[quote]Podle sdělení Eurostat ze dne 25.4. 2017 v roce 2016 dosáhla míra zaměstnanosti populace ve věku 20 až 64 let v Evropské unii (EU) 71,1 %, oproti roku 2015 se 70,1 % a jejímu předchozímu vrcholu zaznamenanému v roce 2008 (70,3 %). Cílem strategie Evropa 2020 je dosáhnout do roku 2020 celkové míry zaměstnanosti osob ve věku od 20 do 64 let ve výši nejméně 75 % v EU. Tento cíl byl převeden do vnitrostátních cílů, aby odrážel situaci a možnosti každého členského státu přispět ke společnému cíli.[/quote]
Vzestupný trend míry zaměstnanosti je viditelný jak u mužů, tak u žen. U mužů dosáhla míra zaměstnanosti v roce 2016 76,9 %, což představuje nárůst ve srovnání se 75,9 % v roce 2015, (ale stále je pod úrovní roku 2008 77,8 %. Pokud jde o ženy, jejich míra zaměstnanosti od roku 2010 neustále stoupá a dosáhne 65,3 % v roce 2016. Obdobně trvale stoupala míra zaměstnanosti osob ve věku 55 až 64 let v EU z 38,4 % v roce 2002 na 55,3 % 2016 v posledních letech. Větší účast starších pracovníků je také jedním z cílů strategie Evropa 2020 pro zaměstnanost.
Tyto informace pocházejí z článku Eurostatu, založeného na výsledcích evropského průzkumu pracovních sil za rok 2016. Průzkum shromažďuje údaje o zaměstnanosti a nezaměstnanosti, stejně jako o velkém množství dalších proměnných souvisejících s trhem práce, z nichž je v této zprávě uvedena pouze malá nabídka.
Ve srovnání s rokem 2015 se míra zaměstnanosti osob ve věku od 20 do 64 let zvýšila ve všech členských státech s výjimkou Lucemburska, kde zůstala téměř stabilní. Nejvíce rostla v Maďarsku, na Slovensku, v České republice, ve Španělsku, Litvě a na Maltě.
Míra zaměstnanosti nad 75 % byla zaznamenána ve Švédsku (81,2 %), v Německu (78,7 %), v Dánsku (77,4 %), v Nizozemsku (77,1 %), České republice (76,6 %) a Litvě (75,2 %). Mezi těmito členskými státy Česká republika, Německo, Estonsko, Litva a Švédsko splnily nebo překročily své národní cíle pro rok 2020 pro tento ukazatel v roce 2016, stejně jako Irsko a Lotyšsko. Malta potřebuje k dosažení svého cíle pouze 0,4 %.
Nejnižší míra zaměstnanosti zaznamenána v Řecku (56,2 %), Chorvatsku (61,4 %), Itálii (61,6 %) a Španělsku (63,9 %).
Nejslabší rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů v Litvě, nejsilnější na Maltě
Míra zaměstnanosti mužů a žen však v mnoha členských státech v roce 2016 značně kolísala. Rozdíl mezi mírou zaměstnanosti žen a mužů ve věku 20-64 let byl v Litvě nejnižší (74,3 % u žen oproti 76,2 % u mužů, -1,9 %), Lotyšsku (-2,9 %), Finsku (-3,3 % a Švédsku (-3,8 %).
Největší rozdíl mezi mírou zaměstnanosti žen a mužů byl na Maltě (55,5 % u žen oproti 83,1 % u mužů; -27,6 %). Velké rozdíly zaznamenaly také Itálie (-20,1 %), Řecko (-19,0 %), Rumunsko (-17,6 %), Česká republika (-16,0 %).
Na úrovni EU byl v roce 2016 rozdíl mezi mírou zaměstnanosti žen ve věku 20-64 let (65,3 %) a mužů ve věku 20-64 let (76,9 %) oproti -17,3 % v roce 2002 -11,6 %.
Míra zaměstnanosti osob ve věku 55 až 64 let v EU na nejvyšším bodě
Od roku 2002 stoupá míra zaměstnanosti osob ve věku 55-64 let v EU v roce 2016 na 55,3 % v porovnání s 38,4 % v roce 2002. Růst byl u žen silnější (z 29,1 % v roce 2002 na 48,9 % v roce 2016), než u mužů (48,2 % v roce 2002 oproti 62,0 % v roce 2016). V důsledku toho byl rozdíl v míře zaměstnanosti žen a mužů ve věku 55-64 let v EU snížen, z 19,1 % v roce 2002 na 13,1 % v roce 2016.
Více než dvě třetiny osob ve věku 55 až 64 let mají práci ve Švédsku, Německu a Dánsku
V roce 2016 byla více než polovina obyvatel ve věku 55 až 64 let zaměstnána v patnácti členských státech EU. Nejvyšší míra zaměstnanosti pro tuto věkovou skupinu byla zaznamenána ve Švédsku (75,5 %), před Německem (68,6 %), Dánskem (67,8 %), Estonskem (65,2 %), Litvou (64,6 % Spojeným královstvím (63,4 %). Nejnižší míra zaměstnanosti byla v Řecku (36,3 %), v Chorvatsku (38,1 %), ve Slovinsku (38,5 %) a v Lucembursku (39,6 %). Ve srovnání s rokem 2015 se míra zaměstnanosti osob ve věku 55 až 64 let zvýšila v roce 2016 ve všech členských státech EU kromě Chorvatska.
Míry zaměstnanosti věkové skupiny 55 až 64 let (%)
Metody a definice
Přehled pracovních sil (LFS) je rozsáhlý vzorek mezi soukromými domácnostmi. Údaje o VZPS se týkají obyvatelstva, a proto se výsledky VZPS vztahují k osobám s bydlištěm v zemi bez ohledu na zemi, kde tyto osoby pracují. Tento rozdíl může být významný v zemích s velkými přeshraničními toky. Další informace naleznete v publikaci Eurostatu EU-LFS.
Roční výsledky uvedené v tomto zpravodaji jsou vypočteny jako průměr čtvrtletních výsledků.
Míra zaměstnanosti představují zaměstnané osoby jako % obyvatel ve stejné věkové skupině. Zaměstnanecký status se měří podle definice Mezinárodní organizace práce. Je třeba poznamenat, že zaměstnanost jednotlivců závisí na dostupnosti pracovních míst, stejně jako na rozhodnutí / ochotě obyvatelstva pracovat.
Česká republika by určitě při jen cca 170 tisících obyvatel neaktivních na trhu práce (včetně obtížně zaměstnatelných) a nejvyšším počtem volných pracovních míst nutně potřebovala vyšší zaměstnanost u žen. Jenže potřebuje také vyšší porodnost a je otázka, do jaké míry to ovlivňuje některé údaje v tabulkách. Spíše to potvrzuje potřebu zahraničních pracovníků, zčásti i jako imigrantů.
