[quote]Je vysoký počet humanitárních aktivit, souvisejících s krizemi, bídou zejména v důsledku nezaměstnanosti, také ale válkami. A je mnoho hlasů volajících po větší pomoci EU – dokonce už i z OSN. Zkusme tedy doplnit výčet pomoci nad rámec informací o migraci přes Středomoří a Turecko západobalkánskou trasou. [/quote]
Partnerství Afrika-EU
Dne 6. 4. se sešla Komise Africké unie (AUC) a Evropská komise k výroční schůzi kolegií v etiopské Addis Abebě. Strategické partnerství EU-Afrika je oficiální cesta pro spolupráci Evropské unie a afrického kontinentu. Ve společné strategii EU-Afrika (JAES) je zakotveno: rovnocenné partnerství, odhodlané řešit společně otázky společného zájmu. JAES přijatá hlavami států a vlád na druhém summitu EU-Afrika v roce 2007 je první a jediná mezikontinentální strategie partnerství EU. Současný plán 2014-2017 stanoví konkrétní cíle v rámci pěti prioritních oblastí spoluprácí, dohodnutých na 4. summitu EU-Afrika v roce 2014:
- Mír a bezpečnost[gap height=“15″]
- Demokracie, řádná správa věcí veřejných a lidská práva[gap height=“15″]
- Rozvoj lidí[gap height=“15″]
- Udržitelný a inkluzivní růst vývojovou a kontinentální integrace[gap height=“15″]
- Globální a vznikající problémy.
Vztahy EU – Afrika
Spolupráce EU s Afrikou se řídí několika rámci, mezi něž patří (i) dohody z Cotonou se subsaharské Afrikou, (ii) Euro-med partnerství se severní Afrikou a evropskou politikou sousedství, (iii) a společná strategie Afrika-EU. Tyto rámce zahrnují politické, ekonomické a rozvojové aspekty.
Afrika je hlavním příjemcem kolektivní pomoci EU a jejích 28 členských států z oficiální rozvojové pomoci (ODA). Mezi léty 2007-2013 bylo rozděleno 141 miliard €. Rozvojová spolupráce EU s Afrikou je poskytována prostřednictvím různých finančních nástrojů, z nichž je nejdůležitější je Evropský rozvojový fond (EDF). V letech 2014-2020 bude ODA pro Afriku více než 31 miliard €.
Na projekty v Africe jde kolem 40 % humanitární pomoci EU každý rok. Pomoc pomáhá zachránit miliony životů na africkém kontinentu díky životně důležité podpoře výživy, zdravotní péče, přístřeší pro vysídlené obyvatelstvo a pomoci obětem konfliktů a katastrof.
EU je rovněž Afriky největším obchodním partnerem a jeho hlavním zdrojem dovozu a vývozu. Přibližně jedna pětina celosvětových přímých zahraničních investic (FDI) proudících do Afriky pochází od společnosti z EU. EU uzavřela několik jednání o dohodách o hospodářském partnerství (EPA) s většinou afrických regionů. Jednání se západní a jižní Afrikou byla úspěšně ukončena v červenci 2014, s Východoafrickým společenstvím v říjnu 2015.
Od summitu EU -Afrika v dubnu 2014 se zintenzivnila spolupráce a dialog v oblasti demokracie, správy, lidských práv a rovnosti. V roce 2016 nabízí „Africký rok pro lidská práva ‚nabízí jedinečnou příležitost pro obě strany, aby spolupracovaly na podporu a ochranu univerzálních lidských práv. EU poskytuje v období 2014-2017 více než 50 milionů € k účinnému uplatňování Afrického nástroje lidských práv a Africké správní architektury (mechanismu, který přispívá k harmonizaci a implementaci standardů pro demokracii a lidská práva finanční podporou vládám Afriky, i občanské společnosti.
Společná práce na migraci a mobilitě
Mezi prioritami JAES je dialog o migraci. Byl přijat v roce 2014 samostatnou deklarací o migraci a mobilitě, se zaměřením na boj proti obchodování s lidmi, nelegální migraci, převodům peněz, diaspor, mobility a migrace pracovních sil, a mezinárodní ochrany na summitu EU-Afrika
Došlo pak k věcnému dialogu a programovému spojení mezi Evropou a Afrikou v oblasti migrace:
- Summit ve Vallettě 11-12 listopadu 2015 umožnil africkým a evropským vůdcům navázat upřímný dialog a rámec pro spolupráci v oblasti migrace na základě komplexního akčního plánu.[gap height=“15″]
- V rámci summitu Valletta, zahájil EU svěřenecký fond na mimořádné situace z hlediska stability a řešení základních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe (v současné době za 1,8 miliard €).[gap height=“15″]
- V říjnu 2015 byla komplexním programem za 18 milionů € zahájena podpora dialogu s Afrikou o migraci financovaná z Pan-afrického programu. Programy pro regionální rozvoj a ochranu (RDPP) v severní Africe a Africkém rohu byly zahájeny a uvolnilo se pro ně více než 75 milionů € na realizaci konkrétních projektů.[gap height=“15″]
- Jsou připravovány na míru migrační balíčky a dialogy o migraci na vysoké úrovni s první skupinou třinácti prioritních afrických zemí, s cílem zlepšit spolupráci v citlivých otázkách, jako je návrat a opětovné přijetí. Zahrnují závazky z Valletty a Evropské rady z června a října2015.
Spolupráce s Komisí Africké unie
Od summitu v Lisabonu 2007 se politický dialog s Africkou unií a její komisí v různých oblastech a úrovních značně rozšířil, a byly vyvinuty úspěšné iniciativy. Rok 2015 byl největší v historii z hlediska činností spolupráce s Komisí africké unie (AUC). Evropská unie (se svými členskými státy) je hlavním sponzorem, poskytujícím AUC více než 80% jejího programového rozpočtu. V roce 2015 dosáhl objem výdajů na spolupráci mezi Evropskou komisí a AUCi 337 milionů €.
Boj proti terorismu a řešení základních příčin radikalizace, násilný extremismus a ztráta státní moci jsou pro Afriku a Evropu společné výzvy. Africký mírový projekt (APF) hraje klíčovou roli pro afrického úsilí významnými finanční prostředky pro Afričany vedené mírové operace, k praktickému uplatnění africké architektury míru a bezpečnosti, jakož předcházení konfliktů a iniciativ reakce na počátek krizové situace.
Od vytvoření APF v roce 2003 dostala AUC celkovou částku přes 1,7 miliard € a začala činnost regionálních hospodářských společenství. To například umožnilo vest řadu Afrikou vedených mírových operací, které mají proběhnout, jako je například mise Africké unie v Somálsku (AMISOM), Mezinárodní podporná mise (MISCA) ve Středoafrické republice (SAR) a šest realizovaných misí v Súdánu, Komorách, Centrální africké republice a Mali. Kromě toho probíhají pravidelné dialogy mezi Africkou unií míru, Radou bezpečnosti a Politickým a bezpečnostním výborem Evropské unie.
Operativní spolupráce se významně rozšířila také v dalších klíčových oblastech společného zájmu, zejména s prováděním Pan-afrického programu financovaného v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci EU. Program s 845 miliony € pro období 2014-2020 poskytuje EU poprvé finanční nástroje pro celý africký kontinent, na vrcholu bilaterální pomoci poskytované v rámci Evropského rozvojového fondu a další zeměpisných programů v rámci rozpočtu EU (Evropský nástroj sousedství a rozpočtová linie pro Jižní Afriku). Bylo již přijato 22 projektů v hodnotě 250 milionů €.
Pomoc Palestincům
Byla poskytnuta první část pomoci palestinské samosprávě, zahrnující přípravu samostatného státu i financování veřejných služeb ve výši 267 mil. €.
EU podpoří vzdělávání více než 2 300 000 dětí v mimořádných situacích ve 42 zemích
Evropská komise oznámila 5.4 balíček humanitárních opatření v hodnotě 52 milionů € na vzdělávací projekty pro děti v mimořádných situacích v roce 2016. Balíček odráží dřívější závazek Komise, že ze svého rozpočtu na humanitární pomoc vyčlení 4 % na vzdělávání. Finanční prostředky podpoří více než 2 300 000 dětí ve 42 zemích na celém světě a budou orientovány na regiony, kde dětem hrozí, že nedostanou příležitost chodit do školy, nebo že bude jejich školní docházka přerušena, jako je Blízký východ (zvláště Sýrie a Irák), východní, střední a západní Afrika, Asie, Ukrajina, Střední Amerika a Kolumbie.
„Dnes plníme a překračujeme náš závazek zčtyřnásobit podporu vzdělávání v mimořádných situacích z 1 % na 4 % rozpočtu na humanitární pomoc a zvýšit příslušnou částku z 11 milionů eur v roce 2015 na 52 milionů v roce 2016. Současnou investicí do vzdělávání dětí v oblastech konfliktů a dalších mimořádných situacích předejdeme riziku ztracené generace a investujeme do budoucnosti. Jsem hrdý, že se Evropská unie dostává v této oblasti do vedoucí pozice. Chválím rovněž Evropský parlament za jeho úspěšné úsilí o zajištění dalších finančních prostředků EU na toto opatření a za jeho neustálou podporu. Vyzývám nyní dárce humanitární pomoci, aby následovali náš příklad,“ uvedl komisař EU pro humanitární pomoc a řešení krizí Christos Stylianides.
Pomoc v mimořádných situacích zahrne i proškolení k nebezpečí min, dovednosti pro život a odborné vzdělávání, volnočasové aktivity a psychosociální podporu. Děti dostanou školní pomůcky a budou zřízena nová vzdělávací zařízení. Proškoleni budou také učitelé, rodiče a pečovatelé. Pomoc bude poskytována prostřednictvím nevládních organizací, agentur OSN a mezinárodních organizací. Například organizace UNICEF zlepší kvalitu vyučovacího prostředí dětí v syrském Aleppu tím, že poskytne solární panely školám, které často postihují výpadky elektrického proudu. Syrské děti dostanou přístup k digitálním zdrojům ve školách pomocí nízkonákladových počítačů a tabletů. V Etiopii zlepší organizace Save the Children přístup ke kvalitnímu vzdělávání pro děti v uprchlických táborech tím, že zajistí proškolení učitelů a zrenovuje nebo vybuduje nové a bezpečné výukové prostory.
Souvislosti
Evropská komise od roku 2012 zvyšuje finanční podporu na vzdělávací projekty pro děti, žijící v oblastech konfliktů. Komisař EU Christos Stylianides se v roce 2015 zavázal, že do konce funkčního období Junckerovy komise zvýší humanitární finanční pomoc EU na vzdělávání v mimořádných situacích na 4 %. Podpora Evropského parlamentu a členských států EU umožnila toto zvýšení dříve, již od roku 2016.
Do této chvíle bylo na vzdělávací projekty v mimořádných situacích věnováno 23 milionů eur, včetně příspěvků Lucemburska ve výši 500 000 EUR a Rakouska ve výši 250 000 EUR v roce 2014. Podpory se do této chvíle dostalo více než 1 519 000 dětí ve 26 zemích. Díky dalším letos uvolněným 52 milionům eur se do konce roku 2016 pomoci dočkají více než 3 800 000 dětí ve 46 zemích.
Cílové země
Afghánistán, Arménie, Gruzie, Burkina Faso, Kamerun, Čad, Niger, Nigérie, Středoafrická republika, Kolumbie, Demokratická republika Kongo, Džibutsko, Ekvádor, Egypt, Salvador, Etiopie, Guatemala, Honduras, Indie, Írán, Irák, Keňa, Libanon, Libye, Madagaskar, Mali, Mauritánie, Myanmar, Pákistán, okupované palestinské území, Filipíny, Somálsko, Jihosúdánská republika, Súdán, Syrská arabská republika, Tanzanie, Burundi, Rwanda, Uganda, Ukrajina a Jemen.
Partnerské humanitární organizace, které budou projekty provádět
ACTED, Adra, Concern Worldwide, COOPI Cooperazione Internazionale, Croix Rouge, DanChurchAid, Dánská rada pro uprchlíky (DRC), Finn Church Aid (FCA), Handicap International, HOPE’87,
International Medical Corps, Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), Mezinárodní záchranný výbor (IRC), the Lutheran World Federation, Norská rada pro uprchlíky, Plan International, Plan Spain, SOS Kinderdorf, Save the Children, Terre des hommes, Triangle, Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), Dětský fond OSN (UNICEF) a War Child.
Nová zpráva upozorňuje na závažný dopad působení trhů s drogami v EU na společnost
Podle odhadů ve zprávě o drogových trzích v EU z roku 2016, kterou zveřejnilo Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) a Europol, Evropané za nelegální drogy ročně utratí nejméně 24 miliard €, jde tedy o jednu z nejvýznamnějších výdělečných sfér organizované trestné činnosti v Evropě. Zpráva nabízí aktuální analýzu trhu s nelegálními drogami v EU a zabývá se tendencemi, jež se projevují v rámci celého drogového řetězce, od výroby a obchodování až po konkrétní prodej, distribuci a spotřebu. Analyzuje rovněž značné náklady, které kvůli působení těchto trhů vznikají společnosti, včetně dopadu na podniky, vládní instituce, městské části, rodiny, jednotlivce a životní prostředí.
Dimitris Avramopoulos, evropský komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství při prezentaci závěrů zprávy uvedl: „Osoby, které dnes páchající trestnou činnost související s drogami, pohotově zneužívají a poškozují globální přepravní sítě a toky zboží a osob a současně ohrožují veřejné zdraví. Využívají nové technologie a internet, růst globálního obchodu a obchodní infrastruktury k rapidnímu páchání trestné činnosti napříč mezinárodními hranicemi. Potenciálně dalekosáhlý vliv na trh s drogami v Evropě může mít navíc také nestabilita regionů sousedících s EU. Zpráva zkoumá vazby na další trestnou činnost i to, jak se prostřednictvím nelegálních příjmů z obchodu s drogami financuje pašování migrantů a terorismus a jak se narušuje úsilí o mezinárodní rozvoj. “
Alexis Goosdeel,ředitel EMCDDA, dodal: „Trhy s drogami v EU se řídí dvěma jednoduchými principy: jde v nich o zisk a o moc. K zmírnění škodlivých účinků související s drogami, je nezbytné to pochopit. Jde o poznání, bez něhož nebude možné vypracovat nové strategie boje proti zločinu a ochrany zdraví, bezpečnosti a prosperity našich občanů.“
Rob Wainwright, ředitel Europolu, uvedl: „ Nelegální výroba drog a obchod s nimi nadále představují jeden z největších a nejinovativnějších kriminálních trhů v Evropě. Je čím dál komplexnější a stále více provázaný s jinými formami trestné činnosti, dokonce i s terorismem, proto figuruje jako významné ohrožení vnitřní bezpečnosti EU. Při omezování jeho rozsahu a dopadu má zásadní význam koordinované prosazování právních předpisů napříč hranicemi a toho je možné dosáhnout prostřednictvím jedinečných operačních kapacit Europolu a dalších nástrojů EU.“
Zpráva, která je doplněna strategickým přehledem, využívá EMCDDA k monitorování a analýze i aktuálních poznatků Europolu ve věci tendencí organizované trestné činnosti. Popisuje trh, který se neustále vyvíjí, přizpůsobuje, využívá všech nabízejících se příležitostí, a představuje tak klíčový problém pro tvůrce politik, donucovací orgány a veřejné zdraví.
Zpráva ukazuje, že sice přetrvávají tradiční způsoby obchodování, ale nadále dochází k diverzifikaci. Obchodní trasy jsou v menší míře než dříve definovány konkrétními komoditami, přičemž se nadále využívají prostředky legitimní dopravní a logistické infrastruktury, přičemž výhodný kanál pro velké zásilky drog pro dovoz do Evropy představují námořní kontejnery. Nové příležitosti k obchodu s drogami online nabízí poslední vývoj v oblasti internetových trhů, kam patří „hluboký web“, anonymizace softwaru a kryptoměny.
Z analýzy plynou tři hlavní témata:
- posilování vazeb mezi obchodem s drogami a dalšími formami trestné činnosti: skupiny zabývající se organizovanou trestnou činností zapojené do trhu s drogami se diverzifikují, rozšiřují svou činnost v oblasti drog a zapojují se do dalších forem trestné činnosti, včetně terorismu, přičemž vytvářejí spojenectví napříč etnickými a zeměpisnými hranicemi a využívají odborných znalostí[gap height=“15″]
- zrychlené tempo změn na trzích s drogami v důsledku globalizace a vývoje technologií: zločinecké skupiny rychle využívají příležitostí, které jim nabízí snazší přístup k informacím, internet a růst mezinárodního obchodu[gap height=“15″]
- zeměpisná koncentrace skupin zaměřujících se na trestnou činnost související s drogami: výroba drog nebo obchod s nimi se v rámci Evropy i mimo ni koncentrují v určitých zeměpisných oblastech; některé mají dlouhou tradici, ale objevují se i nové oblasti (například dodávky heroinu přes jižní Kavkaz). Zpráva upozorňuje na způsoby, jak může koordinovaná činnost na úrovni EU přispět k řešení problému obchodu s nelegálními drogami, a navrhuje komplexní soubor doporučení a akčních bodů v klíčových oblastech, které slouží jako podklad pro budoucí politiky a opatření. Protidrogová strategie EU (2013–20) a akční plán (2013–16) stanoví rámec pro řešení problému nelegálních drog v EU, doplňující vnitrostátní strategie členských států. Celkovým cílem je měřitelné snížení dostupnosti nelegálních drog prostřednictvím narušení nelegálního obchodování, rozbíjení skupin zapojených do organizované trestné činnosti, účinného využívání systému trestního soudnictví, účinného vymáhání práva na základě zpravodajství a zvýšené míry sdílení zpravodajských informací a celounijní důraz na rozsáhlou přeshraniční organizovanou trestnou činnost v oblasti drog.
