[quote]Demografické změny spolu s migrací, globalizací a změnou klimatu jsou jedněmi z nejvýznamnějších problémů, kterým EU v současné době čelí. V posledních desetiletích se profil obyvatel EU změnil;  částečně v důsledku stárnoucí společnosti, změn  ve vzorech vytváření rodiny a struktury a posunu v rolích mužů a žen.[/quote]

Eurostat vydává „vlajkovou” publikaci „Lidé v EU? Kdo jsme a jak žijeme.“ Jejích 7 kapitol poskytuje podrobný obraz o počtu obyvatel, rodin, domácností a bydlení, který pomáhá pochopit demografickou, sociální a hospodářskou situaci lidí žijících v EU. Komisařka odpovědná za zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssen v předmluvě publikace uvádí: „Zajištění lepšího pochopení různých aspektů života jednotlivců i rodin pomůže Evropské komisi a vládám členských států k společnému úsilí o vytvoření prosperity pro každého v Evropě. Data nám pomohou převést 10 priorit Junckerovy Komise do cílených politik a konkrétních opatření“.

Publikace vychází z údajů několika odlišných zdrojů: nejnovější SLDB provedla všechny domácnosti v členských státech EU a zemí EFTA v roce 2011 a její výsledky jsou přístupné prostřednictvím jediného rozhraní, základních podkladů Eurostat ze sčítání lidu, stejně jako rozsahu statistických zjišťování, které shromažďují údaje o ukazatelích obyvatelstva z databází Eurostatu. Tato tisková zpráva obsahuje pouze malý výběr ze široké řady ukazatelů, které lze nalézt v publikaci.

Interaktivní tematické mapy jsou k dispozici na internetových stránkách  Eurostatu.

Průměrný věk obyvatelstva 2014

ag1

Výrazné stárnutí populace v posledních 20 letech

V roce 2014 byl průměrný věk obyvatelstva EU  42,2 let, polovina populace byla tedy mladší a polovina byla starší než 42,2 let. Na úrovni členských států byla nejmladší populace v Irsku (průměrný věk 36,0 let), na Kypru (36,8 let), na Slovensku (38,6 let), Lucembursku a Polsku (oba 39,2 let) a ve Spojeném království (39,9 let). Naopak nejstarší populace byla v Německu (45,6 let), Itálii (44,7 let), v Bulharsku (43,2 let), Portugalsku (43,1 let) a Řecku (43,0 let).

Za posledních dvacet let se průměrný věk obyvatelstva EU zvýšil o šest let, z 36,2 let v roce 1994. Ttrend byl patrný ve všech členských státech, zejména v Litvě, kde došlo k nárůstu o téměř 9 let (8,9 let) od roku 1994. Nárůst o 7 let a více nebyl v Německu a Portugalsku (po 7,6 letech, v Rakousku a Rumunsku (po 7,0 letech).

Medián věku populace 1994 a 2014

ag2
Jedna třetina domácností je jen s jednou osobou
Jednočlenné domácnosti tvořily téměř jednu třetinu (31,8%) všech domácností v EU v roce 2014. Nejvyšší podíl jednočlenných domácností byl ve třech severských členských státech – Dánsku (45,0%),  Finsku (40,8%) a Švédsku (39,9%), také ale v Německu (40,5%). Naopak jednočlenných domácností byla jen cca  jedna pětina na Kypru (20,8%), v Portugalsku (21,4%), v Irsku (22,0% v roce 2013), v Rumunsku (22,1%) a Maďarsku (22,8%).

Podíl jednočlenných domácností v členských státech EU, 2014
(% všech domácností)

ag3

Více než 40% z těch, kteří žijí sami v EU, je ve věku 65 let nebo starších

41,8% z jednočlenné domácnosti byly 2014 osoby ve věku 65 let a vice, v 8 členských státech měly dokonce většinu: Chorvatsko (61,9%), Rumunsko (59,1%), Portugalsko (58,5%), Bulharsko (57,4%), Lotyšsko (52,8%), Litva (52,4%), Malta (52,1%) a Slovensko (50,8%). Jednočlenné domácnosti v EU byly složeny převážně z žen, které tvořily 56,6% všech takových domácností. Tak to bylo ve všech členských státech EU, i když v různých poměrech. Podíl žen v jednočlenných domácnostech byl vysoký zejména v Lotyšsku (68,7%), Maďarsku (68,3%), Slovensku (66,8%) a Polsku (66,4%).

Podíl osob ve věku 65 let u jednočlenných domácností v členských státech EU, 2014

(v % všech domácností)

ag4
Jednočlenné domácnosti podle věku a pohlaví, 2014

ag5

Téměř tři čtvrtiny všech rodin v EU byly manželské páry

„Rodina“ nebo „rodinné jádro“ znamená dvě osoby (obou pohlaví), žijících spolu jako manželé (včetně registrovaného partnerství), nebo ve svazku, s dětmi nebo bez nich. Zahrnuje také rodiče samoživitelů s dětmi. Podle sčítání lidu v roce 2011 více než 7 z 10 rodin (71,4%) v EU byly složeny z manželů, s nebo bez dětí. V jednotlivých členských státech, nejvyšší podíl rodin, skládajících se z manželů, byl zaznamenán na Kypru (83,9%), v Řecku (82,2%), v Rumunsku (80,2%) a na Maltě (80,1%). Naopak jen těsně nad polovinu rodin byly manželské páry v Estonsku (52,5%) a Lotyšsku (53,6%).

Všechny regiony hlavních  měst EU mají nižší podíl manželských párů, než je národní průměr: ve většině z nich, tam bylo poměrně více nesezdaných soužití.

Rodinná jádra v členských státech EU a regionech hlavních měst  2011

ag6

Drtivá většina neúplných rodin byly osamělé matky

V roce 2011 v  EU bylo 16% rodin jen s jedním rodičem. 83,7% byly osamělé matky a otcové samoživitelé 16,3%. Významně více osamělých otců než osamělých matek bylo ve všech členských státech, zejména v Estonsku (90,8%), na Kypru (88,3%), v Polsku (87,2%) a Lotyšsku (87,1%). Členskými státy s více osamělých otců  než 20% neúplných rodin bylo Švédsko (23,7%), Rumunsko (21,5%) a Španělsko (20,9%).

Neúplné rodiny 2011. Údaje ze sčítání lidu

ag7

K lepšímu životu má přispět i zdravá ekonomika. Nástrojem k tomu je Výsledková tabulka procesu makroekonomické nevyváženosti- Eurostat zveřejňuje nejnovější ukazatele pro včasné odhalení makroekonomických nevyvážeností (MIP)

MIP je částí šesti balíčkové regulace ekonomické správy, přijaté Evropským parlamentem a Radou v listopadu 2011. Výsledková tabulka MIP poskytuje statistickou podporu pro zprávu ročního mechanizmu včasného varování na počátku Evropského semestru  2016. Zpráva mechanizmu  včasného varování označí ty členské státy, u nichž je nutno provést hloubkovou analýzu na základě seznámení se s ukazateli výsledkové tabulky. Tabulka MIP sestává ze 14 ukazatelů vztahujících se k včasnému odhalení existujících nebo vznikajících makroekonomických nevyvážeností na úrovni členského státu. Úplné časové řady dat jsou na pravidelně aktualizované sekci webu Eurostat.

2015 byly přidány 3 ukazatele trhu práce: míra aktivity, míra dlouhodobé nezaměstnanosti a míra nezaměstnanosti mladých.

Data z národních účtů a platební bilance/mezinárodní investiční pozice používané pro kompilaci ukazatelů výsledkové tabulky MIP spočívají na nových statistických normách: Evropském systému národních a regionálních účtů v EU (ESA 2010), 6. vydání Platební bilance MMF a manuálu mezinárodní investiční pozice Manual (BPM6). Na data o mezinárodním investičním postavení mají také vliv  revidované postupy u bankovek, euro zavedené 2014 a  2015.

Příslušná statistická data jsou přejímána ze statistických domén s dlouhodobými záznamy uznané kvality. Ostatní zdroje dat jsou z GŘ pro věci ekonomické a finanční a MMF.

Výsledková tabulka MIP

ag8

Příloha: krátká definice ukazatelů
Protože má řádek s prahovou hodnotou v tabulce příliš úzké sloupce, v příloze se pojmy číslují a pod definicí je prahová hodnota z tabulky za ČR.

1. Bilance běžného účtu
Běžný účet poskytuje informace o transakcích země se zbytkem světa. Vztahuje se na všechny transakce (i jiné než jsou ve finančních položkách) se zbožím, službami, primárním příjmem a sekundárním příjmem, které se vyskytují mezi usedlými a neusídlenými jednotkami. Výsledná tabulka ukazatelů MIP zachycuje pohyb průměru bilance běžného účtu za poslední 3 roky jako podíl HDP.

Prahová hodnota – 4/6%, ČR – 0,5%.

2. Čistá mezinárodní investiční pozice (Net IIP)
IIP je statistický výkaz, který ukazuje v čase hodnotu a složení: i) finančních aktiv rezidentů v ekonomice, kteří požadují na neusídlených a aktiva v neraženém zlatě rezidentů v ekonomice, kteří mají  nároky na neusídlené a ii) závazky rezidentů v ekonomice vůči neusídleným. Rozdíl mezi ekonomickými finančními aktivy a závazky je čistá pozice, která může být pozitivní, nebo negativní. NIIP (čistá IIP) poskytuje souhrnný pohled na čistou finanční pozici země vůči zbytku světa. Ukazatel MIP v tabulce je vyjádřen jako podíl HDP.

Prahová hodnota – 35%, ČR – 35,6%.

3. Reálný efektivní směnný kurz
Ukazatel je zaměřen na hodnocení ceny nebo nákladů konkurenceschopnosti ve vztahu k hlavním konkurentům na mezinárodních trzích. Závisí na pohybech kurzu, také ale na vývoji relativních nákladů nebo cen v zemi a u jejích obchodních partnerů. MIP REER je deflován indexem spotřební ceny vztahující se k panelu 42 zemí (ke kalkulaci REER se používají dvojité váhy, vyjadřující nejenom konkurenci na domácích trzích různých konkurujících, ale také konkurenci jakýchkoliv exportních trhů. Ukazatel tabulky MIP je % změna REER za poslední  roky.

Prahová hodnota +/- 5% EA, +/- 11% mimo eurooblast. ČR –10 %.

4. Podíl na trhu vývozu
Podíl na světovém vývozu (nebo podíl na exportním trhu) zachycuje hodnotu vývozu zboží a služeb země v porovnání s hodnotou celkového světového exportu. Ukazatel MIP v záhlaví je vyjádřen jako % změna za 5 let. Celková data o světovém exportu jsou z MMF, zdrojem dat za jednotlivé země je  Eurostat.

Prahová hodnota – 6%, ČR – 0,5%.

5. Nominální index jednotkových nákladů práce
Ukazatel se definuje jako poměr nákladů práce (kompenzace zaměstnaných) k produktivitě práce (poměru HDP k celkové zaměstnanosti). Data k zaměstnancům a zaměstnanost jsou předkládány podle domácí koncepce používané v národních účtech. Ukazatel v tabulce MIP je % změna za 3 roky.

Prahová hodnota 9,0%, mimo eurooblast – 12 %. ČR 3,8 %

6. Deflovaný index cen bydlení

Ukazatel je poměr mezi HPI a deflátorem národních účtů i pro soukromé výdaje na konečnou spotřebu (domácností a neziskových institucí, sloužících domácnostem (NISD)). Měří inflaci na trhu domů a bytů v poměru k inflaci výdajů na konečnou spotřebu domácností a NISD. Eurostat HPI zachycuje změny cen rezidenčních nemovitostí všech zakoupených domácností (byty, rodinné domy, řadové domy atd.) jak nových, tak stávajících, a to nezávisle na jejich konečném použití a jejich předchozích majitelích. Ukazatelem tabulky  MIP je jednoroční procentní změna deflované HPI.

Prahová hodnota 6%, ČR 1,8%

7. Tok úvěrů v soukromém sektoru

Tok úvěrů soukromého sektoru představuje čistou výši závazků, ve kterých odvětvích nefinanční podniky a domácnosti a NISD vznikly v průběhu roku. Nástroje, které se berou v úvahu, jsou dluhopisy a úvěry. Údaje jsou vyjádřeny v % HDP a prezentovány v konsolidované formě; údaje tedy neberou v úvahu transakce v rámci stejného sektoru.

Prahová hodnota 14 %, ČR 1,8%.

8. Dluh soukromého sektoru
Dluh soukromého sektoru je dán závazky drženými v odvětvích nefinančních podniků a domácností a NISD. Nástroje, které se berou v úvahu, jsou dluhové cenné papíry a úvěry. Data jsou vyjádřena jako procento z HDP a prezentována v konsolidované výši, tj. nepřihlížejí k plnění v rámci stejného sektoru.

Prahová hodnota 133 %, ČR 72,7 %.

9. Celkový hrubý veřejný dluh
Rozumí se jím celkový hrubý dluh v jeho jmenovité hodnotě nesplacený na konci roku, konsolidovaný uvnitř a mezi vládními institucemi. Vládní dluh se rovná součtu závazků na konci roku všech jednotek zatříděných v sektoru vládních institucí v kategoriích: oběživo a vklady, dluhopisy a úvěry. Indikátor MIP je vyjádřen jako procento HDP.

Prahová hodnota 60 %, ČR 42,7 %.

10. Celkové závazky finančního sektoru
Celkové závazky sektoru finančních institucí měří vývoj součtu všech závazků (který zahrnuje oběživo a vklady, dluhopisy, půjčky, kapitál a podíly investičních fondů, akcie, pojištění, penze a standardizované záruky, finanční deriváty a zaměstnanecké opce a ostatní závazky) sektoru finančních institucí. Data jsou vyjádřena jako roční procentuální změna a prezentovány nekonsolidovaně; údaje tedy berou v úvahu transakce v témže sektoru.

Prahová hodnota 10 %, ČR 6,7 %.

11. Míra nezaměstnanosti
Je to počet nezaměstnaných osob jako % pracovní síly (celkového počtu zaměstnaných a nezaměstnaných lidí) podle definice Mezinárodního úřadu práce ILO. Do nezaměstnaných patří osoby od 15 do 74 let plnící 3 následující podmínky: jsou bez race v průběhu referenčního týdne, mohou začít pracovat do dvou příštích týdnů a aktivně hledaly prácí v posledních čtyřech týdnech, nebo již nalezly prácí začínající do příštích 3 měsíců. Ukazatelem tabulky MIP pohyb průměru za poslední tři roky.

Prahová hodnota 16,5 %, ČR 3,0 %.

12. Míra aktivita
% ekonomicky aktivní populace (také pracovní síly) ve věku 15 až 64 let na celkové populace téhož věku podle definic ILO. V tabulce se uvádí tříletá změna v %.

Prahová hodnota – 0,2 %, ČR 3,0 %.

13. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti

Počet osob nezaměstnaných 12 měsíců nebo dély jako % pracovní síly podle definice ILO. Ukazatel v tabulce MIP je tříletá změna vyjádřená v %.

Prahová hodnota – 0,5 %, ČR 0,0 %.

14. Míra nezaměstnanosti mladých
Počet nezaměstnaných osob ve věku od 15 do 24 let jako podíl pracovní síly téhož věku spočívající na definici ILO. Ukazatel tabulky MIP je % změna za tři roky.

Prahová hodnota 0,2 %, ČR 2,2 %.

Z tabulky plyne dobré postavení české ekonomiky již za krátký čas od paseky nadělané pravicovou koalicí podstatným prohloubením krize proti sousedům s nejužšími ekonomickými vazbami na ČR.

 

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno