Zdroj: Archiv

[quote]Hodnocení je založeno na zprávě nezávislé skupiny odborníků na vysoké úrovni a reakci Komise na její doporučení, publikovaná ve dvou právních dokumentech. Hlavní zjištění jsou, že 7. RP 2007-2013 byl účinný při podpoře excelence vědy a posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, což přispívá k růstu ekonomiky a zaměstnanosti v Evropě. Hodnocení rovněž identifikovalo způsoby, jak zlepšit budoucí využití fondů výzkumu a inovací v EU, z nichž mnohé otázky jsou zapracovány do programu  Horizontu 2020, nástupce 7. rámcového programu.[/quote]

Přínosy programu FP7:

  • Zvýšení excelence vědy a výzkumu

Projekty 7. RP doposud generovaly 170.000 publikací, s otevřenou mírou dostupnosti 54% všech vědeckých recenzovaných publikací, vytvořených během doby životnosti 7. RP. Podíl publikací výsledků ve vysoce -oceňovaných časopisech je  nad průměrem EU. U některých programů   až 30% publikací, které vycházejí z projektů financovaných 7. RP  patří do 5% nejvíce citovaných publikací ve svých disciplínách – i nad evropskými a americkými průměry. Vzniklo vce než 1700 patentových přihlášek a dosud více než 7400 případů komerčního využití výsledků projektů. FP7 podporoval průkopnický výzkum prostřednictvím Evropské rady pro výzkum (ERC). Počty publikací v nejprestižnějších vědeckých časopisech, stejně jako počet Nobelových cen a čestných medailí za výsledky projektů grantu ERC grantu ukazuje,  že se granty ERC granty  rychle staly znakem vědecké excelence.

  • Příspěvek ke zvýšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu.

V průběhu 7. rámcového programu účast soukromých partnerů vzrostla. Společné technologické iniciativy a další partnerství veřejného a soukromého sektoru posílily účast průmyslových odvětví, bylo možné realizovat silné pákové efekty, které výrazně přispěly ke konkurenceschopnosti evropského průmyslu v oblastech tak rozmanitých, jako léčiva, letectví, palivové články a vodík. Kromě toho, z finančního nástroje pro sdílení rizik se dosáhl lepší přístup k úvěrovým zdrojům financování výzkumu a inovací zapojených podniků prostřednictvím úvěrových smluv v hodnotě 11,3 mld €, které byly podepsány s více než sto firmami.             

  • Pozitivní dopad na růst a zaměstnanost.

I když 7. rámcový program představoval jen poměrně malou část celkových veřejných výdajů na výzkum a technologický rozvoj v Evropě, jeho ekonomické dopady jsou značné, a to prostřednictvím pákového efektu různých nástrojů, vlivu na HDP a účinků na zaměstnanost. Odhaduje se, že 7. rámcový program zvýší HDP o přibližně 20 miliard € ročně po dobu příštích 25 let, tedy i 500 miliard € celkem prostřednictvím nepřímých ekonomických efektů; vytvoří více než 130 000 výzkumných pracovních míst ročně (po dobu 10 let) a nepřímo mimo výzkum a vývoj 160000 nových pracovních míst ročně (po dobu 25 let). Jsou také důkazy o pozitivních dopadech v  mikroekonomické oblasti  pro zúčastněné podniky, které vykazují vývoj inovativních produktů, zvýšení obratu, vyšší  produktivitu a lepší konkurenceschopnost. Je však příliš brzy na konečné posouzení dopadu na trhu projektů 7. RP

  • Nadnárodní společenské výzvy

Např. v oblasti energetiky, informačních a komunikačních technologií, životního prostředí, zdraví, bezpečnosti potravin, změny klimatu, bezpečnosti, zaměstnanosti, chudoby a vyloučení;  usnadnil vytvoření společného vědeckého základu v těch oblastech, které se zabývají společenskými problémy, které by nebyly plně vyřešeny jen jednotlivými zeměmi.

  • Vyškolení  a podílení se na předních mezinárodních vědeckých a technických talentech

RP7 byl otevřený systém, který umožňoval více než 21.000 novým organizacím získat finanční prostředků EU. Posílil školení a dlouhodobou mobilitu výzkumných pracovníků, lepší kvalitu doktorského vzdělávání a pomohl zlepšit pracovní podmínky pro výzkumné pracovníky v Evropské unii. Podporoval 50.000 výzkumných pracovníků, včetně 10.000 doktorandů ze 140 zemí (z nichž více než třetina byli chlapci z třetích zemí). Program stimuloval mobilitu výzkumných pracovníků v celé Evropě. To také přispělo k udržitelné zaměstnanosti výzkumných pracovníků v Evropě a pomohlo zvýšit účast výzkumných pracovnic a mezinárodních výzkumných pracovníků ve výzkumných týmech,  zapojených do zadaných projektů

  • Podpora interdisciplinárního výzkumu

Zvýšila se  spolupráce evropského výzkumu a inovací spoluprácí a vytvářením sítí. Realizované výzkumné projekty sdružily hráče z různých oborů a podíl výzkumných pracovníků, kteří se účastní projektů z různých priorit se v průběhu programu téměř zdvojnásobil, což vede k trvalým meziodvětvových spolupracím.

  • Značný pokrok v dosahování rovnosti žen a mužů

V rámci 7. rámcového programu, byl stanoven cíl 40% zastoupení žen  na panelech odborníků a jiných výzkumných seskupení. Celkový hodnocený podíl žen byl mírně vyšší než cíl (40,4%). 38% pracovních sil v 7. rámcovém programu byly ženy. Ve stejné době, zpráva skupiny odborníků na vysoké úrovni zjistila, že v 7. RP byl podíl žen -projektových koordinátorů 19,2%, což ukazuje, že i když dosaženo pokroku bylo, přetrvávají „efekty skleněných stropů“.

  • Příspěvek ke zvýšení úrovně investic do výzkumu

Navzdory obtížné hospodářské situaci v druhé části 7. rámcového programu. Pro léta  2007 až 2013 se podíl EU-28 HDP věnovaný na výzkum a vývoj zvýšil, v některých členských státech FP7 kompenzoval prudký pokles národního veřejného financování výzkumu a inovací. Podle externího hodnocení skupiny odborníků na vysoké úrovni generovalo prostřednictvím krátkodobých pákových efektů a dlouhodobých multiplikačních efektů každé euro vynaložené v RP7 generovalo odhadem přibližně 11 euro odhadovaných přímých a nepřímých ekonomických dopadů prostřednictvím inovací, nových technologií a výrobků.

  • Strategické zapojení malých a středních podniků

Malé a střední podniky dostaly prostředky a podporu  ve výši přibližně 6,4 mil €, tedy nad cíl 15% stanovený pro program spolupráce. Výsledky ekonometrické analýzy ukazují, že malé a střední podniky, které se účastnily 7. RP, zaznamenaly o 38% vyšší růst provozních příjmů a zaměstnanosti, než u kontrolní skupiny na projektech nezúčastněných malých a středních podniků. s ohledem na růst zaměstnanosti a provozních příjmů.

  • Otevření se  světu

Na projektech se podíleli účastníci ze 170 zemí. Rozšířily účast mimo EU a přispěla k dosažení ERA. V průměru se projektů spolupráce zúčastnilo 11 organizací z šesti různých zemí a 9 regionů.

  • Koordinace států EU

Dosáhlo se lepšího sladění výzkumných činností mezi členskými státy. Došlo k tomu  prostřednictvím společných strategických plánů výzkumu, vyrovnaných národních plánů a společných výzev. Iniciativy ke koordinaci a integraci národních programů uvolnily více než 2, 75 mld. € v národním financování.

  • Vědomostní základna pro podporu klíčových politik EU

K dnešnímu dni bylo více než 350 případů, kdy byly využívány projekty 7. RP na podporu politiky. Vxužití bylo i ve  než 550 normách a přispělo k stěžejním iniciativám EU prostřednictvím více než 1700 patentových přihlášek.

Jaké nedostatky shledala Evropská komise
Hodnocení ex-post 7. rámcového programu zdůraznilo některé nedostatky v provádění 7. rámcového programu:

– 7. rámcový program by dále zlepšilo rozsáhlé zjednodušení: Úroveň složitosti 7. RP byla neuspokojivá. I když opatření zaváděná postupně v průběhu programů přispěla k zjednodušení, rozdíly v pravidlech a prostupnosti  mezi různými částmi programu snižovaly  jeho účinnost. Tento postup se částečně odráží ve vysoké chybovosti v souvislosti s RP7.

–  Různé části programu FP7 byl prováděny příliš izolovaně. Ačkoli 7. RP měl transparentní strukturu s jasnými prioritami kolem čtyř specifických programů, různé součásti programu byly neoprávněně rigidní. To vedlo k neefektivnosti v důsledku překrývání  mezi cíli různých částí specifických programů 7. RP.

– Program nebyl efektivní při vytváření synergií se souvisejícími evropskými programy financování. Jedním z cílů 7. RP bylo zajistit vzájemné doplňování s jinými programy, jako je CIP a EIT, jakož i strukturálními fondy. Nicméně, samostatné právní základy a rozdíly v prováděcích pravidlech znamenaly, že pokrok byl omezenější, než je požadováno.

Komise již řeší tyto a další doporučení v programu Horizont 2020.

Přínos z FP7

Celkem bylo v FP7 předloženo k výzvám 136000 způsobilých návrhů, financováno bylo  25.000.

FP7 měl obrovskou skupinu účastníků -více než 134 000 podílejících se  ze 170 různých zemí. Z 86% byli z EU, 8 % z přidružených zemí,  6% ze zbytku světa.

Podílelo se celkem 29000 organizací, z toho více než 70% bylo nových. Z nich vysoké školy a výzkumné organizace obdržely 70% finančních prostředků; 25% dostal soukromý sektor, z toho polovina male a střední podniky, 5% veřejné orgány aj. Malé a střední podniky získaly celkem 6,4 mld. €.

Přínosy projektů FP7 pro naši ekonomiku a společnost
Mnoho projektů podpořených v rámci programu Spolupráce  s 28.7 mld. € vedlo ke vzniku nových procesů, technologií a produktů, které budou dobré pro hospodářství a pomáhají zlepšit životy lidí a řešit naše největší výzvy. Například:

– nezávislí odborníci zdůraznili, že je vědecký dopad zvláště silný pro informační a komunikační technologie z programu, který investoval 7.9 mld. € do 2328 projektů. Akademické oblasti, jako je umělá inteligence, internet, média a kvantové výpočetní operace byly citovány jako dobrý příklad pro zlepšování stavu techniky.

– 4,8 mld € bylo investováno do 1008 projektů v oblasti zdravotnictví. Úspěchy zahrnují nové screeningové metodiky v oblasti diabetu a Alzheimerově chorobě; přenosný PET sken, který byl uveden na trh v průběhu tří let; ústní test pro diagnostiku karcinomu prsu; a rychlejší identifikace nových terapeutických cílů v oblastech autismu a schizofrenie. Přispějí k urychlení vývoje nových léčiv v Evropě. 374 projekty byly financováno  1,9 mld. € v oblasti výzkumu energie z obnovitelných zdrojů, jako je energie z větru, solární a z biomasy, řešení manipulace a skladování vodíku, s cílem zlepšit energetickou účinnost a bezpečnost dodávek a snížit emise.

Program Životní prostředí řešil životní prostředí, změnu klimatu a účinné využívání zdrojů  s projekty například na pozorování Země, nástroje pro hodnocení udržitelného rozvoje a environmentálních technologií. Ze 7. rámcového programu bylo  příspěvkem 1,7 mld. € financováno celkem 494 projektů.
Program bezpečnosti stimuloval evropský výzkum v této oblasti a přispěl ke snížení roztříštěnosti výzkumné komunity. Kromě přímé výhody plynoucí z projektů, mimo jiné v oblasti zvládání katastrof a společenských dopadů, se FP7 výzkum zabývá více koncovými uživateli v projektech vytvořených koncovými uživateli a přispěl k normalizačním činnostem. Celkem 319 projektů bylo financováno  1,3 mld. € ze 7. rámcového programu.
Společný projekt Čisté nebe stimuloval kroky ke splnění cíle snížení emisí a hluku v letecké dopravě v Evropě, stanovený Poradní radou pro letecký výzkum v Evropě (ACRE) ve Vizi 2020. Například, technologie vyvinuté v rámci demonstrátora zeleného  rotorového letadla (vrtulníky a letadla s náklonem rotoru) vedly ke snížení o 30% CO2 a 47%  hluku ve srovnání s příslušnými cíli ve výši 25% a 50% snížení. Celkem 474 projektů bylo financováno s příspěvkem ve výši 1,9 mld € ze 7. rámcového programu.

Hlavní doporučení skupiny odborníků

Doporučení Horizont 2020
 Zaměření na kritické výzvy a příležitosti v globálním kontextu. –   Zaměřuje se na hlavní úkoly společnosti

–   – Podporuje účast soukromého sektoru, včetně malých a středních podniků,

–   – Maximalizuje součinnost mezi různými oblastmi výzkumu a inovací a nových digitálních technologií

 

V\yužít všechny nástroje výzkumu a inovacíá v Evropě

–   – Zatřídit národní výzkumné strategie

–   – Lepší koordinace s regionálním financováním EU

–   – Pomáhat zemím EU reformovat své strategie výzkumu a inovací

–   – Identifikovat překážky výzkumu a inovací

–   – Zajišťit, aby návrhy výzkumu podporovaly národní inovační strategie

Integrovat různé sekce

programů financování výzkumu efektivněji

–   Zaměřuje se na lepší konzistenci napříč programy financování

–    Zajišťuje otázky považované za průřezové

–   – Zjednodušený přístup k financování výzkumu a inovací

 

– efektivní koordinace řízení financování Komisí

 

Přiblížit vědu občanům –   Lepší komunkace s obecnou veřejnstí k vědckým problémům  všobecně  a zejména v Horizont 2020.Zapojit občany do výzkumu a jeho strategie
Vytvořit strategický program a sledovat ho – lepší sledování a hodnocení financování a sociálně

ekonomické dopady

– Zlepšuje zpětnovazební smyčku z výsledků projektu a ekonomických vlivů

– improves feedback loop from project results to policy making

Další reakce Evropské komise na hodnocení
Mnoho otázek vznesených skupinou odborníků na vysoké úrovni  bylo zapracováno  v programu Horizont 2020, ale řadou konkrétních bodů se bude Komise dále zabývat v nadcházejících letech.
Evropská komise bude například:
– provádět nové strategické zaměření programu Horizont 2020 s cílem maximalizovat jeho přínos pro „cíle“ -efekty z „otevřené inovace, otevřené vědy“ a „otevření světu“;
– usnadní vypracování významných projektů ve společném evropském zájmu, které mohou přispět k obrovskému nasazení výzkumu do vyspělých technologií.
– využije  na podporu politiky nástroj pro propojení Evropy a politiky soudržnosti při budování kapacit na pomoc členským státům provádět účinné reformy svých systémů výzkumu a inovací;
– bude pokračovat v posilování součinnosti mezi programem Horizont 2020, strukturálními fondy a LIFE,  zprávu o tom podávat  v rámci průběžného hodnocení Horizont 2020; podporovat případné součinnosti s Evropským fondem pro strategické investice (EFSI);
– ujistí se, že nové návrhy Komise jsou „vhodné pro inovace“ použitím hlavních směrů „lepší regulace“, a zejména pokynů k hodnocení  dopadů „Výzkum a nástroj inovace „.
– zlepšení rámcových podmínek pro lepší inovační ekosystémy v EU;
– pokračovat v identifikaci a zavedení zjednodušujících opatření;
– zajišťovat kvalitu dat a posílí soudržnost systémů sledování a hodnocení, v souladu s požadavky „lepší regulace“;
– podporovat členské státy v národním hodnocení dopadu rámcových programů.