Eurokomisař Jonathan HILL, odpovědný za finanční stabilitu, finanční služby a kapitálové trhy Unie, se 17. 3. na finančním summitu ve Frankfurtu nad Mohanem vyjádřil k některým opatřením pro finanční zajištění růstu. Vzpomněl Goetha nejen jako světového básníka, také ale jako ministra financí. Je třeba především na mnoha frontách posoudit realitu. Potřebujeme kontrolu reality na několika frontách.
První z nich jsou regulativy. Od finanční krize se udělalo mnoho práce k zajištění bezpečného a stabilního finančního systému. Převážná část naší legislativy se nyní uvádí v platnost. Umožňuje lepší dohled, větší průhlednost a silnější finanční instituce a prostředky k řešení problémů v případě, že nastanou. A samozřejmě máme bankovní unii, která pomůže zlomit negativní zpětnou vazbu smyčky národních financí a bank. Chci se ujistit, že odpovídají náročnosti doby a jsme na správné cestě.
Regulace byla zapotřebí jako reakce na hrozbu finanční stabilitě, jakou představuje finanční krize. Dnes je ale novou hrozbou pro finanční stabilitu nedostatek pracovních míst a malý růst. Je vhodná doba zhodnotit celkový dopad regulace, zejména právní předpisy posledních pěti let, a podívat se na ně prizmatem pracovních míst a růstu. Jinými slovy provést kontrolu reality správné rovnováhy mezi snížením rizik a podporou růstu.
To nejhorší z krize je za námi, musíme být připraveni se zeptat, zda tato pravidla splnila záměr způsobem, představujícím minimální zátěž. Přezkum je uložený ve všech právních předpisech. Jde ale o přezkum celého systému, včetně někdy i nezamýšlených interakcí mezi jednotlivými právními předpisy. Rozhodně nejde o to těžce vybojované nedávné reformy hodit přes palubu. Pokude ale jsou v základech pravidla v praxi zábrany schopnosti finančního sektoru půjčovat a investovat, pak bychom měli být připraveni se na ně znovu podívat.
Musíme posoudit, zda se vzala v úvahu rozmanitost finančního prostředí v Evropě; diferencovat při tvorbě pravidel úměrnost rizikům, která představují; zajistit, že se berou v úvahu různé modely podnikání například bank. Už jsme to udělali v nařízení o kapitálových požadavcích, kde se upravila některá pravidla z uznání odlišností úspor ve spořitelnách a družstvech a jejich krytí likviditou. Klíčovým principem naší tvorby pravidel bude přiměřenost.
Při pohledu do budoucna nutno dosáhnout větší regulační stupeň stability. Firmy potřebují jistotu, aby mohly plánovat dopředu. Nelze ale předpokládat, že by v budoucnu byl zapotřebí tak velký objem nové legislativy, jaký byl dosud.
Druhý krok kontroly reality se soustředí na nové zdroje rizika. K tomu je nutno rychle uzavřít různé projednávané legislativní soubory norem, zejména pokud jde o fondy peněžního trhu, měřítka a bankovní strukturální reformy. K tomu budou nové návrhy předloženy na podzim, bude v nich účinný systém rozlišení pro nebankovní finanční instituce a instituce pro zúčtování plateb.
Rychle narůstají další potenciální rizika. Třeba hrozby pro finanční sektor z kybernetické kriminality. Je tu nepřipravenost na stárnutí obyvatelstva. Dnes podporují v Německu jednoho důchodce 4 pracující, v roce 2050 už jen 2.
Třetí krok v prověrce reality je výkonnost ekonomiky. Prognózy předpokládají zlepšení; nejnovější čísla Evropské centrální banky odhadují letos v eurozóně růst HDP 1,5%, zvýšení na 1,9% v roce 2016 a 2,1% v roce 2017. To je pozitivní signál. Jsme ale od zdravé úrovně růstu ekonomiky, zejména počtu pracovních míst hodně daleko, protože je v Evropě 24 milionů nezaměstnaných.
Proto je obnova růstu nejvyšší prioritou nové Komise. Proto byl první akt zahájit investiční plán na podporu investic do dlouhodobých projektů infrastruktury s mobilizací 315 mld. €. Komisař Jyrki Katainen dosáhl v této věci značný pokrok. Právě minulý týden ministři financí EU schválili právní předpisy pro zřízení Evropského fondu pro strategické investice. Německo se zavázalo k příspěvku do fondu 8 mld. €, stejnou sumu uvolní Francie a Itálie, věříme v spuštění fondu do léta.
Investiční plán byl uvítacím výstřelem investic v Evropě. Aby ale nešlo jen o jednorázovou akci, s trvalým vlivem na hospodářské podmínky v Evropě, jsou nutné větší strukturální změny, k tomu nutno odstranit současné překážky mezi společnostmi nebo projekty a financováním, které potřebují. A zvýšit rozsah možností pro investory tak, aby evropské úspory, příspěvky na důchodové a investiční prémie mohly být produktivněji využity. Proto Unie kapitálových trhů.
Volný pohyb kapitálu byl jedním ze čtyř základních principů, na nichž byla postavena Evropská unie. Ale padesát let od Římské smlouvy stále nemáme plně fungující jednotný trh kapitálu. Trh zůstává roztříštěný, a to především na úrovni jednotlivých států.
K tomu jen jeden příklad: kdyby byly trhy s rizikovým kapitálem stejně významné jako v USA, bylo by víc investičních prostředků pro společnosti v období 2008 až 2013 o 90 mld. € na inovace, nové služby, nová pracovní místa. Ekonomové rádi označují takové úvahy za hypotetické, já je označuji za promarněné příležitosti.
Takže náš cíl pro kapitálové trhy EU je vytvořit Evropu přitažlivější pro vnitřní investice, dát více příležitostí pro financování malých a středních podniků a projektů v oblasti infrastruktury, s efektivnějším rozložením rizika na ty, kteří je mohou unést. Vytvořit nové příležitosti pro podnikání přes hranice, zvyšující konkurenci.
V Německu funguje bankovní financování mnohem lépe, než v mnoha jiných částech Evropy, kde pro malé a střední podniky a začínající podniky prostě nebylo možné získat finance od banky pro jejich růst. Ale i tady v Německu, by rozvoj vyžadoval více zdrojů financování pomoci. Jak řekla kancléřka Merkelová, kde jsou německé či evropské Googles, Apples, Facebooks?
Opětovná sekuritizace trhu v Evropě dosáhne reálný rozdíl u dlouhodobých investic tím, že rozšíří základnu investorů, aby zahrnovala více dlouhodobé investory, jako jsou pojišťovny a správci majetku. Chceme dosáhnout diferenciace vysoce kvalitních sekuritizovaných produktů napříč všemi finančními sektory jako reálný rámec vysoce transparentních, jednoduchých a normalizovaných. To není zcela nové – pravidla Solvency II a CRR Liquidity Coverage Ratio vytvářejí k nástrojům sekuritizace diferencovaný přístup.
Podporujeme institucionální investory, aby investovali do dlouhodobých projektů. Ale vlády či instituce takovou změnu nevynutí, pomůže jen řada pobídek; například pojišťovny dostaly řadu pobídek pro investice v dlouhodobém horizontu v podrobných pravidlech zavedených pro Solventnost II v říjnu loňského roku.
Mohli bychom také zintenzivnit úsilí o vytvoření jednotného trhu pro osobní důchody, na pomoc mobilizace dalšího osobního důchodového spoření pro dlouhodobé financování.
Za prvé, Evropské dlouhodobé investiční fondy nebo ELTIFs poskytují ideální nástroj tohoto typu pobídek jak pro nový Evropský fond pro strategické investice, tak pro pojišťovny. Evropský parlament souhlasil s ELTIFs a měl by tedy být v provozu co nejdříve.
Za druhé, pomůže práce pracovní skupiny pro investiční plán zvýšit transparentnost projektů v oblasti infrastruktury, k usnadnění investorům identifikovat silné projekty, do nichž se vyplatí investovat.
Naším záměrem je, aby změny v prováděcích pravidlech pro Solventnost II přinesly více způsobů pro ELTIFs, tak pro pojistitele, jak se zapojit do projektů v oblasti infrastruktury.
Unie kapitálových trhů může také pomoci malým a středním podnikům získat přístup k finančním prostředkům. To není nový cíl a členské státy byly aktivní v řadě oblastí. Ale jestli se nám podaří to pravé, mohly by výhody na evropské úrovni vytvářet cenné multiplikační efekty.
Podpořili jsme bankovní úvěry malým a středním podnikům stanovením nižších kapitálových požadavků na banky než v pravidlech Basel, pro poskytování úvěrů některým malým a středním podnikům. Zaměříme se na poskytování úvěrů malým a středním podnikům v nadcházejícím hodnocení dopadu kapitálových požadavků. A v souvislosti s mezinárodními normami budeme požadovat zvláštní pozornost příslušné kalibraci požadavků na kapitálové úvěry pro malé a střední podniky. Banky by ale mohly pomoci lepší zpětnou vazbou a odkazem na alternativní způsoby financování, pokud se domnívají, že půjčka pro ně není.
Ostatní malé a střední podniky mohou chtít mít další možnosti, jako uvedení na seznamu růstu trhu nebo přilákání rizikového kapitálu. Musíme zvýšit povědomí malých a středních podniků o alternativních možnostech financování. A firmám, které se rozhodnou k nabídce cenných papírů na trhu, by neměla překážet složitá administrativa. Proto návrh revise směrnice Prospectus usnadnit malým a středním podnikům výčet informací pro informování investorů.
I při dobrých základních informacích o společnostech a jejich činnostech nemohou potenciální investoři snadno posoudit úvěrové riziko. Hledá se způsob, jak zvýšit normalizované údaje pro úvěrové hodnocení – bez vázání všech malých a středních podniků v nové spleti byrokracie.
A posléze uvažujeme podpořit „ekosystém“ v Evropě pro rizikový kapitál. To může zahrnovat úpravu pravidel pro evropské fondy rizikového kapitálu a evropské fondy sociálního podnikání k rozšíření kategorií správců fondů, schopných nabídnout tyto prostředky.
Těmto možnostem může pomoci projekt kapitálových trhů Unie.
