[quote]Členské státy dosahují pokroku při reformách a řešení makroekonomické nerovnováhy, ale spíše je zapotřebí konsolidovat evropské oživení. Evropská komise navrhuje svá doporučení 2016 pro jednotlivé země (CSR) a vymezila jejich hospodářské politiky pokyny pro jednotlivé členské státy pro příštích 12 až 18 měsíců. Kromě snah již identifikovaných a probíhajících na evropské úrovni je tento návod zaměřen na prioritní reformy s cílem posílit oživení ekonomik členských států prostřednictvím podpory investic, zavádění strukturálních reforem a snahou o fiskální odpovědnost.[/quote]

CSR také odráží snahu Komise učinit evropský semestr správy ekonomických záležitostí efektivnější a relevantní. Komise v tomto roce navrhla méně doporučení se zaměřením na klíčové ekonomické a sociální priority, stanovené ve své roční analýze růstu 2016. Za účelem posílení odpovědnosti členských států poskytla více času a více příležitostí, aby se zapojila do komunikací s členskými státy a zúčastněnými stranami na všech úrovních. Tím zvýšila důraz na výzvy eurozóny a vzájemnou závislost mezi ekonomikami, v souladu s dohodnutým doporučeními pro hospodářskou politiku eurozóny.

Místopředseda Valdis Dombrovskis, zodpovědný za Euro a sociální dialog uvedl: „Dnešní ekonomický balíček klade velký důraz na strukturální reformy potřebné k posílení hospodářského oživení EU, snížení překážek růstu a zvýšení zaměstnanosti modernizací trhů práce, produktů a služeb, což usnadňuje podnikání, například prostřednictvím reformy veřejné správy a zvyšování spravedlivějších a efektivnějších daňových systémů by se pomohlo otevřít více pracovních míst a investičních příležitostí v EU. Na fiskální straně má celková hladina deficitu v eurozóně letos klesnout na 1,9% z maxima 6,1% v roce 2010, i díky pokračujícímu oživení. Od fiskální politiky v eurozóně se očekává, že bude mírně expanzivní, v letošním roce je však stále zapotřebí úsilí o nápravu v řadě zemí, zejména těch, kde vysoké úrovně zadlužení zůstanou brzdou růstu a zdrojem zranitelnosti.

Marianne Thyssen, komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a mobilitu práce řekla: „V rychle se měnícím světě práce musíme pokračovat v cestě reforem společně s členskými státy a sociálními partnery. Nezaměstnanost klesá, ale je zapotřebí pokročit mnohem více kupředu. Letošní doporučení kladou silný důraz na sociální a pracovní otázky. Pouze tím se zajistí, že budou sociální úvahy lépe integrovány do všech oblastí politiky EU a skutečně dosáhneme sociální Evropu.

Pierre Moscovici, komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla, řekl: „Pomalejší globální růst a vysoká nejistota znamenají, že musíme zrychlit naše úsilí o posílení evropského hospodářství prostřednictvím cílených reforem. Zodpovědné fiskální politiky by také měly podporovat tvorbu pracovních míst a pomáhat rozšířit plody oživení v širším měřítku. Jsou to hlavní principy, o něž se opírají obecné zásady hospodářské a fiskální Komise pro členské státy na 2016- 2017.“

Doporučení v roce 2016 pro jednotlivé země

Jak blednou vnější faktory, které podporují mírné oživení v Evropě, nabývají na významu domácí zdroje růstu. Dnešní doporučení se proto měla zaměřit na tři prioritní oblasti Komise: investice jsou stále nízké ve srovnání s úrovní před krizí, ale získává se tah; také pomocí investičního plánu pro Evropu. Rychlejším pokrokem v oblasti strukturálních reforem je nutné posílit oživení a zvýšení dlouhodobého růstového potenciálu hospodářství EU. Všechny členské státy musí usilovat o odpovědné fiskální politiky a zajistit růstu přívětivé složení svých rozpočtů.

Členské státy pokročily v posledním roce v reformách, ale tempo tohoto pokroku je třeba urychlit, aby přispěly, jak by měly, pracovním místům, růstu a investicím. Realizace doporučení pro jednotlivé země se liší v jednotlivých oblastech politiky. To může být vzhledem ke složitosti reforem, které mají být provedeny, jako jsou reformy trhu práce a zboží, důchodových systémů a bankovního sektoru. Nejvýznamnější pokrok je sledován s ohledem na doporučení v oblastech finančních služeb a aktivní politiky trhu práce. Naopak by se dal očekávat větší pokrok při vytváření podnikání a zaměstnanosti přátelského a regulačního prostředí, zvýšení účasti žen na trhu práce a snížení bariér v odvětví služeb. Další pokrok v realizaci je identifikován u členských států potýkajících se s nerovnováhou, pravděpodobně v důsledku větší potřeby reformy, silnějšího politického dialogu a v některých případech v reakci na silnější tlak na trhu.

V zemích s vysokými vnějšími závazky by mohly být výrazně sníženy velké deficity běžného účtu z období před krizí, nebo dokonce přeměněny v přebytky. V některých jiných členských státech přetrvávají i nadále velmi velké přebytky. Nákladová konkurenceschopnost se obecně zlepšila a existují důkazy o strukturálních změnách z hlediska zdrojů přechodem do obchodovatelného sektoru. Nezaměstnanost klesá, i když v jednotlivých členských státech v různé míře. Proces oprav rozvah postupuje, snižuje zadluženost v domácnostech a podnikovém sektoru a zlepšuje se kapitalizace bank. Ve většině zemí je oddlužování především vázáno na snížení výdajů, zatímco v některých zemích se relativní míra zadlužení snížila díky robustnímu růstu. V tomto kontextu zůstávají zdrojem obav zranitelnosti spojené s přetrvávajícím převisem dluhu v některých odvětvích, zatímco finanční sektor je ovlivněn nízkou ziskovostí v kombinaci s vysokou úrovní nesplácených starších úvěrů a nutností přizpůsobit se náročnějšímu regulačnímu prostředí.

Pokud jde o postupy při makroekonomické nerovnováze (MIP), Komise potvrzuje, že Chorvatsko a Portugalsko mají být považovány za státy prošlé postupem při nadměrné nerovnováze. Měly by provádět své reformní agendy důsledně a včas. Úroveň ambicí národních reformních programů obou zemí (NPR) je v zásadě adekvátní a potvrzuje jejich záměr k nápravě nadměrné nerovnováhy.

Komise je nadále odhodlána podpořit reformní úsilí na úrovni členských států. Reformní podpůrná strukturální služba, založená loni, již pomáhá při účinném provádění reforem, a to na základě svých zkušeností na Kypru a v Řecku. Legislativní návrh na rozšíření služby do nástroje EU pro všechny členské státy se v současné době projednává s spoluzákonodárci  zřídit program podpory strukturální reformy, která umožní mobilizaci technické podpory pro širokou škálu klíčových oblastí reforem. 

Fiskální vývoj a rozhodnutí

Lze říci, že celková hladina deficitu v eurozóně bude letos klesat na 1,9 %, z maxima 6,1 % v roce 2010. Komise rovněž přijala řadu kroků v rámci Paktu o stabilitě a růstu.

Za prvé, ve světle nejnovějších údajů, Evropská komise doporučuje, aby Rada uzavřela postup při nadměrném schodku (EDP) pro Kypr, Irsko a Slovinsko, protože tyto země dosáhly schodky pod hranicí referenční hodnoty 3 % HDP podle Smlouvy v roce 2015 a očekává se odolnost této korekce. To znamená, že jejich deficity podle předpovědi zůstanou pod 3 % HDP v roce 2016 a 2017. Pro Kypr by to znamenalo posun o jeden rok proti termínu 2016. Pokud tak rozhodne Rada, snížilo by to celkový počet členských států s postupemu při nadměrném schodku na šest (Chorvatsko, Francie, Řecko, Portugalsko, Španělsko a Spojené království) z 24 členských států s postupem při nadměrném schodku na jaře 2011.

Za druhé, Komise přijala pro Belgii, Itálii a ve Finsku zprávy podle článku 126 (3) Smlouvy o fungování EU, v nichž se ověřuje jejich soulad s kritériem dluhu podle Smlouvy. I když se zdají být v rozporu s referenční hodnotou dluhu a testovanými tempy snižování směrem k tomuto cíli, zprávy po analýze relevantních faktorů naznačují, že Pakt stability a růstu by měl být považován v současné době za splněný. V případě Itálie Komise vyhodnotí posouzení relevantních faktorů v nové zprávě v listopadu jako další informace o obnovení cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle pro rok 2017.

Pokud jde o Portugalsko a Španělsko, Komise doporučuje Radě doporučit trvající nápravu nadměrného schodku v roce 2016 a 2017 přijetím nezbytných strukturálních opatření a pomocí všech neočekávaných zisků na snížení schodku a dluhu. V souladu se svou povinností sledovat provádění postupu při nadměrném schodku podle článku 126 Smlouvy se Komise vrátí k situaci těchto dvou členských států na počátku července.

Posléze Komise zahájila formální konzultace s členskými státy, které jsou smluvními stranami fiskálního paktu o jejich pokroku při zavádění paktu do vnitrostátního práva. Dotyčné členské státy mají dva měsíce, aby předložily své připomínky Komisi.

Souvislosti

Od nástupu do úřadu tato Komise zavedla řadu změn Evropského semestru, aby byl efektivnější a relevantní. Tyto změny byly oznámeny v listopadu 2014 v roční analýze růstu 2015 a vyšly na počátku roku 2015, Komise je potvrdila  ve svém sdělení o dalších krocích k dokončení evropské hospodářské a měnové unie v říjnu 2015.

Tyto změny znamenají, že například v průběhu posledních měsíců se Komise zapojila do bilaterálních jednání s vládami, národními parlamenty, sociálními partnery a dalšími zúčastněnými stranami a uspořádala několik dvoustranných schůzek s národními úřady s cílem projednat své politické priority.

Již v únoru předložila Komise podrobnou analýzu ekonomické a sociální situace každého členského státu ve formě zprávy o zemi jako součásti takzvaného zimního balíčku 2016.

V dubnu, členské státy předložily své národní programy reforem a jejich programy stability (pro země eurozóny) nebo konvergenční programy (pro země mimo eurozónu), včetně návazností na zimní balíček.

Dnešní doporučení jsou na základě těchto dialogů, programů, dat Eurostat o plnění a nedávno publikované jarní prognózy Komise 2016.

Řecko, které je v současné době předmětem podpůrného programu stability, dnešní balíček nepokrývá a neobdrží žádné doporučení pro jednotlivé země. Posouzení Řecka souladu se svými cíli se provádí v rámci programu. 

Další kroky:

Komise vyzývá Radu, aby podpořila navrhovaný přístup k 2016 – 2017 a přijala specifická doporučení pro jednotlivé členské státy, aby je uplatnily plně a včas. Od ministrů EU se očekává diskutovat o specifických doporučeních pro jednotlivé země před summitem, aby je přijal. Je pak na členských státech, aby realizovaly CSR v rámci svých národních hospodářských a rozpočtových politik v 2016-2017.

1

Na dalším grafu je schéma hodnocení a je přiložen i harmonogram uplatňování podle problematiky a států

2 3

Zpráva 2016 pro Českou republiku byla zveřejněna 26. února 2016.

(1) Hodnotí pokrok ČR při realizaci doporučení pro jednotlivé země, přijatá Radou dne 14. července 2015

(2) Pokrok České republiky v přípravách svých národních cílů strategie Evropa 2020.

(3) Dne 11. května 2016 předložila Česká republika svůj konvergenční program 2016 a dne 12. května předložila svůj národní program reforem 2016. Aby bylo přihlédnuto k jejich vzájemnému propojení, byly oba programy byly posuzovány současně.

(4) Specifická doporučení příslušné zemi byla řešena v programování evropských strukturálních fondů a investičních fondů pro období 2014-2020. Jak je uvedeno v článku 23 nařízení (EU) č 1303/2013, kde je nutné podporovat provádění příslušných doporučení Rady, může Komise požádat členský stát, aby přezkoumal a navrhl změny dohody o partnerství a příslušné programy. Komise poskytla další informace o tom, že by použití tohoto ustanovení v pokynech k uplatňování opatření spojujících účinnost evropských strukturálních a investičních fondů mělo mít znění podle ekonomické správy (governance).

(5) Česká republika je v současné době v rámci preventivní části Paktu o stabilitě a růstu. Ve svém konvergenčním programu 2016 vláda plánuje mírné zhoršení celkové bilance na -0,6% HDP v roce 2016 a široké stabilizaci na -0,5 % HDP v roce 2017. Střednědobý rozpočtový cíl – strukturální schodek ve výši 1 % HDP – je třeba i nadále splnit v průběhu programového období.

Podle konvergenčního programu by poměr vládního dluhu k HDP měl zůstat na 41,1 % v roce 2016 s sníží se na 39,3 % v roce 2019. Podle makroekonomického scénáře, který je oporou těchto rozpočtových odhadů, je věrohodný. Nezbytná opatření na podporu cílů v oblasti plánovaného schodku od roku 2017 dále nebyla dostatečně specifikována. Se založením na jarní prognóze Komise 2016 má být strukturální saldo podle předpovědi  0,7 % v roce 2016 a 0,9 % HDP v roce 2017, nad střednědobým rozpočtovým cílem předpovědi. Možné budoucí odchylky by byly posuzovány požadavky na zachování strukturální rovnováhy střednědobého rozpočtového cíle. Na základě posouzení konvergenčního programu a s přihlédnutím k jarní prognóze Komise 2016 je Rada toho názoru, že Česká republika očekává být v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu.

(6) V dlouhodobém horizontu existují pro Českou republiku střední rizika fiskální udržitelnosti. Odvozují se především z předpokládaného dopadu veřejných výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva, a to především v oblasti zdravotnictví, ale také penzí. Nedávno přijatá nebo plánovaná opatření na změnu důchodového systému, pokud by byl realizován, povedou ke zhoršení stavu veřejných financí v dlouhodobém horizontu. Za prvé v únoru 2016 česká vláda přijala legislativu, která jí dává pravomoc upravit mechanismus valorizace důchodů pružněji. Za druhé, návrhy jsou předmětem diskuse k  zákonem stanovenému důchodovému věku 65 let a zavedení mechanismu pravidelného přezkumu důchodového věku. V současnosti neexistují žádné plány na zvýšení nízkého důchodového věku stanoveného zákonem. V oblasti zdravotní péčeje  předpokládaný nárůst dlouhodobých nákladů  také důvodem k obavám. Česká republika čelí problémům při zlepšování správy a nákladové efektivnosti svého systému zdravotní péče, ačkoli řada opatření jsou v současné době v různých fázích realizace. Ukazatele naznačují vysokou spotřebu zboží a služeb a poměrně vysoké spoléhání se na nemocniční péči, která je dražší než ambulantní služby. Dostupné zdravotní údaje se nezdají být efektivně využity pro plánování a racionalizaci kapacit lůžkové péče. Systém úhrady nemocniční péče je přezkoumán v důsledku různých nevýhod, jako je například malý vzorek nemocnic použitých pro výpočet referenčních sazeb. Možnosti pro posílení koordinace ambulantní péče, zlepšení mezí udržením role praktických lékařů a omezení zbytečné spotřeby ambulantních služeb dosud nebyly dostatečně prozkoumány.

(7) Fiskální rámec České republiky patří mezi nejslabší v EU. Balíček reforem řešení hlavních nedostatků v této oblasti byl schválen vládou v únoru 2015, ale stále čeká na ratifikaci parlamentu. Balíček si klade za cíl provést směrnici Rady 2011/85 / EU o rozpočtovém rámci do vnitrostátních právních předpisů. Navrhovaná reforma počítá s posílením výdajových limitů a je přímo napojena na dosažení střednědobého rozpočtového cíle. V rámci reformy bude vláda muset přijmout rozpočet, který je zárukou udržitelnosti veřejných financí a nezávislá fiskální rada by mohla být zřízena za účelem sledování veřejných financí a zvýšení dlouhodobé transparentnosti.

(8) Investice v České republice zůstávají pod průměrem EU v přepočtu na hlavu a jsou vysoce koncentrovány v oblasti hlavního města. Administrativní a regulační překážky i nadále váží efektivitu podnikatelského prostředí a působí jako bariéra pro investice. Existují specifické potíže při realizaci projektů v oblasti dopravní a energetické infrastruktury. Kromě toho absorpce fondů EU v programovém období 2007-2013 byla pomalá, hlavně kvůli složitým postupům, nedostatkům v řídících a kontrolních systémech, neefektivitě při zadávání veřejných zakázek a slabé administrativní kapacitě subjektů podílejících se na realizaci projektu. U dopravní infrastruktury jsou správní překážky pro investice; zahrnují zdlouhavé postupy pro vydávání povolení k využití půdy a zpoždění vyplývající z řízení o stížnosti u antimonopolního úřadu. U energetické účinnosti byly veřejné programy na snížení energetické náročnosti roztříštěny a jsou nákladově neefektivní. Existují náznaky, že se energetické úspory nezlepšují v souladu s národním akčním plánem energetické účinnosti. Pokud jde o služby, jsou určité důkazy regulační restriktivnosti. To je případ zejména některých jednotlivých profesních odvětví služeb, pro které jsou překážky vstupu na trh v praxi vyšší, než je průměr EU. Nízké využití kvalitních veřejných služeb online také brání podnikatelskému prostředí a odráží nedostatky dodávek. E-government nevyužívá plně technologických možností ke zlepšení uživatelské zkušenosti a jejich úroveň propracovanosti je jednou z nejnižších v EU. Dostupné důkazy ukazují na relativně vysoký výskyt daňových úniků v České republice. Řešení tohoto problému, zejména pokud jde o DPH, je jednou z priorit politiky. Na druhé straně, žádná opatření nejsou plánovány ke snížení poměrně vysokých nákladů spojených s placením daní, nebo ke zjednodušení daňového systému. Služby předčasného plnění nabízené správcem daně jsou omezené. Poplatníci mají omezené použití systémů souborů daňových přiznání, i když bylo určitého pokroku dosaženo v oblasti DPH. Navíc náklady na výběr daní jsou, podle nejnovějších mezinárodních zpráv poměrně vysoké. Vysokéý sociální příspěvky zaměstnavatelů přispívají k celkové vysoké úrovni zdanění práce a diverzifikace do dalších oblastí, jako jsou například daně z nemovitostí, je omezena.

(9) Řada indikátorů ukazuje na vážné nedostatky ve veřejné správě. Určitého pokroku bylo dosaženo při přijímání legislativních a mimolegislativních opatření v protikorupčním plánu 2015. Zákon o rejstříku smluv byl schválen parlamentem v listopadu 2015. Jeho včasné provádění a další rozvoj by zlepšilo transparentnost a efektivnost nákladů veřejných nabídek. Nicméně některé z klíčových protikorupčních zákonů, jako je novela zákona o střetu zájmů a nový zákon o financování politických stran, jsou stále nepřijaty. Některá přijatá opatření jsou obtížně vymahatelná a mají omezený dopad, zatímco řada plánovaných opatření jsou opakovaně přelévána do dalšího akčního plánu. Přes některé úsilí o řešení nedostatků existuje prostor pro další pokrok ve výkonnosti českého systému zadávání veřejných zakázek s ohledem na konkurenci a tedy hodnotu za peníze. To je částečně způsobeno nedostatkem vhodného školení praktiků zakázek a nedostatečným důrazem na kvalitativní kritéria při zadávání zakázek. Veřejný sektor spoléhá na nekonkurenční řízení s omezenou schopností přilákat uchazeče, přičemž souhrnná hodnota veřejné zakázky se používá jen zřídka. Nicméně se očekává, že provádění nově transponovaných směrnic o veřejných zakázkách na jejich modernizované zadávání bude příležitostí k zavedení strategického a na evidencizaloženého přístupu k politice zadávání veřejných zakázek, pokud jde o profesionalizaci, agregaci veřejných nákupů, vzrostl zájem o kritéria kvality a integritu postupů při zadávání veřejných zakázek.

(10) V posledních letech došlo k výraznému nárůstu investic do výzkumu a vývoje, ale výsledky jsou stále slabé a existují obavy o udržitelnost infrastruktury VaV. Český systém výzkumu je v současné době v procesu realizace dlouhodoběopožděné podstatné reformy veřejné správy, zejména pro hodnocení a financování. Stávající způsob financování je roztříštěný, s nedostatečnou koordinací mezi příslušnými orgány a nejasným rozdělením odpovědností a priorit. Komplexní rámec hodnocení pro výzkum a vývoj, s odkazy na financování, je vyvíjen, ale pokrok je pomalý. Byly omezené snahy o zvýšení vazby mezi akademickou obcí a podnikatelskou sférou. Vazby jsou oslabeny hodnotícím rámcem pro veřejné výzkumné instituce, který nebere v úvahu úroveň spolupráce s podniky Komplexní hodnocení rámec pro výzkum a vývoj, s odkazy na financování, je vyvíjen, ale pokrok je pomalý. Byly omezené snahy o zvýšení vazby mezi akademickou obcí a podnikatelskou sférou. Tyto vazby jsou oslabeny hodnotícím rámcem pro veřejné výzkumné instituce, které nebere v úvahu úroveň spolupráce s podniky.

(11) Reforma vysokého školství byla přijata parlamentem v lednu 2016. Atraktivita učitelského povolání zůstává výzvou, s relativně nízkými platy byla vnímána jako jedna ze slabin, zatímco ve stejné době populace učitelů stárne. Nový kariérní systém pro učitele a pedagogické pracovníky je vyvíjen s cílem zvýšit atraktivitu profese, ale jeho realizace byla odložena. Vzdělávací výsledky jsou obecně dobré, ale jsou silně ovlivněny socio-ekonomickými vrstvami žáků. Nízké výsledky vzdělávání znevýhodněných skupin, zejména romské komunity, jsou zřejmé. Odhaduje se, že velmi velká část romských dětí opouští školu předčasně. Četné romské děti dostávají vzdělání mimo běžné školy a v důsledku toho mají nižší normy učení, než děti zbytku populace. Možnosti odborné přípravy pro učitele, aby pomohla vypořádat se s tímto problémem, jsou nedostatečně rozvinuté, s nízkým podílem učitelů, kteří se účastní profesního rozvoje aktivit spojených s výukou smíšené skupiny a inkluzivním vzděláváním. Byl podniknut značný počet legislativních a administrativních opatření k inkluzívnímu vzdělávání a začínají být realizovány. Očekává se, že přispěje ke snižování rozdílů ve vzdělanostní úrovni a úspěchům mezi Romy a neromskými dětmi. Parlament přijal novelu školského zákona v březnu 2016, rozšiřuje povinnou školní docházku na poslední rok předškolního vzdělávání a zajistil, že mají mladší děti nárok na místo v mateřské škole. Nicméně nerovnosti ve vzdělávacím systému představují překážku pro zlepšení kvality lidského kapitálu a také ztěžují výsledky trhu práce v pozdějším životě.

(12) Situace na trhu práce v České republice se zlepšila, ale další zvýšení míry zaměstnanosti bude záviset na zvýšení účasti nedostatečně zastoupených skupin. Patří mezi ně ženy s malými dětmi, pracovníci s nízkou kvalifikací a členové romské komunity. Terénní kapacity veřejných služeb zaměstnanosti, spolu s vhodnými a dobře cílenými aktivními politikami na trhu práce a individualizované služby, by přispěly ke zvýšení účasti ohrožených skupin. Účast na trhu práce žen s malými dětmi je brzděna přetrvávajícími nedostatky dostupných a kvalitních služeb péče o děti, zejména pro děti do tří let, jakož i omezené využití flexibilních úprav pracovní doby. Některá opatření byla přijata v posledních letech; řešit tento nedostatek však vyžaduje další značné úsilí.

(13) V kontextu Evropského semestru Komise provedla komplexní analýzu hospodářské politiky České republiky a publikovala jej ve zprávě o zemi 2016. Posoudila konvergenční program a národní program reforem a následných činností, navazující na doporučení určené České republice v minulých letech. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v České republice, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí EU vstupy na úrovni EU do budoucích vnitrostátních rozhodnutí. V doporučení v rámci evropského semestru se odrážejí v doporučeních 1 až 3 níže.

14) Na základě tohoto posouzení Rada přezkoumala konvergenční program, a má za to, že u České republiky lze očekávat soulad s Paktem stability a růstu.

DOPORUČUJE, aby Česká republika přijala v roce 2016 a 2017 opatření:

K zajištění dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, z hlediska budoucích rizik v oblasti zdravotní péče. Přijmout právní předpisy k posílení fiskálního rámce. 2. Snížení regulační a administrativní překážky pro investice, zejména v dopravě a energetice, a zvýšení dostupnosti služeb elektronické veřejné správy. Přijmout významné protikorupční reformy a zlepšit postupy zadávání veřejných zakázek. 3. Posílit správu v systému VaV a usnadnit vazby mezi akademickou obcí a podniky. Zvýšit atraktivitu učitelského povolání a přijmout opatření ke zvýšení začleňování znevýhodněných dětí, včetně Romů, v běžných školách a předškolních zařízeních. Odstranění překážek větší účasti na trhu práce by nedostatečně zastoupených skupin, zejména žen.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno