Zdroj: Logistics News

[quote]Řada podnikatelů může v souvislosti se svou činností způsobit environmentální škodu či újmu, zvláště v případě, že se společnost zabývá skladováním či přepravou nebezpečných látek. Nejvíce diskutovanou oblastí je ekologická újma. Jedná se o takovou újmu, která je měřitelná a má závažné nepříznivé dopady na vybrané chráněné druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a jejich přírodní stanoviště. Může se jednat např. o stanoviště s domovem chráněného druhu čolků, ptáků, kapradin apod.[/quote]

Evropská směrnice implementovala nová přísnější pravidla do českého právního řádu zákonem č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmy a její nápravě. S účinností od 1.1. 2013 mají tedy podnikatelé, vymezeni tímto zákonem, povinnost sjednat si finanční zajištění k náhradě nákladů na preventivní nebo nápravná opatření v souvislosti s ekologickou újmou. Finanční zajištění je možné zabezpečit též formou pojištění, které nabízíme k pojištění odpovědnosti.

Přílohou tohoto zákona je seznam podnikatelských činností, které se z hlediska toho zákona řadí pod rizikovou provozní činnost. Je nutné však zdůraznit, že i v případě, kdy společnost není uvedena na seznamu povinných subjektů, není zproštěna odpovědnosti za tuto újmu. Proto každý provozovatel musí předcházet vzniku ekologické újmy a přijímat případná preventivní opatření.

Provozovatel, který vykonává provozní činnost, jež je hodnocena jako riziková (seznam uveden v příloze zákona), je povinen zabezpečit finanční zajištění k náhradě případných nákladů vzniklých v souvislosti s ekologickou újmou. Rozsah tohoto zajištění by měl odpovídat možné způsobené ekologické újmě. Jak ale správně stanovit tuto výši? Zákon myslí na bodové hodnocení rizik provozních činností uvedených v příloze tohoto zákona. Je-li výsledek hodnocení méně než 50 bodů, pak se předpokládá, že provozovatel nemůže způsobit škodu vyšší než je 20 000 000 Kč. Pokud je dosaženo více než 50 bodů, vyplývá povinnost provést další podrobné hodnocení, jehož výsledkem se buď zjistí, že by provozovatel neměl způsobit škodu vyšší než 20 000 000 Kč a nebo naopak, že takovou škodu způsobit může.

Proč nás však zajímá zrovna hranice 20 miliónů korun? Finanční zajištění totiž není povinen zabezpečit provozovatel, který prokáže, že provozní činností může způsobit ekologickou újmu, jejíž náprava si vyžádá náklady nižší než výše uvedená částka. Provozovatel, který by sice mohl způsobit ekologickou újmu, jejíž náprava si vyžádá náklady vyšší než 20 miliónů korun ale je současně registrován v Programu EMAS nebo prokazatelně zahájil činnosti potřebné pro zaregistrování do tohoto programu, má certifikovaný systém environmentálního řízení uznaný podle souboru norem ČSN EN ISO 14000 popřípadě prokazatelně zahájil činnosti potřebné k získání této certifikace, též nemá povinnost finančního zajištění.

Neméně podstatné škody na životním prostředí vycházejí zejména ze zákona č. 17/1992 Sb. o životním prostředí, řešící škody způsobené znečištěním vody, půdy a ovzduší. V případě takového znečištění musí provozovatel vynaložit např. náklady související s vyčištěním a uvedením životního prostředí do původního stavu, náklady s opakovaným testováním a ověřováním, zda došlo k nápravě vzniklého znečištění.

Výše uvedená nebezpečí doporučujeme ošetřit pojištěním odpovědnosti bez ohledu na povinnost, mít pojištění sjednáno.

Výkřik:
„Provozovatel, který vykonává provozní činnost, jež je hodnocena jako riziková, je povinen zabezpečit finanční zajištění k náhradě případných nákladů vzniklých v souvislosti s ekologickou újmou.“

Autor: Ing. Eva Mazánková/ SATUM CZECH – Logistic News

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno