Jak jsou na tom členské státy EU s úrovní digitalizace ekonomiky a společnosti

[quote]Evropská komise zveřejnila 3. března 2017 Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) za rok 2017. Index uvádí výkonnost 28 členských států EU v široké škále oblastí, od konektivity a digitálních dovedností po digitalizaci podniků a veřejných služeb.[/quote]

Andrus Ansip, místopředseda Komise pro jednotný digitální trh, uvedl:

„Evropa se stále více digitalizuje, ale mnoho zemí musí zintenzivnit své úsilí. Všechny členské státy by měly více investovat, aby mohly plně využívat výhod jednotného digitálního trhu. Nechceme dvourychlostní digitální Evropu. Naopak bychom měli spolupracovat na tom, aby Evropská unie dosáhla v digitální oblasti na světové scéně vedoucího postavení.“

Z indexu vyplývá, že EU celkově pokročila a ve srovnání s loňským rokem zlepšila své výsledky v digitální oblasti o 3 %, ale pokrok by mohl postupovat rychlejším tempem a mezi členskými státy existují rozdíly (digitální mezera mezi zeměmi s nejvyšší a nejnižší mírou digitalizace činí 37 % ve srovnání s 36 % 2014).

Komise předložila všechny hlavní iniciativy, které jsou součástí strategie pro jednotný digitální trh. Evropský parlament a členské státy by měly tyto návrhy přijmout co nejdříve, aby mohla Evropa v co největší míře využívat digitálních příležitostí. S ohledem na index DESI 2017 Komise v květnu představí přezkum strategie jednotného digitálního trhu v polovině období, v němž nastíní další návrhy nezbytné k řešení budoucích úkolů.

Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) uvádí:

• 76 % evropských domácností má přístup k vysokorychlostnímu širokopásmovému připojení (o rychlosti alespoň 30 Mb/s) a v některých členských státech má velký podíl těchto domácností již přístup k sítím poskytujícím rychlosti 100 Mb/s nebo vyšší. Více než 25 % domácností si rychlé širokopásmové připojení předplatilo. Počet předplacených mobilních datových připojení je rovněž na vzestupu: v roce 2013 mělo připojení předplaceno 58 obyvatel ze 100, v roce 2016 to již bylo
• Mobilní služby 4. generace (4G) pokrývají 84 % obyvatel

To vše ale nestačí k uspokojení rostoucích potřeb týkajících se rychlosti, kvality a spolehlivosti propojení v budoucnosti. Internetový provoz roste o 20 % ročně a v mobilních sítích dokonce o více než 40 %.

Evropský parlament a Rada v současné době projednávají návrhy Komise na přepracování předpisů EU v oblasti telekomunikací a na podporu investic do sítí s velmi vysokou kapacitou, které mají uspokojit stále větší nároky Evropanů v oblasti propojení i strategické cíle pro gigabitovou společnost v roce 2025. Členské státy by rovněž měly znásobit své úsilí o splnění cílů, pokud jde o harmonizované přidělování spektra, které nyní zahrnuje pásmo 700 MHz, aby příští generaci komunikačních sítí (5G) bylo možno všeobecně zavést od roku 2020. K zajištění bezdrátového pokrytí a nových přeshraničních služeb má zásadní význam koordinace spektra v EU. Kromě toho budou obce z celé Evropy v rámci iniciativy Komise WiFi4EU moci brzy žádat o finanční prostředky na zavedení bezplatného připojení Wi-Fi na veřejných prostranstvích.

EU má více specialistů v digitální oblasti než kdy předtím, ale mezera v dovednostech stále přetrvává

• EU má v oblastech přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky 19 absolventů na 1 000 obyvatel mezi 20. a 30. rokem věku.
• Trh práce nabízí více specialistů v oblasti IKT (3,5 % v roce 2015 oproti 3,2 % v roce 2012).
• Ale téměř polovina Evropanů (44 %) nemá ani základní digitální dovednosti, jako je používání elektronické pošty, editačních nástrojů nebo instalace nového zařízení.

Koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa, která zahájila v prosinci 2016 jako součást agendy dovedností pro Evropu, spolupracuje s členskými státy, průmyslem a sociálními partnery na významném rozšíření zdrojů digitálních talentů a na tom, aby jednotlivci i obecně pracovní síla v Evropě byli vybaveni potřebnými digitálními dovednostmi.

Evropané stále více využívají digitálních služeb

• 79 % Evropanů používá internet alespoň jednou týdně, což je ve srovnání s rokem 2016 nárůst o 3 %:
• 78 % uživatelů internetu hraje nebo stahuje hudbu, filmy, fotografie či hry,
• 70 % evropských uživatelů internetu čte zprávy online (v roce 2013 to bylo 64 %),
• 63 % používá sociální sítě (ve srovnání s 57 % v roce 2013),
• 66 % nakupuje online (61 % v roce 2013),
• 59 % používá internetové bankovnictví (56 % v roce 2013),
• 39 % používá internet k telefonování (33 % v roce 2013).

Komise v rámci strategie pro jednotný digitální trh pracuje na zvyšování důvěry ve svět online. V květnu 2018 vstoupí v platnost nová pravidla EU o ochraně údajů, jež budou doprovázet nová pravidla o ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací. Komise rovněž pracuje na tom, aby bylo přes hranice zpřístupněno více obsahu na internetu. Od počátku roku 2018 budou Evropané navíc moci využívat své předplacené online služby a sledovat filmy, poslouchat hudbu, hrát videohry a číst e-knihy při cestování v rámci EU. Komise rovněž předložila návrh, který má vysílacím společnostem usnadnit přenášení programů online v jiných členských státech EU.

Podniky se stále více digitalizují, ale objem elektronického obchodování roste pomalu

• Evropské podniky stále více využívají digitálních technologií, jako je podnikový software pro elektronické sdílení informací (26 % podniků v roce 2013, 36 % 2015) nebo zasílání elektronických faktur (10 % v roce 2013 a 18 % v roce 2016).
• Došlo rovněž k mírnému zvýšení objemu elektronického obchodování (ze 14 % malých a středních podniků v roce 2013 na 17 % v roce 2016). Avšak jen necelá polovina těchto podniků prodává své výrobky do jiných členských států.

V roce 2016 navrhla Komise nová pravidla na posílení elektronického obchodování zaměřená na řešení problému zeměpisného blokování, zajištění cenově dostupnějšího a efektivnějšího přeshraničního doručování balíků a posílení důvěry spotřebitelů lepší ochranou a prosazováním pravidel. Navrhla rovněž zjednodušit prostředí v oblasti DPH pro podniky provozující elektronický obchod v EU. Jakmile budou tyto iniciativy přijaty Evropským parlamentem a členskými státy, bude prodej a nákup přes hranice pro obyvatele a podniky jednodušší.

Evropané více využívají veřejných služeb online

• 34 % uživatelů internetu podalo formuláře veřejné správě namísto podání v tištěné podobě elektronicky (nárůst z 27 % v roce 2013).

Online je k dispozici stále více sofistikovaných služeb, například služby umožňující lidem používat internet k informování úřadů o novém bydlišti, narození dítěte a dalších významných událostech. Komise v rámci akčního plánu „eGovernment“ spustí jednotnou digitální bránu, která umožní jednoduchý přístup online k informacím o jednotném trhu, iniciativu k další digitalizaci práva obchodních společností a správy a řízení společností a rovněž aktualizovaný Evropský rámec interoperability.

K obsahu DESI

Index digitální ekonomiky a společnosti DESI (Digital Economy and Society index) je složený index vydávaný každý rok Evropskou komisí k měření pokroku zemí EU směrem k digitální ekonomice a společnosti.

DESI se skládá z pěti hlavních oblastí politiky, seskupují celkem 31 ukazatelů:

Německo, Lotyšsko, Švédsko a Litva mají stále nejlepší skore od roku 2013 v % harmonizovaného spektra účinně přiřazeného k bezdrátovému širokopásmovému připojení. Tyto země mají nadprůměrné pokrytí 4G. To je důvod, proč je důležité, aby členské státy sledovaly politiku dodávání dalších částí spektra rychle na trh. Je to důležité i pro splnění strategických cílů konektivity pro rok 2025:

1. Všechny hlavní socioekonomičtí podněcovatelé, například školy, univerzity, výzkumná centra, dopravní uzly, všichni poskytovatelé veřejných služeb, jako jsou nemocnice a orgány státní správy a podniky, spoléhající na digitální technologie, by měli mít přístup k extrémně vysoké – gigabitové – konektivitě (umožňující uživatelům stahovat a vkládat 1 Gb dat za sekundu).
2. Všechny evropské domácnosti, venkovské i městské, by měly mít přístup k připojení, nabízející rychlost stahování nejméně 100 Mbps, což může být zdokonaleno na Gbps.
3. Všechny městské oblasti, stejně jako hlavní silnice a železnice by měly mít nepřetržité pokrytí 5G, pátou generací bezdrátových komunikačních systémů. Jako prozatímní cíl by 5G měly být komerčně dostupné alespoň v jednom velkém městě v každém členském státě EU do roku 2020.

Kromě toho zohledňuje pokročilé dovednosti, jako je počet ICT specialistů a absolventů v oblasti vědy technologie, inženýrství a matematiků (STEM). Výsledky ukazují, že zatímco používání internetu je ke čtení zpráv online 70 %, používá internet k provedení video nebo audio hovorů 39 %, používání sociálních sítí 63 %, nakup online 66 %, internetové bankovnictví používá 59 % (během posledních několika let počet mírně vzrostl. 44 % Evropanů stále chybí základní počítačové dovednosti.

Používání internetu analyzuje širokou škálu aktivit lidí pracujících online.

K integraci digitalizace přijímají evropské podniky stále častěji digitální technologie, jako je používání podnikového softwaru pro elektronické sdílení informací (z 26 % v roce 2013 na 36 % podniků v roce 2015), zasílání elektronických faktur (z 11% v roce 2014 na 18 % podniků v roce 2016), nebo pomocí sociálních médií, aby zapojily e zákazníky a partnery (z 14 % v roce 2013 na 20% podniků v roce 2016).

Stále více a stále propracovanější veřejné služby jsou k dispozici on-line. 34 % uživatelů internetu vrátilo vyplněné formuláře veřejné správě on-line místo předání v tištěné podobě (oproti 27 % v roce 2013).

EU v porovnání s ostatními digitalizovanými zeměmi světa

V květnu 2016 Komise zveřejnila údaje porovnávající digitální výkon zemí EU s 15 zeměmi,nečleny EU. Mezinárodní DESI (I-DESI) vyhodnocuje plnění EU v porovnání s ostatními digitalizovanými zeměmi světa. Jednotlivé země EU i EU jako celek se porovnávaly s Austrálií, Brazílií, Kanadou, Čínou, Islandem, Izraelem, Japonskem, Jižní Koreou, Mexikem, Novým Zélandem, Norskem, Ruskem, Švýcarskem, Tureckem a Spojenými státy.

Výsledky ukazují, že země, které jsou v čele v Evropě, vedou rovněž na světové scéně. První tři Dánsko, Finsko a Švédsko jsou ale těsně sledovány Jižní Koreou, Spojenými státy a Japonskem. Současný průměr EU je výrazně nižší.

Metodologie

Nejvíce informací získává Eurostat, doplňují je informace Výboru pro komunikace. Pro výpočet celkového skóre se používají specifické váhy. Spojení a digitální dovednosti mají po 25 %, integrace do podnikání má20 %, aktivity online a digitální veřejné služby mají 15 %.