Zdroj: Archiv

[quote]Dne 25. 2. uveřejnila Evropská komise hodnocení postupu digitální transformace všech členských států EU. A Česká republika se dostala do skupiny nejméně úspěšných členských států![/quote]

Neplodným vršením pojmů v poslanecké sněmovně vyznělo možná hodnocení postupu digitalizace ekonomiky jako jedné z 10 zásadních priorit EU k zajištění konkurenceschopnost hůř. eGovernment se rozplynul, úspěšné bylo zejména předražení projektů, které často nefungovaly a v žádném případě nebyly koncipovány k využitelnosti pro levnou a efektivní veřejnou správu.

Málokdo pochopí, že prakticky kontinuální sledování příjmů, výdajů a stavu zásob je něco, co musel dělat prakticky každý podnikatel a prospělo by dokonce, kdyby si takové informace o svých majetkových možnostech dělali nepodnikatelé. Minulá vláda jen politicky odpovědných s digitalizací, tak jako jinými úkoly rozvoje neudělala nic. A teď jako opozice zneužila centrální elektronickou evidence, aby se předvedla, jak lze dusit rozvoj ekonomiky blokováním jednáním v parlamentu de facto k eGovernance či eGoverment a dosáhla mezinárodní ohlas v hodnocení postavení státu. Podaří se ale zbrzdit rozvoj, aby rozdíly proti předchozím ekonomickým propadům byly opticky menší. Náležité hospodaření podniků se pokládá za obchodní tajemství a jeho digitalizace jako důsledek podezřívavosti státu vůči i daňových poplatníkům.

Miimochodem lze pro daňové účely jen s několikadenní prodlevou sledovat malé hostinské či řemeslníky přes jejich dodavatele, ale ruční účtování pro ně, aby věděli, jak na tom jsou, je přece v digitálním věku proti jejich zájmu!

Od minulého roku, kdy Evropská komise zahájila strategii pro jednotný digitální trh, (ten ale navazoval do akce v předchozím sedmiletém výhledu 2007-2013), dosáhly země EU v oblasti sahající od internetového připojení a digitálních dovedností až po veřejné služby určitého pokroku. Komise nyní ve své zprávě zveřejnila výsledky loňského pokroku uvedením indexu digitální ekonomiky a společnosti (Digital Economy and Society Index; DESI), podle něho je možno hodnotit dosažený pokrok členských států od zahájení strategie pro jednotný digitální trh v minulém roce v oblasti internetového připojení, digitálních dovedností, ale i veřejných služeb.

Výsledky ve zprávě poukazují na určitá zlepšení, ale zároveň z nich vyplývá, že se tempo pokroku zpomaluje. Proto je třeba přijmout opatření na úrovni EU i na vnitrostátních úrovních, aby se odstranily překážky, které brání členským státům EU plně využít příležitosti digitální éry.

Lze k tomu uvést výňatky z komentářů eurokomisařů: místopředseda Evropské komise pro jednotný digitální trh. Andrus Ansip uvedl: „Stále více lidí, podniků a veřejných služeb se digitalizuje. Příliš mnoho z nich se však stále potýká s problémy, které představuje nedostatečné pokrytí vysokorychlostním internetem, nefungující přeshraniční služby, elektronická veřejná správa či problematický přeshraniční on-line nákup a prodej. Tyto problémy musí být odstraněny, což je také cílem strategie pro jednotný digitální trh. První návrhy v rámci této strategie podpoří elektronický obchod a internetové připojení. Všechny návrhy v této oblasti budou na stole ještě letos a já vyzývám země EU, aby je urychleně podpořily, neboť tak zlepší své výsledky v digitální oblasti a podpoří své ekonomiky“.

Komisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther H. Oettinger dodal: „Evropská unie se v této oblasti zlepšuje, ale příliš pomalu. Nemáme důvod ke spokojenosti. Pokud se chceme vyrovnat Japonsku, USA a Jižní Koreji, musíme podniknout další kroky. Na základě dnešních výsledků indexu předložíme v květnu konkrétní doporučení, která členským státům EU pomohou se zlepšit. Jsem si jist, že díky zmíněným krokům v kombinaci s úsilím o vytvoření jednotného digitálního trhu EU i její členské státy zvlášť dosáhnou v nadcházejících letech mnohem lepších výsledků.“

Hlavní závěry z indexu digitální ekonomiky a společnosti:

    • EU se v digitální oblasti zlepšuje, ale pomalu: EU jako celek obdržela z digitalizovaného hodnocení 0 až 1 0,52 bodu, což je zlepšení o 0,02 bodu oproti minulému roku. Výsledky všech zemí EU kromě Švédska se zlepšily.
    • Dánsko, Nizozemsko, Švédsko a Finsko obsadily i letos první místa v žebříčku DESI.
    • Nizozemsko, Estonsko, Německo, Malta, Rakousko a Portugalsko jsou nejrychleji digitálně rostoucí země.
    • Výsledky států ve třetí skupině a států ve čtvrté skupině, do nichž patří i Česká republika, jsou mnohem horší a z hlediska budoucí konkurenceschopnosti ohrožené.

Je třeba učinit konkrétní opatření, abychom dostihli světovou špičku:

Poprvé v historii Komise srovnává EU také s některými nejvíce digitalizovanými zeměmi světa (s Japonskem, USA a Jižní Koreou). Přestože úplné znění zprávy o novém mezinárodním indexu výsledků v digitální oblasti bude k dispozici až v polovině března 2016, podle předběžných výsledků je již jisté, že země EU, které stojí na horních příčkách žebříčku v digitální oblasti, patří také mezi světovou špičku. EU jako celek se však musí výrazně zlepšit, aby se dostala mezi nejlepší aktéry světové scény. Podrobnější informace jsou v tomto informativním přehledu: v obrázku je zařazení do 4 skupin podle úspěšnosti a výše sloupce vyjadřuje pořadí zemí na základě komplexního hodnocení. Tmavší zabarvení sloupce připadá na země s pomalejším celkovým růstem, světlejší sloupec se vztahuje k zemím s rychlejším růstem.

dig1

Obecná hodnotící kritéria

– Kvalita internetového připojení se zlepšila, v dlouhodobém horizontu je však nedostačující:

71 % evropských domácností (ve srovnání s 62 % v minulém roce) má přístup k vysokorychlostnímu připojení (alespoň 30 Mbps). EU je na správné cestě k plnému pokrytí do roku 2020. Počet mobilních širokopásmových připojení rychle roste: zatímco v roce 2014 jím disponovalo 64 Evropanů ze 100, v současnosti počet uživatelů vzrostl na 75. EU musí být schopna uspokojit budoucí poptávku a nabídnout další generaci komunikačních sítí (5G). Proto Komise do konce tohoto roku předloží přezkum telekomunikačních pravidel EU s cílem zohlednit technologické a tržní problémy.

– Digitální dovednosti se musí zlepšit:

Zatímco počet absolventů vědeckých, technologických a matematických oborů v EU se mírně zvýšil, téměř polovina Evropanů (45 %) nemá ani základní digitální dovednosti (používání elektronické pošty, editačních nástrojů nebo instalace nového zařízení). Komise se bude zabývat digitálními dovednostmi a odbornou přípravou v rámci nadcházející agendy dovedností pro Evropu ještě letos.

– Elektronický obchod představuje zatím promarněnou příležitost malých a středních podniků:

Zatímco 65 % evropských uživatelů internetu nakupuje on-line, pouze 16 % malých a středních podniků on-line prodává. Z toho méně než polovina prodává on-line přes hranice (7,5 %). Proto Komise v prosinci předložila návrhy týkající se digitálních smluv, které mají lépe chránit spotřebitele nakupující on-line, a pomáhat podnikům s expanzí prodeje po internetu. V květnu Komise představí legislativní balíček, který má elektronický obchod dále posílit. Bude obsahovat opatření zaměřená na řešení neodůvodněného zeměpisného blokování, na zvýšení transparentnosti na trzích s přeshraničním doručováním balíků a na lepší přeshraniční prosazování předpisů EU na ochranu spotřebitelů.

– Existuje více on-line veřejných služeb, ale nejsou plně využívány:

Z ukazatelů vyplývá, že orgány veřejné správy poskytují širší škálu on-line služeb (umožňujících lidem používat internet k informování úřadů o novém bydlišti, narození dítěte a dalších významných událostech). Avšak počet uživatelů internetu, kteří kontaktují orgány veřejné správy elektronicky, neroste (32 %).

Souvislosti

Co je DESI

Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) je internetový nástroj pro měření pokroku členských států EU na cestě k digitální ekonomice a společnosti. Jako takový sdružuje soubor relevantních ukazatelů o aktuální podobě evropských politik v digitální oblasti.

DESI má pět základních dimenzí:

1. Připojení na internet

Dimenze připojení se měří rozsahem zavedení širokopásmové infrastruktury a její kvality. Přístup k rychlým širokopásmovým službám je nezbytnou podmínkou pro konkurenceschopnost.

2. Lidský kapitál

Měří dovednosti potřebné k využití možností, které nabízí digitální společnost. Tyto dovednosti jdou od základních uživatelských, které jednotlivcům umožňují komunikovat on-line a konzumovat (využívat) digitální zboží a služby k pokročilé dovednosti, které opravňuje pracovníky využít technologie pro zvýšení produktivity a hospodářský růst.

3. Přístup k internetu

Využití internetové dimenze platí pro řadu aktivit prováděných ze strany občanů již online. Takové aktivity sahají od konzumace on-line obsahu (videa, hudbu, hry, atd.) po moderní komunikační činnosti, nebo online nakupování a bankovnictví.

4. Integrace digitální technologie

Integrace zařízení digitální technologie měří digitalizaci podnikání a jejího využívání internetového prodejního kanálu on line. Přijetím digitální technologie může podnikání zvýšit efektivitu, snížit náklady a lépe zapojit zákazníky, spolupracovníky a obchodní partnery. Kromě toho Internet jako prodejní místo nabízí přístup k širším trhům a potenciálu růstu.

5. Digitální veřejné služby

Dimenze digitálních veřejných služeb měří digitalizaci veřejných služeb se zaměřením na eGovernment. Modernizace a digitalizace veřejných služeb může vést ke zvýšení účinnosti pro veřejnou správu, občany a podniky, stejně tak i pro poskytování lepších služeb pro občany.

DESI 2016

Každý výsledek v DESI je mezi 0 a 1, přičemž vyšší hodnoty znamenají lepší výkon.

DESI 2016 shrnuje údaje shromážděné většinou během kalendářního roku 2015, které jsou základem jeho hlavního zařazení DESI do žebříčku členských států EU. Je znázorněno na obrázku 1.

dig2

DESI 2016 ukazuje, že jak Evropská unie jako celek, jakož i jednotlivé členské státy, postupují k digitální ekonomice a společnosti. Členské státy však mají různé úrovně vývoje a postupují různými rychlostmi. Evropa pokračuje, ale tempo se zpomaluje

Celkově lze říci, že Evropa pokračuje. Evropská unie jako celek dosáhla 2015 skóre 0,50, v roce 2016 skóre 0,52.

Zlepšení v celkovém skóre DESI bylo dosaženo především konektivitou a integrací digitálních technologií jako dvou nejrychleji rostoucích dimenzí v indexu. Vývoj v oblasti digitálních veřejných služeb a lidského kapitálu- to vše ale v tomto roce stagnovalo.

dig3

Evropský pokrok se zpomalil. Během uplynulého roku EU pokročila o pouhých 0,02, z 0,5 na 0,52, zatímco od roku 2014 do roku 2015 v EU došlo k progresi 0,04, od 0,46 do 0,50. K tomuto zpomalení došlo ve 4 z 5 hlavních rozměrů; jen dimenze integrace digitální technologie zrychlila svůj růst: za poslední rok nastal posuv z 0,023 2014 na více než 0,035 2015.

Členské státy se nacházejí v různých fázích vývoje, i s různým tempem rozvoje.

Země byly rozděleny do 4 skupin podle jejich skóre v DESI 2016 v zaznamenaném růstu mezi roky 2015 a 2016. Rozdělení členských států do zmíněných 4 skupin, označených poněkud méně sportovním slangem a jejich pozice v každé skupině je na dalším obrázku.

dig4

  • Země s bezkonkurenčním během dopředu jsou ty, které vyrazily nad průměrem EU a jejichž skóre rostlo rychleji, než v EU za poslední rok.

Jedná se o země, které mají dobrý výkon a které měly rozvojové tempo, které jim umožní dále se distancovat od průměru EU. Země v tomto clusteru jsou: Rakousko, Německo, Estonsko, Malta, Nizozemsko a Portugalsko.

  • Země běžící vepředu jsou země, které vyrazily nad průměrem EU, ale jejichž skóre rostlo pomaleji, než v EU za poslední rok.

Tyto země fungují dobře, ale jejich vývoj je nyní velmi pomalý a jako takové zaostávají ve srovnání s pokrokem EU jako celku. Země v tomto clusteru: Belgie, Dánsko, Finsko, Irsko, Litva, Lucembursko, Švédsko a Velká Británie.

  • Dohánějící země jsou ty, které byly úrovní pod průměrem EU, ale jejichž skóre rostla rychleji, než v EU za poslední rok.

Tyto země se vyvíjejí rychleji než EU jako celek a proto dohánějí průměr EU. Země v tomto clusteru: Španělsko, Chorvatsko, Itálie, Lotyšsko, Rumunsko a Slovinsko.

  • Padající země jsou ty, které byly pod průměrem EU a jejichž vývoj v průběhu minulého roku byl pomalejší, než v EU jako celku.

Tyto země jsou již méně rozvinuté než je průměr EU, a tím, že vykazují chudokrevný růstu, se distancují dále od zbytku EU. Země v tomto clusteru: Bulharsko, Kypr, Česká republika, Řecko, Francie, Maďarsko, Polsko a Slovensko.

V průběhu minulého roku, všechny země EU zlepšily své skóre s výjimkou Švédska, které stagnovalo kolem 0,67. Některé země se však zlepšily více než ostatní:

  • K nejvýkonnějším zemím patří Dánsko (0,68), Nizozemsko (0,673), Švédsko (0,672) a Finsko (0,669).
  • Na druhé straně stupnice, se spodní výkonností, bylo Rumunsko (0.35), Bulharsko (0,37), Řecko (0,375) a Itálie (0,4).
  • Země, které dosáhly největší zlepšení od roku 2015 do roku 2016, byly Chorvatsko (z 0,37 do 0,42), Portugalsko (z 0,49 do 0,53) a Rumunsko (z 0,32 na 0,35).
  • Mezera mezi nejvíce a nejméně výkonnými zeměmi se uzavírá. Letos byl rozdíl mezi Dánskem (0,68) a Rumunskem (0,35) 0,33, byl o něco menší než v roce 2015, kdy to bylo 0,36. To je způsobeno zlepšením registrování v zemi a nižší výkonností spodních zemí souběžně s téměř neexistujícím růstem ze strany špičkových účastníků.
  • 27 zemí mělo od roku 2015 do roku 2016 kladný čistý nárůst, 24 z nich ale skutečné tempo svého růstu ve srovnání s předchozím rokem zpomalilo. Výjimkou byly Chorvatsko (které dosáhlo 0,043 za poslední rok s ročním růstem než 0,017, Portugalsko (nárůst o 0,039 loňského roku oproti 0,034 rok předtím) a Lotyšsko (nárůst o 0,025 od roku 2015 do roku 2016, ve srovnání s 0,23 od roku 2014 do roku 2015).

[1] Vzhledem k dynamické povaze dotyčných oblastí v DESI jsou možné malé změny v ukazatelích uvažovaných v budoucích vydáních indexu.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno