Zdroj: Archiv

[quote]Náš portál se systematicky zabývá problémy rozvoje ekonomiky. V předvolebních akcích stále zní „vysoký růstu ekonomiky“, a proto možnost zvyšovat příjmy státu, aby bylo možno zvyšovat potřebné výdaje. Pokusíme se shrnout fakta k rozvoji, jak jsme je v tomto roce postupně zveřejňovali, včetně posledních měsíčních a čtvrtletních statistik, které vyšly do poloviny prosince. Protože větší rozvoj bude také vyžadovat velké úsilí. A o tom se tolik nemluví.[/quote]

Průmysl

Průmysl je základním zdrojem HDP i hrubé přidané hodnoty, i v ČR klesl jeho podíl na tvorbě HDP na necelých 20 %, přesto je v EU hned za Irskem a bude patrně první, až se HDP očistí, protože v Irsku je nízké zdanění podnikání a tak v něm sídlí společností, které si přes Irsko snižují daňové výdaje. V říjnu 2016 ve srovnání se zářím 2016: průmyslová produkce poklesla o 0,1 % v eurozóně a o 0,3 % v EU28

Podle odhadů Eurostat zveřejněných 14. prosince 2016 klesla v říjnu ve srovnání se zářím 2016 sezónně očištěná průmyslová produkce o 0,1 % v eurozóně a 0,3 % v EU28. V září 2016 průmyslová produkce klesla o 0,9 % v eurozóně a v EU28 o 0,7 %. V říjnu 2016, ve srovnání s říjnem 2015 vzrostla průmyslová produkce o 0,6 % v eurozóně a o 0,5 % v EU28.

Měsíční srovnání podle hlavních průmyslových seskupení a podle členských států

Pokles o 0,1 % v průmyslové výrobě v eurozóně v říjnu 2016 ve srovnání se zářím 2016 jde na vrub poklesu výroby zboží krátkodobé spotřeby o 1,5 % a meziproduktů o 0,5 %, zatímco výroba energie vzrostla o 0,8 %, kapitálové statky o 1,0 % a zboží dlouhodobé spotřeby o 1,5 %.

V EU 28 pokles o 0,3 % vyvolal pokles výroby zboží krátkodobé spotřeby o 0,7 % a meziproduktů o 0,5 %, zatímco výroba energie vzrostla o 0,1 %, kapitálové statky o 0,3 % a zboží dlouhodobé spotřeby o 1,1 %.

Ze zemí, za které jsou data k dispozici, byl největší pokles průmyslové výroby v Irsku (-3,6 %), Švédsku (-2,9 %) a Lucembursku (-2,2 %), nejvyšší nárůst v Dánsku (+ 4,7 %), Řecku (+ 4,5 %), Litvě (+ 2,7 %) a Lotyšsku (+ 2,5 %).

Meziroční srovnání podle hlavních průmyslových seskupení a podle členských států

Nárůst o 0,6 % v průmyslové výrobě v eurozóně v říjnu 2016 ve srovnání s říjnem 2015 byl vzhledem k růstu výroby energie o 2,2 %, kapitálových statků o 0,9 % a meziproduktů o 0,6 %, zatímco výroba zboží krátkodobé spotřeby klesla o 0,9 % a zboží dlouhodobé spotřeby o 1,4 %.

V EU28 byl nárůst o 0,5 % vzhledem k růstu výroby kapitálových statků o 0,9 %, meziproduktů o 0,6 % a zboží dlouhodobé spotřeby o 0,4 %; produkce energie klesla o 0,1 % a zboží krátkodobé spotřeby o 0,7 %.

Ze zemí, za které jsou data k dispozici, byl nejvyšší růst v průmyslové výroby v Řecku (+ 7,0 %), v Lotyšsku (+ 6,7 %) a Slovinsku (+ 6,6 %), největší pokles v Irsku (-6,5 %), Maltě (-5,7 %) a Lucembursku (-2,2 %).

 

Indexy výroby průmyslu celkem kalendářně a sezónně neupravené (základní rok 2010)

Kde růst průmyslu vázne? Nejsou lidi na práci

Třetí čtvrtletí roku 2016: % volných pracovních míst v eurozóně 1,6 %, v EU 1,8 %

Podle údajů Eurostatu z 15.12. bylo volných pracovních míst v EA19 ve třetím čtvrtletí roku 2016 1,6 % oproti 1,7 % v předchozím čtvrtletí a 1,5 % ve třetím čtvrtletí roku 2015 . Volných pracovních míst v EU28 bylo ve třetím čtvrtletí roku 2016 1,8 %, stabilní ve srovnání s předchozím čtvrtletím.

Volná pracovní místa v celé ekonomice, data sezónně neupravena

  Dánsko, Francie, Itálie a Malta nejsou znázorněny; data nejsou přesně srovnatelné.

Míra volných pracovních míst

Míra volných pracovních míst (JVR) měří podíl celkového počtu neobsazených pracovních míst, vyjádřená jako procento: JVR = (počet pracovních míst) / (počet obsazených míst + počet volných pracovních míst).

Členské státy

Z členských států, za které jsou k dispozici srovnatelné údaje (viz poznámky podle zemí), nejvyšší míra volných pracovních míst ve třetím čtvrtletí roku 2016 byla v České republice (3,1 %), Belgii (2,9 %), ve Spojeném království 2,5 %) a Německu (2,3 %) a nejnižší ve Španělsku a Portugalsku (shodně 0,7 %), Bulharsku, Řecku a Polsku (0,8 %).

Ve srovnání se situací před rokem, míra volných pracovních míst ve třetím čtvrtletí roku 2016 vzrostla v dvaceti třech členských státech a zůstala stabilní v pěti. Největší nárůst byl zaznamenán v Lotyšsku (+1,2 %, Česká republice (0,8 %) a na Kypru (0,7 %).

Míry volných pracovních míst – celá ekonomika (%)

– Sezónně neupraveno –

Nárůst zaměstnanosti z vnitřních zdrojů

Podle zprávy Eurostatu 249/16 z 13.12. o zaměstnanosti a jejím zvýšení se zaměstnanost ve 3.Q 2016 v porovnání s 2.Q 2016 zvýšila o 0,2 % jak v eurozóně, tak EU. Proti 3. Q 2015 vzrostla o 1,2 % v eurozóně a 1,1 % v EU.

V České republice ale už čtvrtletně stagnovala, zatím co meziročně ještě vzrostla o 1,7 %. Růst zaměstnanosti se tedy i v počínajícím předvánočním období zastavil, z neaktivních na trhu práce se již nikdo navíc nezískal – možný nárůst maximálně kompenzoval úbytek.

Předtím vykazovaná míra nezaměstnanosti byla v ČR s 4 % – nejnižší v EU. I když rozdíl proti Německu na druhém místě mohl být i v důsledku trochu odlišné metodiky zanedbatelný. Lišila se vyšší mírou zaměstnanosti mužů a nižší u žen a mladých do 24 let. V TV se pravidelně zaměňuje s neaktivními na trhu práce. Rozdíl zčásti představuje práceschopné osoby, které už pracovat nechtějí a nechtějí se proto rekvalifikovat podle poptávky na trhu práce. Zda se úbytek s přírůstkem kompenzoval, se zjistí až ze sestavy kvartálních toků na trhu práce mezi zaměstnanými, nezaměstnanými a neaktivními za 3.Q.

Na obrázku je mimo jiné první a u ČR ojedinělý nulový přírůstek zaměstnanosti.

Imigrace?

Azyl v členských státech EU: počet poprvé žadatelů o azyl ve třetím čtvrtletí roku 2016 téměř 360 tisíc. Syřané, Afghánci a Iráčané byli nejpočetnější

Podle zprávy Eurostatu z 16.12. v průběhu třetího čtvrtletí 2016 (od července do září) bylo 358 300 poprvé žadatelů o azyl a mezinárodní ochranu v členských státech Evropské unie; až o 17 % více ve srovnání s druhým čtvrtletím roku 2016 (kdy bylo registrováno 305 700 žadatelé poprvé). Od ledna do září 2016, bylo registrováno v členských státech EU více než 950 000 poprvé žadatelé o azyl.

S 87 900 prvních žadatelů mezi červencem a zářím 2016 zůstali Syřané první, po nich Afghánci a Iráčané (36 400). Reprezentují tři hlavní občanství prvních žadatelů o azyl v členských státech EU během třetího čtvrtletí 2016, což představuje o něco více než polovinu všech prvních žadatelů.

Poprvé žadatelé o azyl registrovaní v členských státech EU

Dvě třetiny požádalo o azyl v Německu

V průběhu třetího čtvrtletí roku 2016 bylo zaznamenáno v Německu více než 237 400 poprvé žadatelů; jejich nejvyšší počet žadatelů (nebo 66 % z celkového počtu poprvé žadatelů v členských státech EU), následuje Itálie (34 600, 10 %), Francie (20 000, 6 %), Řecko (12 400, 4 %),  Spojené království (9 200, 3 %) a Rakousko (8 400, 2 %). Mezi členskými státy s více než 2 000 poprvé žadatelů o azyl ve třetím čtvrtletí 2016, počty žadatelů poprvé vzrostly nejvíce ve srovnání s předchozím čtvrtletím v Bulharsku (+ 82 %), v Nizozemsku (+ 72 %), Belgii (+29 %), v Itálii (+ 28 %) a Německu (+ 27 %). Největší pokles byl zaznamenán v Maďarsku (-73 %), v Polsku (-37 %) a Rakousku (-22 %).

Nejvyšší počet poprvé žadatelů ve vztahu k počtu obyvatel v Německu, Řecku a na Maltě

Ve srovnání s počtem obyvatel jednotlivých členských státu byla nejvyšší míra registrovaných uchazečů poprvé uvedených v průběhu třetího čtvrtletí roku 2016 v Německu (2 890 na milion obyvatel), následuje Řecko (1 152) a Malta (1 091).

Nejnižší míra byla na Slovensku (7 žadatelů na milion obyvatel), Portugalsku (19), Rumunsku (22), Česká republice (28) a Estonsku (30). v Evropské unii jako celku jich ve třetím čtvrtletí 2016 bylo celkem 702 poprvé žadatelů o azyl na milion obyvatele EU.

 

 

 

1 z každých 4 poprvé žadatelů o azyl Syřan

Sýrie 25 % z celkového počtu žadatelů zůstala v průběhu třetího čtvrtletí roku 2016 hlavní zemí občanství žadatelů o azyl v členských státech EU. Z celkového počtu 87 900 Syřanů, kteří podali poprvé žádost o azyl v EU ve třetím čtvrtletí 2016, 81 % bylo registrováno v Německu (71 200). Syřané představovali hlavní občanství žadatelů o azyl v jedenácti členských států EU.

Afghánistán byla se 17 % druhá hlavní země občanství žadatelů o azyl v členských státech EU ve třetím čtvrtletí roku 2016. Z celkového počtu 62 100 Afghánců, kteří hledají azyl poprvé v členských státech EU státy v období od července do září 2016 více než 80 % žádalo v Německu (50 500). Afghánci představoval hlavní občanství žadatelů o azyl v pěti členských státech EU.
S 36 400 prvních žadatelů (10 % byl Irák – třetí země občanství žadatelů o azyl v členských státech EU. 82 % bylo registrováno v Německu (29 900)).

Poprvé žadatelů o azyl v členských státech EU podle státního občanství, ve třetím čtvrtletí 2016

Více než milion žádosti o azyl nevyřízeno

Nevyřízené žádosti o mezinárodní ochranu ať byly podány kdykoliv, ke konci sledovaného období stále zvažují odpovědné vnitrostátní orgány. Odkazují na “zásoby“ žádostí čekajících na vyřízení. Tato statistika je určena pro měření zatížení vnitrostátních orgánů.

Na konci září 2016 bylo stále zvažována odpovědnými vnitrostátními orgány téměř 1,2 milionu žádosti o ochranu azylem v členských státech EU. O rok dříve, na konci září 2015 jich bylo kolem 866 000. S téměř 689 700 nevyřízených žádostí ke konci září 2016 (58 % z celkového počtu v EU), mělo Německo v EU zdaleka největší podíl, po něm Švédsko (112 000, 9 %), Rakousko (81 400, 7 %) a Itálie (81 300, 7 %).

Počet žádostí o azyl čekající na konci měsíce v členských státech EU na vyřízení

EU: První odhady výdajů na výzkum a vývoj

Podle prvních odhadů Eurostatu z 30.11. 2016 v roce 2015 členské státy Evropské unie vydaly dohromady téměř 300 miliard € na výzkum a vývoj (R & D). Intenzita R&D jako % HDP činila v roce 2015 2,03 % ve srovnání s 2,04 % v roce 2014. Před deseti lety (2005) byla intenzita byla 1,74 %.

Intenzita výzkumu a vývoje v EU byla mnohem nižší než v Jižní Koreji (4,29 % v roce 2014) a Japonsku (3,59 % v roce 2014), nižší než ve Spojených státech (2,73 % v roce 2013), zhruba na stejné úrovni jako v Číně (2,05 % v roce 2014) a mnohem vyšší než v Rusku (1,13 %). S cílem poskytnout podnět ke konkurenceschopnosti EU má být nárůst intenzity výzkumu a vývoje v EU do roku 2020 na 3 % jeden z pěti hlavních cílů strategie Evropa 2020.

Podnikatelský sektor jako hlavní zdroj hradí i nadále 64 % celkových výdajů, následují vysoké školy (23 %), vládní sektor (12 %) a soukromý neziskový sektor (1 %).

Intenzita výzkumu a vývoje nad 3 % ve Švédsku, Rakousku a Dánsku

V roce 2015 byla nejvyšší intenzita výzkumu a vývoje ve Švédsku (3,26 %), Rakousku (3,07 %) a Dánsku (3,03 %); Finsku (2,90 %), Německu (2,87 %), Belgii (2,45 %), Francii (2,23%), Slovinsku (2,21 %) a Nizozemí (2,01 %).

Naopak sedm členských států mělo intenzitu výzkumu a vývoje pod 1 %: Kypr (0,46 %), Rumunsko (0,49 %), Lotyšsko (0,63 %), Malta (0,77 %), Chorvatsko (0,85 %), Bulharsko a Řecku (0,96 %).
Ve srovnání s rokem 2005 se intenzita výzkumu a vývoje zvýšila ve dvaceti čtyřech členských státech, klesla ve Finsku (z 3,33 % v roce 2005 na 2,90 % v roce 2015), Lucembursko (z 1,59 % na 1,31 %) a Švédsku (z 3,39 % na 3,26 %), téměř beze změny zůstala v Chorvatsku.

Nejvyšší podíl výdajů na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru ve Slovinsku, Bulharsku a Maďarsku

Hlavním nositelem výdajů na R & D byl 2015 podnikatelský sektor ve všech členských státech s výjimkou Řecka, Kypru, Lotyšska, Litvy a Slovenska (kde byl dominantní sektor vysokého školství.

Nejvyšší podíl výdajů podnikatelského sektoru mělo Slovinsko (76 %), Bulharsko a Maďarsko (shodně 73 %), Belgii a Irsku (72 %, data za Irsko 2014), Rakousko (71 %), Švédsko (70 %), Německo (68 %), Finsko (67 %), Spojené království (66 %) a Francie (65 %).

Ve srovnání s rokem 2005 podíl výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru vzrostl v šestnácti členských státech, ve dvanácti se snížil.

Ve vládním sektoru mělo nejvyšší podíl Rumunsko, v sektoru vyššího vzdělávání Litva a Kypr

Podíl vládního sektoru v Rumunsku byl 38 %, Lucembursku 31 %, Řecku a Slovensku (28 %), v Lotyšsku 26 %, Chorvatsko 25 % a Polsku 24 %. Nejvyšší podíl výzkumu a vývoje prováděného v rámci sektoru vyššího vzdělávání byl v Litvě 56 %, na Kypru 54 % a Lotyšsku 50 %, Portugalsku 46 %, Slovensku 44 %, Estonsku 41 % a Řecku 38 %.

Výdaje na R&D 2005 a 2015