První ročník dopravního veletrhu EUROTRANS 2013 se bude konat souběžně s Mezinárodním strojírenským veletrhem MSV od úterý 8. října do čtvrtka 10. října na brněnském výstavišti. Předzvěstí jsou kulaté stoly, které nyní začínají.
Kulatých stolů je pět a jsou zaměřeny na následující témata: nákladní doprava, výstavba, údržba a opravy dopravní infrastruktury, bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, financování dopravní infrastruktury a udržitelné mobilita.
Závěry z jednání pak budou prezentovány v úvodní části konference MOBILITA BUDOUCNOSTI, které se zúčastní zástupci Ministerstva dopravy ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Ministerstva životního prostředí ČR.
Účast na konferenci Mobilita budoucnosti je bezplatná, návštěvník se pouze musí zaregistrovat, nejlépe předem na webu veletrhu EUROTRANS. Konference Mobilita budoucnosti je třídenní, kompletní program je k dispozici na www.bvv.cz/eurotrans. Mezi témata konference patří například elektrické autobusy nebo vysokorychlostní železnice. Součástí doprovodného programu veletrhu EUROTRANS je tradiční konference BRNOSAFETY 2013 věnující se bezpečnosti silničního provozu.
Kulaté stoly probíhají již nyní a moderátory jsou přední odborníci dopravy a logistiky. Prvním tématem kulatého stolu je nákladní doprava a moderátorem je prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D. Ještě před začátkem se eLogistika.info zeptala na několik témat, které by měly z diskuze vyvstat.
Jedním z témat je kombinovaná doprava, kterou stále využívá málo firem, protože klasická silniční přeprava je rychlejší a levnější /pokud mám dobré informace/. Co by pomohlo, jaká je cesta k rozšíření kombinované dopravy a je vůbec zájem státu o podporu kombinované dopravy. Jaká je situace v ostatních státech?
Pro železniční dopravní infrastrukturu je důležité, aby byly důsledně naplněny technické parametry mezinárodní dohody AGTC na hlavních železničních tratích, tzn. modernizované a rekonstruované tratě musí splňovat hmotnost na nápravu 22,5 t a rozměry průjezdného průřezu pro železniční vozy musí vyhovovat pro naložené intermodálními návěsy s rohovou výškou 4 m. Tyto požadavky nesplňuje např. traťový úseku Kralupy n/V – Nelahozeves.
V nedávné době jsem měl možnost navštívit terminály v SRN a jejich řízení a provoz jasně ukázal, jak rozvinutá je infrastruktura kombinované přepravy v západní Evropě a na které klíčové faktory klade důraz. Především se jedná o přísně dodržovanou neutralitu nejen vůči zákazníkům, ale i vůči operátorům kombinované přepravy a železničním dopravcům. Důsledné dodržování nediskriminovaného přístupu k infrastruktuře kombinované přepravy je nejen pilířem jejího rozvoje, ale také podmínkou vyžadovanou veřejnými institucemi (státní správou, samosprávou, národními fondy, fondy EU, apod.), které na výstavbu infrastruktury překladišť kombinované přepravy poskytují dotace. Výše dotací je rozdílná, např. v zemích Beneluxu dosahuje až 30 %, v Německu až 85 %. Tato opatření jsou efektivní podporou přesunu části přepravy zboží ze silniční na železniční dopravu. V České republice jsou naopak překladiště kombinované přepravy téměř vždy privátními subjekty bez vlastnického podílu státu. Jejich vlastníci krom poskytování služeb souvisejících se samotnou překládkou intermodálních přepravních jednotek plní i funkci vlakových operátorů.“
S tím souvisí i dopady na stav vozovek. Určitě je sci-fi se domnívat, že kombinovaná doprava by mohla zásadně ulehčit tomuto stavu, ale určité odlehčení by mělo za následek snížení pohybu silničních souprav na dálnicích, snížení hlučnosti, snížení ekologické zátěže a podobně.
Důsledek by byl alarmující – návěsová souprava opotřebuje pozemní komunikaci cca 15,824 Kč/km ( Brzobohatý, T.: Analýza vlivů mýtného na intenzitu silniční nákladní dopravy v České republice, Dopravní federace, 2008). Průměrná přepravní vzdálenost po železnici pro jednovozové zásilky je 177 km. Přepravní objem v tunách v roce 2012 byl u jednovozových zásilek 25,8 mil. tun. Takové množství by odvezlo cca 1,29 mil. návěsových souprav (25,8 mil. t: 20 t = 1,29 mil. návěsových souprav. Roční ujeté kilometry jsou cca 228 mil. km. Pro výpočet opotřebení silniční infrastruktury použijeme vztah: 228 mil. km x cca16 Kč/km = 3,65 mld. Kč.
Výpočet produkce CO2 v případě, že výkony jednovozových zásilek budou převedeny na silniční nákladní dopravu: předpokládané ujeté kilometry 228 mil. km, předpokládaná průměrná spotřeba motorové nafty 35 l/100 km. Při spálení 1 litru motorové nafty v dieselovém motoru vznikne 2,64 kg CO2. Celková spotřeba motorové nafty = 228 mil. km x 0,35 l/km = 79,8 mil. litrů motorové nafty. Celková produkce CO2 = 79 800 000 x 0,00264 t CO2 = 210 672 t CO2.“
V nedávné době jsem zaznamenal statistiku, kdy bylo za první pololetí přetíženo necelých 400 kamionů. Je otázka, kolik jich jezdí ve skutečnosti, ale je podle Vás tato problematika palčivá a co podle Vás nákladní dopravě škodí a naopak pomáhá, mám na mysli mýto, předpisy EU a podobně. Jakými tématy v rámci problematiky nákladní dopravy by se měla zabývat budoucí vláda, na co by se měla zaměřit.
Zdroj:elogistika.info – libor šorejs