Česká republika má reálně v Evropě nejnižší míru nezaměstnanosti, tedy také nejvyšší míru zaměstnanosti, na rozdíl od metodiky Eurostatu však přiřazuje k nezaměstnaným neaktivní na trhu práce, kteří by mohli, ale nechtějí pracovat. I tak se ale počet nezaměstnaných zhruba rovná počtu volných pracovních míst na trhu práce. Československo si vždy pomáhalo zaměstnáváním cizinců, z nichž někteří později získali občanství. Současné podvázání přílivu zahraničních pracovníků, třeba dočasných, výrazně snižuje reálný proti potenciálnímu hrubému domácímu produktu (odhadem až 4 % HDP ročně).
Růst výroby průmyslu
Indexy růstu výroby průmyslu celkem kalendářně a sezónně upravené (základní rok 2010)
Průmyslová výroba v ČR vzrostla od roku 2010 o necelou čtvrtinu, plynulý růst je od konce roku 2016. Výhodou České republiky při realizaci jednoho z deseti hlavních cílů Junckerovy Komise zvýšit podíl průmyslu v relativní výhodě: podíl průmyslu na hrubé přidané hodnotě je 1/3 celkové přidané hodnoty-podíl je 2. nejvyšší po Irsku. Nedostatek pracovních sil ale rozvoj výrazně podvazuje.
Zahraniční obchod
Aktuální příspěvky členských států EU28 k vnějšímu obchodu, sezónně upravená data v mld.€
Bilance zahraničního obchodu ČR je i bez dovozu, nutně spjatého s investicemi, pasivní
Úroveň spotřebitelských cen
Cenové hladiny se v členských státech EU v roce 2016 zvýšily a lišily podle stát téměř o 1 ku 3. Největší rozdíl byl u “restaurací a hotelů“ a „alkoholu a tabáku“.
Indexy úrovně spotřebitelských cen v Evropě 2016
Úroveň indexů cen spotřeby zboží a služeb 2016 (EU=100)
Členské státy EU s nejvyššími a nejnižšími indexy cenových hladin u vybraného spotřebního zboží a služeb 2016
Celkové cenové hladiny v této tiskové zprávě vycházejí z výdajů na konečnou spotřebu domácností (HFCE), které se skládají ze všech výdajů domácností na spotřebu zboží a služeb, včetně nájemného za bydlení. HFCE nezahrnuje výdaje na zboží nebo služby, které spotřebovávají domácnosti, ale jsou vynaložené vládními nebo neziskovými institucemi, například vládními vzdělávacími službami nebo zdravotní péčí. Dále HFCE nezahrnuje nákup bydlení. V této zprávě je uveden obsah podkategorií:
Podkategorie uvedené v přehledu zahrnují jen část HFCE, proto index celkové hladiny není soustředěn jen na těchto 6 podkategorií
Statistika úrovně spotřebitelských cen zboží a služeb v ČR je s ohledem na nízké příjmy logická. Příznivý vliv z hlediska spotřeby však ovlivňuje relativně vysoká míra inflace, která pohltí cca polovinu zvýšení důchodu o 500 Kč měsíčně v roce 2018.
Roční míra inflace v eurozóně poklesla v květnu na 1,4 % a v EU o 1,6%; v ČR však zůstala vysoká
Podle Eurostatu byla roční inflace v eurozóně v květnu 2017 1,4 %, oproti 1,9 % v dubnu. V květnu 2016 byla míra -0,1 %. Roční inflace Evropské unie činila v květnu 2017 1,6 %, což představuje pokles z 2,0 % v dubnu. Před rokem to bylo -0,1 %.
V květnu 2017 byly nejnižší roční sazby v Irsku (0,0 %), Rumunsku (0,5 %), Dánsku a Nizozemsku (po 0,7 %). Nejvyšší roční sazby zaznamenaly Estonsko (3,5 %), Litva (3,2 %) a Spojené království (2,9 %). Ve srovnání s dubnem 2017 se roční inflace snížila ve dvaceti čtyřech členských státech, zůstala stabilní v jedné a rostla ve třech.
Největší vzestupné dopady na roční inflaci eurozóny byly z pohonných hmot (+0,19 %) ubytovacích služeb (+0,07 %) a topného oleje ( 0,06 %), telekomunikace (-0,10 %), oděvů (-0,06 %) a sociální ochrana (-0,04 %).
Roční inflace (%) v květnu 2017 v členských státech EU v narůstajícím pořadí
