[quote]Česko musí rychle řešit, jak splnit závazky vůči EU týkající se emisí oxidu uhličitého v dopravě. Do nafty a benzinu se bude povinně přimíchávat více biopaliv. Ministerstvo životního prostředí připravilo novelu zákona o ochraně ovzduší, ve sněmovně je ve druhém čtení. Česko si podle odborníků vzalo příliš velké sousto, když si v zákoně nastavilo rychlé snižování emisí skleníkových plynů.[/quote]

Požadavek na snížení emisí o čtyři procenta do konce roku 2017 považují za reálně nesplnitelný. Dosud se vystačilo s povinným přimícháváním biopaliv do benzinu a nafty. Zákon ale nařizuje emise snižovat ještě víc. Původně k tomu měl sloužit prodej čistých a vysokoprocentních biopaliv. Na bionaftu mohou jezdit autobusy a kamiony, na bioetanol speciálně upravená auta. Jenže tato paliva jsou kvůli zvýšení spotřební daně od Nového roku prakticky neprodejná, a z pump proto zmizela.

ZAPOČTOU SE I DALŠÍ ČISTÁ PALIVA

Ve snaze vybřednout z patové situace vypracovalo ministerstvo novelu zákona o ochraně ovzduší. Ta dodavatelům, kteří budou používat tzv. vyspělá biopaliva (například z použitých kuchyňských olejů a kafilerních tuků), slibuje výhodnější kalkulaci při snižování emisí. Dále si Česko pomůže tím, že do snižování emisí začne započítávat i alternativní paliva jako zemní plyn CNG/LNG nebo zkapalněný ropný plyn LPG, elektřinu a vodík. K tématu se pro PRO -ENERGY magazín vyjádřila Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) a distributor pohonných hmot, společnost ČEPRO.

JAK TO VIDÍ ČAPPO

„Česká republika bude s určitým zpožděním kopírovat světové trendy a v rámci Evropy bude pod silným legislativním tlakem požadavků na ochranu životního prostředí a zahraniční konkurence, ale i pravidel hospodářské soutěže“, říká Václav Loula, šéf odborné pracovní komise pro paliva, ČAPPO. „Nosným druhem u automobilového benzinu bude i nadále 95oktanový benzin postupně s desetiprocentním podílem biolihu. Zvýší se podíl benzinů s ETBE, který přináší lepší vlastnosti, a poroste zájem o aditivované druhy naft s vyšším cetanovým číslem a podílem hydrogenovaných rostlinných olejů,“ míní Václav Loula, který pracoval dlouhá léta i jako ředitel pro jakost společnosti Benzina.

BIOPALIVA – PŘÍLEŽITOST NEBO HROZBA PRO PETROLEJÁŘE?

Prémiová paliva s vyššími užitnými parametry budou podle jeho názoru vhodně doplňovat sortiment paliv. Vyspělá biopaliva vyšších generací by pak mohla být výrobním programem pro některé rafinerie, ale až v horizontu 2020-2022. Vzhledem k tomu, že jde o nákladné investice, je nutno předem zpracovat podrobné analýzy, zda se taková investice vyplatí, a to i z hlediska záruky stabilního právního a daňového prostředí na dobu alespoň 15 let. Na druhou stranu však prudký nárůst spotřeby biopaliv i dalších alternativních paliv způsobil už uzavření několika rafinérií. Jak nebezpečná a investičně náročná bude další ekologizace paliv pro rafinerie?

„Měli bychom se ptát automobilového průmyslu, jaká paliva plánuje pro vozový park na dalších 20 let a jaké má palivo splňovat užitné parametry. Byl to koneckonců i automobilový průmysl, který spolu s Evropskou unií schválil 10 % lihu v benzinu a 7 % biosložky v naftě. Stejnou povinnost pak uložil český stát od roku 2007 i českým petrolejářům. Nový vozový park vedle plnění emisních limitů, tlaku na snížení spotřeby bude vyžadovat i špičkovou kvalitu paliv. Biopaliva 1. generace v některých užitných vlastnostech a energetickém využití ale nejsou pro automobilový průmysl úplně ideální a nechce jejich podíl zvyšovat, „ říká Loula.

VYSPĚLÁ BIOPALIVA BUDOU DRAŽŠÍ

Na základě studií, které prokázaly, že biopaliva první generace z olejnatých, škrobnatých či cukernatých plodin nejsou z ekologického hlediska příliš výhodné, bylo rozhodnuto, že v horizontu pěti let budou postupně nahrazována vyspělými biopalivy s nízkou emisní stopou z nepotravinářských surovin.

„Ta ale budou dražší a méně dostupná a jejich výroba bude technologicky náročná. O vysokoobjemová biopaliva při současném výrazném zvýšení spotřební daně nebude zájem a je potřeba si přiznat, že je výrazně nepreferují ani výrobci automobilů. Náhradou pro splnění bio povinnosti bude tak zvýšení podílu biopaliv v benzinu a naft ě,“ míní Loula a dodává: „Za rozhodující považuji definovat přesně ekologická pravidla včetně vyspělých biopaliv. Připravit se tak na splnění emisí CO2 v roce 2020 kombinací více druhů paliv v dopravě a biosložkami s vysokým kritériem udržitelnosti 65 až 75 %.“

VÝROBA SPALOVACÍCH MOTORŮ POKRAČUJE

„Za této situace pro období 2017-2020 a s přihlédnutím ke stavu vozového parku v České republice je reálné upravit v právě projednávané novele zákona o ovzduší emisní cíl v dopravě na 3,5 % v roce 2017 a započítávat do plnění emisního cíle v dopravě i jiné zatím dostupné alternativy, jako je CNG, LNG nebo LPG. Pod tlakem evropské ekologické legislativy nás dále čeká kolem roku 2019 zavedení benzinu s 10 % biolihu a hledání a využívání zdrojů biosložek vyšších generací,“tlumočí Loula stanovisko ČAPPO.

„Přesto jsem přesvědčen, že se standardními motory se bez ropy neobejdeme. Produkce biopaliv by na pohon rostoucího počtu automobilů nestačila. Výroba z potravinářských plodin je problematická. Pro výrobu biopaliv z nepotravinářských surovin, nebo z použitých odpadních tuků bude složité zajistit dostatek surovinových zdrojů a splnit vysokou kvalitu požadovanou automobilovým průmyslem. Elektřina vyrobená z fosilních paliv má emisní handicap – uhlí, ceny automobilů na vodík, či elektřinu jsou pak výrazně vyšší. Zatím žádná automobilka neoznámila záměr v horizontu 15 let, tj. do roku 2030, zastavit výrobu spalovacích motorů. Pouze potvrzují rozšiřování nabídky alternativních pohonů CNG, elektromobily, vodík, a to hlavně z důvodů nižších emisí a různých státních podpor. Dnešní moderní spalovací motory ale vyžadují vysokou kvalitu paliv a podíl biosložek s nízkou uhlíkovou stopou hlídá i automobilový průmysl v podobě norem a parametrů homologovaných paliv. Je řada i dalších pohledů jako dojezdové vzdálenosti, které jasně hovoří ve prospěch benzinu či naft y. Lidé se nikdy nevzdají automobilu i když jeho role se může měnit,“ je přesvědčen Loula.

POHLED SPOLEČNOSTI ČEPRO

Odpovídá generální ředitel ČEPRO, a. s., Jan Duspěva: Pro MF Dnes jste na konci dubna uvedl: „Požadavek na snížení emisí o čtyři procenta do konce roku 2017 považujeme za reálně nesplnitelný.“ Co tedy navrhujete? „Společně s ČAPPO prosazujeme snížení emisních cílů pro období 2017-2020 ze 4 % na 3,5%. Cíl snížení emisní zátěže o 3,5 % je stále velmi ambiciozní, ale je alespoň teoreticky splnitelný. Je možné jednat s EU o změně požadavku? EU stanovila závazný až cíl snížení emisní zátěže o 6,0 % pro rok 2020. Tedy celé období 2017 až 2020 je zcela v pravomoci národní legislativy. Myslíte, že novela zákona o ovzduší, která nyní prošla 2. čtením ve sněmovně, má šanci na přijetí? Domnívám se, že ano“.

Zdroj: CNG4YOU

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno