Zdroj: Archiv

[quote]Podle zprávy Eurostatu z 10.2. 2017 k prvnímu lednu 2017 mělo 22 z 28 členských států Evropské unie národní minimální mzdy: neměly je pouze Dánsko, Itálie, Kypr, Rakousko, Finsko a Švédsko. 22 členských států EU, které mají národní minimální mzdu, lze rozdělit do tří hlavních skupin podle úrovně v eurech.[/quote]

V lednu 2017 mělo deset členských států, které se nacházejí ve východní části EU, minimální mzdy pod 500 € za měsíc: Bulharsko (235 €), Rumunsko (275 €), Lotyšsko a Litva (po 380 €), Česká republika (407 €), Maďarsko (412 €), Chorvatsko (433 €), Slovensko (435 €), Polsko (453 €) a Estonsko (€ 470).

V dalších pěti členských státech na jihu se minimální mzdy pohybovaly mezi € 500 až 1 000 € za měsíc: Portugalsko (650 €), Řecko (684 €), Malta (736 €), Slovinsko (805 €) a Španělsko (826 €).

Ve zbývajících sedmi členských státech, které se nacházejí na západě a severu EU, byla minimální mzda byla výrazně nad 1 000 € za měsíc: Spojené království (1 397 €), Francie (1 480 €), Německo (1 498 € ), Belgie (1 532 €), Nizozemí (1 552 €), Irsko (1 563 €) a Lucembursko (1 999 €).

Pro srovnání federální minimální mzda ve Spojených státech činila v lednu 2017 1192 € měsíčně.

Rozdíl od 1 do 9 v eurech se snížil na 1 až 3, když jsou minimální mzdy vyjádřené v paritě kupní síly PPS. Napříč dotyčnými 22 členskými státy se minimální mzdy pohybují od méně než 300 eur měsíčně v Bulharsku (235 €) a Rumunsku (€ 275) až těsně pod 2 000 euro měsíčně v Lucembursku (1 999 €). Jinými slovy, nejvyšší minimální mzda v EU v € je cca 9krát nižší, než nejvyšší.

Nicméně rozdíly minimálních mezd napříč státy EU jsou podstatně menší, jakmile jsou rozdíly v cenových hladinách odstraněny: minimální mzdy v členských státech s relativně nižší cenovou úrovní se stávají relativně bližší, pokud jsou vyjádřeny v paritě kupní síly (PPS), těm s vyšší cenovou úrovní. Mezera je redukována na poměr asi 1: 3, v rozmezí od 501 PPS měsíčně v Bulharsku do 1 659 PPS v Lucembursku.

Minimální mzdy jsou nejblíže k mediánu příjmů v Portugalsku, Francii a Slovinsku

Minimální mzdy mohou být také měřeny v relativních hodnotách, tj. poměrem k mediánu hrubé měsíční mzdy. V roce 2014 mezi dotčenými členskými státy, pro něž jsou k dispozici údaje o průměrných příjmech, byla minimální mzda vyšší než 60 % mediánu hrubé měsíční mzdy pouze ve třech členských státech: Portugalsku (64 %), Francii a Slovinsku (po 62 %). Na rozdíl od minimální mzdy byly menší než polovina mediánu příjmů v sedmi členských státech: Česká republika (39 %), Estonsko (40 %), Irsko a Španělsko (po 45 %), Slovensko (46 %), Malta (48 %) a Spojené království (49 %).

Minimální mzdy se snížily ve srovnání s rokem 2008 pouze v Řecku

Ve srovnání s rokem 2008 minimální mzdy v roce 2017, vyjádřené v eurech, vzrostly v každém členském státě, který má celostátní minimální mzdu, s výjimkou Řecka, kde se snížily o 14 %. V letech 2008 a 2017 se minimální mzdy v Bulharsku (+ 109 %) a Rumunsku (+ 99 %) zdvojnásobily. Kromě toho, Slovensko (+ 80 %) i tři pobaltské členské státy EU také zaznamenaly významný nárůst – Estonsko (+ 69 %), Lotyšsko (+ 65 %) a Litva (+ 64 %) .

Metody a definice

Statistiky minimálních mezd publikované dvakrát ročně Eurostatem odkazují na měsíční vnitrostátní minimální mzdy platné k 1. lednu a 1. červenci každého roku. Národní minimální mzda se obvykle vztahuje na všechny zaměstnance, nebo alespoň na velkou většinu zaměstnanců v dané zemi. Je odvozena z hodinové, týdenní nebo měsíční sazby, často po konzultaci se sociálními partnery, nebo přímo v národní sektorové dohodě a lze ji vymáhat soudní cestou. Minimální mzdy jsou obecně prezentovány podle měsíčních mzdových tarifů pro hrubé mzdy, tedy před odečtením daně z příjmu a příspěvků na sociální zabezpečení hrazené pracovníkem; tyto srážky se liší od země k zemi.

Poznámky podle zemí

U těch zemích, kde národní minimální mzda není stanovena měsíční sazbou (například pokud jsou stanoveny minimální mzdy určené za hodinu nebo týden), je úroveň minimální mzdy převedena na měsíční podle koeficientů dodávaných zeměmi:

  • Německo: (hodinová sazba x 39,1 hodin x 52 týdnů) / 12 měsíců (hodnota 39,1 hodiny vyplývá z průzkumu čtvrtletního výdělku ze základních odpracovaných hodin týdně zaměstnance na plný úvazek podle NACE Rev. 2 sekcí B až S). Národní minimální mzda je 8,84 € za hodinu
  • Irsko: (hodinová sazba x 39 hodin x 52 týdnů) / 12 měsíců. Národní minimální mzda 9,25 € za hodinu Francie: (hodinová sazba x 35 hodin x 52 týdnů) / 12 měsíců. Národní minimální mzda 9,76 € za hodinu Malta: (týdenní sazba x 52 týdnů) / 12 měsíců. Národní minimální mzda je 169,76 € za týden
  • Velká Británie: (hodinová sazba zahrnuje základní zaplacené hodiny týdně po dobu zaměstnání na plný úvazek ve všech sektorech x 52,18 týdnů) / 12 měsíců. Národní minimální mzda je 7,20 €/hod.
  • Spojené státy: (hodinová sazba x 40 hodin x 52 týdnů) / 12 měsíců. Národní minimální mzda je 7,25 $ za hodinu

Navíc, když je minimální mzda vyplácena déle než 12 měsíců ročně (jako v Řecku, Španělsku a Portugalsku, kde se platí po dobu 14 měsíců za rok), byly údaje upraveny tak, aby se tyto platby vzaly v úvahu.

Další informace včetně informací specifických pro danou zemi, jsou k dispozici na internetových stránkách Eurostatu.

Údaje o národních minimálních mzdách se předávají Eurostatu v národní měně. Pro země mimo eurozónu, se minimální mzdy v národních měnách převedou na eura za použití měsíčního směnného kurzu, jaký byl zaznamenaný na konci předchozího měsíce (například kurz na konci prosince 2016 byl použit pro výpočet minimální mzdy v eurech ke dni 1. ledna 2017). Je třeba poznamenat, že u těch členských států EU mimo eurozónu, které mají minimální mzdy (Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Velká Británie), stejně jako Spojené státy, se úrovně a vývoj minimální mzdy vyjádřené v eurech mohou lišit od těch vyjádřených v národní měně kvůli kursovým vlivům.

Chcete-li odstranit vliv rozdílů v cenových hladinách mezi zeměmi, volí se speciální přepočítací postup včetně použití prodlužovací parity (PPP). Parity kupní síly za výdaje domácností na konečnou spotřebu v každé zemi se používají ke konverzi měsíční minimální mzdy vyjádřené v eurech nebo v národních měnách na umělou společnou jednotku s názvem standardy kupní síly (PPS).

Medián odkazuje na úroveň příjmu, která rozděluje zaměstnance do dvou stejných skupin: polovina vydělává méně než medián a polovina vice. Údaje se vztahují k hrubým měsíčním mzdám pokrývajícím mzdy a platy získané na plný úvazek a částečný úvazek zaměstnance ve sledovaném měsíci (obecně říjnu 2014) před srážkou a odvozenými sociálními příspěvky. Mzdy a platy zahrnují neplacené přesčasy, posun pojistného, ​​příspěvků, bonusy, provize, atd.; hrubé měsíční mzdy zaměstnanců na částečný pracovní úvazek byly převedeny na plný úvazek před zařazením do průměru se stejnou váhou jako na plný úvazek.

S výjimkou zaměstnanců na částečný úvazek z výpočtu mediánu hrubé měsíční mzdy plynou dopady na minimální mzdy/mediánu příjmů. Zejména to má dopad na poměr směrem dolů o více než 5 % v Nizozemsku (49 % namísto 56 %), Německu (47 % namísto 53 %) a ve Spojeném království (44 % namísto 49 %).

V roce 2014 byly použity po přepočet národních měn na euro roční průměry kurzu. Mediány příjmů byly odvozeny ze struktury dat ISPV (SES 2014) a vypočteny pro všechny podniky s více než 10 zaměstnanci s výjimkou těch, které patří do NACE Rev. 2 sekce O (Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení). Učni jsou vyloučeni.

Nadměrně špatné postavení České republiky plyne ze dvou příčin:

  • Diletantské politiky rozvoje ekonomiky a zaměstnanosti, umožňující jen „politickou“ odpovědnost, protože trh rozhodne vždy lépe. V etapě zesílené globální regulace takové pojetí patří do musea voskových figur, pokud by ovšem voskové figury nevyly v museích tak drahé. Tato infekce amaterismu s vidinou doživotní živnosti v politice se bude zřejmě léčit dlouho.
  • Kurzová intervence ČNB, bez níž by se dostala úroveň průměrné mzdy v ČR na čelné místo skupiny nejchudších 10 členských států EU.
  • To vše zamlžují unizono výkřiky z politického spektra, že je už dosažen ne jen mírný, ale uspokojivý růst ekonomiky, což samozřejmě neodpovídá skutečnosti: 3% růst HDP s nižším než 3% nárůstem zdrojů veřejných rozpočtů bude jen obtížně dosažitelný a vyšší mzdy jsou spojeny s vyšším HDP a hrubé přidané hodnoty na pracovníka, s dostatečným přínosem ze zdanění.

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno