[quote]Evropská komise představila Evropský program pro migraci vytyčující opatření, která budou okamžitě podniknuta v reakci na krizovou situaci ve Středomoří, jakož i různé kroky, které by měly být provedeny v příštích letech s cílem lépe zvládat migraci ve všech jejích aspektech.[/quote]

Utrpení tisíců migrantů riskujících životy, aby přepluli Středozemní moře, je šokující a je zřejmé, že po žádném členském státě se nemůže a ani by nemělo požadovat, aby se s ohromným migračním tlakem vypořádal sám. Tento program vymezuje evropskou reakci, která kombinuje vnitřní a vnější politiku při co nejlepším využití agentur a nástrojů EU a zapojuje všechny aktéry: členské státy, orgány EU, mezinárodní organizace, občanskou společnost, místní orgány i třetí země.

První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans prohlásil: „Tragické ztráty na životech ve Středozemním moři šokovaly všechny Evropany. Naši občané očekávají, že členské státy a evropské orgány zabrání tomu, aby se tato tragedie neopakovala ve stejné intenzitě. Evropská rada jasně prohlásila, že musíme najít celoevropská řešení založená na vnitřní solidaritě a na myšlence, že neseme společnou odpovědnost za vytvoření účinné migrační politiky. Komise proto dnes představuje program, který zohledňuje naše společné hodnoty a odpovídá na obavy občanů, které přináší jednak nepřijatelné lidské utrpení a jednak neodpovídající používání společně dohodnutých azylových pravidel. Opatření, která navrhujeme, pomohou lépe řídit migraci, a budou tak odpovědí na oprávněná očekávání občanů.“

Vysoká představitelka, místopředsedkyně Federica Mogheriniová uvedla: „Tímto odvážným programem Evropská unie prokázala, že je připravena řešit obtížnou situaci lidí, kteří prchají před válkou, pronásledováním a chudobou. Za migraci nesou společnou odpovědnost všechny členské státy. Proto je všechny nyní vyzýváme, aby se na řešení tohoto problému historických rozměrů podílely.

Nejde jen o evropský, ale o celosvětový problém. Tímto programem potvrzujeme a prohlubujeme spolupráci se zeměmi původu a tranzitu v zájmu záchrany životů, rázně zasáhneme proti pašeráckým sítím a ochráníme lidi v nouzi. Všichni však víme, že skutečná a dlouhodobá reakce může vycházet jen z odstranění základních příčin problému, od chudoby přes nestabilitu v důsledku válek, až po krize v Libyi a Sýrii. Jako Evropská unie jsme pevně odhodláni spolupracovat v této záležitosti s mezinárodním společenstvím.“

Komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos dodal: „Evropa nemůže nečinně přihlížet, jak lidé umírají. Na okamžitou potřebu zachraňovat životy a pomoci hraničním zemím reaguje Evropský program pro migraci konkrétně a důraznými kroky, jako je posílení přítomnosti plavidel koordinovaných agenturou Frontex na moři, 60 milionů eur na nouzovou pomoc a akční plán boje proti pašerákům lidí, kteří využívají a zneužívají zranitelné migranty. V duchu větší solidarity jsme se zavázali zavést komplexní přístup, který podstatně zlepší řízení migrace v Evropě.“

Okamžitá reakce

Evropský parlament a Evropská rada dospěly po nedávných tragédiích ve Středozemním moři k politické shodě zmobilizovat všechny síly a dostupné nástroje s cílem okamžitě zasáhnout, aby na moři již neumírali další lidé. Komise dnes představila svá konkrétní okamžitá opatření, mezi něž patří:

  • Ztrojnásobení kapacity a prostředků pro společné operace agentury Frontex pod názvem Triton a Poseidon, prováděné v letech 2015 a 2016. Dnes přijatý opravný rozpočet na rok 2015 zajistí nezbytné finance – celkem 89 milionů eur včetně 57 milionů eur z fondu AMIF a 5 milionů eur z fondu ISF na nouzovou pomoc hraničním členským státům. Do konce května bude též předložen nový plán operace10.[gap height=“10″]
  • Poprvé bude navržena aktivace nouzového mechanismu podle čl. 78 odst. 3 SFEU, který pomůže členským státům čelícím náhlému přílivu migrantů. Do konce května navrhne Komise dočasný mechanismus přerozdělování osob, které jasně potřebují mezinárodní ochranu uvnitř Následně bude do konce roku 2015 předložen návrh trvalého systému EU pro přemisťování osob uvnitř EU v nouzových situacích mimořádného přílivu uprchlíků.[gap height=“10″]
  • Do konce května bude předložen návrh celoevropského programu přesídlování z třetích zemí, který nabídne 20 000 míst ve všech členských státech vysídleným osobám, jež jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu v Evropě. Za tímto účelem bude zvlášť vyčleněno 50 milionů eur na roky 2015.[gap height=“10″]
  • Zahájení operace v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) ve Středozemním moři s cílem rozbít pašerácké sítě a bojovat proti pašování lidí v souladu s mezinárodním právem.

Cesta vpřed: čtyři pilíře pro lepší zvládání migrace

Krizová migrační situace ve Středomoří zaměřila pozornost na okamžité potřeby. Odhalila však také slabiny společné migrační politiky EU. Evropský program pro migraci nahlíží na migraci z dlouhodobější perspektivy a rozpracovává politické směry předsedy Junckera do vzájemně se doplňujících a posilujících iniciativ založených na čtyřech pilířích s cílem lépe řídit migraci ve všech jejích aspektech (viz též příloha).

Čtyři pilíře nového programu pro migraci jsou tyto:

  • Snižování atraktivity nelegální migrace, zejména vysláním evropských migračních pracovníků k delegacím EU v hlavních zemích tranzitu; změna právního základu agentury Frontex s cílem posílit její úlohu v oblasti navracení; nový akční plán s opatřeními, která mají učinit z pašování lidí zločin „s vysokým rizikem a nízkým ziskem“ a vyřešit základní příčiny problému prostřednictvím rozvojové spolupráce a humanitární.[gap height=“10″]
  • Správa hranic – záchrana životů a zabezpečení vnějších hranic, posílení úlohy a kapacity agentury Frontex; posílení schopnosti třetích zemí spravovat své hranice; v případě potřeby další sdružování některých funkcí pobřežních hlídek na úrovni.[gap height=“10″]
  • Evropa má povinnost chránit – silná společná azylová politika: Prioritou je zajistit úplné a soudržné zavedení společného evropského azylového systému. Zejména je třeba prosazovat systematické zjišťování totožnosti a snímání otisků prstů a omezit zneužívání systému posílením zásady bezpečné země původu stanovené ve směrnici o azylovém řízení; hodnocení a případná revize dublinského nařízení v roce.[gap height=“10″]
  • Nová politika pro legální migraci: Hlavním úkolem je zachovat atraktivitu Evropy (v níž dochází k demografickému poklesu) jako destinace pro migranty, zejména prostřednictvím důkladného přezkumu a modernizace systému modrých karet a maximalizací výhod migrace pro jednotlivce i země původu, například zlevněním, zrychlením a lepším zabezpečením převodů finančních prostředků migrantů.

Souvislosti

Dne 23. dubna 2014 představil Jean-Claude Juncker na Maltě v rámci své kampaně za zvolení předsedou Evropské komise pětibodový plán pro přistěhovalectví a vyzval k větší solidaritě v migrační politice EU.

Po nástupu do funkce pověřil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker komisaře zodpovědného za migraci, aby vypracoval novou migrační politiku jako jednu z deseti priorit politických směrů, což je politický program, na jehož základě Evropský parlament zvolil tuto Komisi.

Na základě návrhu Evropské komise se členské státy zavázaly v prohlášení Evropské rady z 23. dubna 2015 k rychlým krokům na záchranu životů a k zintenzivnění opatření EU v oblasti migrace. O několik dní později následovalo usnesení Evropského parlamentu.
01

 

 

Rozhodnutí o asylu v EU. Členské státy EU poskytly ochranu vice než 185000 hledajícím asyl. Hlavními beneficianty zůstávají Syřané.

Podle dat Eurostat za 27 členských států EU, za něž jsou k dispozici data, poskytlo 2014 ochranu 185 000 hledajícím asyl, téměř 2 krát tolik než 2013. Od 2008 dostalo ochranu přes 750000 žadatelů.

Největší skupinou s ochranou v EU v roce 2014 zůstali občanů Sýrie (68 400 osob, 37% z celkového počtu osob, následovala s odstupem Eritrea 14 600, 8%, Afghánistán 14 100, 8%. Dohromady tato tři státní občanství představovala více než polovinu všech osob.

Syřanů, jejichž počet se proti 2013 téměř zdvojnásobil, proti 2012 čtyřnásobil, bylo nejvíce v téměř polovině členských států. Z 68 400 Syřanů s ochranou v EU více než 60% bylo zaznamenáno ve dvou členských státech: Německu (25 700) a Švédsku (16 800). Z 14 600 Eritrejců více než tři čtvrtiny byly zaznamenány ve třech státech EU: Švédsku (5 300), Nizozemsku (3 600) a Velké Británii (2 300). Z 14 100 Afghánců 5 000 připadlo na Německo, 2 400 na Itálii.

06

Téměř dvě třetiny poskytnuté ochrany 2014 připadlo na čtyři členské státy:  Německo (47600, proti  2013 + 82%), Švédsko (33 000, + 25%), Francie (20 600, + 27% ) a Itálie (20 600, + 42%).

Z 185 000 osob s ochranou  v roce 2014 v 27 členských státech EU, 104 000 bylo přiznáno postavení uprchlíka u 56% všech kladných rozhodnutí, 61 000 dostalo doplňkovou ochrana (33%) a 20 000 povolení k pobytu bylo z humanitárních důvodů (11%). Kromě toho téměř 6 500 osob přesídlilo. Zatím co stav uprchlíka a uprchlíka s podporou definují právní předpisy EU, humanitární status se uděluje na základě vnitrostátních právních předpisů.

45% z azylových rozhodnutí v prvním stupni vydaných v EU s následkem stavu ochrany

2014 bylo téměř 360 000 kladných rozhodnutí instancemi prvního stupně a 135 000 po odvolání. Rozhodnutí o stavu ochrany dostalo 160 000 osob a dalších 24 000 po odvolání.

Míra uznání žadatelů o azyl, tj podíl kladných rozhodnutí na celkovém počtu rozhodnutí, činila 45% po rozhodování v prvním stupni a po odvolání + 18%. V členských státech bylo více než tři čtvrtiny rozhodnutí prvního stupně kladných: v Bulharsku 94%, ve Švédsku 77% a na Kypru (76%), po odvolání v Bulharsku 86 %, Itálii 84% a ve Finsku 79%.

V této tiskové zprávě agregáty EU nezahrnují Rakousko. 2014 údaje o rozhodnutích o žádostech o azyl nejsou dosud v Rakousku k dispozici v důsledku probíhajících změn jejich počítačového informačního systému.

Stav ochrany zahrnuje tři různé kategorie ochrany:

Osoba s uděleným statusem uprchlíka dostala v průběhu referenčního období rozhodnutí správních nebo soudních orgánů. Postavení uprchlíka definuje čl.2(e) směrnice 2011/95/ES ve smyslu článku 1 Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951 ve znění Newyorského protokolu ze dne 31. ledna 1967. Podle čl.2(d) této směrnice je příslušníkem třetí země, který v důsledku oprávněných obav před pronásledováním z důvodů rasy, náboženství, národnosti, politického přesvědčení, nebo členství v konkrétní sociální skupině, je mimo zemi své státní příslušnosti a nemůže nebo nechce  tam využít ochranu dotyčné země, nebo osoba bez státní příslušnosti, která je mimo zemi svého dosavadního pobytu pro stejné důvody, jak  uvedeno výše, a nechce se z výše uvedených důvodů vrátit.

Na osobu s udělením statusu podpůrné ochrany se vztahuje rozhodnutí o udělení statusu podpůrné ochrany správními nebo soudními orgánů v průběhu referenčního období. Status doplňkové ochrany je definován v čl. 2 (g) směrnice 2011/95 / ES. Podle čl.2(f) této směrnice je osoba s nárokem na doplňkovou ochranu z třetí země, nebo bez státní příslušnosti, která nesplňuje podmínky pro uznání za uprchlíka, ale u které existují závažné důvody se domnívat, že pokud by se vrátila do země svého občanství, nebo  bez státní příslušnosti jeho země dosavadního pobytu, byla by  vystavena reálné hrozbě, že utrpí vážnou újmu a není schopna nebo ochotna pro sebe ochranu této země žádat.

Na osobu s povolením k pobytu z humanitárních důvodů se vztahuje rozhodnutí o udělení povolení k pobytu z humanitárních důvodů podle vnitrostátního práva týkajícího se mezinárodní ochrany, která udělaly správní nebo soudní orgány v průběhu referenčního období.

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno