Rozvoj i sociální tržní ekonomiky s dostatkem zboží pro trh vyžaduje k dosažení konkurenceschopnosti předstih rozvoje kapacit logistiky dostat zboží ke spotřebiteli. Závislost logistiky na objemu produkce procházející trhem je proto mimořádně vysoká a otřesy v objemu výroby se odrážejí i v rozsahu a nákladech logistických operací. Takové otřesy vznikly v současné krizi reálné ekonomiky, navazující na doznívání krize zprvu finanční.
Na e-Logistika.info ve dnech 14. 4. až 17. 4. 2014 byl ve 3 pokračováních zveřejněn článek „Kdo špatně šetří, nemůže mít za tři“, k důsledkům i v EU stále více kritizovaných jednostranných opatření k snížení schodků státního rozpočtu a zpomalení růstu vládního dluhu nikoliv rozvojem ekonomiky a s tím spojeným nárůstem příjmů státního rozpočtu, ale jen zvyšováním daňových sazeb a rozpočtovými škrty. Povedlo se zvýšit nezaměstnanost, snížit tím poptávku a přesto zadlužit stát. Začalo tedy i decimování logistiky. V článku se prokazovalo, že „úsporná opatření“ nevedla jen k možnému snížení růstu či nejvýše stagnaci ekonomiky, ale k recesi.
Klíčový moment na cestě k potlačení rozvoje ekonomiky vládními opatřeními s horšími důsledky než sama krize, bylo ignorování všech možností k podpoře rozvoje reálné ekonomiky. (Pokud jde o krizi finančního sektoru, ta na základě předchozího odkupu nesplatitelných pohledávek státem, aby se daly prodat zahraničním finančním institucím, péči vlády již nevyžadovala). Vláda připustila skokový nárůst nezaměstnanosti v roce 2009 a v dalších létech proti roku 2008. Stalo se tak pro nepřipravenost čerpání strukturálních fondů spolufinancovaných EU v rámci střednědobého výhledu 2007-2013, kde se teprve nyní v povoleném časovém přesahu snaží dočerpat alespoň část prostředků současná vláda.
Z propočtů podle informační studie MF z roku 2014 „Čerpání prostředků z fondů EU za programové období 2007-2013“ nebylo čerpáno ze strukturálních fondů 2007-2013 v období 2010- 2012 141,5 mld. Kč, k tomu nutno přidat nečerpání fondů pro rozvoj venkova a patrně nejsou zahrnuty kvóty příspěvků Norska a Švýcarska. Uspokojivé čerpání by zcela eliminovalo nárůst nezaměstnanosti z 229 tisíc osob. 2008 na 352,2 tisíc 2009, 383,7 tis. 2010 a pokles „jen“ na 350,6 tisíc 2011 a 360 tisíc 2012. Čerpání by zřejmě naopak zvýšilo zaměstnanost.
Neobjasnitelný vývoj představují v těchto podmínkách škrty výdajů na sociální ochranu s řadou položek spjatých s nezaměstnaností. Ukazuje to tabulka s časovou řadou výdajů na sociální ochranu (ESSPROS) od roku 1995, doplněná v září o rok 2012 pro Statistikou ročenku České republiky 2014.
2009- 2012- v období prudkého nárůstu nezaměstnanosti – nárůst celkových výdajů na sociální ochranu výrazně klesl. Sociální ochrana je povinnost členského státu EU, z „ne-péče“ staré koalice se dá odhadnout vnitřní dluh z rozdílu temp „normálního“ růstu výdajů do roku 2009 o + 11-12 % ročně, (za 3 roky tedy cca 230 mil Kč -o více než 1/3), a „růstu“ za 3 roky 2010-2012 o 14 mil. Kč. Rozdíl 216 mil. Kč by znamenal nevnímaný vnitřní nárůst schodku rozpočtu.
Vzniklý nevnímaný vnitřní dluh lze připojit k nákladům z destrukce současné sítě pozemních komunikací. Nelze spolehlivě ocenit vliv na sociální destabilizaci z bídy; vedle ztráty důvěry větší části společnosti v budoucno narůstá i kriminalita, na níž se reagovalo škrty výdajů na ozbrojené složky k ochraně občanů.
Návrh rozpočtu na rok 2015 přes jednorázová zvýšení výdajů na sociální ochranu, ochranu občanů před důsledky předtím rozkládané státní správy preferuje investice jako základ růstu ekonomiky. V dvouleté etapě odstraňování nejškodlivějších kroků padlé koalice nelze snižovat vládní dluh vybobtnalý za staré koalice, i když v důsledku dobrého základu má ještě přijatelnou mez. Nelze také v etapě důrazu na politická jednání bojovat více a nákladněji proti ruské agresi na Ukrajině, aby nedošlo k trvalým následkům; podezřelé je volání po nákladnějších opatřeních těmi, kdož blokovali rozvoj ekonomiky a škrtali výdaje i na obranu.
Je prostě nutno nezapomenout na důsledky špatných kroků minulosti tím spíše, že se budou prosazovat další kroky „anti-jánošíkovské“ politiky obírat ty nejméně movité.
Zdroj:Doc. Ing. Antonín Peltrám CSc.
