[quote]Podle odhadů Eurostatu z 6. dubna 2017 byly v roce 2016 průměrné hodinové mzdové náklady v celé ekonomice (vyjma zemědělství a veřejné správy) odhadnuty na 25,4 € v Evropské unii a € 29,8 € v eurozóně. Avšak tato průměrná hodnota ukrývá významné rozdíly mezi členskými státy EU, s nejnižšími hodinovými náklady práce zaznamenanými v Bulharsku 4,4 €, v Rumunsku 5,5 €, v Litvě 7,3 €, v Lotyšsku 7,5 €), v Maďarsku 8,3 € a Polsku 8.6 €, nejvyšší v Dánsku 42,0 €, Belgii 39,2 €, Švédsku 38,0 €, v Lucembursku 36.6 € a ve Francii 35,6 €.[/quote]
V průmyslu byly náklady práce na jednu hodinu 26,6 € v EU a 32,6 € v eurozóně, ve službách € 25,8 € a 28,7 €, ve stavebnictví 23.3 € a 26.1 €. V převážně nepodnikatelské ekonomice (bez veřejné správy) byly náklady práce na jednu hodinu v roce 20162 6,6 € v EU a € 29,7 v eurozóně.
Mzdové náklady se skládají z mezd & platů a nemzdových nákladů, jako jsou sociální příspěvky zaměstnavatelů. Podíl nemzdových nákladů v celé ekonomice byl 23,9 % v EU a 26,0 % v eurooblasti, v rozmezí od 6,6 % na Maltě po 33,2 % ve Francii.
Mzdové náklady se skládají z mezd & platů a nemzdových nákladů, jako jsou sociální příspěvky zaměstnavatelů. Podíl nemzdových nákladů v celé ekonomice byl 23,9 % v EU a 26,0 % v eurozóně, a to od 6,6 % na Maltě po 33,2 % ve Francii.
Tyto odhady pro rok 2016 pocházejí z článku vydaného Eurostatem. Údaje zahrnují podniky s 10 a více zaměstnanci a jsou založeny na údajích o mzdových nákladech z průzkumu pro rok 2012 a přepočteny indexem nákladů práce.
Snížení hodinových mzdových nákladů v Itálii
Mezi roky 2015 a 2016, hodinové mzdové náklady v celé ekonomice vyjádřený v eurech vzrostly o 1,6 % v EU a 1,4 % v eurozóně.
Porovnáme-li odhady nákladů na pracovní sílu v průběhu času, úrovně vyjádřené v národní měně by měly být použity k eliminaci vlivu kurzových pohybů.
V rámci eurozóny byl největší nárůst v pobaltských členských státech: v Litvě (+ 7,5 %), v Lotyšsku (+ 6,4 %) a Estonsku (+ 5,6 %). Jediný pokles byl v Itálii (0,8 %), přičemž hodinové mzdové náklady zůstaly téměř stabilní na Maltě (+ 0,0 %), v Nizozemí (+ 0,1 %) a v Belgii (+ 0,2 %).
Pro členské státy mimo eurozónu v roce 2016 a vyjádřené v národní měně byly největší nárůsty hodinových mzdových nákladů v celé ekonomice v Rumunsku (+ 12,7 %) a Bulharsku (+ 7,8 %) a nejmenší ve Spojeném království (+ 1,5 %) a v Dánsku (+ 1,9 %).
Metody a definice
Celkové náklady na pracovní sílu představují pokrytí mzdových a nemzdových nákladů bez dotací. Nezahrnují náklady na odborné vzdělávání nebo další výdaje, jako jsou náklady na nábor zaměstnanců, výdaje na pracovní oděvy aj.
Mzdové náklady zahrnují přímé odměny, prémie a příspěvky placené zaměstnavatelem v hotovosti nebo v naturáliích zaměstnanci výměnou za vykonanou práci, platby zaměstnancům, spoření, platby za neodpracované dny a odměny v naturáliích, jako jsou potraviny, nápoje, palivo, firemní automobily atd.
Nemzdové náklady zahrnují sociální příspěvky zaměstnavatelů s připočtením daní ze zaměstnání pokládané za náklady práce minus dotace určené k vrácení části nebo celých nákladů zaměstnavateli na přímé odměny.
Celá ekonomika (kromě zemědělství a veřejné správy) zahrnuje NACE Rev. 2 sekce B až N a P až S, a lze je rozdělit do následujících ekonomických činností:
- Oblast EU a euro představují cca 76 % nákladů na pracovní sílu v celé ekonomice. To může být dále členěno na:
- Průmysl, který zahrnuje: těžbu a dobývání; zpracovatelství; elektřinu, plyn, páru a klimatizovaný vzduch; a vodovody, kanalizace, odpady a sanace. Průmysl tvoří asi 22 % celé ekonomiky.
- Stavebnictví, které představuje zhruba 6 % z celé ekonomiky.
- Služby, které zahrnují: velkoobchod a maloobchod, opravy motorových vozidel & motocyklů; doprava a skladování; ubytování a stravování a pohostinství; Informace a komunikace; finanční a pojišťovací služby; činnosti v oblasti nemovitostí; odborné, vědecké a technické činnosti; administrativní a podpůrné činnosti. Služby tvoří asi 48 % celé ekonomiky.
- Hlavně nepodnikatelské ekonomiky (s výjimkou veřejné správy) zahrnuje NACE Rev. 2 sekce P až S; pro oblast Evropské unie a euro to představuje asi 24 % nákladů na pracovní sílu v celé ekonomice. Zahrnuje vzdělávání; Lidské zdraví a sociální péči; Kulturní, zábavní a rekreační; a další činnosti.
- Údaje o mzdových nákladech uvedené v této tiskové zprávě pokrývají podniky s 10 a více zaměstnanci a zahrnují učně.
- Údaje o nákladech práce za roky 2004, 2008 a 2012 pocházejí z šetření nákladů práce. Odhady pro roky po roce 2012 byly získány extrapolací dat 2012 z výběrové šetření pracovních nákladů -hodinové mzdové náklady vyjádřené v národních měnách za použití Indexu nákladů práce (LCI) poskytnuté členskými státy. Aby bylo možné vypočítat peněžní odhady v EUR a odvození evropských agregátů, mají být začleněny pohyby směnných kurzů. Pro tento účel je nastaven měnový kurz LCI indexem. Počítá se pro země mimo eurozónu. LCI není upraven pro kalendářní vlivy s výjimkou Dánska, Francie a Švédska, kde jsou k dispozici údaje pouze kalendářně očištěno.
Poznámky podle zemí:
- Francie: souhrnné zobrazení celé ekonomiky pro rok 2008 rovněž vylučuje NACE Rev. 2 sekce P (vzdělávání). Itálie: údaje až do roku 2012, nejsou přesně srovnatelné v průběhu času v důsledku metodologických přestávky.
- Údaje za rok 2014 pro Českou republiku, Dánsko, Francii, Maďarsku a Rakousku jsou převzaty z národních zdrojů.
- Údaje pro rok 2015 pro Českou republiku, Dánsko, Španělsko, Francii, Maďarsku, Rakousku a Rumunsku jsou převzaty z národních zdrojů. Údaje za rok 2016 pro Francii a Maďarsko jsou převzaty z národních zdrojů.
Hodinové náklady práce v € za celou ekonomiku bez zemědělství a veřejné správy
Hodinové náklady práce v € podle ekonomických aktivit, 2016
Výše mezd v České republice dosahuje až ostudných hodnot. Lze doufat ž k nárůstu o cca 1/8 dojde ukončením měnových intervencí ČNB, Česko se tedy dostane na úroveň Malty- také nic moc. A něco by přinesl přepočet na PPP. Nicméně je vyloučené brousit si zuby na snížení nákladů práce snížením příspěvků zaměstnavatelů na sociální zabezpečení.
