[quote]Evropská komise předložila 25.5 soubor opatření, která mají spotřebitelům a společnostem umožnit snazší a jistější nákup a prodej zboží a služeb on-line v celé EU.[/quote]
V rámci plnění svých strategií pro jednotný digitální trh a jednotný trh představila Komise třístupňový plán na podporu elektronického obchodu, zaměřený na řešení problému zeměpisného blokování, zajištění efektivnějšího a cenově dostupnějšího přeshraničního doručování balíků a posílení důvěry spotřebitelů lepší ochranou a prosazováním pravidel.
Andrus Ansip, místopředseda Komise pro jednotný digitální trh, uvedl: „Příliš často se stává, že lidé při nákupu on-line nezískají přístup k těm nejlepším nabídkám nebo je v případě nákupů v zahraničí odradí vysoké ceny za doručení či obavy z komplikací v případě, že budou nuceni uplatnit svá práva. Chceme vyřešit problémy, které spotřebitelům a podnikům brání v plném využití možnosti nákupu a prodeje zboží a služeb on-line.“
Günther H. Oettinger, komisař pro digitální ekonomiku a společnost, doplnil: „Iniciativa týkající se zeměpisného blokování dosahuje té správné rovnováhy, neboť zohledňuje zájem spotřebitele o možnost neohraničeného nakupování on-line a zajišťuje přitom dostatečnou právní jistotu pro podniky. Jsem přesvědčen, že náš přístup zohledňující specifika některých odvětví poskytne opravdový impuls pro rozvoj přeshraničního elektronického obchodu v EU“.
Elżbieta Bieńkowska, komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, k tomu dodala: „Diskriminace mezi spotřebiteli EU motivované záměrem segmentovat trhy na základě státních hranic do jednotného trhu absolutně nepatří. Jasnější pravidla, jejich lepší prosazování a cenově dostupnější přeshraniční zásilkové služby umožní spotřebitelům i společnostem, zejména malým a středním podnikům, maximálně využívat jednotného trhu EU a přeshraničního elektronického obchodu.“
Komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Vĕra Jourová připomněla: „V Evropě je příliš mnoho lidí, kteří váhají nakupovat on-line, protože neznají svá práva, nebo se domnívají, že se tato práva obtížně prosazují. Chci, aby spotřebitelé nakupovali on-line se stejnou důvěrou, jako nakupují off-line. Vybavíme orgány na ochranu spotřebitelů lepšími nástroji k tomu, aby mohly lépe prosazovat práva spotřebitelů nakupujících on-line a potírat podvodné praktiky. Dnešní balíček je významným krokem ke zlepšení ochrany spotřebitele ve světě on-line a k zajištění právní jistoty pro obchodníky.“
Balíček týkající se elektronického obchodu obsahuje:
- legislativní návrh k řešení případů neoprávněného zeměpisného blokování a jiných forem diskriminace na základě státní příslušnosti, bydliště nebo sídla;[gap height=“10″]
- legislativní návrh týkající se přeshraničních zásilkových služeb s cílem zvýšit transparentnost cen a zlepšit regulační dohled;[gap height=“10″]
- legislativní návrh na podporu prosazování práv spotřebitelů a poradenství, mimo jiné k vyjasnění otázky, co představuje nekalou obchodní praktiku v digitálním světě.
Prevence zeměpisného blokování a jiných forem diskriminace na základě státní příslušnosti nebo místa pobytu
Komise navrhuje právní předpisy, které zajistí, že spotřebitelé, kteří chtějí nakupovat zboží a služby v jiné zemi EU, ať už on-line nebo osobně, nebudou diskriminováni, pokud jde o přístup k cenám, prodej či platební podmínky, s výjimkou případů, kdy je to objektivně opodstatněno z důvodů, jako je DPH, nebo určité právní předpisy ve veřejném zájmu.
Vstoupí-li spotřebitel v jiné zemi EU do obchodu, také po něm jeho majitel nepožaduje průkaz totožnosti, na jehož základě by schválil nákup či upravil cenu a nákupní podmínky. V internetovém světě je ale spotřebitelům velmi často znemožněn přístup k nabídkám v jiných zemích, např. přesměrováním spotřebitele zpět na internetovou stránku pro určitou zemi nebo požadavkem platby debetní nebo kreditní kartou z určité země. Taková diskriminace nemá v rámci jednotného trhu místo.
Ve směrnici o službách je sice již stanovena zásada nediskriminace a Komise ji uplatňuje v odvětvích služeb, jako jsou půjčovny automobilů nebo zábavní parky, ale podnikům i spotřebitelům by prospělo vyjasnění otázky, které postupy jsou povolené a které nikoli. Nařízení zajistí právní jistotu a vymahatelnost pro výrobky a služby on-line i off-line.
Aby se nezaváděla nepřiměřená zátěž pro společnosti, neukládá nařízení povinnost doručovat v celé EU a malé podniky, na které se vztahují vnitrostátní prahové hodnoty pro DPH, osvobozuje od některých povinností.
Zvýšení cenové dostupnosti a efektivnosti přeshraničního doručování balíků
Předložené nařízení zvýší transparentnosti cen a regulační dohled nad přeshraničními zásilkovými službami, aby spotřebitelé i maloobchodníci mohli využívat cenově dostupného doručování a možnosti snadného vracení zboží, a to i do a z okrajových regionů.
Spotřebitelé a malé podniky si stěžují, že jejich nákup a prodej v celé EU omezují zejména vysoké poplatky za přeshraniční zásilky. Ceny, které provozovatelé poštovních služeb účtují za doručení malého balíčku do jiného členského státu, často až pětkrát převyšují ceny na domácím trhu, a to bez jasného prokázání vztahu ke skutečným nákladům.
Nařízení podpoří hospodářskou soutěž zavedením větší transparentnosti cen. Komise nenavrhuje stanovení horní hranice cen za doručování. Regulace cen představuje až krajní opatření v případě, že hospodářská soutěž nepřinese uspokojivé výsledky. Komise v roce 2019 přezkoumá dosažený pokrok a posoudí nezbytnost dalších opatření.
Nařízení poskytne vnitrostátním poštovním regulačním orgánům údaje, které potřebují ke sledování přeshraničních trhů a ke kontrole dostupnosti a nákladové orientace cen. Hospodářskou soutěž rovněž podpoří tím, že bude vyžadovat nediskriminační a transparentní přístup třetích stran k přeshraničním zásilkovým službám a infrastruktuře. Komise bude zveřejňovat veřejné ceny poskytovatelů všeobecných služeb za účelem zvýšení vzájemné konkurence a průhlednosti sazeb.
Návrh doplňuje samoregulační iniciativy přijaté provozovateli poštovních služeb v zájmu zlepšení kvality a usnadnění přeshraničních zásilkových služeb.
Zvýšení důvěry spotřebitelů v elektronický obchod
Navrhovaná revize nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele poskytne více pravomocí vnitrostátním orgánům, aby mohly lépe prosazovat práva spotřebitelů. Tyto orgány budou moci:
- kontrolovat, zda internetové stránky neuplatňují zeměpisné blokování nebo poprodejní podmínky, jež jsou v rozporu s pravidly EU (např. s právem odstoupit od smlouvy);[gap height=“10″]
- nařídit okamžité odstranění internetové stránky obsahující podvody;[gap height=“10″]
- požádat o informace registrátory domén a banky s cílem zjistit identitu příslušného hospodářského subjektu.
V případech porušení práv spotřebitelů v celé EU bude Komise moci koordinovat společné akce s vnitrostátními donucovacími orgány, aby takovým praktikám zabránila. To zajistí rychlejší ochranu spotřebitelů a zároveň ušetří čas a prostředky podnikům a členským státům.
Komise rovněž zveřejňuje aktualizované pokyny, týkající se nekalých obchodních praktik, čímž mimo jiné reaguje na problémy vznikající v digitálním světě. Vyjasňuje uplatňování směrnice o nekalých obchodních praktikách Kupříkladu každá platforma on-line, která se kvalifikuje jako „obchodník” a propaguje nebo prodává zboží, služby či digitální obsah spotřebitelům, musí zajistit, aby byly její obchodní praktiky plně v souladu se spotřebitelským právem EU. Platformy musí jasně uvést, že se pravidla týkající se nekalých obchodních praktik nevztahují na soukromé osoby prodávající zboží a internetové vyhledávače budou muset jasně odlišit placené výsledky vyhledávání od těch neplacených.
Revidované pokyny rovněž zahrnují dva soubory samoregulačních zásad, dohodnutých mezi zúčastněnými stranami: jeden podpoří nástroje k porovnávání za účelem dosažení lepšího souladu s touto směrnicí a druhý pomůže při prosazování pravidel týkajících se nekalých obchodních praktik proti proti klamavým a nepodloženým environmentálním tvrzením.
Souvislosti
Balíček o elektronickém obchodu doplňuje dva legislativní návrhy týkající se poskytování digitálního obsahu a prodeje zboží on-line a jinými prostředky na dálku, které Komise navrhla v prosinci 2015, a chystaný návrh na zjednodušení DPH, který je plánován na podzim roku 2016. Souběžně s přijetím balíčku o elektronickém obchodu Komise předložila aktualizovaná audiovizuální pravidla EU a představila svůj přístup k platformám on-line.
Komise aktualizovala pravidla EU pro audiovizuální služby a představila cílený přístup k on-line platformám
Evropská komise navrhla 25.5 aktualizaci pravidel EU pro audiovizuální služby. Účelem návrhu je vytvořit spravedlivější podmínky pro všechny účastníky trhu, podpořit evropské filmy, lépe chránit děti a účinněji bojovat proti verbálním projevům nenávisti. Návrh také odráží nový přístup k on-line platformám, zaměřující se na specifické potřeby jednotlivých oblastí.
V rámci své strategie pro jednotný digitální trh Komise představila aktualizovanou směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Směrnice stará již téměř 30 let stanoví společná pravidla pro audiovizuální média a zajišťuje kulturní rozmanitost a volný pohyb audiovizuálního obsahu v EU. Lidé dnes sledují videonahrávky nejen prostřednictvím televizního vysílání, ale stále častěji také prostřednictvím služeb videa na vyžádání (jako je například Netflix a MUBI) a platforem pro sdílení videonahrávek (jako je YouTube nebo Dailymotion). Proto chce Komise dosáhnout větší vyváženosti, co se týče pravidel, která se dnes vztahují na tradiční poskytovatele vysílání, poskytovatele služeb videa na vyžádání a platformy pro sdílení videonahrávek, zejména pokud jde o ochranu dětí. Revidovaná směrnice o audiovizuálních službách také posiluje evropskou kulturní rozmanitost, zajišťuje nezávislost regulačních orgánů pro audiovizuální služby a umožňuje poskytovatelům vysílání větší volnost, co se týče reklamy.
Návrh odráží nový přístup Komise k on-line platformám, jako jsou on-line tržiště, vyhledávače, platební systémy, sociální média, stránky pro sdílení videonahrávek a jiného obsahu a další platformy. Od zahájení strategie pro jednotný digitální trh v květnu 2015 provedla Komise komplexní posouzení společenské a hospodářské role těchto nových aktérů. Dospěla k závěru, že „univerzální“ přístup neumožňuje využívání možností současných internetových platforem ze strany spotřebitelů ani řešení problémů, které přináší různorodost těchto platforem. Na základě tohoto přístupu se Komise bude zabývat možnostmi zlepšení ve všech oblastech, od telekomunikací po autorské právo, s cílem řešit jakékoli specifické problémy všech účastníků trhu způsobem udržitelným do budoucna.
Andrus Ansip, místopředseda Komise pro jednotný digitální trh, k tomu uvedl: „Mým přáním je, aby se on-line platformy a audiovizuální a tvůrčí odvětví staly motorem digitální ekonomiky a aby je neomezovala zbytečná pravidla. K tomu je zapotřebí jistota moderního a spravedlivého právního prostředí. A právě tu dnes přinášíme. To znamená, že se nemění stávající pravidla, která fungují, jako jsou pravidla týkající se odpovědnosti poskytovatelů on-line služeb. Rovněž to znamená v nutných případech deregulaci v tradičních odvětvích, jako je televizní vysílání, nebo rozšíření určitých požadavků na platformy a další digitální entity za účelem zlepšení ochrany uživatelů a dosažení spravedlivých podmínek.“
Günther H. Oettinger, komisař pro digitální ekonomiku a společnost, uvedl: „Způsob, jakým sledujeme televizi nebo video, se změnil, ale naše hodnoty zůstávají stejné. Prostřednictvím těchto nových pravidel podpoříme pluralitu médií a nezávislost regulačních orgánů pro audiovizuální služby a zajistíme, že na platformách pro sdílení videonahrávek nebude žádný prostor pro podněcování k nenávisti. Rovněž chceme v prostředí on-line platforem zajistit rovné podmínky, odpovědné chování, důvěru a spravedlnost. Naši vizi, jak toho dosáhnout, obsahuje naše dnešní sdělení.“
Mediální rámec pro 21. století
Komise provedla hodnocení směrnice o audiovizuálních mediálních službách z roku 2010 a na jeho základě navrhla:
- Odpovědné platformy pro sdílení videonahrávek: platformy, jež nabízejí velké množství videonahrávek zařazených do kategorií, budou povinny chránit nezletilé před škodlivým obsahem (jako je pornografie či násilí) a všechny občany před obsahem, jenž podněcuje k nenávisti. Navrhovaná opatření zahrnují nástroje, jejichž prostřednictvím mohou uživatelé nahlásit a označit škodlivý obsah, a také ověřování věku a systémy rodičovské kontroly. Aby bylo zajištěno, že tato opatření budou účinná a udržitelná do budoucna, vyzve Komise všechny platformy pro sdílení videonahrávek ke spolupráci prostřednictvím Aliance pro lepší ochranu nezletilých na internetu s cílem vypracovat kodex chování pro subjekty působící v daném odvětví. Nepůjde pouze o interní pravidla – národní regulační orgány pro audiovizuální služby budou mít pravomoc vymáhat jejich dodržování, což může v závislosti na příslušných vnitrostátních právních předpisech vést i k pokutám.[gap height=“10″]
- Posílení role regulačních orgánů pro audiovizuální služby: směrnice nyní zajišťuje, že regulační orgány jsou skutečně nezávislé na vládách i na audiovizuálním odvětví, a mohou tak nejlépe plnit svoji úlohu, jíž je zajistit provozování audiovizuálních médií v zájmu diváků. Role skupiny evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby (ERGA), kterou tvoří všech 28 národních regulačních orgánů pro audiovizuální služby, bude vymezena v právních předpisech EU. Skupina posoudí koregulační kodexy chování.
- Více evropské tvorby: v současnosti investují evropské televizní společnosti do původní tvorby přibližně 20 % svých příjmů a poskytovatelé služeb na vyžádání méně než 1 %. Komise chce, aby poskytovatelé televizního vysílání i nadále věnovali alespoň polovinu vysílacího času evropské tvorbě a pro poskytovatele služeb na vyžádání zavede povinnost zajistit ve své nabídce alespoň 20% podíl evropské tvorby. Návrh také jasně stanoví, že členské státy mohou požadovat, aby poskytovatelé nabízející na jejich území služby na vyžádání finančně přispívali na evropskou tvorbu.[gap height=“10″]
- Větší pružnost pro poskytovatele televizního vysílání: diváci, které v televizi obtěžuje příliš mnoho reklam, mohou dnes na internetu sledovat vysílání bez reklam, což ještě před deseti lety nebylo možné. Revidovaná pravidla pro audiovizuální služby na tuto skutečnost, jakož i na další nové skutečnosti reagují. Revidovaná směrnice dává poskytovatelům vysílání větší volnost, pokud jde o čas vysílání reklam – celkový limit 20 % vysílacího času mezi 7. hodinou ranní a 11. hodinou večerní zůstává zachován, ale namísto současných 12 minut za hodinu se televizní společnosti budou moci o zařazení reklam během dne rozhodovat svobodněji. Poskytovatelé televizního vysílání i pořadů na vyžádání budou mít rovněž větší volnost, pokud jde o reklamní umísťování produktů do pořadů a sponzorství, i nadále však budou povinni o nich diváky informovat.
Očekává se, že tato opatření budou mít pro poskytovatele mediálních služeb – zejména poskytovatele televizního vysílání – pozitivní ekonomické dopady a zvýší jejich možnosti investování do audiovizuálního obsahu. To je důležité pro konkurenceschopnost audiovizuálního průmyslu EU.
On-line platformy: příležitosti a výzvy pro Evropu
On-line platformy hrají klíčovou roli v oblasti inovací a růstu na jednotném digitálním trhu. Přinesly revoluci v přístupu k informacím a lépe a účinněji propojily zájemce o nákup a prodávající. Je zapotřebí přijmout opatření na úrovni EU, aby vzniklo prostředí, jež přitáhne a udrží inovátory on-line platforem a pomůže jim v rozvoji.
Komise v rámci hodnocení on-line platforem, které probíhalo celý rok, uspořádala veřejnou konzultaci. Pro řešení problémů, jež uváděli její respondenti, navrhla cílený přístup založený na dodržování určitých zásad. Komise bude podporovat úsilí všech zúčastněných stran o samoregulaci a koregulaci, aby se zajistilo, že si tento přístup uchová pružnost a aktuálnost. Mezi příslušná opatření patří:
- Srovnatelná pravidla pro srovnatelné digitální služby: srovnatelné digitální služby by se měly řídit stejnými nebo obdobnými pravidly a Komise by měla tam, kde je to možné, omezit působnost a rozsah stávajících předpisů. Komise tyto zásady uplatní při probíhající revizi předpisů EU v oblasti telekomunikací a směrnice o soukromí a elektronických komunikacích, například při zvažování, zda by se pravidla týkající se důvěrnosti měla vztahovat na tradiční telekomunikační společnosti i na poskytovatele on-line komunikačních služeb.[gap height=“10″]
- Povinnost odpovědného provozování online platforem: stávající režim odpovědnosti zprostředkovatelů stanovený ve směrnici o elektronickém obchodu by měl být zachován. Specifické problémy budou řešeny prostřednictvím cílených nástrojů, jako jsou pravidla pro audiovizuální služby nebo pravidla v oblasti autorského práva (tisková zpráva), nebo prostřednictvím dobrovolných závazků odvětví.
Komise například intenzivně spolupracuje s největšími on-line platformami na kodexu pro boj proti verbálním projevům nenávisti na internetu a v nadcházejících týdnech představí výsledky této spolupráce.
- Důvěra je nutností: přeshraniční spolupráce při prosazování předpisů zajistí plnění povinností ze strany platforem, například v oblasti práv spotřebitelů povinnost jasně označit sponzorované výsledky vyhledávání (tisková zpráva). Komise bude rovněž podporovat provozovatele platforem v dobrovolném úsilí o potírání praktik, jako jsou podvodná nebo klamavá on-line hodnocení. Komise bude vybízet on-line platformy, aby uznávaly různé způsoby bezpečné elektronické identifikace (eID), jež poskytují stejnou úroveň zabezpečení jako jejich vlastní systémy[gap height=“10″]
- Otevřené trhy pro ekonomiku založenou na datech: iniciativa pro volný tok dat plánovanána konec roku 2016 usnadní přechod a přenositelnost údajů mezi různými on-line platformami a službami cloud computingu.[gap height=“10″]
- Spravedlivé podnikatelské prostředí příznivé pro inovace: Komise provede zjišťování údajů o problémech, jež při zmíněné veřejné konzultaci nadnesly podniky a poskytovatelé, kteří přímo jednají s platformami. Patří mezi ně například obavy ohledně nespravedlivých obchodních podmínek, zejména pro přístup k důležitým databázím, ohledně přístupu na trh a ohledně obecného nedostatku transparentnosti. Na tomto základě Komise do jara příštího roku rozhodne, zda jsou v této oblasti zapotřebí další opatření EU.
Ve své nadcházející evropské agendě pro ekonomiku sdílení poskytne Komise rovněž pokyny ohledně použitelných právních předpisů EU a vydá doporučení pro členské státy.
Souvislosti
Zmíněné nové iniciativy v rámci strategie pro jednotný digitální trh jsou dnes prezentovány společně s balíčkem na podporu elektronického obchodu v EU. Opatření navazují na soubor iniciativ na digitalizaci evropského průmyslu návrhy týkající se autorského práva a digitálních smluv a také na návrh rozhodnutí o koordinaci spektra. Strategie pro jednotný digitální trh zahrnuje 16 iniciativ, které mají být představeny do konce tohoto roku.