Komise vydala členským státům doporučení pro rok 2015

Návrat k soběstačnému růstu si žádá další politické kroky. Evropská komise  přijala individualizovaná doporučení pro hospodářskou politiku zemí EU v letech 2015 a 2016, ve kterých členské státy vyzývá k opatřením na podporu růstu a tvorby pracovních míst.

Přijatá doporučení jsou odrazem hospodářského a sociálního programu Komise. Ten je od listopadu  2014, kdy nastoupila do úřadu Komise pod vedením předsedy Jeana Clauda Junckera a byla vydána roční analýza růstu pro rok 2015, postaven na třech vzájemně propojených pilířích: na podpoře investic, na provádění strukturálních reforem a na fiskální odpovědnosti. Úspěšné provedení letošních doporučení ze strany členských států má zásadní význam pro to, aby byl návrat evropského hospodářství k růstu a zaměstnanosti udržitelný a méně závisel na externích cyklických faktorech, které k ekonomickému oživení přispívají v současné době.

„K posílení evropského hospodářského oživení jsou zapotřebí další rozhodné politické kroky. Mnoho členských států se potýká s problémy, jako jsou vysoké zadlužení veřejného a soukromého sektoru, nízká produktivita a nedostatek investic,tyto potíže vedou k vysoké nezaměstnanosti a ke zhoršování sociálních podmínek. Dnešní doporučení Komise  se zabývají tím, jak situaci řešit.

Vypracovávání letošních doporučení provázela intenzivnější spolupráce s vládami, parlamenty a sociálními partnery, doporučení jsou stručnější a více se zaměřují na konkrétní problémy.

Postupy v rámci evropského semestru byly vylepšeny a zjednodušeny. Evropská komise změnila v tzv. evropském semestru (tj. unijním kalendáři pro koordinaci hospodářských politik) řadu postupů, aby se v rámci evropského a národního rozhodování zvýšila politická odpovědnost a politické zapojení.

Co je v evropském semestru nového?

• Klade se větší důraz na priority vymezené v roční analýze růstu. Vydávaných doporučení je méně, protože se týkají jen několika málo klíčových, přednostních oblastí.
• Analýzy situace v jednotlivých zemích a v eurozóně se zveřejňují dříve, aby mohly být hlavní problémy podrobně prodiskutovány s členskými státy a sociálním.
• Postup provází užší spolupráce na politické i technické úrovni, v jejímž rámci jsou rozebírána minulá a budoucí doporučení.
• Rozvrh jednotlivých kroků v rámci postupu byl upraven, aby měli všichni zúčastnění více času na projednání a odsouhlasení priorit v evropském kontextu a zmapování toho, jak si z hlediska těchto priorit stojí jednotlivé země.

Doporučení pro jednotlivé země pro rok 2015

Komise vydává individualizovaná doporučení pro 26 zemí a jedno doporučení pro eurozónu jako celek.[1] Navrhovaná doporučení se nesou v duchu vytyčených priorit:

• Členské státy mají podněcovat investice, aby podpořily budoucí růst. V tomto směru je nutné odstranit překážky, které ztěžují získávání financí a realizaci investičních projektů. Také je třeba urychleně plnit investiční plán pro Evropu, na který Komise vyčlenila 315 miliard.
• Očekávají se ambiciózní strukturální reformy na trzích výrobků, služeb a práce, které mají zvýšit produktivitu, konkurenceschopnost a investice. Podporou růstu a tvorby pracovních míst přispějí takové reformy k blahobytu a větší sociální spravedlnosti. Díky reformám ve finančním sektoru se zjednoduší přístup investorů k financím a zmírní se negativní důsledky, které s sebou nese snižování páky v bankovním, soukromém a veřejném.
• Je třeba přijímat odpovědná fiskální opatření, jež navodí rovnováhu mezi krátkodobou stabilizací a dlouhodobou udržitelností. Členské státy, které vykazují vysoké schodky nebo vysoké zadlužení, se musí dále snažit o nápravu svých rozvah. Členské státy, které disponují určitým fiskálním prostorem, by pak měly přijímat opatření na podporu produktivních investic. Změny ve složení veřejných financí by měly více napomáhat růstu.
• Členské státy by měly zlepšit politiku zaměstnanosti a sociálního zabezpečení, aby lidem zajistily podporu a ochranu po celý jejich život a aby docílily silnější sociální soudržnosti, která je klíčovou součástí udržitelného hospodářského růstu.

Podkladem pro doporučení byly podrobné analýzy situace v jednotlivých členských státech. Individualizované pokyny jsou výsledkem celoročního otevřeného dialogu s členskými státy a staví především na rozboru zpráv, které o jednotlivých zemích vypracovává Komise, a na národních programech reforem a programech stability či konvergenčních programech, které v dubnu předkládají členské státy. V doporučeních se také zohledňují nejnovější údaje uvedené v jarní prognóze Komise.

V rámci dnešního souboru dokumentů přijala Komise i několik rozhodnutí o veřejných financích členských států v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Všechny tyto dokumenty společně představují ambiciózní soubor vodítek a priorit pro hospodářství EU.

Rozhodnutí o rozpočtech

Komise doporučila, aby Rada ministrů EU v případě dvou zemí (Malty a Polska) ukončila postup při nadměrném schodku.

Oba státy totiž nadměrný schodek korigovaly. V Polsku činil v roce 2014 celkový schodek vládního sektoru 3,2 % HDP, a překračoval tedy referenční hodnotu 3 % HDP. V roce 2014 se však ještě projevovaly účinky systémové důchodové reformy z roku 1999, a to navzdory tomu, že tato reforma byla v prosinci roku 2013 zákonem změněna. Vezmou-li se v úvahu tyto čisté náklady z roku 1999, klesne schodek roku 2014 na úroveň pod 3 % HDP (2,7 % v roce 2015). Komise má tedy za to, že Polsko kritérium schodku stanovené v Paktu o stabilitě a růstu dodržuje.

Na Maltě se schodek veřejných financí v roce 2014 snížil na 2,1 % HDP a v období 2015–2016 zůstane podle prognózy na 3 % HDP. Malta v roce 2014 dodržela i kritérium týkající se dluhu, což je nezbytná podmínka pro to, aby byl postup při nadměrném schodku ukončen, jelikož postup byl zahájen kvůli porušení obou kritérií (kritéria schodku i kritéria dluhu).

V případě Spojeného království Komise doporučuje, aby Rada rozhodla, že země nepodnikla žádné faktické kroky, jimiž by provedla doporučení vydané v prosinci 2009. Podle zmiňovaného doporučení mělo Spojené království do rozpočtového roku 2014/15 napravit nadměrný schodek. Země vyvíjela fiskální úsilí, jež nedosahovalo doporučované roční průměrné výše 1,75 % HDP, a její schodek představoval v loňském roce 5,2 % HDP. Komise doporučuje, aby se lhůta pro snížení schodku pod referenční hodnotu 3 % HDP Spojenému království prodloužila o další dva roky, tj. do rozpočtového roku 2016/17.

Komise vypracovala rovněž zprávu o Finsku a dospěla k závěru, že země nedodržuje kritéria, jež Pakt o stabilitě a růstu stanoví pro schodek a zadlužení. Do dvou týdnů se k této zprávě vyjádříHospodářský a finanční výbor. Pak by mělo následovat rozhodnutí o tom, zda bude, nebo nebude zahájen postup při nadměrném schodku.

Postup při nadměrném schodku se v současné době vztahuje i na Francii. Ta ve svém programu stability z roku 2015 plánuje nadměrný schodek korigovat a do roku 2017 jej snížit, jak v návaznosti na návrh Komise požaduje doporučení Rady z 10. března 2010. Francie má podle pokynů Rady přijmout faktická opatření do 10. června 2015.

Situace členských států, pokud jde o postup při makroekonomické nerovnováze

* Na Kypr a Řecko se vztahuje makroekonomický ozdravný program.

** V Rumunsku se uplatňuje preventivní program finanční pomoci.

Situace členských států, pokud jde o Pakt o stabilitě a růstu:

Další kroky

Doporučení pro jednotlivé země budou v červnu nejdříve projednána ministry členských států a následně je ve dnech 25. a 26. června hlavy států a předsedové vlád odsouhlasí. V červenci budou doporučení formálně přijata a pak už bude na členských státech, aby přistoupily k jejich provádění tím, že je zapracují do svých vlastních politik a rozpočtových plánů na období 2015–2016.

Bližší informace:

Doporučení pro jednotlivé země pro rok 2015 Rozhodnutí v rámci Paktu o stabilitě a růstu Zpráva o doporučeních pro jednotlivé země Zpráva k rozhodnutím o rozpočtech

Klíčové oblasti – tematické zprávy

[1] Řecko a Kypr plní makroekonomický ozdravný program – doporučení proto nedostávají.