Zdroj: Archiv

[quote]Evropská komise předložila 19.4. soubor opatření, která podporují a propojují vnitrostátní iniciativy v oblasti digitalizace průmyslu a souvisejících služeb ve všech odvětvích a prostřednictvím strategických partnerství a sítí podněcují investice a konkrétní opatření k urychlení vývoje společných standardů v prioritních oblastech, jako jsou 5G komunikační sítě nebo kybernetická bezpečnost, a modernizaci veřejných služeb. [/quote]

V tomto rámci zřídí evropský cloud, jehož prvním cílem bude poskytnout 1,7 milionu evropských výzkumníků a 70 milionům vědeckých a technických odborníků virtuální prostředí, v němž bude uchováván, spravován, analyzován a opětovně používán velký objem výzkumných dat.

Andrus Ansip, místopředseda Komise pro jednotný digitální trh, k tomu uvedl: „Průmyslová revoluce naší doby je digitální. Technologie, jako je cloud computing, věda založená na datech a internet věcí, musí mít správný rozsah, aby dosáhly svého plného potenciálu. Jelikož se podniky snaží rozšířit svou činnost v rámci jednotného trhu, měly by i veřejné elektronické služby vyhovovat současným potřebám: měly by být navrženy tak, aby byly digitální, otevřené a přeshraniční. EU v této digitální době takovým správným rozsahem je.

Günther H. Oettinger, komisař pro digitální ekonomiku a společnost, podotkl: „Evropa má velmi konkurenceschopnou průmyslovou základnu a je světovým lídrem v důležitých odvětvích. Toto vedoucí postavení si však dokáže udržet, pouze pokud svůj průmysl úspěšně a rychle digitalizuje. Cílem našich návrhů je zajistit, aby tomu tak bylo. Vyžaduje to společné úsilí celé Evropy pro přilákání investic, které potřebujeme pro růst v digitální ekonomice.“

Elżbieta Bieńkowska, komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, dodala: „Digitální ekonomika se prolíná s reálnou ekonomikou. Digitální technologie si žádají vedení a investice v oblastech, jako je vyspělá výroba, inteligentní energetika, automatizované řízení či elektronické zdravotnictví.

Digitalizace průmyslu
Zatímco mnoho sektorů ekonomiky rychle přijalo digitální technologie a procesy, na evropský průmysl napříč odvětvími a nehledě na velikost společností plné využití příležitostí digitalizace teprve čeká, má- li být konkurenceschopný v celosvětovém měřítku. Tradiční odvětví (např. stavebnictví, zemědělsko- potravinářský, textilní nebo ocelářský průmysl) a malé a střední podniky ve své digitální transformaci obzvláště zaostávají. Nedávné studie odhadují, že v příštích pěti letech přinese digitalizace produktů a služeb průmyslu v Evropě více než 110 miliard EUR příjmů ročně.

Několik členských států EU již zahájilo strategie na podporu digitalizace průmyslu. Je však potřeba komplexní přístup na evropské úrovni, aby nedocházelo k tříštění trhů a aby bylo možné získat přínosy z vývoje v oblasti digitalizace, například ty, jež nabízí internet věcí.

V rámci tohoto přístupu Komise:

  • pomůže koordinovat vnitrostátní a regionální iniciativy týkající se digitalizace průmyslu, a to prostřednictvím trvalého celoevropského dialogu se všemi zúčastněnými stranami. Rámec řízení bude zaveden za účasti členských států a představitelů průmyslu,
  • zaměří investice do evropských partnerství veřejného a soukromého sektoru a bude výrazně podporovat využívání příležitostí, jež nabízí investiční plán EUa evropské strukturální a investiční fondy,
  • investuje 500 milionů EUR do celounijní sítě středisek pro digitální inovace (center technologické excelence), v nichž budou podniky moci získat poradenství a testovat digitální inovace,
  • realizuje rozsáhlé pilotní projekty zaměřené na zdokonalení internetu věcí, vyspělé výroby a technologií pro inteligentní města a domácnosti, propojené automobily a mobilní zdravotnické služby,
  • přijme legislativu připravenou pro budoucnost, která bude podporovat volný tok dat a vyjasní otázku vlastnictví dat vytvářených senzory a inteligentními zařízeními. Komise rovněž přezkoumá předpisy o bezpečnosti a odpovědnosti autonomních systémů,
  • předloží agendu dovedností EU, která občanům pomůže získávat dovednosti nutné pro pracovní místa v digitální době.

Součástí tohoto balíčku je také evropská iniciativa v oblasti cloud computing, která Evropě pomůže dostat se do čela v globální ekonomice založené na datech.

Přijaté plány by měly na podporu digitalizace průmyslu z veřejných a soukromých investic zmobilizovat celkem více než 50 miliard EUR.

Prioritní standardy podporující digitální inovace
Na jednotném digitálním trhu by měly bezpečně a hladce komunikovat miliardy propojených zařízení – včetně telefonů, počítačů a senzorů – bez ohledu na jejich výrobce, technické vlastnosti nebo zemi původu. K tomu potřebují společný jazyk: standardy.

Komise navrhuje konkrétní opatření k urychlení postupu stanovování standardů:

  • zaměřením se na pět prioritních oblastí, na něž by se měli soustředit zástupci průmyslu a standardizační orgány při stanovování standardů. Jedná se o tyto oblasti: 5G, cloud computing, internet věcí, datové technologie a kybernetická bezpečnost,
  • spolufinancováním testování technologií a experimentování s nimi k urychlení stanovování standardů, a to i v rámci příslušných partnerství veřejného a soukromého Tím se zajistí včasné předložení standardů na podporu inovací a růstu podniků.

Tento rychlejší a cílenější přístup rovněž urychlí vývoj a zavádění technologií v oblasti inteligentních rozvodných sítí, mobilních zdravotnických služeb, propojených vozidel a dalších odvětví. EU hodlá podpořit účast evropských odborníků na rozhodování o standardech na mezinárodních fórech, aby evropské nápady přispívaly ke globálním řešením.

Digitální veřejné služby
Lidé a podniky stále plně nevyužívají digitální veřejné služby, které by měly být bez problémů k dispozici v celé EU. Dnešní akční plán pro „eGovernment“zmodernizuje digitální veřejné služby. EU se tak stane lepším místem k životu, práci a investicím.

Komise předložila 20 opatření, která mají být zahájena do konce roku 2017. Komise zejména:

  • zřídí jednotný digitální portál umožňující uživatelům získat veškeré informační, asistenční a problémy řešící služby, jež potřebují k efektivnímu působení napříč hranicemi,
  • propojí všechny obchodní a insolvenční rejstříky a napojí je na evropský justiční portál (e- justice), který se stane jednotným kontaktním místem,
  • zavede ve spolupráci se správními úřady pilotní projekt, který bude ve prospěch firem napříč hranicemi uplatňovat zásadu „ pouze jednou“. To znamená, že firmy budou muset předložit dokumenty veřejným orgánům pouze v jedné zemi EU, a to i pokud působí v jiných členských státech EU,
  • pomůže členským státům EU při rozvíjení přeshraničních služeb elektronického zdravotnictví, například elektronických předpisů a zdravotních záznamů pacientů,
  • urychlí přechod na elektronické zadávání veřejných zakázek, elektronické podpisy a uplatňování zásady „ pouze jednou“ ve veřejných zakázkách.

Souvislosti
Dnešní soubor iniciativ je prvním balíčkem pro průmysl v rámci strategie pro jednotný digitální trh. Předseda Komise jej oznámil v Paříži v říjnu 2015.

Předcházel mu první soubor návrhů přijatý v prosinci 2015, jenž se týkal autorského práva a digitálních smluv, a také návrh rozhodnutí o koordinaci spektra z února 2016. Strategie pro jednotný digitální trh obsahuje šestnáct opatření, která mají být předložena do konce tohoto roku.

Komise se trvale a ambiciózně snaží podporovat průmysl projekty, jako je strategie pro jednotný trh, investiční plán, energetická unie, unie kapitálových trhů oběhové hospodářství.

Díky evropské iniciativě v oblasti cloud computingu by se Evropa měla stát celosvětovou vedoucí silou v oblasti ekonomiky založené na datech
Komise dnes předložila návrh týkající se služeb založených na cloud computingu a datové infrastruktury světové úrovně, aby vědci, podnikatelé i veřejné služby mohli využívat přínosy revoluce v oblasti dat velkého objemu.
Evropa je největším producentem vědeckých údajů na světě, ale kvůli nedostatečné a roztříštěné infrastruktuře nejsou tato „data velkého objemu“ plně využívána. Komise má v plánu posílit a vzájemně propojit stávající výzkumnou infrastrukturu, a tím vytvořit nový evropský cloud pro otevřenou vědu, který zajistí pro 1,7 milionu evropských výzkumných pracovníků a 70 milionů pracovníků v oblasti vědy a techniky virtuální prostředí k ukládání, sdílení a opětovnému využití jejich dat napříč vědními obory a přes hranice států. Bude se opírat o evropskou datovou infrastrukturu a využívat širokopásmové sítě, zařízení pro uchovávání dat velkého rozsahu a výkonné superpočítače umožňující efektivní přístup k velkým souborům dat uloženým v cloudu a jejich praktické zpracování.

Tato infrastruktura světové úrovně zajistí, že se Evropa bude moci zúčastnit celosvětového soupeření v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky v souladu se svým ekonomickým a vědomostním potenciálem.

Nejprve se zaměří na vědeckou obec – v Evropě a mezi svými globálními partnery – později se však uživatelská základna rozšíří o veřejný sektor a průmysl. Tato iniciativa je součástí balíčku opatření, jejichž cílem je posílit postavení Evropy v oblasti inovací založených na datech, zlepšit konkurenceschopnost a soudržnost a přispět k vybudování jednotného digitálního trhu v Evropě.

Komisař pro výzkum, vědu a inovace Carlos uvedl: „Naším cílem je vytvořit evropský cloud pro otevřenou vědu, který zefektivní vědecké bádání a umožní milionům výzkumných pracovníků, aby v důvěryhodném prostředí sdíleli a analyzovali výzkumná data bez omezení na konkrétní technologii, napříč vědními obory a přes hranice států. Vyslyšeli jsme volání vědecké obce, která žádala infrastrukturu pro otevřenou vědu, a s tímto komplexním plánem můžeme zahájit její budování.Přínosy otevřených dat pro evropskou vědu, ekonomiku i společnost budou ohromné.

Günther H. Oettinger, komisař pro digitální ekonomiku a společnost, doplnil:„Evropská iniciativa v oblasti cloud computingu umožní využít hodnotu dat velkého objemu díky tomu, že poskytne vědě, průmyslu i veřejné správě superpočítače světového výkonu, vysokorychlostní připojení a nejmodernější datové a softwarové služby. Díky této iniciativě se chceme do roku 2020 zařadit mezi tři nejsilnější světové mocnosti v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky. Budeme rovněž zkoumat potenciál kvantových technologií, které by mohly řešit výpočetní problémy, jež jsou mimo možnosti dnešních superpočítačů.

Evropská iniciativa v oblasti cloud computingu usnadní výzkumným pracovníkům a inovátorům přístup k datům a jejich opakované používání a sníží náklady na uchovávání dat a analýzy náročné na výkon. Volné zpřístupnění výzkumných dat může přispět k posílení evropské konkurenceschopnosti, neboť pomůže začínajícím podnikům, malým a středním podnikům a inovacím založeným na datech, včetně oblastí lékařství a veřejného zdraví. Dokonce může podpořit rozvoj nových odvětví, jak ukázal projekt lidského genomu.

Komise bude evropskou iniciativu v oblasti cloud computingu zavádět postupně prostřednictvím řady opatření, mezi něž patří:

  • Od roku 2016: vytvoření evropského cloudu pro otevřenou vědu pro evropské výzkumné pracovníky a s nimi spolupracující vědce na celém světě integrací a konsolidací platforem elektronické infrastruktury, spojením stávajících vědeckých cloudů a výzkumné infrastruktury a podporou rozvoje služeb založených na cloud
  • 2017: standardní otevření veškerých vědeckých dat z budoucích projektů v rámci programu pro výzkum a inovace Horizont 2020, jehož rozpočet činí 77 miliard eur, aby vědecké společenství mohlo opakovaně používat obrovské množství dat, které
  • 2018: zahájení stěžejní iniciativy s cílem urychlit začínající rozvoj kvantové technologie, která je základem pro příští generace superpočítačů.
  • do roku 2020: vývoj a zavádění velkokapacitní evropské infrastruktury pro vysoce výkonnou výpočetní techniku, uchovávání dat a sítě, což zahrnuje mimo jiné pořízení dvou prototypů superpočítačů nové generace, z nichž jeden by se řadil mezi tři nejlepší na světě, zřízení evropského střediska dat velkého objemu a modernizaci páteřní sítě pro výzkum a inovace

Vedle evropské výzkumné obce bude mít k evropskému cloudu pro otevřenou vědu a evropské datové infrastruktuře přístup a bude je moci využívat řada dalších uživatelů:

  • Podniky budou mít nákladově efektivní a snadný přístup k údajům a počítačové infrastruktuře nejvyšší kvality, jakož i k obrovskému množství vědeckých údajů umožňujících inovace založené na datech. Z toho budou mít prospěch především malé a střední podniky, které obvykle nemají k takovým zdrojům přístup.
  • Průmysl bude moci využít výhod vytvoření rozsáhlého ekosystému cloudových služeb, který podpoří rozvoj nových evropských technologií, jako jsou nízkopříkonové čipy pro vysoce výkonnou výpočetní
  • Veřejné služby budou využívat spolehlivý přístup k výkonným výpočetním zdrojům a těžit z vytvoření platformy ke zpřístupnění jejich údajů a služeb, což může vést k levnějším, lepším a rychlejším vzájemně propojeným veřejným službám. Výzkumní pracovníci budou rovněž využívat on-line přístup k velkému množství údajů vytvořených veřejnými službami.

Veřejné a soukromé investice potřebné k realizaci evropské iniciativy v oblasti cloud computingu se odhadují na 6,7 miliardy EUR. Komise odhaduje, že na evropskou iniciativu v oblasti cloud computingu budou vyčleněny celkově 2 miliardy EUR v rámci programu Horizont 2020. Odhad potřebných dodatečných investic ze strany veřejného a soukromého sektoru byl vyčíslen na 4,7 miliardy EUR během pěti let.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno