[quote]Podle zprávy Eurostat hodinové mzdové náklady vzrostly ve 4. Q 2015 ve srovnání se stejným Q předchozího roku o 1,3 % v eurozóně a 1,9 % v EU 28. Ve třetím čtvrtletí roku 2015, hodinové mzdové náklady vzrostly o 1,1 % a 1,9 %.[/quote]

Dvě hlavní složky mzdových nákladů jsou mzdy a platy a nemzdové náklady. V eurozóně mzdy a platy na jednu odpracovanou hodinu vzrostly ve čtvrtém Q roku 2015 ve srovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku o 1,5 % a mimo-mzdové složky o 0,7 %, Ve třetím Q 2015 byly  meziroční změny o + 1,5 % a + 0,2 %. V EU28, hodinové mzdy a platy vzrostly ve čtvrtém Q 2015 o 2,0 % a mimo-mzdové složky o 1,4 %. Ve třetím Q 2015 byly meziroční změny +2,1 % a + 1,2 %.

01Průřez podle ekonomických aktivit

Ve čtvrtém Q 2015 ve srovnání se stejným Q předchozího roku hodinové mzdové náklady v eurozóně vzrostly o 1,2 % v průmyslu, o 0,5 % ve stavebnictví, o 1,3 % ve službách a o 1,6 % v (převážně) nepodnikatelské ekonomice. V EU28 náklady práce za jednu hodinu vzrostly o 1,7 %, v průmyslu o 2,5 %, ve stavebnictví o 2,0 %, ve službách a o 1,7 % v (především) nepodnikatelské ekonomice.

Členské státy

Ve čtvrtém Q 2015 byly nejvyšší meziroční nárůst hodinových nákladů práce za celou ekonomiku v Rumunsku (+ 11,4 %), České republice (+ 8,6 %), Lotyšsku (+ 7,7 %), Bulharsku (o 5,8 % ), Slovensku (+ 5,3 %) a Rakousku (+ 5,2 %). Pokles byl zaznamenán v Itálii a na Kypru (po -0,8 %), v Nizozemsku (-0,4 %) a Lucembursku (-0,1 %).

02

03

04

05

Ve čtvrtém Q 2015 podíl volných  pracovních míst v eurozóně 1,6 % v EU 28 1,7 %

Podle Eurostat byl podíl volných pracovních míst v EA19 v 4. Q 2015 1,6 %, (v předchozím Q a 4. Q 2014 1,5 %. Podíl  volných pracovních míst v EU28 byl v 4. Q 2015 1,7 %, v předchozím Q a 4. Q 2014 1,6 %.

06

V eurozóně i EU 28 byl podíl volných pracovních míst v 4. Q 2015  1,2 % v průmyslu a stavebnictví a 2,0 % ve službách.

Z členských států, pro něž jsou k dispozici srovnatelné údaje, byl nejvyšší podíl volných pracovních míst ve čtvrtém čtvrtletí roku 2015 byl v Německu a  Spojeném království (po 2,6 %), v České republice (2,4 %) a Belgii (2,2 %). Nejnižší byl v Polsku (0,5 %), Španělsku a Portugalsku (po 0,6 %).

Z členských států, u nichž jsou zveřejněny údaje za 4. Q 2015, podíl volných pracovních míst ve srovnání se 4. Q 2014 vzrostl v 21, zůstal stabilní ve 4 a klesl ve 2 členských státech. Největší nárůst byl v České republice (o 0,8 %) a Lotyšsku (0,7 %). Jediný pokles byl na Maltě (-0,4 %) a Estonsku (-0,1 %).

07

Metody a definice

% volných pracovních míst (JVR) je poměr celkového počtu neobsazených pracovních míst k součtu pracovních + neobsazených pracovních míst.

Volné pracovní místo je definováno jako nově vytvořené, neobsazené, nebo které bude uvolněné, pro které zaměstnavatel podniká aktivní kroky k nalezení vhodného uchazeče, který není zaměstnancem podniku, a je připraven podniknout další kroky, které zaměstnavatel zamýšlí provést buď okamžitě, nebo v blízké budoucnosti. Podle této definice by volné pracovní místo mělo být otevřeno zájemcům mimo podnik. Nicméně to nevylučuje možnost zaměstnavatele přijmout na místo interního kandidáta. Neobsazené místo, které je otevřeno pouze pro interní kandidáty, by nemělo být považováno za neobsazené pracovní místo. Obsazené místo je placené místo v rámci organizace, ke které byl zaměstnanec přiřazen.

Na podíl neobsazených pracovních míst se vztahuje NACE Rev. 2, sekce B až S. Tento agregát se označuje jako „celé hospodářství“ v zájmu zjednodušení, a to i v případě zemědělství. Činnosti domácností jako zaměstnavatelů a činností extra-teritoriálních organizací jsou vyloučeny. NACE Rev. 2 sekce B až S zahrnuje průmysl (B až E), stavebnictví (F) a služby (G až N) sektory společně s (především) netržními službami (O až S).

Podíl volných pracovních míst v EU a agregátů eurozóny je založen na údajích členských států, včetně odhadů za uplynulá období, kdy hodnoty nejsou zatím k dispozici. Jsou-li k dispozici pouze vnitrostátní údaje o sub-populaci, například vyloučení menších jednotek nebo některých činností, tato subpopulace se používá při výpočtu podílu neobsazených pracovních míst v agregátech. Údaje za Německo se do 3. Q 2010  jsou odhady.

Poznámky k zemím

Dánsko, Francie, Itálie a Malta: údaje nejsou přesně srovnatelné. Ve Francii a Itálii jsou pouze za podniky s  10 a více zaměstnanci. Navíc, v případě veřejné správy, školství a lidského zdraví (NACE Rev. 2 sekce O, P a Q), nejsou zahrnuty veřejné instituce. Francie dodává roční údaje s pokrytím rozšířeným  v uvedených odvětvích o jednotky s méně než 10 zaměstnanci. Poslední dostupné údaje (referenční rok 2013) ukazují podíl volných pracovních míst ve výši 0,9 %.  Na Maltě se zjišťují jednotky s 10 a více zaměstnanci. V Dánsku se zjišťují jednotky v rámci podnikové ekonomiky (NACE Rev. 2 sekce B až N).

08

09

10

11

V mezinárodním srovnání za poslední měsíce roku 2015 nastal za Českou republiku zlom:  ve 4. Q 2015 se zastavil růst HDP, růst HDP za celý rok se tím o desetiny % snížil. Bylo to v důsledku poklesu průmyslové výroby, v EU ve 4. Q 2015 již výjimečné. Lehce se zvýšila nezaměstnanost, systematicky zaměňovaná laiky i komentátory s neaktivitou na trhu práce. Výrazně se zvýšily hodinové náklady práce- v ČR byl po Rumunsku 2. nejvyšší nárůst v EU. Pozoruhodný nárůst byl u nepodnikatelských aktivit. Rostla spotřeba, současně ale podíl volných pracovních míst- nabídka volných míst se nekryje s nabídkou práce. Ale EGF se využívá k rekvalifikaci jen minimálně Přitom všem pravice chce splácet jí nadělané dluhy, zatím co  rezorty vyhlašují požadavky na skokový nárůst nákladů, zejména mezd a platů. Obvykle se uvádí potřeba zdravotnictví k odstranění nedostatků lékařů a sester, odcházejících do zahraničí. Jenže tam se až na arabské emiráty platí většinou školné. To v případě i levného 4 % úvěru na studie (pokud je úvěr garantovaný) znamená po dokončení studia řadu let úvěr splácet. Proč tedy nepřimět absolventy škol, aby odpracovali náklady na jejich studia, nebo zaplatili školné? A proč se nezvýší počet studentů medicíny namísto oborů, jejichž absolventi nemají na trhu práce uplatnění? Protože jinak půjde o neefektivní investice do lidského kapitálu.

„Brusel“ údajně málo dělá. Ale Komise předkládá návrhy nařízení, která vstoupí v platnost po 3 měsících, v nichž může uplatnit připomínky Evropský parlament a Rada, kteréžto instituce mohou případně dobu na vyjádření o 3 měsíce prodloužit. A zatím to vychází!  Jak dlouho ale diskutuje česká Poslanecká sněmovna? Skutečně zvítězí snaha podvázat v zájmu zamlžení minulých vlastních chyb růst ekonomiky?