Zdroj: AeroMobil

[quote]Výběr zajímavostí z historie vývoje takzvaných létajících aut. [/quote]

  • Pokusy o zkonstruování funkčního prototypu létajícího automobilu začaly již ve dvacátých letech 20. století. Americký průmyslník Henry Ford, který vyráběl levná auta a zavedl výrobu na běžícím pásu, již v roce 1928 testoval prototyp létajícího auta Sky Flivver, testovací pilot však bohužel zemřel. V roce 1940 Ford prohlásil, že kombinace auta a letadla může působit jako vtip, ale je v budoucnosti reálná.
  • V padesátých letech začala americká armáda vyvíjet „létající džípy“, které by byly menší a ovladatelnější než vrtulníky. Nejúspěšnějším prototypem byl Piasecki VZ-8 Airgeep, který poprvé vzlétl v roce 1958. Mohl operovat nízko nad zemí a vynikal stabilitou v letu. Stroj s kapacitou třech pasažérů a délkou přesahující sedm metrů, dosahoval maximální rychlosti přes 100 km/hod a jeho dolet činil 56 kilometrů. Americká armáda nakonec rozhodla, že koncepce tohoto létajícího vozidla je nevhodná pro moderní bojiště a zaměřila se na vývoj konvenčních helikoptér.
  • V roce 2009 vyrazil tým dobrodruhů z Londýna na odvážnou cestu napříč Evropou do afrického Mali se vznášejícím se autem Skycar, které dokáže létat pomocí vrtule a padáku a je dílem britského vynálezce Gila Cardoza. Skycar dokáže vyvinout rychlost až 180 kilometrů za hodinu, ke vzlétnutí se potřebuje pohybovat 110 kilometry v hodině. Jeho motor je poháněn biologickým palivem a ve vzduchu umí dosáhnout výšky až 4570 metrů. Během 9000 kilometrů dlouhé výpravy byl však stroj ve vzduchu jen minimálně.
  • Americká společnost Terrafugia Inc. v dubnu 2012 oznámila, že její prototyp létajícího vozidla úspěšně dokončil testovací let. Vozidlo nazvané Transition má dvě sedadla, čtyři kola a osmimetrová křídla, která se dají složit, takže se s ním dá jezdit jako s automobilem. Ke vzletu však auto potřebuje 762 metrů dlouhou rozjezdovou dráhu. Při testovacím letu stroj letěl osm minut ve výšce 426 metrů; komerční letadla létají ve výšce zhruba 10,5 kilometru. Jeho odhadovaná prodejní cena je 279.000 dolarů (asi 7 milionů Kč). Do prodeje by se stroj s označením TF-X měl dostat nejdříve v roce 2021.
  • Slovenská firma AeroMobil včera představila na světové výstavě Top Marques v Monaku nový model takzvaného létajícího auta, které by mělo jít již letos do prodeje. Jde tak o první komerčně dostupné létající auto na světě. O jeho pohon se stará čtyřválcový letecký motor Rotax 912, dolet by měl činit 700 kilometrů. Prototyp se téměř před dvěma lety, v květnu 2015, zřítil na letišti v Nitře na západě Slovenska. Stroj, který se dostal do vývrtky, pilotoval jeho vynálezce Štefan Klein, který na myšlence auta schopného vzlétnout pracuje déle než čtvrt století. Ačkoli spadl z výšky více než 200 metrů, pilot utrpěl jen lehká zranění, protože se mu ještě ve vzduchu podařilo aktivovat padák, a ztlumit tak náraz na zem.
  • Prototyp létajícího vozidla, které se ve vzduchu vznáší jako vírník a po přistání dokáže jet po silnici jako automobil, zkonstruovala v hangáru na bývalé vrtulníkové základně v Přerově společnost Nirvana Systems. Futuristicky vyhlížejícího autovírníku, který má potřebné vybavení a certifikaci k jízdě po pozemních komunikacích, hodlá firma vyrobit prvních 40 kusů. Létající stroj dokáže ve vzduchu urazit za hodinu až 180 kilometrů, na silnici za stejnou dobu zvládne ujet až 40 kilometrů. Podle ředitele společnosti Pavla Březiny by se cena stroje měla pohybovat od 2,5 do čtyř milionů korun.
  • Do konce roku 2017 by měla otestovat prototyp létajícího auta také mezinárodní firma Airbus Group. Loni firma vytvořila divizi Urban Air Mobility, která má zkoumat různé koncepty, jako vozy pro přepravu jednotlivců nebo vůz ve stylu helikoptéry pro několik osob. Cílem je, aby si lidé mohli rezervovat vůz za využití aplikace, podobně jako je u projektu sdílení aut.
  • Do vývoje létajícího auta investuje také spoluzakladatel Googlu Larry Page, který financuje vývoj prototypů na elektrický pohon sloužících k přepravě na krátké vzdálenosti. Létající vozidlo zkonstruovala nizozemská společnost PAL-V, vývoji vlastního prototypu se věnuje i firma Uber, která provozuje taxislužbu v mnoha zemích světa.