[quote]Podle zprávy Eurostatu z 29.3. 2017 byl v roce 2016 obchod se Spojenými státy (610 miliard €, 17,7 % celkového obchodu EU se zbožím) a Čínou (515 miliard €, 14,9 %), i nadále dvěma hlavními obchodními partnery u zboží Evropské unie, výrazně před Švýcarskem (264 mld. eur, 7,6 %), Ruskem (191 mld. eur, 5,5 %), Tureckem (145 mld. eur, 4,2 %) a Japonskem (125 mld. eur, 3,6 %).[/quote]
Trendy pozorované v posledních letech jsou však u těchto špičkových obchodních partnerů EU zcela odlišné. Po významném a téměř nepřetržitém poklesu až do roku 2011 se podíl Spojených států na celkovém obchodu EU se zbožím začal opět zvyšovat až v roce 2016 na 17,7 %; podíl Číny se od roku 2000 téměř ztrojnásobil, rostl z 5,5 % na 14,9 % v roce 2016. Od roku 2013 podíl Ruska na celkovém obchodu EU se zbožím poklesl na již téměř polovinu, 5,5 % v roce 2016, stejně jako podíl Japonska od roku 2000 na 3,6 % v roce 2016. U Švýcarska a Turecka příslušný podíl zůstal relativně beze změny během celého období.
V roce 2016 představovaly stroje a dopravní prostředky, další zpracované výrobky a chemikálie hlavní kategorie produktů obchodovaných EU.
Německo je hlavní exportní destinací pro většinu členských států EU
Téměř ve všech členských státech EU byl hlavním partnerem pro vývoz zboží v roce 2016 jiný člen EU s výjimkou Německa, Irska, Malty a Spojeného království (kde Spojené státy byly hlavním cílem vývozu), stejně jako Rusko pro Litvu.
V některých členských státech šla více než čtvrtina exportu pro jednoho jediného partnera. Tím bylo Německo pro Českou republiku (32 % vývozu zboží), Rakousko (30 %), Maďarsko (28 %) a Polsko (27 %). Pro Maltu to byly Spojených státy (27 %) a Irsko (26 %), zatímco v Portugalsku šlo 26 % vývozu zboží do Španělska. Celkově lze říci, že Německo bylo hlavním cílem vývozu zboží pro 16 členských států a mezi prvními třemi v 22 členských státech.
V obchodu EU se zeměmi, které nejsou členy EU, 3 hlavní cíle vývozu 2016 byly Spojené státy (21 % vývozu), Čína (10 %) a Švýcarsko (8 %).
Vývoz zboží členských států EU: 3 největší partneři, 2016
(podle tržní hodnoty)
Vývozy uvnitř EU převažují ve všech členských státech s výjimkou Malty, Kypru a Spojeného království. V roce 2016 28 členských států EU vyvezlo celkem zboží za 4 855 miliard €, z nichž 3 110 mld. € (64 %) bylo určeno pro jiný členský stát EU.
Cca tří čtvrtiny a více zboží do ostatních členských států EU vyvezlo 2016 Slovensku (85 %), Česká republika (84 %), Lucembursko (83 %), Maďarsko (81 %), Polsko (80 %), Nizozemsko (76 %), Portugalsko, Rumunsko a Slovinsko (po 75 %), Estonsko (74 %) a zaznamenaly v roce 2016 nejvyšší podíl vývozu v rámci EU. Naopak Malta (39 %), Kypr (46 %) a Spojené království (47 %) byly jedinými členskými státy, které exportovaly více zboží do zemí mimo EU než v rámci EU.
Podíl exportu uvnitř EU 2016 (Na základě tržní hodnoty)
Německo je také hlavním dovozcem z více než poloviny členských států EU
Hlavním partnerem v dovozu zboží v roce 2016 byl další člen Evropské unie ve všech členských státech kromě Litvy, pro kterou bylo Rusko hlavní země původu dováženého zboží.
V sedmi členských státech více než 25 % dovozu zboží pocházela z jedné partnerské země v roce 2016: Rakousko (43 % dovozu zboží z Německa), Portugalsko (33 % ze Španělska), Česká republika (31 % z Německa), Irsko (29 % z Velké Británie), Lucembursko (29 % z Belgie), Polsko (28 % z Německa) a Maďarsko (26 % z Německa). Celkově lze říci, že Německo bylo mezi prvními třemi zeměmi původu dováženého zboží ve všech členských státech EU s výjimkou Irska a Malty.
Hlavní země původu zboží dováženého do EU v roce 2016 mimo EU byla nadále Čína (20 % veškerého dovozu mimo EU), Spojené státy (14 %), Švýcarsko (7 %) a Rusko (7 %).
Dovoz zboží do členských států EU: 3 největší partneři, 2016 (tržní hodnota)
V roce 2016 28 členských států EU dovezlo zboží celkem za 4736 miliard €, z nichž 3 029 miliard € (64 %) pocházelo z jiného členského státu EU (obchod uvnitř EU). Více než tři čtvrtiny celkového dovozu zboží pochází z jiného členského státu EU v Estonsku (82 %), v Lotyšsku (81 %), Slovensku (80 %), České
republice (79 %), Maďarsku, Rakousku a Portugalsku (po 78 %), Chorvatsku, Lucembursku a Rumunsku (po 77 %). Naproti Nizozemsko s 47 % mělo méně v důsledku Rotterdamského efektu.
V roce 2016 hrály nadále stroje a dopravní prostředky významnou roli v obchodu EU se zbožím se zbytkem světa, představovaly 43 % z celkového vývozu mimo EU a 32 % s jediným členským státem, kde pocházela z EU méně než polovina dovozu. Hlavní produkty byly opět stroje a vozidla Ostatní výrobky zpracovatelského průmyslu tvořily 23 % vývozu z EU a 26 % dovozu mimo EU, chemické látky 18 vývozu % mimo EU a 11 % EU dovozu. Nerostná paliva měla jen malý podíl.
Komoditní struktura zahraničního obchodu
Metody a definice
Tato tisková zpráva je založena na dostupných datech k 17. březnu 2017. Jedná se o prozatímní údaje, které vycházejí z informací poskytnutých členskými státy. Jsou vystaveny časté revizi po dobu až dvou let po daném roce. Kromě toho se mohou vnitrostátní data lišit od harmonizované metodiky používané Eurostatem, což vede k rozdílům mezi čísly v této verzi a verzi zveřejněné na národní úrovni.
Výrobky jsou klasifikovány podle Standardní klasifikace mezinárodního obchodu (SITC), revize 4. Ostatní výrobky zpracovatelského průmyslu zahrnují výrobky z kůže, kaučuku a dřeva, papíru, textilu, kovů, předmětů stavebních zařízení, nábytku, oblečení, bot a doplňků, vědeckých nástrojů, hodin, hodinek a fotoaparátů.
Protože nejsou k dispozici údaje podle harmonizované metodiky za všechny členské státy EU, teoreticky by měla být, ale není rovnováha uvnitř EU 0. Nicméně bilaterální srovnání odhalila přetrvávající rozdíly ve vzájemném obchodu členských států uvnitř EU, tzv. asymetrií. Například po určitou dobu a u specifického výrobku X se vývoz z Francie do Rakouska nerovná dovozu Rakouska z Francie. Existují různé důvody pro tyto asymetrie, včetně metodických otázek (například ocenění CIF/FOB, dodávky do lodí a letadel, systém prahů pro poskytování statistických informací), ale také nesoulad ve vykazování dat.
2015 HDP na obyvatele v 276 regionech. Ve čtyřech regionech EU více než dvojnásobek průměru EU…
…a ještě je devatenáct regionů pod polovinou průměru
Podle zprávy Eurostatu z 30.3. 2017 se v roce 2015 regionální HDP na obyvatele vyjádřený v paritě kupní síly pohyboval od něco méně než 30 % průměru EU v bulharském regionu Severozapaden až po 580 % průměru ve Vnitřním Londýně – Západ.
Vedoucími regiony v žebříčku regionálního HDP na obyvatele v roce 2015 byly Inner London – West ve Spojeném království (580 % průměru), Lucemburské velkovévodství (264 %), Hamburk, (206 %), Brusel (205 %) a Bratislava (188 %).
S HDP na obyvatele o 50 % nebo více nad průměrem EU v roce 2015 bylo 20 regionů: pět v Německu, čtyři ve Spojeném království, po dvou v Nizozemsku a Rakousku, po jednom v Belgii, České republice, Dánsku, Francii , Slovensku a Švédsku, jakož i Lucemburské velkovévodství.
Nejnižší v pořadí za Severozapaden v Bulharsku (29 % průměru) byly Mayotte ve Francii (32 %), Severena tsentralen a Yuzhen tsentralen v Bulharsku (po 33 %) a Nord-Est v Rumunsku (34 %).
Mezi 19 regiony s HDP na obyvatele nižším než 50 % průměru EU bylo pět v Bulharsku, čtyři v Maďarsku a Polsku, tři v Rumunsku, dva v Řecku a jeden ve Francii.
Je třeba poznamenat, že v některých regionech HDP na obyvatele může být výrazně ovlivněn dojíždějícími toky. Čistý příliv dojíždějících v těchto regionech pozvedá produkci na úroveň, která nemůže být dosažena na úrovni jeho vlastního rezidentního aktivního obyvatelstva. Odpovídající účinek může být v oblastech s odtoky obyvatele u příměstských oblasti.
Geografické informace
Tyto údaje jsou založeny na NUTS 2013, jak je uvedeno v nařízení Komise (EU) č 1319/2013 ze dne 9. prosince 2013. NUTS 2013 poskytuje jednotné a konzistentní členění územních jednotek pro zpracovávání regionální statistiky EU.
Úroveň 2 nomenklatury klasifikace má 276 oblasti: Belgie (11), Bulharsko (6) Česká republika (8), Dánsko (5), Německo (38), Irsko (2), Řecko (13), Španělsko (19), Francie (27), Chorvatsko (2), Itálie (21), Maďarsko (7), Nizozemsko (12), Rakousko (9), Polsko (16), Portugalsko (7), Rumunsko (8), ve Slovinsku (2), Slovensko (4), Finsko (5), Švédsko (8) a Spojené království (40). Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Lucembursko a Malta jsou považovány za jednotlivé regiony na úrovni NUTS 2.
Metody a definice
HDP poskytuje měřítko celkové ekonomické aktivity v regionu. Může být použito pro srovnávání míry ekonomického rozvoje regionů. HDP neměří v konečném důsledku příjmy k dispozici soukromé domácnosti v regionu.
PPS (standard kupní síly) je umělá měna, která bere v úvahu rozdíly v národních cenových hladinách. Umožňuje smysluplné objemové srovnání hospodářských ukazatelů zemí. Agregáty vyjádřené v PPS jsou odvozeny dělením agregátů v běžných cenách národní měny příslušnou paritou kupní síly (PPP).
* * Extra-regio má území je tvořené částmi ekonomického území země, které nelze přiřadit k jednomu regionu. Skládá se z národního vzdušného prostoru, teritoriálních vod a kontinentálních šelfů pod mezinárodními vodami, nad nimiž země požívá výlučná práva, územní exklávy, ložiska ropy, zemního plynu atd, kde pracovali rezidenti.
Až do roku 2011, hrubé přidané hodnoty (HPH) produkované v extra-regio byly přiděleny v poměru k obydlený oblastem dané země. Řádově extra-regio HPH závisí především na velikosti zdrojů, pokud jde o zemní plyn a ropu. Pro členské státy EU je podíl extra-regio HPH typicky od téměř nuly do asi 2,5 % z celkové HPH na úrovni členských států. V roce 2011 členské státy a Evropská komise souhlasily dát zemím možnost výpočtu regionálního HDP i extra-regio. Výsledný GDP je k dispozici pouze v absolutních hodnotách, protože extra-regio území ze své podstaty nemá stálou populaci.
Členské státy mají právo, nikoli však povinnost vypočítat HDP pro extra-regio. V tabulce se zobrazí extra-regio HDP pouze za ty členské státy, které se rozhodly využít této možnosti.
