemné důvěry, protože to je jediný způsob, jak pokročit.

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno