[quote]Komise ji zveřejnila 3. 5. Předpokládá, že eurozóna poroste v roce 2016 o 1,6 % a EU jako celek o 1,8 %. Očekává se, že hospodářský růst v Evropě bude i nadále nevýrazný. Zpomalila totiž výkonnost klíčových obchodních partnerů a začíná slábnout působení některých faktorů, o které se ekonomika dosud opírala.[/quote]

Hrubý domácí produkt v eurozóně by měl tudíž v období 2015–2017 dále růst nevýrazným tempem. Komise ve své jarní prognóze předpokládá, že po růstu 1,7 % v roce 2015 se bude HDP eurozóny vyvíjet v roce 2016 tempem 1,6 % a v roce 2017 tempem 1,8 % (zimní prognóza počítala s vývojem: 1,6 % v roce 2015, 1,7 % v roce 2016 a 1,9 % v roce 2017). Pokud jde o růst HDP na úrovni celé EU, zřejmě zpomalí z loňských 2,0 % na 1,8 % v roce 2016 a posléze opět velmi mírně zrychlí na 1,9 % v roce 2017 (v zimní prognóze se předpokládal růst o 1,9 % v roce 2015, o 1,9 % v roce 2016 a o 2,0 % v roce 2017).

Velmi akomodativní měnová politika připravila půdu pro oživení investic, protože usnadnila a zlevnila přístup k financování. Prognóza počítá s tím, že fiskální politika v eurozóně bude letos napomáhat růstu. Ceny ropy sice počátkem roku 2016 opět klesly a prodloužily tak příznivé působení na reálné disponibilní příjmy, nicméně s opětovným zvyšováním cen zmiňované komodity by měl vliv tohoto pomocného faktoru postupně slábnout. Podobně je tomu s oslabením eura v minulosti – přestože vývoz z eurozóny z něho stále ještě těží, nedávné posílení společné evropské měny by mohlo vést k tomu, že by mohla být eurozóna citlivější k účinkům pomalejšího vnějšího růstu.

„Hospodářské oživení v Evropě pokračuje, ale celosvětová situace už není tak příznivá jako dříve,“ upozorňuje místopředseda Komise odpovědný za euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis a vysvětluje: „Budoucí růst se bude stále více odvíjet od příležitostí, které si sami vytvoříme. Znamená to pro nás, že musíme zintenzivnit práci na strukturálních reformách a řešit tak dlouhodobé problémy v mnoha zemích, jako jsou vysoké zadlužení veřejného a soukromého sektoru, slabiny ve finančním odvětví nebo klesající konkurenceschopnost. Rozhodná politická opatření reformující a modernizující naše ekonomiky jsou jediným způsobem, jak lze pro evropské občany zajistit silný a udržitelný hospodářský růst, více pracovních míst a dobré sociální podmínky.“

V podobném duchu se vyjadřuje i komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici: „Evropa si udržuje hospodářský růst, i když ve světě panují složitější podmínky. Zdá se patrné, že politické úsilí postupně přináší více pracovních míst a napomáhá investicím. Zbývá nám však ještě mnoho práce, pokud jde o řešení nerovností. Hospodářské oživení v eurozóně je totiž stále nerovnoměrné, a to jak mezi jednotlivými členskými státy, tak mezi nejslabšími a nejsilnějšími společenskými skupinami. Tento stav je nepřijatelný a žádá si rozhodné individuální i kolektivní kroky ze strany vlád.“

U ekonomik všech členských států by mělo do roku 2017 dojít k růstu
Hospodářský růst by se měl po prognózované období ve většině členských států zvyšovat nebo zůstávat víceméně stabilní. Očekává se, že ekonomiky všech členských států příští rok zrychlí, ale růst napříč EU by měl zůstat stále nerovnoměrný.

Čistý vývoz eurozóny bude v roce 2016 zřejmě i nadále brzdit růst. V roce 2017 by pak měl dosáhnout vyrovnané pozice. Růst proto bude záviset na domácí poptávce: v příštím roce by mělo v eurozóně i ve zbytku EU dojít ke zvýšení investic o 3,8 %, ale soukromá spotřeba zřejmě oslabí, jelikož očekávaný nárůst inflace sníží růst reálných příjmů.

Situace na trhu práce by se měla dále zlepšovat
Prognóza předpokládá, že bude pokračovat mírné zlepšování na trzích práce. Napomáhat tomu budou opožděná odezva na lepší cyklické podmínky a umírněný růst mezd. V některých členských státech přispívají k čisté tvorbě pracovních míst také reformy trhu práce uskutečněné v posledních letech a opatření v oblasti fiskální politiky. Rozdíly na trhu práce by sice měly po určitou dobu přetrvávat, ale prognóza počítá s tím, že nezaměstnanost v eurozóně klesne na 10,3 % v roce 2016 a poté na 9,9 % v roce 2017 (z 10,9 % v roce 2015). V EU jako celku by se měla nezaměstnanost snížit z 9,4 % v roce 2015 na 8,9 % v roce 2016 a na 8,5 % v roce 2017.

Fiskální politika zůstává příznivá k růstu. Fiskální výhled se zlepšuje
Souhrnný schodek veřejných financí v eurozóně i v EU jako celku by se měl tento a příští rok vlivem hospodářského růstu a nízkých úrokových sazeb dále snižovat. Očekává se, že pokud nedojde k žádné změně politiky, schodek veřejných financí v eurozóně klesne z 2,1 % HDP v roce 2015 na 1,9 % v roce 2016 a na 1,6 % v roce 2017. Pro celou EU se pak počítá s poklesem z 2,4 % v roce 2015 na 2,1 % v roce 2016 a na 1,8 % v roce 2017. Orientace fiskální politiky eurozóny by měla letos být mírně expanzivní. Poměr dluhu k HDP bude zřejmě dále postupně klesat, z 94,4 % v roce 2014 na 91,1 % v roce 2017 v eurozóně (na 85,5 % v celé EU).

Vývoj inflace je i nadále určován především cenami energií
Ceny ropy na začátku roku 2016 opět klesly a stáhly inflaci pod nulu. Vzhledem k tomu, že ceny energií jsou nižší než před rokem, inflace patrně zůstane poblíž nulové hodnoty i v blízké budoucnosti. V době, kdy euro mírně posiluje a výrobní ceny ve světě jsou poměrně utlumené, jsou slabé i vnější cenové tlaky. Výrazněji by měla inflace posílit v druhé polovině tohoto roku s tím, jak budou postupně narůstat ceny energií a jak se budou vlivem sílící domácí poptávky zvyšovat ceny na domácím trhu. Inflace vyjádřená indexem spotřebitelských cen dosáhne podle prognózy letos 0,2 % v eurozóně a 0,3 % v EU a v roce 2017 pak bude činit 1,4 % v eurozóně a 1,5 % v EU.

Vyhlídky na růst světového hospodářství stále nejsou příliš slibné
Růst mimo EU v loňském roce pravděpodobně polevil na své nejnižší tempo od roku 2009 (v roce 2015 činil 3,2 %), a to v důsledku zpomalení na rozvíjejících se trzích. Perspektiva celosvětového růstu HDP se ještě více zhoršila, protože zpomalení vykazují i hlavní vyspělé ekonomiky. Očekávání, že dojde k mírnému oživení, provází vysoká míra nejistoty. Světové hospodářství by mělo růst v roce 2016 o 3,1 % a v roce 2017 o 3,4 %.

Perspektiva evropského hospodářství je spojena se značnými riziky
Tuto prognózu provází výrazná nejistota. Ohrožují ji vnější rizika, například možnost, že pomalejší růst na rozvíjejících se trzích, zejména v Číně, by mohl vyvolat silnější vedlejší účinky nebo být nepříznivější, než se předpokládá. Velká nejistota panuje také v souvislosti s napjatou geopolitickou situací a její negativní dopad na evropské ekonomiky by mohl překonat současná očekávání. Evropský růst by rovněž mohly ztlumit prudké změny v cenách ropy nebo turbulence na finančních trzích. Navíc stále existují značná rizika související s domácím vývojem v EU. Jde například o tempo provádění strukturálních reforem a o nejistotu před referendem o EU ve Velké Británii. Na druhé straně by se ale mohlo stát, že strukturální reformy by se nakonec mohly projevit pozitivněji, než se odhaduje, a silnější oproti očekávání by mohla být i transmise velmi akomodativních měnových politik do reálné ekonomiky.

Souvislosti
Tato prognóza zohledňuje všechny relevantní údaje a faktory, které byly k dispozici k 22. dubnu 2016, včetně předpokladů týkajících se vládních politik. V potaz byly vzaty pouze politiky věrohodně oznámené a dostatečně podrobné. Odhady nepředpokládají žádné změny politiky. Tato prognóza vychází také ze souboru vnějších předpokladů ohledně směnných kurzů, úrokových sazeb a cen komodit. Použitá čísla odrážejí tržní očekávání vyplývající z trhů s deriváty v době vypracování prognózy.

Tato hospodářská prognóza bude podkladem pro jarní balíček doporučení v rámci evropského semestru.

Další aktualizace hospodářské prognózy Komise proběhne v listopadu 2016.

Příloha: výtah ze zprávy k České republice 

Česká republika: návrat na cestu udržitelného růstu

Růst tažený spotřebou povede ekonomiku České republiky podle prognózy v roce 2016 k růstu o 2,1%. To představuje zpomalení proti roku 2015, kdy se růst reálného HDP  zvýšil na 4,2% v důsledku mimořádného zvýšení investiční aktivity ze spolufinancovaných Z EU. Růst v roce 2016 bude hlavně tažen domácí spotřebou, která by měla přispět k tempu růstu parity kupní síly 1,9 PPS. Spotřeba domácností by se měla zvýšit v reálném vyjádření o 2,8%, stejným tempem jako v roce 2015, ale uprostřed zrychlujícího se růstu mezd, zvyšující se zaměstnanosti a nízké inflaci. Rovněž se očekává výrazný růst  veřejnÉ spotřeby. Naproti tomu investiční aktivita podle očekávání zastíní růst reálného HDP v roce 2016 kvůli prudkému poklesu veřejných investic po loňském mimořádně vysokém růstu. I když se očekává, že tempo růstu soukromých investic zůstane pozitivní, celkové investice podle odhadů poklesnou reálně o 0,5%. V roce 2017 se očekává, že všechny složky domácí poptávky budou pozitivně přispívat k růstu reálného HDP ve výši 2,6%. Rozsah snížení veřejných investic by mohlo být větší, než se očekávalo, a představuje protiinflační riziko prognózy v roce 2016, zatímco nejistoty ve vývoj i vnějšího prostředí představují riziko negativního vývoje v celém horizontu prognózy, zejména s ohledem na velmi otevřený charakter české ekonomiky,

Obchodní bilance se zlepší. Klesla o  4,7% HDP v roce 2015, kdy dovozy rostly rychleji než vývoz, což odráží vysokou dovozní náročnost spotřeby a investic v České republice. Očekávaný projektovaný pokles investiční aktivity v roce 2016 přispěje ke slabšímu růstu dovozu a rostoucí obchodní bilanci. V souladu s tímto zpomalením růstu dovozu se očekává, že čistý vývoz  pozitivně přispěje poprvé za dva roky k růstu reálného HDP v roce 2016. Zatímco pozitivní příspěvek se promítne i do roku 2017, bude pravděpodobně nižší než v roce 2016 vzhledem k předpokládanému zrychlení investic.

Stále napjatý bude trh práce: míra nezaměstnanosti klesla na 5,1% v roce 2015 a podle odhadů poklesne na 4,5% v roce 2016 a 4,4% v roce 2017. Zatímco růst zaměstnanosti by měl zůstat pozitivní, prostor pro další růst klesá a předpokládá se, že zpomalí na 0,3% v roce 2017 v závislosti na poklesu  obyvatelstva v produktivním věku. Těsné podmínky trhu práce v celém horizontu prognózy podle očekávání povedou k zrychlení růstu mezd.

Klesající dovozní ceny přispějí k nízké inflaci: podle předpovědi poklesnou o 1,9% v roce 2016, což odráží očekávaný meziroční  pokles v cenách většiny cen komodit v Kč i přes ustálení v druhé polovině roku. Dovozní ceny mají dál tlačit na snižování domácích spotřebitelských cen, inflace se zpomalí na 0,3% v roce 2015 a očekává se zrychlení na pouhých 0,5% v roce 2016. Regulované ceny z prognóz negativně přispějí k inflaci v roce 2016, přičemž domácí ceny zemního plynu podle očekávání  zvlášť spadnou. Zároveň se očekává, že inflační tlaky z neregulovaných cen se  mají zvýšit, což odráží vyšší poptávkové tlaky uprostřed rostoucí zaměstnanosti a urychlení růstu mezd. Zatímco co se očekává, že inflace začne růst v roce 2017,  podle předpovědi nedosáhne  cíl České národní banky ve výši 2% oproti prognóze.

U ekonomického růstu v České republice se očekává pokles na 2,1% v roce 2016, poté co se zvýšil na 4,2% v roce 2015 v důsledku výjimečného injekce z veřejných investic. Zatímco investice klesnou, předpokládá se, že v roce 2016 bude spotřeby domácností a vlády i nadále pozitivně přispívat k růstu. V roce 2017 se očekává, že všechny složky domácí poptávky budou pozitivně přispívat ke skutečnému tempu růstu 2,6%. Celkový vládní schodek podle předpokladů zůstane oproti prognóze hluboko pod 1%.

Růst ekonomiky je v současné etapě rozvoje EU spojen vždy s růstem a ten zas s investicemi. Protože ČR naakumulované z alokovaných fondů spolufinancování a nástroje pro propojení Evropy  prostředky jsou větší než ty, které zbývaly k dočerpání ze střednědobého výhledu 2007-2013/15 v dubnu 2015 do konce roku, měl by někdo vysvětlit,  kolik z toho jde na vrub dlouhodobé sabotáže investic pravicové vlády, kolik na soustředěné úsilí vyčíslit nezbytné výdaje z veřejných rozpočtů bez podstatnějších úvah, jak investicemi do restrukturalizace výroby podle poptávky na trhu zvýšit přidanou hodnotu, co zavinila ještě neznalost aparátu veřejné správy v pochopení podstaty jejich aktivit jako vytváření podmínek pro rozvoj společnosti nikoliv jen výdaji, když není jasné pokrytí příjmy.

Podle zaměření Komise a množství přípravných prací na modernizace úseků silnic paralelních s budoucími tahy zatím s neschválenými investicemi by byl nadějné dokončit přípravné řízení včetně EIA k této modernizaci a využít pak EGF k rekvalifikaci horníků na dopravní infrastrukturu. Samozřejmě s rychlým dokončením schvalovacího řízení velkých projektů dopravní infrastruktury, které čekají v Bruselu. 

 

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno