[quote]Investice do bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zlepšují život pracovníků – pomáhají předcházet nehodám a nemocem z povolání. Cílem nové iniciativy Komise navazující na předchozí činnosti v této oblasti je lépe chránit pracovníky před rakovinou jako nemocí z povolání, pomáhat podnikům, zejména malým a středním podnikům a mikropodnikům, při dodržování stávajícího legislativního rámce a více se orientovat na výsledky a méně na papírování.[/quote]

Jde o akční plan v této oblasti, který uvedla komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenová.

EU v posledních 25 letech od schválení první směrnice na úrovni EU v této oblasti zajišťovala ty nejvyšší standardy ochrany bezpečnosti a zdraví při práci. Počet pracovníků, kteří zemřeli následkem pracovního úrazu, se od roku 2008 snížil takřka o čtvrtinu a podíl pracovníků v EU, kteří oznámili alespoň jeden zdravotní problém způsobený nebo zhoršený výkonem povolání, klesl téměř o 10 %.

Zbývá však vyřešit závažné problémy: podle odhadů zemře každý rok v důsledku nemoci související s povoláním přibližně 160 000 Evropanů. Zabezpečení a aktualizace těchto vysokých evropských norem přispívá k ochraně zdraví a bezpečnosti na pracovišti, což je jednou z hlavních priorit.

Aby Komise naplnila svůj závazek soustavně zlepšovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci, přijme následující klíčová opatření:

  • Stanovit limitní hodnoty expozice nebo jiná opatření pro dalších 7 karcinogenních chemických látek. Návrh přispěje k zdraví pracovníků; vymezuje jasný úkol pro zaměstnavatele a donucovací orgány zabránit
  • Podpořit podniky, zejména malé a střední podniky, v jejich úsilí o dodržování předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví. Podle dostupných údajů třetina mikropodniků nevyhodnocuje rizika na pracovišti. Proto se zveřejnily pokyny pro zaměstnavatele s praktickými náměty, jak lépe a účinněji posuzovat rizika. Součástí jsou rady, jak řešit rapidní nárůst rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, např. psychosociálních, ergonomických či rizik spojených se stárnutím. Cílem je také zvýšit dostupnost bezplatných internetových nástrojů, které pomáhají malým podnikům a mikropodnikům při posuzování
  • Komise bude s členskými státy a sociálními partnery spolupracovat na odstranění nebo aktualizaci zastaralých pravidel v průběhu příštích dvou let. Záměrem je zjednodušit a snížit administrativní zátěž a současně zachovat ochranu pracovníků.

Revize právních předpisů EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a změny směrnice o karcinogenech a mutagenech zapadají do probíhající práce Komise na vytvoření evropského pilíře sociálních práv k uzpůsobení legislativy EU měnícím se pracovním modelům a změnám ve společnosti. Konzultace a debaty, které se uskutečnily v souvislosti s pilířem, potvrdily význam bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jako základního kamene právního řádu EU a zdůraznily důležitost prevence a prosazování pravidel.

Přijaté sdělení současně navazuje na široce pojaté hodnocení stávajících právních předpisů EU v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT), jehož záměrem je zjednodušit, zvěcnit a zefektivnit právní předpisy EU. Návrh a změny byly vypracovány v úzké spolupráci se zúčastněnými stranami na všech úrovních, zejména sociálními partnery.

Souvislosti

Komise v roce 2012 zahájila komplexní hodnocení právních předpisů EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (rámcová směrnice a 23 souvisejících směrnic). Hodnocení bylo součástí programu REFIT připraveného Komisí a jeho účelem bylo zjednodušit, zvěcnit a zefektivnit právní předpisy EU.

Zvláštní prioritou Komise v dotčené oblasti je boj proti rakovině, která je nejčastější příčinou úmrtí v EU v souvislosti s výkonem práce. Komise tomuto problému připisuje přednostní význam a dne 13. května 2016 navrhla změny směrnice o karcinogenech a mutagenech (2004/37/ES) za účelem snížení expozice evropských pracovníků 13 karcinogenním chemickým látkám. Návrh Komise  naplňuje  politický závazek druhým návrh zaměřeným na expozici dalším sedmi prioritním chemickým látkám. Komise se bude zabývat dalšími karcinogeny a i nadále chránit pracovníky a zlepšovat podmínky pro podnikání v celé EU.

Další kroky směrem k evropské datové ekonomice

Evropská komise s v rámci své strategie pro jednotný digitální trh z května 2015 navrhla další politické a právní kroky, které mají nastartovat datovou ekonomiku Unie. Tímto tématem se Komise zabývá, protože EU v současnosti nevyužívá plně svůj datový potenciál. Má- li se to změnit, musí se odstranit neodůvodněná omezení volného pohybu dat přes hranice a právní nejistota v několika oblastech.

Sdělení představuje politické a právní kroky, které mají evropskou datovou ekonomiku nastartovat. Kromě toho Komise zahájila dvě veřejné konzultace a dialog s členskými státy a zainteresovanými subjekty, aby stanovila další postup.

Návrhy předložili Andrus Ansip, místopředseda Komise pro jednotný digitální trh, a komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky Elżbieta Bieńkowska.

Komise ve svém sdělení také navrhla členským státům, aby se, pokud budou mít zájem, zapojily do přeshraničních projektů, které zkoumají nově vznikající problémy související s daty v reálných situacích. V některých členských státech již funguje několik projektů zaměřených na spolupracující, propojenou a automatizovanou mobilitu (CAD), díky které mohou auta komunikovat spolu navzájem a se silniční infrastrukturou. Komise chce na těchto projektech dál stavět a testovat právní implikace přístupu k datům a související odpovědnosti.

Objem datové ekonomiky EU v roce 2015 se odhaduje na 272 miliard eur (s ročním růstem 5,6 %), s tím, že do roku 2020 by mohla zaměstnávat 7,4 milionu lidí. S využitím dat lze zlepšit prakticky jakoukoliv oblast běžného života, od obchodních analýz po předpověď počasí, novou personalizovanou zdravotní péči nebo bezpečnější silnice a plynulejší silniční provoz. Právě proto Komise ve svém sdělení roli volného toku dat v EU zdůrazňuje.

Některé studie navíc poukazují na různá právní a administrativní omezení, zejména ve formě národních požadavků na lokalizaci dat, což omezuje celý datový trh EU. Odstraněním těchto překážek by mohlo vzrůst HDP podle studie až o 8 miliard eur ročně.

Iniciativy vycházejí z přísných předpisů na ochranu osobních údajů (loni přijatého obecného nařízení o ochraně osobních údajů) a těchto navržených předpisů zajišťujících důvěrnost elektronických komunikací, protože právě důvěra je základním kamenem datové ekonomiky.

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, které upravuje zpracování osobních údajů v EU, včetně strojově generovaných či průmyslových dat, podle nichž lze identifikovat fyzickou osobu, definuje jednotnou vysokou úroveň ochrany údajů, jež umožňuje volný tok osobních údajů v rámci EU.

Na jiný typ průmyslových či strojově generovaných dat se však nevztahuje a nevěnuje se ani překážkám volného pohybu osobních údajů z jiných důvodů, než je jejich ochrana, například těm vyplývajícím z daňových nebo účetních předpisů.

Komise proto, aby datový potenciál pro evropskou ekonomiku maximálně využila:

  • povede strukturovaný dialog s členskými státy a zainteresovanými subjekty na téma přiměřenosti omezení spočívajících v lokalizaci dat. Účelem bude mimo jiné lépe zdokumentovat charakter těchto omezení a jejich vliv na podniky, zvláště malé a střední podniky a startupy, a na veřejné organizace.
  • Tam, kde to bude nezbytné a vhodné, provede kontrolní akce a v případě nutnosti podnikne další kroky k odstranění neodůvodněných a nepřiměřených omezení spočívajících v lokalizaci

Dále se Komise zabývá právní nejistotou v oblasti datové ekonomiky způsobovanou nově vznikajícími problémy a hledá jejich možné řešení na politické a právní rovině, zejména pokud jde o:

  • Přístup a přenos: široké využití neosobních strojově generovaných dat v EU může dát vzniknout převratným inovacím, startupům a novým obchodním modelům.
  • Odpovědnost v oblasti datových produktů a služeb: současné unijní předpisy o odpovědnosti nejsou uzpůsobeny dnešním digitálním, datovým produktům a službám.
  • Přenositelnost u neosobních dat je v současnosti komplikovaná, například přesun velkého objemu podnikových dat z jedné cloudové služby na

Souvislosti

Účelem navrhovaných iniciativ je pomoci odstranit překážky na jednotném trhu, k čemuž v prosinci 2016 vyzvala Evropská rada (viz. závěry Evropské rady). S podporou Evropského parlamentu a členských států by měl být jednotný digitální trh dokončen co nejdříve. Iniciativy dále pomohou zformovat nový politický program pro evropskou datovou ekonomiku. Konzultace ohledně evropské datové ekonomiky poběží až do 26. dubna 2017 a na jejím základě Komise později v průběhu roku připraví pro tuto oblast případnou novou iniciativu. Konzultace spočívající v hodnocení směrnice o odpovědnosti za vadné výrobky potrvá do 14. dubna 2017.

Obě konzultace se zaměřují na subjekty, které generují, shromažďují a využívají nebo by mohly využívat jiné než osobní údaje, především hrubá strojově generovaná data a data ze senzorů. Patří k nim podniky všech velikostí, výrobci a uživatelé propojených zařízení, provozovatelé a uživatelé online platforem, zprostředkovatelé údajů, orgány veřejné moci, nevládní organizace, výzkumné subjekty a spotřebitelé.

Komise navrhuje vysokou úroveň ochrany soukromí ve všech elektronických komunikacích a aktualizuje pravidla ochrany údajů pro orgány EU

Předložená opatření mají zmodernizovat stávající pravidla a rozšířit jejich oblast působnosti na všechny poskytovatele elektronických komunikací. Cílem je rovněž vytvořit nové možnosti ke zpracování komunikačních dat a posílit důvěru a bezpečnost na jednotném digitálním trhu. Naplňují tak hlavní cíl strategie pro jednotný digitální trh. Návrh zároveň harmonizuje pravidla pro elektronické komunikace s novými standardy světové úrovně, které EU přijala v obecném nařízení o ochraně osobních  údajů.

Dále Komise navrhuje nová pravidla pro zpracovávání osobních údajů orgány a institucemi EU, tak aby soukromí osob bylo v těchto případech chráněno stejně jako v členských státech podle zmíněného obecného nařízení o ochraně údajů. Kromě toho Komise stanovila strategický přístup k otázkám týkajícím se předávání osobních údajů na mezinárodní úrovni. Návrh uvedl první místopředseda Komise Frans Timmermans a místopředseda Komise pro jednotný digitální trh Andrus Ansip.

Lepší ochrana on-line a nové podnikatelské příležitosti

Navržené nařízení o soukromí a elektronických komunikacích posílí ochranu soukromého života občanů a otevře nové příležitosti pro podnikání:

  • Noví hráči: 92 % Evropanů uvádí, že je důležité, aby jejich e-maily a internetové zprávy byly důvěrné. Stávající směrnice o soukromí a elektronických komunikacích se však vztahuje pouze na tradiční telekomunikační operátory. Pravidla na ochranu soukromí se nyní budou vztahovat také na nové poskytovatele služeb elektronických komunikací, jako je WhatsApp, Facebook Messenger, Skype, Gmail, iMessage nebo Viber.
  • Přísnější pravidla: Bude-li stávající směrnice aktualizována přímo použitelným nařízením, budou elektronické komunikace všech občanů a podniků v EU chráněny stejnou měrou. Pro podniky bude také výhodnější, že v celé EU bude existovat jednotný soubor.
  • Obsah komunikací a metadata: Ochrana soukromí bude zaručena nejen u obsahu, ale též u metadat odvozených z elektronické komunikace (např. čas a místo hovoru). U obojího hraje soukromý prvek značnou roli, a pokud uživatel neudělí souhlas, musí být podle navržených pravidel údaje anonymizovány nebo vymazány. Výjimkou jsou případy, kdy jsou data potřebná např. pro vyúčtování.
  • Nové podnikatelské příležitosti: Pokud uživatel udělí souhlas se zpracováním komunikačních údajů (obsahu a/nebo metadat), tradiční telekomunikační operátoři budou mít více příležitostí k jejich využití a poskytování doplňkových služeb. Mohli by například generovat tepelné mapy označující přítomnost fyzických osob, a pomáhat tak veřejným orgánům a dopravním podnikům při přípravě nových projektů.

Fungující ekonomika služeb pro Evropany

Evropská komise představila ambiciózní a vyvážený balíček opatření, která firmám a příslušníkům svobodných povolání usnadní poskytování služeb potenciální spotřebitelské základně 500 milionů lidí v EU. Návrhy jsou součástí plánu vymezeného ve strategii pro jednotný trh a představují plnění politického závazku předsedy Evropské komise Junckera plně rozvinout potenciál jednotného trhu a využít jej jako odrazový můstek pro evropské firmy na cestě k úspěchům ve světové ekonomice.

Tento cíl potvrdila Evropská rada ve svých závěrech z prosince 2015, června 2016 a prosince 2016. Cílem navrhovaných opatření je usnadnit poskytovatelům služeb orientaci v administrativních formalitách a pomoci členským státům identifikovat nadměrně zatěžující nebo zastaralé požadavky na příslušníky svobodných povolání působící v tuzemsku nebo přes hranice.

Spíše než na změnu stávajících pravidel EU v oblasti služeb se Evropská komise zaměřuje na to, aby byla tato pravidla lépe uplatňována, protože je prokázáno, že jejich plné zavedení do praxe by ekonomiku EU významně stimulovalo.

Návrh uvedli místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen, odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost a komisařka Elżbieta Bieńkowska, komisařka odpovědná za vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, dodala:

Služby představují dvě třetiny ekonomiky EU a vytvářejí 90 % nových pracovních míst. Jednotný trh – tento klenot, který až příliš často bereme jako samozřejmost – ale v oblasti služeb nefunguje dobře. V důsledku toho přicházíme o významný potenciál zaměstnanosti a růstu. Dnes dáváme odvětví služeb nový impuls, aby se z Evropy stalo globální centrum pro poskytování, nákup a vývoj nových služeb.“

Evropská komise přijala tyto čtyři konkrétní iniciativy:

  • Nový evropský průkaz služeb: Zjednodušený elektronický postup usnadní poskytovatelům podnikatelských služeb (například inženýrským firmám, IT konzultantům, organizátorům veletrhů) a stavebních služeb vyřízení administrativních formalit požadovaných k poskytování služeb v zahraničí. Poskytovatelé služeb budou muset jednat pouze s jedním kontaktním místem ve své domovské zemi a ve svém vlastním jazyce. Tento subjekt v domovské zemi pak ověří nezbytné údaje a předá je do hostitelského členského státu. Hostitelský členský stát si zachová stávající pravomoc uplatňovat vnitrostátní regulační požadavky a rozhodnout, zda žadatel může nabízet služby na jeho území. Tímto elektronickým průkazem nebudou dotčeny stávající povinnosti zaměstnavatelů nebo práva pracovníků.
  • Posuzování přiměřenosti vnitrostátních předpisů o službách svobodných povolání: Přibližně 50 milionů lidí – 22 % evropské pracovní síly – pracuje v povoláních, k nimž je přístup podmíněn získáním zvláštní kvalifikace nebo pro která je vyhrazen specifický titul, například lékárníci nebo architekti. Regulace má často své opodstatnění u řady povolání, například těch, která souvisejí se zdravím a bezpečností. Zbytečně zatěžující a zastaralá pravidla však mohou v mnoha případech kvalifikovaným uchazečům získání takové práce neodůvodněně ztěžovat. K tomu dochází také na úkor spotřebitelů. EU svobodná povolání nereguluje ani nedereguluje – to zůstává v pravomoci členských států. Avšak podle právních předpisů EU musí členský stát určit, zda jsou nové vnitrostátní požadavky na tato povolání nezbytné a vyvážené.

V zájmu zajištění jednotného a konzistentního přístupu navrhuje Evropská komise zefektivnit a vyjasnit, jak by členské státy měly provádět ucelený a transparentní test přiměřenosti před přijetím nebo změnou vnitrostátních předpisů o službách svobodných povolání.

  • Vodítko pro vnitrostátní reformy v oblasti regulace svobodných povolání: Ze vzájemného hodnocení, které členské státy provedly v letech 2014 až 2016, vyplynulo, že státy, které svůj trh služeb otevřely (například Itálie, Polsko, Portugalsko a Španělsko), nyní profitují z širšího výběru služeb za lepší ceny a zároveň zachovaly vysoké standardy pro spotřebitele a pracovníky. Evropská komise dnes nabízí vodítko pro potřeby vnitrostátních reforem v oblasti regulace služeb svobodných povolání s vysokým potenciálem růstu a tvorby pracovních míst: architektů, inženýrů, právníků, účetních, patentových zástupců, realitních makléřů a turistických průvodců. Členské státy by měly posoudit, zda požadavky na tato povolání splňují deklarované cíle jejich vnitrostátní veřejné politiky. Zmíněné vodítko slouží jako doplněk hodnocení v rámci evropského semestru, protože se zabývá konkrétně požadavky kladenými na uvedená povolání.
  • Lepší postup oznamování návrhů vnitrostátních předpisů o službách: Legislativa EU již vyžaduje, aby členské státy informovaly Evropskou komisi o navrhovaných vnitrostátních předpisech týkajících se služeb, což dává exekutivě EU a ostatním členským státům příležitost již v rané fázi vznést případné výhrady ohledně možného nesouladu s právními předpisy EU. Evropská komise dnes navrhuje vylepšení tohoto mechanismu, aby byl celý proces ještě rychlejší, efektivnější a transparentnější.

Souvislosti

Přestože služby představují dvě třetiny ekonomiky EU a vzniká v nich přibližně 90 % pracovních míst, odvětví služeb zaostává. Růst produktivity je v tomto sektoru nízký a zbytek světa nás dohání.

Zakládání a rozšiřování firem brání překážky, které navíc vedou k vyšším cenám pro spotřebitele a menšímu výběru. Výkonnost výrobního odvětví je kromě toho stále více spjatá s konkurenceschopností služeb.

Překážky bránící obchodu se službami na jednotném trhu jsou proto zároveň překážkami pro konkurenceschopnost výrobního odvětví EU. Aby se tento trend obrátil a aby se vytvářela nová pracovní místa a podpořil se další růst, musí členské státy stimulovat rozvoj ekonomiky služeb a lépe využívat potenciálu jednotného trhu služeb.

Věc má určitý háček: pokud nepůjde o služby prodávané do ciziny a pokud se nepočítá s extrémně vysokou imigrací, kde se potom vezmou v nejbližší době lidi v odvětvích zvyšujících přidanou hodnotu: průmyslu v širším pojetí, zemědělstvví a stavebnictví, které se mají podle Junckerovy koncepce take posilovat.