[quote]Podklady pro dnešní summit EU a Turecka týkající se především problematiky migrační krize a jejího efektivního řešení.[/quote]

Šest zásad pro další rozvoj spolupráce EU a Tureckem při řešení migrační krizie 

Dne 7. března se vedoucí představitelé EU dohodli, že bude nutno odvážnými kroky uzavřít převaděčské trasy, aby se narušil obchodní model pašeráků, ochranou vnějších hranic EU a ukončit migrační krizi v Evropě. K dosažení tohoto cíle, vedoucí představitelé srdečně přivítali další návrhy ze strany Turecka a souhlasili s prací s Tureckem na základě souboru šesti principů. Předseda Komise měl za úkol pokročit s těmito návrhy a vypracovat podrobnosti k spoluprácí s Tureckem pro zasedání Evropské rady 18.-19. března.

První místopředseda Frans Timmermans zdůraznil: „Nikdo, kdo chce zůstat věrný zásadám slušnosti, lidskosti a solidarity, nemůže být spokojen se situací, kdy lidské bytosti, aby se dostaly do Evropy, hazardují se svými životy jejích vkládáním do rukou převaděčů, kteří cynicky zneužívají lidské utrpení. Musíme konečně prolomit tento vzorek ‚podnikání‘. Návrhy opatření EU a tureckých lídrů k návratu všech nových nelegálních migrantů a žadatelů o azyl, kteří přijedou do Řecka z Turecka, jako dočasné a výjimečné opatření, účinné co nejdříve, spolu s usídlením Syřanů z Turecka v EU, mohou prolomit obchodní model pašeráků „jednou provždy.

To ale může probíhat pouze v souladu s mezinárodním a unijním právním rámcem. To znamená žádost každé osoby, která žádá potřebnou mezinárodní ochranu, posuzovat individuálně, s právem na odvolání, a se zárukou, že nedojde k „vracení“.

Sdělení ze 16.3 je příspěvkem Komise Evropské radě; stanoví, jakých šest zásad by mělo být použito k využívání plného potenciálu spolupráce mezi EU a Tureckem při respektování evropského i mezinárodního práva.

1. Právní ochrana pro návrat všech nových nelegálních migrantů a žadatelů o azyl po přechodu z Turecka na řecké ostrovy
Návrat nelegálních migrantů a žadatelů o azyl, jejichž žádosti byly prohlášeny za nepřípustné, nebo zamítnuty, je nezbytnou součástí prolomení podnikání v pašování migrantů, platících pašeráky a riskujících životy, je možné provádět pouze podle práva. Podrobnosti návratů těch, kteří potřebují mezinárodní ochranu i těch, kteří ji nepotřebují, by měly být považovány pouze za dočasná a výjimečná opatření, jehož cílem je ukončit lidské utrpení, vyplývající ze současných významných toků migrantů mezi Tureckem a Řeckem.

Všechny návraty musejí být provedeny v souladu s opatřeními práva na ochranu uprchlíků. Ke každé žádosti o azyl přistupujeme individuálně, s respektováním jasných právních a procesních parametrů stanovených ve směrnici EU o azylovém řízení. Nelze uplatnit „paušální“ návratovou politiku; to by bylo v rozporu s požadavky právních předpisů a základních práv žadatelů o azyl.

Zpětné přebírání osob nepotřebujících mezinárodní ochranu

Všichni noví nelegální migranti a žadatelé o azyl při vstupu do Řecka, u nichž se shledá, že nepotřebují mezinárodní ochranu, budou vráceni do Turecka na základě dvoustranné dohody o zpětném přebírání osob mezi Řeckem a Tureckem.

Navracení ocob, potřebujících mezinárodní ochranu

Podle právních předpisů EU (články 35 a 38 směrnice o azylovém řízení) žádost o azyl může být uzavřena prohlášením za nepřípustnou, pokud osoba již byla uznána za uprchlíka nebo má již dostatečnou ochranu v “první zemi azylu“, nebo jestliže osoba má přijít do EU z“ bezpečné třetí země „, která může zaručit účinný přístup k ochraně. Na ochranu práv žadatelů o azyl existuje řada ochranných opatření, včetně individuálních vyšetření každého případu osobními pohovory a práva na odvolání proti rozhodnutí o nepřípustnosti.

Praktická opatření: k provádění těchto ustanovení je zapotřebí upravit řecké a turecké vnitrostátní právní předpisy – v Řecku, aby zajistily Turecku klasifikování bezpečné třetí země a Turecku, aby zajistily přístup k účinným azylovým řízením pro všechny osoby, které potřebují mezinárodní ochranu. Bude také muset být zavedeno zrychlené operativní jednání mezi Řeckem a Tureckem, včetně zvýšení přijímací kapacity na řeckých ostrovech a adaptace hotspotů I pro readmisní a azylové úřady.

2. A 1.1: Schéma přesídlení

Za každého syrského občana vráceného z řeckých ostrovů bude další přesídlen do EU přímo z Turecka. Aby to fungovalo, členské státy by měly mít dostatečný počet míst pro přesídlení. Stávající závazky pro tento účel zahrnou 18.000 zbylých míst z programu EU pro znovuosídlení z 22504 míst, dohodnutých v červenci 2015 a v případě potřeby je třeba zvážit použití nepřidělených 54000 míst v rámci stávajících rozhodnutí o přemístění.

Logistický rámec, který je základem dobrovolného humanitárního režimu s Tureckem, by měl být použit pro tyto účely na schéma přesídlení v poměru 1: 1 -zejména s využitím odborných znalostí UNHCR s podporou EASO, IOM a dalších azylových úředníků států, kde to je potřeba. Jakmile schéma 1: 1 splní svůj účel vyplývající migračních toků, bude aktivován systém usídlení v rámci dobrovolného humanitárního přijímacího schématu, v němž členské státy přispívají na základě dobrovolnosti.

3. Urychlení harmonogramu liberalizace víz
Práce na vízovém liberalizačním plánu s Tureckem bude urychlena beze změny 72 kritérií, která musí být Tureckem splněna (35 již bylo splněno). Aby byla zrušena vízová ​​povinnost do konce června, Turecko bude muset přijmout očekávaná opatření včas. Pokud provede nezbytná opatření ke splnění zbývajících požadavků, Komise vypracuje legislativní návrh na zrušení vízové ​​povinnosti pro turecké občany na konci dubna 2016.

4.  Urychlit vyplácení prostředků v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku
První projekty v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku jsou financovány; 55 milionů € je pro řešení okamžitých potřeb syrských školáků v Turecku pro přístup k formálnímu vzdělání a 40 milionů € na humanitární pomoc prostřednictvím Světového potravinového programu. Dalším krokem k financování dalších projektů bude vyžadovat zapojení tureckých orgánů k dokončení analýzy potřeb do poloviny dubna.

5. Urychlení přístupových jednání
Komise a členské státy pokračují v přístupových jednáních s Tureckem. Probíhají přípravy k otevření pěti kapitol. Cílem Komise je dokončit všechny přípravné dokumenty na jaře a předložit je Radě, aniž by byla dotčena stanoviska členských států a rámce pro jednání.

6. Zlepšení humanitárních podmínek v Sýrii
Jak již bylo uvedeno na zasedání Evropské rady, EU je připravena spolupracovat s Tureckem k zlepšení humanitárních podmínek uvnitř Sýrie, které by umožnily uprchlíkům žít v bezpečnějších oblastech. K úspěchu je nezbytné rychle a plně realizovat závazky přijaté Mezinárodní podpůrnou skupinou pro  Sýrii v Mnichově 11-12 února všemi stranami.

Souvislosti
Dne 15. října se Evropská komise dosáhla ad referenda dohodu o společném akčním plánu s Tureckem, aby pokročila ve své spolupráci v oblasti řízení migrace v koordinovaném úsilí v boji proti uprchlické krizi. Společný akční plán byl aktivován na zasedání EU-Turecko dne 29. listopadu 2015.

Plán identifikuje řadu prováděných akcí, které mají být realizovány jako naléhavé Evropskou unií a Tureckou republikou s cílem vypořádat se se společnými problémy ve vzájemné shodě a doplnit úsilí Turecka při správě velkého počtu lidí v nouzi v ochraně v Turecku. Kromě toho se Evropská unie – instituce a členské států – také zavázaly ke zvýšení politické angažovanosti s Tureckem poskytnout mu významnou finanční podporu, urychlit plnění plánu uvolnění vízového režimu a znovu energičtější projednávat proces přistoupení Turecka.

Po setkání s premiérem Davutoğlu hlavy států a vlád 7. března 2016 přivítaly další návrhy Turecka k řešení problému migrace.

Relokace a přesídlování – členské státy EU musí rychle splnit své sliby

Komise podnikla v roce 2015 rozhodné kroky, aby pomohla vyřešit uprchlickou krizi, s níž se nyní potýkají členské státy EU a sousední země. Poprvé v dějinách evropské migrační politiky Komise navrhla relokovat 160 000 osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, z členských států vystavených mimořádnému tlaku do jiných členských států EU. Jde o zjevný důkaz vzájemné solidarity mezi členskými státy EU. Komise chce také řešit globální migrační krizi komplexním způsobem a prokázat solidaritu se třetími zeměmi, které se nacházejí ve stejné situaci. Proto doporučila vytvořit Evropský program znovuusídlování pro 20 000 osob, které potřebují mezinárodní ochranu.

Komise dnes vydala zprávu o fungování dočasných režimů nouzové relokace a Evropském programu znovuusídlování. Zpráva shrnuje dosavadní problémy a doporučuje zlepšení realizace těchto programů.

Komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos uvedl: „Členské státy EU závazně přislíbily relokovat 160 000 osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu; tento závazek při různých příležitostech znovu potvrdily. Humanitární situace v Řecku je každým dnem naléhavější, proto je naprosto nezbytné, aby členské státy dodržely své sliby a zabránily dalšímu zhoršení situace uprchlíků v Řecku. V nadcházejících dnech a týdnech musí být relokováno mnohem více lidí než doposud. Členské státy musí rovněž poskytnout alternativní bezpečné a legální trasy do Evropy pro osoby, které potřebují mezinárodní ochranu. Také musíme prokázat solidaritu se třetími zeměmi zasaženými uprchlickou krizí tím, že se budeme mnohem více snažit, aby přesídlování v EU fungovalo. “

Jelikož z Řecka a Itálie bylo dosud (k 15. březnu) relokováno pouhých 937 žadatelů o azyl, rychlost transferů zjevně není uspokojivá, i když se již ukazují první náznaky pozitivnějšího vývoje. Zkušenosti z prvních březnových týdnů, kdy bylo rychle relokováno 287 osob (včetně 241 osob z Řecka), dokazují, že relokace může probíhat rychleji, pokud se členské státy skutečně angažují.

Nejzávažnějším faktorem zpomalujícím celý proces je nedostatek politické vůle ze strany členských států. Důsledkem je, že počet příslibů relokace je příliš malý, nebo doba reakce na žádosti je příliš dlouhá. Proto hrozí, že se tento program nakonec nestane alternativou nebezpečných a nelegálních tras.

Aby se tempo zrychlilo, musí členské státy ve věci relokací nyní podniknout rozhodné kroky. Celkový počet osob, které jsou v současnosti připraveny k relokaci, je vyšší než počet míst přislíbených členskými státy. Aby byly splněny závazky, které byly podle relokačního mechanismu dosud přiděleny, je třeba relokovat minimálně 5 600 osob měsíčně, což znamená, že relokační řízení by mělo trvat maximálně dva týdny. Na základě tohoto posouzení Komise vyzývá provést do vydání příští měsíční zprávy nejméně 6 000 relokací.  S ohledem na naléhavost situace na místě Komise dále žádá o zrychlení tempa natolik, aby do vydání třetí měsíční zprávy v květnu bylo dokončeno nejméně 20 000 relokací.

Komise ve zprávě uvádí několik konkrétních doporučení k relokaci členským státům a žádá je, aby přislíbily více míst a zkrátily dobu potřebnou k vyřízení žádostí. Komise rovněž členské státy vyzývá, aby omezily dodatečné bezpečnostní kontroly pouze na odůvodněné případy, aby před odjezdem poskytovaly informace a co nejdříve reagovaly na výzvy Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu k angažování odborníků. Preference pro výběr by měly členské státy používat pouze k tomu, aby byla rychleji nalezena vhodná místa a zlepšily se tak vyhlídky těchto osob na integraci, nikoli jako důvod pro odmítání žádostí o relokaci.

Řecko a Itálie se vyzývají zvýšit své úsilí a zajistit rychlé a účinné fungování systému, zejména pokud jde o systematické bezpečnostní kontroly a kvalitu informací zasílaných členským státům relokace. Obě země by také měly zlepšit své kapacity pro koordinaci, posílit své přijímací kapacity, zabránit riziku, že kandidáti se budou skrývat, a odpovídajícím způsobem upravit a zdokonalit postupy pro relokaci nezletilých osob bez doprovodu.

Přesídlování: koordinovaný postup na úrovni EU

Členské státy musí zintenzivnit své snahy ve věci přesídlování, aby zajistily spořádaný, dobře řízený a bezpečný příjezd a přijímání osob ze třetích zemí, které potřebují mezinárodní ochranu, v Evropě. Na základě informací od členských a přidružených států v rámci dublinského systému bylo do 15. března v 11 zemích přesídleno 4 555 vysídlených osob, které potřebují ochranu. Většina zúčastněných zemí přijala Syřany pobývající v Jordánsku, Libanonu a v Turecku. Kromě tohoto systému používají některé země v důsledku mezinárodních závazků z minulosti i jiné programy přesídlování.

Hlavní problémy uvedené v dnešní zprávě souvisí s rozdíly v kritériích výběru, délce řízení, nástrojích pro integraci, nebo v počtu dostupných míst mezi jednotlivými státy. Problémy vznikají také kvůli nedostatečné přijímací kapacitě a kvůli zpožděním, která jsou způsobena prověřováním při odchodu ve třetích zemích.

Komise vyzývá země, které provádějí přesídlování, aby si intenzivněji vyměňovaly své osvědčené postupy a zkušenosti, a to zejména ty země, které se do tohoto procesu zapojují poprvé. Kromě toho by členské státy měly pokračovat v práci na dobrovolném programu přijímání osob z humanitárních důvodů pro syrské uprchlíky v Turecku, který navrhla Komise 15. prosince 2015. S ohledem na datum spuštění tohoto programu, jeho rozsah a distribuční model bude zapotřebí konkrétních politických závazků od členských států a přidružených států v rámci dublinského systému, které mají zájem účastnit se tohoto programu. V současnosti se dokončují standardní operační postupy pro program, aby ihned po dohodě na politické úrovni následovala rychlá realizace v praxi.

Souvislosti
Dočasný režim nouzové relokace byl stanoven ve dvou rozhodnutích Rady v září 2015, v nichž se členské státy zavázaly relokovat do září 2017 celkem 160 000 osob z Itálie a Řecka (a případně z jiných členských států).

Dne 8. června 2015 přijala Komise návrh Evropského programu znovuusídlování a dne 20. července se členské státy dohodly přesídlit 22 504 osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, což je v souladu s údaji předloženými vysokým komisařem OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Po summitu vedoucích představitelů EU s Tureckem, který se konal dne 29. listopadu 2015, byl přijat akční plán EU a Turecka. Dobrovolný program přijímání osob je jedním z důležitých prvků tohoto plánu; cílem je pomoci Turecku zvládnout rostoucí množství uprchlíků a rovněž nabídnout bezpečnou a legální cestu do Evropy osobám, které skutečně potřebují ochranu.

Evropská rada dne 7. března vyzvala k urychlení relokací, aby se zmírnila zátěž, se kterou se potýká Řecko. Dnešní zpráva je reakcí na uvedené závěry Rady, na povinnosti stanovené v článku 12 obou zmíněných rozhodnutí Rady o relokaci a na závazek Komise vyplývající z plánu návratu k Schengenu.

Po setkání s premiérem Davutoğlu hlavy státůÚ vlád dne 7. března 2016 přivítaly další návrhy ze strany Turecka k řešení problému migrace.