Raben Logistics Czech je součástí distribuční sítě skupiny Raben na území České republiky. Nyní poskytuje zaměstnání přes 500 zaměstnancům v České republice. Společnost je vlastníkem certifikátu kvality na mezinárodní úrovni.
V České republice mají zákazníci k dispozici přes 70.000 metrů čtverečních moderních skladových prostor. Je zde 9 lokalit, kde jsou skladové prostory. Společnost zajišťuje komplexní logistické služby, mezinárodní i tuzemskou distribuci, celní deklaraci, námořní i leteckou nákladní přepravu i intermodální přepravu.
Na počátku stála česká logistická společnost SETTO, která se v roce 2008 stala členem skupiny Raben, a následně se změnil i název na Raben Logistics Czech. Později se Raben Group stala majitelem společnosti Transkam-Logistik. V roce 2011 Raben Group získala od společnosti Wincanton německou síť a firmy v regionu Střední a Východní Evropy. V loňském roce se společnosti Raben Logistics Czech a.s., RabenTrans European Czech (dříve Wincanton) a Transkam-Logistik spojily fúzí a nyní působí na území České republiky pouze jediná společnost v rámci Raben Group, a sice Raben Logistics Czech s.r.o.. Čechy a Slovensko má na starosti prokurista Jakub Trnka. Během našeho rozhovoru jsem se dozvěděl například i o tom, že hovořím s potomkem zakladatele českého animovaného filmu a studia Bratři v triku Jiřího Trnky.
Kde vidíte ten hlavní moment, kdy se firma dostala do širokého povědomí?
„Pravděpodobně to bylo v 90 letech minulého století, kdy firma vlastnila už třetí generace Rabenů. Tehdy byl zásadní moment, kdy holandská firma začala expandovat do Polska. Bylo to o intuici, protože v tu dobu se firma z několika desítek zaměstnanců rozrostla na několik tisíc. Viděli zde otevřený a perspektivní trhs potenciálem. Dnes je to jednička na polském logistickém trhu.“
Kdo dnes stojí v čele holandské firmy?
„Raben je ryze rodinná firma s 80 letou tradicí a založil jí pan Raben z Holandska. V současné době firmu vede třetí generace a denně řeší logistiku a mají velmi blízko k operativě. Vědí o denním provozu a velmi často komunikují s jednotlivými pobočkami v rámci sítě. Mám na pana Rabena v telefonu číslo a mohu s ním kdykoli prokonzultovat jakoukoli výzvu, která se objeví v naší práci. To je právě to, co charakterizuje Raben a možná i odlišuje od ostatních. Doslova každý, od top managentu po skladníka, je přímo zapojen do logistiky, ovlivňuje ji a všichni vzájemně jsme otevřeni názorům, nápadům a připomínkám.“
Dalo by se tedy říci, že dobrý nápad se dá realizovat kdekoliv?
„Firma přeje dobrým nápadům. V celé síti je zapojeno zhruba 8 tisíc zaměstnanců a jsou nastavena jasná pravidla. Jakýkoli nápad musí být zároveň podložen čísly. To znamená, že pokud je z něho patrný efekt, určitě nezapadne. Je to investice, která v budoucnosti bude zisková.“
Co připravujete aktuálně?
„Momentálně zavádíme EPOD, což je, stručně řečeno, zavedení nových terminálů pro řidiče. Ten bude moci u zákazníka nejenom naskenovat boží, ale zároveň fotit případné dokumenty, škody, nesrovnalosti. A naopak, zákazník bude mít díky modernímu zařízení okamžitý přehled, v kolik hodin byla zásilka doručena, kde se nachází, kdo ji převzal, v jakém byla stavu, zkrátka jde o multifunkční zařízení, které umožní oboustrannou komunikaci.“
Děláte také služby na míru, přizpůsobujete se zákazníkovi a tím musíte jít nad rámec „tabulkových“ služeb?
„Bez toho to dnes nejde, jinak ztrácíte zákazníka. Je to o komunikaci a především je pro nás výzva, když se na nás zákazník obrátí se specifickou potřebou a my jej můžeme uspokojit požadovaným řešením. V této souvislosti mohu uvést například řešení, které jsme připravili pro významného obchodníka s bílou technikou. Ten potřeboval ve velmi kritickém čase před přepravou mít označené zboží čárkovými kódy, které byly nad rámec klasického značení výrobků. Připravili jsme řešení, které zefektivnilo celý proces. Protože uskladnění i převoz bílé techniky je pro Raben významnou komoditou, řešení se uplatnilo nejenom u nás, ale i v Polsku, Slovensku a uvažuje o něm i maďarský Raben.
Povedlo se tak významně ušetřit především lidský potenciál a také jsme více zapojili technologii a software. Zařízení jsme si naprogramovali i vyrobili sami, protože mimochodem já jsem vzešel z IT oblasti a rád se k ní čas od času rád vracím. Těch lokálních řešení bylo více, protože já s oblibou říkám, že úspěch logistiky stojí na korunách a drobná řešení právě ty důležité úpory přinášejí. Logistika je extrémně konkurenční prostředí, a proto v něm rozhodují zdánlivé maličkosti.“
Setkali jsme se v centrále v Jažlovicích, kde je velký sklad, ale pravděpodobně vidím jen část Vašich kapacit?
„Máme více skladů a některé z nich jsou zaměřeny na specifický druh zboží. Věnujeme se dry foodu, fresh foodu i non foodu, věnujeme se i skladování nebezpečného zboží. Děláme i bílou techniku. Vše je závislé na potřebách našich zákazníků.“
Zmínil jste se o skladování nebezpečného zboží, jde o tak náročný úkol, jak se o něm mluví?
„Bezpečnostní pravidla pro skladování nebezpečných látek jsou v naší republice velmi přísná, možná nejpřísnější v Evropě. Ale záleží, co budete skladovat. Jiné jsou podmínky na uskladnění aerosolů, jiné na nebezpečné látky určité třídy, někde jsou žíraviny. Na jednu stranu se nedá stavět sklad pro jednu komoditu, na druhou stranu se některé věci nedají kombinovat, je to velmi složitá problematika.
Proto řešíme s každým zákazníkem jeho individuální potřeby, leckdy se musí i sklady podle přání upravit. Vše se vždy detailně konzultuje, protože v této oblasti neexistuje žádné kdyby, pravděpodobně a možná. Vše má jasná pravidla a samozřejmě chodí kontroly, které se o problematiku skladování nebezpečných látek zajímají. Kromě nebezpečných látek nabízíme také logistiku chlazených potravin. Zhruba polovinu naší kapacity tvoří sklady pro oblast dry food, tedy skladování do 16 stupňu celsia. To je oblast, kterou děláme, umíme dělat a je o ní největší zájem ze strany našich zákazníků.“
Jak funguje Vaše síť?
„V tom se asi nelišíme od ostatních firem, máme jednotlivá depa s propojením na každodenní bázi, k tomu jsou přímé závozy, ale základem je klasická síť. Máme 9 dep, máme potravinářskou a nepotravinovou síť, máme chlazené vozy pro potravinovou divizi a vozy pro určité druhy zboží. Vozy máme i na ADR.. Naše mezinárodní distribuční síť má velmi silné pokrytí. Zastoupení máme v 10 státech. S nimi funguje spojení na denní bázi. Svět se mění a mezinárodní sběrná služba se hodně přiblížila síti v ČR. Obojí vyžaduje kvalitu doručení, portfolio služeb a stejný servis, na jaký jsou zákaznici zvyklí u nás. V ostatních státech máme partnery.“
Je jen málo firem, které mají zajištěn dokonalý servis do zemí bývalého Sovětského svazu. Vy jezdíte pravidelně na Ukrajinu. Jak se povedlo vybudovat tento systém?
„Není tady prostor, abych popisoval jednotlivé kroky a detailně řešil, jak se vyvíjely trasy, ale nejdůležitější je výsledek. I na tomto velmi náročném trhu jsme dnes schopni poskytovat standardní rozhraní pro všechny evropské firmy, které jsou zvyklé na svůj servis. To mi přijde velmi atraktivní. Jde o stejný servis, který zákazník získává jak v Česku, tak Německu a tím pádem i na Ukrajině. Lidé, kteří tam dnes pracují, jsou schopni odfiltrovat všechny problémy, kterými je Ukrajina proslulá. Je to o letech tvrdé práce a o lidech. Dnes jsme na Ukrajině silní, umíme tam fungovat a je to další z našich konkurenčních výhod.“
Jak u vás fungují celní služby?„V každém státě máme své celní deklaranty a to jak v návaznosti na dopravu, tak ve vztahu k soliternímu businessu. V této oblasti celou řadu činností nabízíme i ostatním, ať už jde o klasické vyclívání či daňovou problematiku. Zabýváme se hodně převozem alkoholu i cigaret, který souvisí s daňovým skladem a spotřební daní.“
Je mnoho firem, které o problematice kombinované dopravy hovoří, ale málo je těch, které ji dělají. Jak je to například s využitím železnice u Vás?
„My denně vypravujeme průměrně pět vlaků, které vezou námi přepravované zboží. Kromě toho máme pronajatou loď, kterou úspěšně vytěžujeme. Ta pluje z Polska do Ruska a obsahem zásilek je zboží z oblasti automotive.
Pokud hovoříme o klasické kombinované dopravě, tak se domnívám, že v tuzemsku není připravena infrastruktura. Jednak nemáme dostatečné množství terminálů, kde by se překládalo zboží z aut do vagonů. Další věc je, že je to pomalejší, někdy i nespolehlivé a možná i nešetrné ke zboží. Hovořím z vlastní zkušenosti. Pokud jde o delší vzdálenosti, tak si myslím, že budoucnost je v tomto směru růžovější. Multimodální přeprava má význam tam, kde nejde o čas, v našem případě je to jen část našeho zboží. Ve hře je i cena, organizace a další faktory.“
Kam bude firma směřovat?
„Rozvoj portfolia služeb a posílení jednotlivých akvizic, chceme být nejsilnější v těch činnostech, které děláme a dělat je dobře. Půjde o organický růst, tedy obchodní, možná i akviziční.“
Jak Vy osobně jste se potkal s Rabenem?
„Pracoval jsem ve firmě Setto, už při škole. Měl jsem na starosti fakturace, a dokonce jsem dělal i skladníka. Tehdy jsem studoval ekonomiku a celý další profesní život byl u mne spojen s logistikou. Měly jsme sídlo na Žižkovském nádraží. Po škole jsem nastoupil nastálo a dělal i dispečera a další činnosti. Postupně, jak se zaváděly počítače, začal jsem se věnovat jim a programování různých aplikací, které v té době firma potřebovala. Byl jsem autorem například softwaru TMS (transport-management system), tak i VMS (varehaus management system).
To byla výborná škola, protože jsem celému systému musel porozumět, pochopit, jak vše funguje. Ohromně mě to bavilo. Když jsme něco vymysleli, šli jsme to vyzkoušet, byli jsme ve skladu, přijímali a distribuovali zboží, jezdili s řidiči a dokonce jsme museli do systému dostat i vlaky a lodě, aby to vše vzájemně komunikovalo. Bylo to rozmanité a museli jsme znát i jednotlivé profese. “
Co Vám to přineslo, co na tom bylo zajímavé?
„Bylo to hlavně o tvoření a propojení. Propojení reality samotné logistiky a potřeb a všech dalších vlivů. Z toho všeho mělo vzniknout něco, co zpětně všem zas pomůže. . Šlo především o přínos a efektivitu. Museli jsme i uživatele školit a naučit je všechny ty vztahy znát, přesvědčit je o tom, jaký bude přínos, jak to zjednoduší jejich práci. Jako prostředek k tomu bylo samotné programování v různých, tehdy používaných, jazycích.“
To už jste firmu vedl?
„Ne nebyl jsem žádný šéf, ale byl jsem součástí top managementu. V roce 2008 jsme cítili, že pokud má firma jít dál, musí mít silného partnera. A když přišel Raben s nabídkou, cítili jsme, že jde o firmu, která nás nezlikviduje, která bude chtít nás posunout dopředu. Což se ve výsledku stalo. Zažil jsem tři velké akvizice, je to hodně podobné, protože je to nejprve velké nadšení, pak velké prozření a následuje stabilizace. To vše bylo také velmi poučné. Pomohlo mi to vidět věci zase jinak.“
Jak trávíte volný čas?
„Především s rodinou. “
A koníčky?
„Mým největším koníčkem je hudba. Té se věnuji dost aktivně. Mám doma menší nahrávací studio, kde trávím dost času a kromě toho hraji se dvěma kapelami. S jednou kapelou hrajeme blues a s druhou hrajeme písničky rock, pop, big beat. To co máme rádi. Občas vydáváme desky, hrajeme po klubech.“
Jak často vystupujete?
„Naštěstí jsme v kapele vrstevníci, kteří mají i další povinnosti, takže hrajeme hlavně pro radost. Moc nás to baví a vystoupení máme tak jedno nebo dvě do měsíce. Jsem šťastný, že to máme takto nastavené a že to funguje.“
Na co hrajete?
„Už 25 let na bicí. Mělo to být i moje povolání, protože jsem udělal i přijímačky na konzervatoř, ale pak jsem tam nenastoupil. S odstupem času jsem byl docela i rád. Je to sice krásné hrát po večerech v klubech a na koncertech, ale na druhou stranu si málokdo uvědomí, jaká je to řehole. Že tomu člověk musí obětovat celý život. Byl a jsem rád, že se hudbě věnuji ve chvílích volna, protože pak to dělám ještě s větší láskou.“
Zdroj:elogistika.info – libor šorejs