Zdroj: Archiv

[quote]Komise vydala 7.11. 2016 letošní Monitor vzdělávání a odborné přípravy; Monitor přináší informace o pokroku dosaženém při plnění důležitých cílů EU, avšak současně zdůrazňuje, že by členské státy měly zajistit lepší dostupnost a inkluzivnost svých vzdělávacích systémů, zejména pokud jde o integraci nově příchozích uprchlíků a migrantů.[/quote]

Evropa potřebuje efektivní vzdělávací systémy k tomu, aby mohli mladí lidé získat dovednosti, které potřebují pro své zapojení do společnosti a vybudování profesní kariéry. Školy, univerzity a instituce odborného vzdělávání a přípravy jsou základními kameny růstu, tvorby pracovních míst a sociální soudržnosti.

Ve zveřejněném vydání Monitoru vzdělávání a odborné přípravy pro rok 2016 Evropská komise analyzuje stávající situaci v Evropské unii a národních vzdělávacích systémech a ukazuje, že členské státy čelí dvojí výzvě – zajištění přiměřených investic a poskytování kvalitního vzdělávání mladým lidem bez ohledu na jejich původ (včetně uprchlíků a migrantů).

Celá zpráva  “Monitoru…” včetně grafů a tabulek má 110 stran.

Evropský komisař pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport Tibor Navracsics ke zprávě uvedl:

„Evropské vzdělávací systémy jsou zásadní pro vyřešení významných problémů, jako je přetrvávající nezaměstnanost mladých lidí a pomalý hospodářský růst, a také pro řešení nových problémů,A jako např. uprchlická krize. Vzdělávání však může svou úlohu plnit pouze tehdy, když bude dosahovat dobrých výsledků. Dnes musíme více než kdy jindy klást důraz na to, aby vzdělávání vedlo mladé lidi k aktivitě, udělalo z nich samostatné občany a pomohlo jim najít naplňující práci. A nejde zde pouze o zajištění udržitelného růstu a inovací. Jde o spravedlnost.“

Komise podporuje členské státy při provádění reforem a zlepšování jejich vzdělávacích systémů, zejména pak prostřednictvím spolupráce v oblasti politik, referenčního srovnávání a financování programů, jako je Erasmus+. Nedílnou součástí této podpory je také Monitor. Díky tomu, že přináší přehled řady politických opatření, která byla vyzkoušena v praxi, a podporuje dialog, Monitor členským státům pomáhá zdokonalovat jejich vlastní vzdělávací systémy.

Pokud jde o investice do vzdělávání, podle nejaktuálnějších údajů z Monitoru (za rok 2014) začaly veřejné výdaje na vzdělávání v EU po třech letech soustavného omezování opět růst. V celé EU vzrostly roční výdaje na vzdělávání o 1,1 %. Nárůst zaznamenaly přibližně dvě třetiny členských států. V šesti zemích byl tento nárůst větší než 5 % (Bulharsko, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Rumunsko a Slovensko). Deset členských států naopak v roce 2014 své výdaje na vzdělávání v porovnání s předchozím rokem snížilo (Belgie, Estonsko, Finsko, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Litva, Rakousko, Řecko a Slovinsko).

Současně je třeba více pracovat na tom, aby byly vzdělávací systémy inkluzivnější. Vzdělávání je mocnou zbraní, která může sloužit k integraci mladých migrantů. Přesto tito mladí lidé dosahují v porovnání s domácími studenty horších výsledků. V roce 2015 vykazovali vyšší míru předčasného ukončování školní docházky (19 %) a nižší podíl dokončeného terciárního vzdělání (36,4 %) než domácí studenti (10,1 a 39,4 %).

To ukazuje, že by členské státy měly zvýšit své úsilí, zejména s ohledem na rostoucí počet uprchlíků a migrantů, kteří do EU přicházejí (1,25 milionu v roce 2015 oproti 400 000 v roce 2013). Přibližně 30 % nově příchozích je mladších 18 let a většina z nich pak mladších 34 let. Vzhledem k jejich nízkému věku představuje vzdělávání vysoce účinný nástroj podpory jejich integrace do společnosti.

Jak ukazuje Monitor, několik členských států již na řešení tohoto problému pracuje. Monitor informuje o řadě přijatých kroků, od podstatné rozpočtové podpory až po specifická inovativní opatření zaměřená na odstranění rozdílů v dovednostech. Například Rakousko zavedlo do odborného vzdělávání a přípravy i do všeobecného vzdělávání přechodné třídy.

V Německu probíhá diskuse o náboru více než 40 000 nových učitelů a tisíce sociálních pracovníků, aby se podpořilo vytvoření přibližně 300 000 nových míst ve svém vzdělávacím systému, od předškolního vzdělávání a péče o děti až po odborné vzdělávání a přípravu. Švédsko provedlo reformu pravidel pro přijímání a vzdělávání nově příchozích studentů, v rámci níž zavedlo systém pro včasné hodnocení dovedností (do dvou měsíců po nástupu do školy).

Finsko navýšilo finanční podporu obcím určenou na zřízení přípravných tříd. Francie má, vedle jiných iniciativ, v úmyslu provést program s pracovním názvem „otevřít školy rodičům v zájmu úspěšné integrace“ a Belgie zvýšila kapacitu tzv. přijímacích tříd a počet učitelů jazyků.

Souvislosti

Monitor vzdělávání a odborné přípravy 2016, který připravuje Komise, je již pátým vydáním této výroční zprávy, která na základě nejrůznějších údajů ukazuje vývoj systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě. Zpráva hodnotí pokrok, jehož se v Evropě dosáhlo při plnění hlavních cílů strategie Evropa 2020 v oblasti vzdělávání, a to v rámci širší strategie EU pro růst a zaměstnanost.

Monitor analyzuje hlavní problémy evropských vzdělávacích systémů a představuje politická opatření, díky nimž mohou lépe reagovat na sociální potřeby a potřeby trhu práce. Součástí zprávy je srovnání zemí, 28 podrobných zpráv o jednotlivých členských státech EU a zvláštní internetové stránky s dalšími údaji a informacemi. Ke stimulaci investic a podpoře politických priorit v oblasti vzdělávání napomáhá investiční plán pro Evropu, program Erasmus+, evropské strukturální a investiční fondy, včetně Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a také program Horizont 2020.

Monitor vzdělávání a odborné přípravy 2016

Uvádíme titulní obrázek, charakterizující cíle vzdělávání podle úrovně v roce 2020 jako ukázku celého Monitoru. Naopak podrobnou zprávu za 4R neuvádíme- i jen za jeden stát by byla příliš dlouhá.

l

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno