[quote]Nová strategie má zásadním způsobem stimulovat evropskou ekonomiku, posílit její průmyslovou základnu a vyzdvihnout vedoucí postavení EU ve světě.[/quote]

Jedná se o tři hlavní priority předsedy Komise Jeana-Clauda Junckera, jež má strategie naplnit tím, že zajistí, aby evropské odvětví letectví zůstalo nadále konkurenceschopné a těžilo z přínosů rychle se měnící a rozvíjející světové ekonomiky. Ze silného a navenek otevřeného odvětví letectví budou mít prospěch nejen podniky, ale také díky širší nabídce levnějších letů do celého světa evropští občané. Strategii uvedli místopředseda Komise Maroš Ševcovič a komisařka pro dopravu Violeta Bulc. Ta koncepci v prosinci 2015 předloží Evropskému parlamentu a Radě EU.

Holandské předsednictví zorganizuje letecký summit 20. a 21. ledna. Bude dobrou příležitostí k zjištění první reakci zúčastněných. Na základě těchto diskusí posoudí Komise realizaci v rámci jejího současného mandátu. Některé akce- jako např. zhodnocení platné legislativy, lze provést bezodkladně, ostatní budou mít formu návrhů Komise; budou tedy předmětem dalších konzultací a rozhodovacích procesů.

Komise chce vytvořit ucelenou strategii pro celý ekosystém evropského letectví, s následujícími prioritami:

1. Zajistit EU vedoucí místo v mezinárodním letectví a zároveň zaručit rovné podmínky. Leteckému odvětví EU musí být umožněn přístup k novým rostoucím trhům. Toho lze dosáhnout prostřednictvím nových vnějších leteckých dohod s klíčovými zeměmi a regiony světa. Tím se nejen zlepší přístup na trh, ale vzniknou též nové obchodní příležitosti pro evropské společnosti a zajistí se spravedlivé a transparentní tržní podmínky založené na jasném regulačním rámci. Cestující budou mít díky těmto dohodám širší nabídku letů za lepší ceny. Globální propojenost je hnací silou obchodu a cestovního ruchu a přímo přispívá k hospodářskému růstu a tvorbě pracovních míst.

2. Vypořádat se s překážkami růstu na zemi i ve vzduchu. Hlavní výzvou pro růst letectví EU je vyřešit omezení týkající se kapacity, efektivnosti a propojenosti. Roztříštěnost evropského vzdušného prostoru ročně způsobuje náklady ve výši nejméně 5 miliard € a až 50 milionů tun emisí CO2. Kvůli kapacitním omezením na letištích EU by EU do roku 2035 mohla přijít až o 818 000 pracovních míst. Nastal proto čas, aby se EU připravila na budoucí poptávku po letecké dopravě a vyhnula se tak přetížení. Z tohoto důvodu strategie zdůrazňuje, že je třeba dokončit projekt jednotného evropského nebe, zlepšit využití nejvytíženějších letišť a monitorovat propojenost uvnitř EU i s okolním světem, aby se zjistily případné nedostatky.

3. Zachovat náročné standardy EU. V zájmu evropských občanů a podniků je nezbytně nutné zachovat náročné standardy EU, pokud jde o bezpečnost, ochranu, životní prostředí, sociální záležitosti a práva cestujících. Strategie navrhuje v tomto směru důležitá opatření a aktualizuje bezpečnostní pravidla EU, aby i při narůstajícím leteckém provozu zachovala vysokou úroveň bezpečnostních norem. Účelný a efektivní regulační rámec navíc umožní odvětví větší flexibilitu, aby se rozvíjelo a zachovalo si konkurenceschopnost ve světovém měřítku. Komise se rovněž bude snažit najít způsoby, jak snížit zátěž plynoucí z bezpečnostních kontrol a nákladů pomocí nové technologie a přístupu založeného na posouzení rizik. Dále posílí sociální dialog, zlepší pracovní podmínky zaměstnanců v letectví a bude usilovat o rozhodné globální opatření, aby se od roku 2020 dosáhlo růstu s nulovými uhlíkovými emisemi.

4. Učinit pokrok v inovacích, digitálních technologiích a investicích. Katalyzátorem rozvoje letectví a jeho funkce jako motoru růstu budou inovace a digitalizace. Evropa musí zejména plně využít potenciál bezpilotních letounů. Strategie proto navrhuje právní rámec k zajištění bezpečnosti a právní jistoty pro průmysl a řeší obavy spojené se soukromím a ochranou, včetně ochrany osobních údajů, a životním prostředím. Vhodné investice do technologií a inovací nadto pojistí vedoucí úlohu Evropy v mezinárodním letectví. Evropská unie v rámci projektu týkajícího se výzkumu uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR) naplánovala do roku 2020 každoroční investice ve výši 430 milionů €. Včasné využití řešení z projektu SESAR by mohlo přinést více než 300 000 nových pracovních míst. Rozvoj a optimalizace informačních a komunikačních technologií jsou rovněž zvláště důležité pro kapacitu a výkonnost letišť a kvalitu jejich služeb.

Strategie v oblasti letectví je jednou z iniciativ uvedených v pracovním programu Komise na rok 2015. Sestává ze sdělení, návrhu na revizi pravidel EU pro bezpečnost letectví (nařízení č. 216/2008) a žádostí o vyjednání komplexních dohod na úrovni EU ohledně letecké dopravy s klíčovými třetími zeměmi.

Letectví je pro Evropskou unii významnou hnací silou ekonomického růstu, tvorby pracovních míst, obchodu a mobility a v ekonomice EU hraje zásadní úlohu. V tomto odvětví jsou v EU zaměstnány téměř 2 miliony lidí a pro evropskou ekonomiku má hodnotu 110 miliard eur. Evropské odvětví letectví se v posledních 20 letech významně rozvinulo následkem liberalizace vnitřního trhu s leteckými službami a podstatného nárůstu poptávky po letecké dopravě v EU i ve světě. Očekává se, že letecký provoz v Evropě bude v roce 2035 čítat 14,4 milionu letů, tedy o 50 % více než v roce 2012.

Mezinárodní vztahy v letectví
Evropská komise přijala balíček návrhů k vyjednávání komplexních dohod v oblasti letectví na úrovni EU s klíčovými partnerskými zeměmi. Patří mezi ně Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), státy Rady pro spolupráci v Zálivu (GCC); Turecko, Čína, Mexiko a Arménie. Souběžně dostala mandát k projednání specialiální dohody k bezpečnosti letectví s Čínou a Japonskem a byly dohodnuty jednorázové bezpečnostní kontroly s Kanadou a Černou Horou. Cílem je posílit mezinárodní konkurenceschopnost letectví EU a zajistit vysoce kvalitní služby pro cestující. Po podpisu se vztahují dohody EU na téměř 75% všech cestujících letů do a z EU, tj. více než 240 milionů cestujících za rok. Dohody posílí globální určování polohy jako základní priorita předsedy Jeana-Clauda Junckera.

Letecké dohody na úrovni EU
Mezinárodní letecká doprava byla tradičně upravována dvoustrannými dohodami o leteckých službách mezi příslušnými státy. To vytvářelo mozaiku rozdílných přístupů na trh a pravidel pro letecké společnosti. Proto se od roku 2003 EU vyvinula vnější politika v oblasti letectví s cílem uzavření komplexních dohod v oblasti letectví a bezpečnosti letecké dopravy mezi EU a klíčovými partnery po celém světě ve prospěch spotřebitele a odvětví.

Evropská unie již uzavřela komplexní dohody o letectví se Spojenými státy a Kanadou, v současné době se dokončuje s Brazílií. Uzavřela dohody o bezpečnosti letectví dopravy se Spojenými státy, Kanadou a Brazílií. Jsou uzavřeny komplexní dohody se sousedními státy, s cílem plně otevřený společný letecký prostor prostřednictvím sbližování právních předpisů s konečným cílem plného provádění právních předpisů EU v oblasti letectví a přístupu na trh EU, včetně cest v rámci EU. Dohody byly podepsány s Gruzií, Izraelem, Jordánskem, Moldavskem, Marokem a státy západního Balkánu. Společný letecký prostor s Ukrajinou čeká na podpis od roku 2013.

1. Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN)
ASEAN je regionální organizace sdružující Brunej, Kambodžu, Indonésii, Lao PDR, Malajsii, Myanmar, Filipíny, Singapur, Thajsko a Vietnam. Celkem jde v letectví o 3. největšího obchodního partnera EU mimo Evropu. Více než 11 milionů cestujících cestovalo přímými lety mezi destinací v EU a destinací v EU v regionu ASEAN. Jde o rychle rostoucí letecký trh, v současné době v procesu vytváření jednotného trhu letecké dopravy pro více než 600 milionů. V oblasti letecké dopravy se EU a ASEAN již zapojily se do aktivit technické spolupráce a společně uspořádaly úspěšný ministerský summit letectví v roce 2014. Komplexní dohoda k letectví mezi EU a ASEAN je logickým dalším krokem k vytvoření úzkého partnerství letectví na společném trhu s populací 1,1 miliardy lidí. Klíčové aspekty dohody kromě dalšího přístupu na trh je prosazování společných zájmů v politice letectví a posílení spolupráce v oblasti regulace. Bylo by to také první dohoda EU v letectví uzavřená mezi bloky států.

Dohoda by vytvořila obchodní příležitosti pro zlepšení přímých letů do destinací v ASEAN. Zatímco poptávka po letecké dopravě mezi EU a ASEAN rychle roste, téměř všechen růst připadá v současné době na nepřímé lety přes Gulf. Spolupráce se státy tohoto regionu v letectví spočívá v propojování letů cestujících do tohoto regionu a odtud pak dále do jihovýchodní Asie. Regionu Gulf (GCC), zejména Spojené arabské emiráty a Katar, patří mezi nejdynamičtější rychle rostoucí trhy letectví na světě. Letecké společnosti a centrální letiště regionu přetvářejí celkovou konkurenceschopnost letectví a těží z příznivé geografické polohy, velmi liberálních dvoustranných dohod o leteckých službách a politických prioritách místních vlád investovat do letectví jako strategického hospodářského odvětví. Působivé výsledky vytvářené vnější politiky v oblasti letectví lze ilustrovat čísly: mezi destinacemi v EU a destinacemi v regionu GCC cestovalo přímými lety více než 25 milionů cestujících, odtud jinými lety do místa konečné destinace. Spojené arabské emiráty (SAE), mají větší přímý provoz s EU než Čína, Indie a Japonsko dohromady. Celkový počet sedadel k dispozici na pravidelných letech mezi EU a šesti státy GCC se zvýšil z 12 milionů v roce 2005 na 39 milionů v roce 2015. Velikost trhů mezi EU a jednotlivými státy GCC se ale značně se liší: trh EU-UAE například je 6. největším trhem mimo EU s 18.2 milionu cestujících ročně, zatímco trh EU-Katar dosahuje 4,4 milionů cestujících, trh EU – Saudská Arábie dosáhl 1,4 milionu a trhy EU-Bahrajn, EU- Kuvajt a EU -Omán jsou v řádu 0,5-0,6 milionu cestujících ročně.

Další spojení poskytovaná leteckými společnostmi Perského zálivu jsou vítána, existují ale obavy, pokud jde o podmínky, za nichž jsou provozována. Komplexní dohody mezi EU a státy GCC v oblasti letectví by byly tou správnou cestou k překlenutí zájmů obou stran vytvářením podmínek, které umožní další rozvoj trhu a růst založený na společných pravidlech a transparentnosti. Letecké společnosti, letiště a cestující obou stran by měli těžit z posílené spolupráce v oblasti regulace a konvergence, v problematice například bezpečnosti letectví, ochrany před protiprávními činy a ekonomickou regulací.

2. Turecko
Turecko je zemí ucházející se o členství v EU. S populací přes 75 milionů obyvatel je klíčový regionální hráč v odvětví letecké dopravy, s jedním z nejvíce strategických rychle rostoucích trhů v Evropě. Po USA představuje Turecko největší destinace pro osobní dopravu do a z EU, s téměř 40 miliony cestujících v roce 2014.

Uzavření komplexní dohody v letectví mezi EU a Tureckem by přineslo významný vzájemný prospěch, pokud jde o přístup na trh, sbližování právních předpisů s acquis EU v oblasti letectví, usnadňování užší spolupráce a zajištění rovných podmínek leteckého trhu EU-Turecko. Uzavření dohody by vytvářelo příležitosti pro odvětví obou stran ke zvýšení počtu tras, četnosti a kapacity spojení mezi EU a Tureckem. Podpoří sbližování právních předpisů ve všech oblastech vztahujících se k přístupu na trh, řízení letového provozu, bezpečnosti, ochrany letectví proti protiprávním činům, životnímu prostředí, sociálním aspektům, a ochraně spotřebitelů. Hlavním cílem je sbližování předpisů pro plné uplatnění leteckého acquis EU v Turecku.

3. Čína
Čína s cca 1,4 mld. obyvatel je jedním z nejrychleji rostoucích leteckých trhů na světě a v současné době 11. největší trh mimo EU s více než 7,2 milionu cestujících ročně. Desetiletí zvyšujícího se čínského ekonomického růstu zvýšilo domácí spotřebu a poptávku po cestování po Číně i mimo ni. Od roku 2013 se vztahy EU a Číny v oblasti letectví podstatně zlepšily – rozvoj nejlépe ilustruje nový projekt leteckého partnerství, jehož část byla právě zahájena Navrhovaná komplexní dohoda v oblasti letectví bude dalším krokem k posílení vztahů mezi druhým a třetím největším trhem vnitrostátní letecké dopravy ve světě. Další přístup na trh nabízí silný potenciál růstu pro letecké společnosti, výrobce letadel a poskytovatele služeb na obou stranách. Dohoda by poskytla rámec pro více a lepších přímých připojení a přinésla významné hospodářské výhody a dále usnadnila obchod a turistický ruch na obou stranách.

Čína a EU mají společný zájem na zintenzivnění spolupráce v oblasti regulace a sbližování řešení problémů, jako je přetížení ve vzduchu i na zemi, bezpečnost a otázky související s bezpečností, i dopadem letectví na životní prostředí. Tyto otázky představují důležitá témata, která nutno řešit (vedle „slots“-vzletových intervalů a přístupu k počítačovým rezervačním systémům (CRS). Komplexní dohoda by mohla představovat důležitý stavební blok pro rovné podmínky pro letecké dopravce působící na trzích v EU a Číně a zajistit účinný rámec pro řešení dalších obchodních problémů.

4. Mexiko
Druhá největší ekonomika Latinské Ameriky, s více než 120 miliony obyvatel, je významným regionálním a globálním hráčem. Mexiko je také zbývající klíčový letecký partner EU v Severní Americe, který dosud nepodepsal komplexní dohodu v oblasti letectví a je důležitým vnějším leteckým trhem s více než 3,3 miliony cestujících v roce 2014.

Leteckou dopravu mezi EU a Mexikem pohání cestovní ruch a podnikání. Posílení letecké dopravy zvýší vazby mezi EU a Mexikem; usnadní obchod, investice, cestovní ruch a výměnu lidí. Předpokládaný přístup na trh odpovídající poptávce cestující veřejnosti a případně přepravě zboží by mohlo přinést významné hospodářské přínosy pro obě strany, většinou ve prospěch spotřebitele, a to prostřednictvím zvýšení přímé zaměstnanosti a zvýšení aktivit cestovního ruchu.

Komplexní dohoda k letectví mezi EU a Mexikem by posílila sbližování právních předpisů zaměřených na vysokou úroveň bezpečnosti, zabezpečení, životního prostředí a ochrany spotřebitele v leteckých službách. Odvětví by v EU a Mexiku mělu prospěch z užší spolupráce mezi regulačními orgány.

5. Arménie
V roce 2014 cestovalo mezi EU a Arménií asi 230.000 cestujících. Pro další zvýšení přímého spojení založeného na společných pravidlech, navrhuje Evropská komise jednání o dohodě o společném leteckém prostoru. Předpokládá se paralelní proces vzájemného přístupu na trh a sbližování právních předpisů k úplnému provádění acquis EU v oblasti letectví. Užší spolupráce je zaměřená v souladu se stávajícími politikami jak na oblast letectví, tak program východního sousedství EU.
Dohoda by doplňovala společný letecký prostor, který EU rozvíjí se sousedními zeměmi.

Významnou podporou leteckých dopravců budou opatření, napravující imigrantskou krizi, odsunem nadbytečných ekonomických migrantů.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno