[quote]Podle zprávy Eurostat v zemích Evropské unie v roce 2014 připadlo na osobu 475 kg komunálního odpadu, což je o pokles o 10 % proti vrcholu 527 kg na osobu v roce 2002. Od roku 2007 množství komunálního odpadu na osobu neustále v EU klesalo až pod úroveň poloviny devadesátých let.[/quote]
Ze 475 kg komunálního odpadu na osobu v EU v roce 2014 bylo 465 kg ošetřeno: 28 % bylo recyklováno, dalších 28 % skládkováno, 27 % spáleno a 16 % kompostováno. Podíl komunálního odpadu recyklovaného nebo kompostovaného se v EU se neustále zvyšuje ze 17 % 1995 na 44 % v roce 2014.
Množství odpadu se v jednotlivých členských státech EU výrazně liší od méně než 300 kg na osobu v Rumunsku (data 2013), Polsku a Lotyšsku, následované Českou republikou a Slovenskem (s něco málo přes 300 kg na osobu). Na opačném konci je Dánsko (759 kg na osobu), nad 600 kg 2014 bylo na Kypru, v Německu a Lucembursku; s nižšími objemy, ale nad 600 kilogramů na osobu Malta, Irsko (údaje 2013), Rakousko, Nizozemsko, Francie a Řecko 500 až 600 kg na osobu. Je třeba poznamenat, že různé pokrytí komunálního odpadu částečně vysvětluje rozdíly mezi členskými státy.
Metody ošetření odpadu se mezi jednotlivými členskými státy výrazně liší. V roce 2014 byla téměř polovina komunálního odpadu recyklována ve Slovinsku (49 %) a Německu (47 %). Kompostování bylo nejčastěji v Rakousku (32 %), Nizozemsku (27 %) a Belgii (21 %). Společně recyklace a kompostování představovaly v roce 2014 64 % zpracování odpadu v Německu, následuje Slovinsko (61 %), Rakousko (58 %), Belgie (55 %) a Nizozemsko (51 %).
Nejméně polovina komunálního odpadu zpracovaného v roce 2014 byla spálena v Estonsku (56 %), Dánsku (54 %), Finsku a Švédsku (po 50 %), nejvyšší podíl skládkování byl v Lotyšsku (92 %), Maltě (88 %), Chorvatsku (83 %), Rumunsku (82 % v roce 2013), v Řecku (81 % v roce 2013), Slovensku (76 %), na Kypru (75 %) a v Bulharsku (74 %).
Výdaje vládních institucí v Evropské unii v roce 2014. Vládní výdaje na sociální ochranu tvořily téměř jednu pětinu HDP
Eurostat zveřejnil podrobný rozpis výdajů vládního sektoru v Evropské unii (EU) podle hlavních funkcí 2014 a v něm nejdůležitější funkci „sociální ochrany“ (19,5 % HDP), která tvořila alespoň 20 % HDP ve Finsku, Francii, Dánsku, Rakousku, Itálii, Švédsku, Řecku a Slovensku. Další nejdůležitější oblasti byly „zdraví“ (7,2 %), všeobecné veřejné služby „, jako je vnější záležitosti a trnasakce veřejného dluhu (6,7 %),“ vzdělávání „( 4,9 %) a“ hospodářské záležitostí „(4,2 %). Funkce „veřejný pořádek a bezpečnost“ (1,8 %), „obrana“ (1,3 %), rekreace, kultura a náboženství „(1,0 %),“ ochrana životního prostředí „(0,8 %) a bydlení a občanská vybavenost ‚(0,7 %) bylo omezenějším břemenem. Údaje na úrovni EU see však podle států významně liší právě v podílu HDP na každou funkci výdajů vládního sektoru.
Sociální ochrana představovala nejvýznamnější oblast výdajů vládních institucí v roce 2014 ve všech členských státech EU s výjimkou Kypru, kde rekapitalizace bank znamenala, že byly ostatní výdaje byly vyšší. Váha vládních výdajů na sociální ochranu se lišila v jednotlivých členských státech EU z 11,4 % HDP v Rumunsku na 25,4 % ve Finsku. Osm členských států – Finsko, Francie, Dánsko, Rakousko, Itálie, Švédsko, Řecko a Slovensko – věnovalo na sociální ochranu minimálně 20 % HDP, zatímco Rumunsko a tři pobaltské členské státy daly na sociální ochranu méně než 12% HDP.,
Výdaje na sociální ochranu lze dále rozdělit do několika podrobnějších skupin. Skupina „stáří“, která zahrnuje důchody, tvořila největší část výdajů na sociální ochranu téměř ve všech členských státech. Vládní výdaje na „stáří“ jako podíl na HDP byl nejvyšší v roce 2014 v Řecku (15,3 %), v Itálii (14,0 %), ve Francii (13,7 %) a Rakousku (13,2 %) a nejnižší v Irsku (3,7 %). Výdaje na “Stáří“ představovalo 10,3 % HDP v EU.
Vládní výdaje na vzdělávání a zdravotnictví se také podstatně lišily. Podíly nad 8 % HDP v roce 2014-v EU nejvyšší -měly Dánsko (8,7 %), Finsko (8,3 %), Francie (8,2 %), Belgie a Nizozemsko (po 8,1 %) nejvyšší podíl věnovaný zdraví. Nejvyšší podíl vládních výdajů na všeobecné veřejné služby v roce 2014 byly na Kypru (18,8 % HDP) a v Maďarsku (10,2 %).
Dánsko (7,2 % HDP), Švédsko (6,6 %), Finsko (6,4 %), Belgie (6,3 %) a Portugalsko (6,2 %) měly nejvyšší podíl veřejných výdajů na vzdělávání.
Nejvyšší podíl vládních výdajů na ekonomiku v roce 2014 byl zaznamenán v Maďarsku a Rakousku (po 7.4 % HDP).
V roce 2014 byl nejvyšší podíl výdajů na obranu v Řecku (2,7 % HDP), na veřejný pořádek a bezpečnost v Bulharsku (2,8 %), na ochranu životního prostředí v Řecku a na Maltě (po 1,6 %), na bydlení a komunitární vybavení na Kypru (2,2 %) a na rekreaci, kulturu a náboženství v Estonsku a Maďarsku (po 2,0 %).
Podíl vládních výdajů v členských státech EU podle funkcí 2014; v % HDP
Podíl výdajů podle funkcí jako % vládních výdajů
