[quote]Bezpečnější provoz vlaků na železničním koridoru z Břeclavi do Brna zajistí nové dálkově ovládané zabezpečovací zařízení za bezmála 300 milionů korun, které bylo zprovozněno v těchto dnech. Dispečerské centrum pro zhruba šedesátikilometrový úsek je v Přerově, řekl novinářům generální ředitel Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Pavel Surý.[/quote]

Instalace dálkového ovládání zabezpečovacího zařízení a další modernizace zlepší operativní řízení, zvýší bezpečnost trati a rovněž sníží její provozní náklady,“ uvedl Surý.

V železničních stanicích a zastávkách mezi Břeclaví a Brnem byla instalována zabezpečovací zařízení, která lze dálkově ovládat z Přerova. Dělníci zároveň rozmístili kamerový systém a informační zařízení. Opraveno bylo kabelové vedení i elektrický ohřev výhybek.

Díky modernizaci zabezpečovacího zařízení mezi Břeclaví a Brnem se podle Surého omezí vliv lidského faktoru a klesnou náklady na zajištění bezpečnosti. Na provoz vlaků v tomto úseku nyní dohlíží o 20 lidí méně. Ve stanicích byla zrušena místa výpravčích, které nahradili dispečeři v Přerově.

Dispečer vidí celý tratový úsek, což je lepší“ podotkl Surý.

V Česku je nyní dálkově ovládaným zabezpečovacím zařízením podle Surého vybavena zhruba třetina z 1200 kilometrů převážně koridorových tratí, které byly pro tento typ zabezpečení vybrány. Náklady na modernizaci zbývající části tratí se v následujících letech budou podle Surého pohybovat v miliardách korun. Novým zabezpečovacím zařízením budou vybaveny například úseky z Brna do do České Třebové či Havlíčkova Brodu.

V Německu a Rakousku už profese výpravčího kvůli rozmachu dálkově ovládaného zabezpečovacího zařízení zmizela ze seznamu pracovních pozic. Provoz vlaků tam řídí z jednoho místa dispečeři, kteří mají díky informačním obrazovkám mnohem lepší přehled o dění na celé trati. „Také u nás je to (výpravčí) povolání, které pravděpodobně zanikne. Ještě to ale bude běh na dlouhou trať,“ míní Surý.

Modernizace zabezpečovacího zařízení v úseku z Břeclavi do Brna stála 292 milionů korun, přičemž 221 milionů korun činila dotace z evropských fondů. Zbývající část investice zaplatil Státní fond dopravní infrastruktury.

Zdroj: ČTK

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno