[quote]Podle šetření Eurostatu prováděného každý čtvrtý rok a zveřejněného 12.12. 2016 jsou významné rozdíly v členských státech Evropské unie v hrubé hodinové mzdě, a to nejen mezi 10 % zaměstnanců pobírajících nejméně a 10 % vydělávajících nejvíce, ale také podle ekonomických činností, v nichž patří v EU mezi nejvíce placené sektor finanční a pojišťovací služby a nejníže placený sektor ubytovacích a stravovacích služeb. Tyto informace o rozdílech příjmů zakládá Eurostat na nejnovějších výsledcích struktury mezd zaměstnanců zpracovávaných vždy za 4 roky.[/quote]
Nejvyšší rozdíly jsou v Polsku, Rumunsku, na Kypru, v Portugalsku, Bulharsku a Irsku
Rozdíl v hrubých hodinových výdělcích v rámci jedné země může být měřen pomocí decil, zejména nejnižší a nejvyšší decily, odpovídající 10 % zaměstnanců pobírajících nejméně (D1) a 10 % vydělávajících nejvíce (D9). Rozdíly vyznačuje poměr D9 / D1. Rozdíly jsou velké.
V členských státech EU v roce 2014 byl rozptyl poměru D9 / D1 od 2,1 ve Švédsku po 4,7 v Polsku. 10 % nejlépe placených zaměstnanců tedy získalo nejméně dvakrát tolik, jako 10 % nejníže placených ve Švédsku a téměř pětkrát tolik v Polsku.
Vysoké rozdíly v poměru hrubé hodinové mzdy byly v Polsku a Rumunsku 4,6, na Kypru 4,5, v Portugalsku 4,3, v Bulharsku 4.2 a Irsku 4,1. Nejnižší poměry D9 / D1 byly ve Švédsku, v Belgii, Dánsku a Finsku (po 2,4), ve Francii 2,7 a na Maltě 2,9.
Největší rozdíl mezi vysokými mzdami a mediány byl v Portugalsku, mezi středními a nízkými mzdami a mediánem v Estonsku
Nejvyšší rozdíl vysokých hodinových hrubých mezd a mediánu v roce 2014 byl v Portugalsku (s D9 / medián 2,8). 10 % nejlépe placených zaměstnanců v Portugalsku získalo tedy téměř třikrát tolik jako medián, Bulharsko, Kypr, Polsko a Rumunsko 2,5, Lotyšsko 2,3, Irsko, Litva, Lucembursko, Maďarsku a Spojené království 2,2. Naopak nejnižší poměr měly Dánsko a Švédsko 1,6, Finsko 1,7, Belgie, Francie, Malta a Nizozemsko 1,8.
U dolního konce hrubého rozdělení hodinového výdělku byly rozdíly v roce 2014 největší v Estonsku (s poměrem medián / D1 2,0). 10 % zaměstnanců tedy vydělalo polovinu mediánu příjmů. Estonsko, Německo, Irsko a Polsko měly rozdíl 1,9, Česká republika, Kypr, Litva, Rumunsko a Slovensko 1,8. Nejnižší rozdíly byly ve Švédsku 1,3, Belgii a Finsku 1,4, Dánsku, Francii, Itálii a Portugalsku 1,5.
Data z tabulky zdůvodňují, proč si Dánsko může dovolit jedinou daňovou sazbu z příjmů, Česká republika na tom není zle, vyniká zejména v ocenění správních agend veřejné správy, což je mimo šetření.
Finance & pojištění, informace a komunikace jedním z nejvýše placených sektorů
Na základě hrubých měsíčních mezd byly v každém členském státě EU s výjimkou Irska „Finanční a pojišťovací činnosti“ zařazeny mezi 3 nejvíce placené aktivity (v Irsku byly na 4. místě). Sektor „Informační a komunikační činnosti“ byl také do značné míry zastoupen mezi 3 nejlépe placenými sektory s výjimkou Belgie, Španělska a Nizozemska (kde byl na 4. místě), Itálie a Lucemburska (5. místo) a Kypr (6. místo).
„Rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu“ nejlépe platili v Belgii, Německu, Španělsku, i Rakousku, sektor byl na 2. místě v Bulharsku, Nizozemsku, Portugalsku, Slovinsku a Finsku. „Těžba nerostných surovin“ byla na prvním místě v Dánsku, Nizozemsku a ve Spojeném království a druhá v Polsku a Rumunsku. Pokud jde o „vzdělávání“, bylo nejlepší placenou činností v Lucembursku a druhou nejlepší na Kypru. A konečně, „Profesní, vědecké a technické činnosti“ patřily mezi 2 nejvíce platící v Belgii.
Ubytování a stravování a administrativní a podpůrné služby jedny z nejnižších výdělků
„Ubytování, stravování a pohostinství“ v roce 2014 platily ve všech členských státech, s výjimkou Španělska, Malty a Slovinska (kde byly předposlední) nejméně; „Administrativní a podpůrné činnosti“ byly také mezi 3 sektory s nejnižšími výdělky s výjimkou Maďarska, Malty (kde byly 3. od konce) a v Estonsku, na Kypru a v Lotyšsku 4. od konce.
Metody and definice
Údaje uvedené v této tiskové zprávě pocházejí ze Struktury mezd zaměstnanců, šetřené každé čtyři roky. Ta poskytuje podrobné informace o struktuře a rozdělení výdělků v EU. Učni jsou zahrnuti. Struktura mezd zaměstnanců za rok 2014 (SES 2014) se vztahuje na podniky s nejméně 10 zaměstnanci ve všech ekonomických činnostech kromě zemědělství, lesnictví, rybářství, veřejné správy, obrany domácností a zahraničních organizací (NACE Rev. 2 klasifikace: sekce B s výjimkou O).
Medián příjmů je úroveň výdělku, která rozděluje zaměstnance do dvou stejných skupin. Polovina vydělává méně než medián a polovina více než medián.
Hrubý hodinový výdělek zahrnuje mzdy a platy vydělané na plný a částečný úvazek za hodinu ve sledovaném měsíci (obecně říjen 2014). Před zahájením zpracování se odečtou daňové a sociální příspěvky. Mzdy a platy zahrnují jakékoliv placené přesčasy, prémie, příplatky za směny, bonusy, provize atd. Při přepočtu národních měn (non-EURO) na euro byly použity roční průměry kurzů roku 2014.
Míry rozptylu
D1 je maximální hrubý hodinový výdělek 10 % zaměstnanců, vydělávajících nejméně, D9 jsou minimální hrubé hodinové výdělky obdržené 10% zaměstnanců pobírajících nejvíce.
Informace o sektorech uvedených v této tiskové zprávě se vztahují na 17 hlavních ekonomických činností podle klasifikace NACE Rev. 2.
Pořadí ekonomických aktivit podle členských států EU pole průměrných měsíčních výdělků, 2014
(Od nejvyšších (1) po nejnižší (17) – Nejvyšší hodnoty jsou v žlutých, nejnižší v modrých položkách)
Osobní peněžní transfery v EU. Částky zaslané do zahraničí rezidenty v EU dosáhly 31,3 miliard € v roce 2015, částky přijaté ze zahraničí 11,0 miliard €
Podle zprávy Eurostatu z 11.12. 2016 v roce 2015 odliv peněz od obyvatel Evropské unie mimo ni, označovaný jako osobní transfery, činily 31,3 miliard €, v porovnání s 29,9 miliard € v roce 2014. Příliv do EU činil v roce 2015 necelých 11,0 miliard €, to mělo za následek negativní bilanci (- 20,4 mld. €) EU se zbytkem světa. Většina osobních převody se skládá z toků peněz zasílaných přistěhovalci do země svého původu.
Bilance osobních transferů v členských státech EU, 2015
Největší přebytek osobních transferů v Polsku, největší schodek ve Francii
Ze zemí, za které jsou zveřejněné údaje, byly největší odtoky z osobních převodů v roce 2015 ve Francii (10,0 mld. €), následuje Velká Británie (7,7 miliard €), Itálie (6,4 miliardy €) a Španělsko (6,2 miliard € – viz poznámky k zemím). Nejvyšší příliv byl v Portugalsku (3,3 miliard €), Polsku (3,2 miliard €), Spojeném království (2,7 mld. €), Rumunsku a Itálii (po cca 2,2 mld.€).
V důsledku toho byly největší přebytky v osobních převodech v roce 2015 v Polsku (+ 3,0 mld. €), Portugalsku (+ 2,8 miliard €) a Rumunsku (+ 1,7 mld. €), zatímco Francie (- 9,5 mld. €) zaznamenaly zdaleka největší deficit, po ní Velká Británie (- 5,0 mld. €), Itálie (- 4,2 miliard €) a Německo (- 3,5 miliard €).
Nejvyšší podíl odlivu uvnitř EU na Slovensku, ze mimo EU odliv ve Slovinsku
V roce 2015, nejvyšší podíl přítoků z jiných členských států EU byl zaznamenán v Lucembursku (99 %), na Slovensku (98 %), v Maďarsku (95 %) a Polsku (89 %). Příliv mimo EU činil zhruba tři čtvrtiny celkových přílivů ve Francii (74 %), a asi dvě třetiny v Belgii (67 %) a Itálii (66 %).
Slovensko (93 %), Lucembursko (92 %) a Irsko (79 %) měly největší podíly na odlivu uvnitř EU, u odlivů mimo EU odlivu měly největší podíly Slovinsko (86 %), Portugalsko (83 %), Řecko (79 %), Francie (74 %) a Itálie (73 %).
Osobní transfery v členských státech
(v mil.€)
Metody a definice
Údaje o osobních převodech v této tiskové zprávě jsou shromažďovány na základě nařízení (ES) 184 / 2005 o statistice Společenství týkající se platební bilance, mezinárodního obchodu služeb a přímých zahraničních investic a v souladu s platební bilancí a manuálem mezinárodní investiční pozice (BPM6).
Osobní transfery se skládají ze všech běžných převodů v hotovosti nebo v naturáliích rezidentů v domácnostech mezi rezidenty a nerezidenty bez ohledu na základní zdroj příjmů, vztah mezi domácnostmi a účel převodu. To znamená, že pojem osobních převodů je širší, než převod pracovních příjmů (náhrady zaměstnancům).
Poznámky podle zemí: Španělsko, Nizozemsko a Portugalsko
Údaje o osobních převodech se vztahují pouze na převody získaných prostředků z práce.
