Současné podnikatelské prostředí je charakterizováno vysokou konkurencí, zkracováním životního cyklu výrobků a změnami v chování spotřebitelů, jejichž očekávání v uspokojení svých potřeb se s každou další dodávkou produktu či služby zvyšují. Velká konkurence způsobuje růst požadavků odběratelů na perfektní dodávku stejně jako očekávání nižší ceny u standardního zboží či služeb. Tento tlak vyvolává změny v požadavcích na logistické řetězce, hmotné i nehmotné toky by v nich analogicky měly být rychlejší a také méně nákladné.
Rolí logistiky je plnit tyto požadavky zákazníků, přičemž splnění požadavků se stává výrazně komplikovanějším. Kromě standardního zvyšování kvality, tedy dosahování vyšší spolehlivosti u perfektních dodávek, se snažíme o nalezení chytrých řešení, která by odstranila procesní neefektivitu. Větší důraz bude kladen na řízení informací, inovací, znalostí, kvality, rizik a reengineeringu. Vzhledem k charakteru dodavatelských systémů a omezení, která přináší optimalizace omezující se na jednotlivé prvky, budeme ve větší míře svědky hledání efektivnějších řešení na úrovni logistických respektive dodavatelských řetězců. Doposud byly tyto úvahy spíše teoretické, omezovaly je zejména náklady na technologie mezi subjekty, jejich následná vázanost při implementaci nákladných řešení a neochota či nemožnost sdílet strukturované informace. Standardizací technologií bude však umožněno dosažení optimalizace hmotných i nehmotných toků v řetězcích.
Dalším efektem, který je zřejmý za poslední desetiletí, je růst významu outsourcingu. Náklady výrobních firem jsou v současné době tvořeny z více než 60 % náklady na nákup materiálu, zboží či služeb. Firmy tedy častěji spoléhají na externí dodavatele, systémy řízení se tak sice stávají jednoduššími, nicméně spousta manažerských povinností se přesouvá právě na nákupčí. Výběr vhodného dodavatele a dodavatelské strategie jsou kritické pro splnění požadavků zákazníka. Dodavatelské systémy se zároveň stávají komplexnějšími, což opět vyústí v tlak na standardizaci struktury dat a některých procesů v logistickém řetězci tak, aby se kromě rychlejší výměny dat dosáhlo nižší vázanosti na dodavatelích. Aplikace moderních nákupních nástrojů ke snížení ceny předpokládá vysokou úroveň kvality dodavatelů charakterizovanou jak tvrdými tak měkkými faktory spolupráce. Nesplnění předpokladu kvality vyvolává náklady převyšující finanční úspory z těchto nástrojů, proto i v současné době výzkumy ukazují preference volby spolehlivých kvalitních dodavatelů, přičemž tyto preference jsou vztaženy taktéž na poskytovatele logistických služeb.
Nové obchodní modely způsobují změny v distribučních kanálech. Jsme svědky napřimování distribučních cest a snahy o dosažení konkurenční výhody nabízením vyšší přidané hodnoty zákazníkovi. Ta může být dosažena nižší cenou standardizovaného výrobku, individualizací či kvalitou a rozsahem (po)prodejních služeb, ve kterých logistika hraje klíčovou roli. Firmy se snaží o chytrá řešení, jež by distribuci zefektivnila, zrychlila, případně zákazníkovi nákup jiným způsobem usnadnila. Poslední ukázkou inovací je v našich podmínkách diskutabilně realizovatelné doručování zakázek Amazonu bezpilotními stroji.
Efektivní fungování dodavatelských systémů je nezbytným předpokladem pro konkurenceschopnost celé ekonomiky. Úroveň logistiky v České republice je sice hodnocena vysoko, v minulých letech se však v mezinárodním srovnání Světové banky zhoršila, stejně tak se zhoršila v hodnocení konkurenceschopnosti realizovaném Světovým ekonomickým fórem. Pozitivním faktorem letošních zpráv je potenciál ke zlepšení, jehož bychom se systémovými inovacemi měli snažit využít.
Zdroj:LogisticNEWS
