[quote]Selektivní státní podpora: Komise dospěla k závěru, že belgický režim zdanění nadměrného zisku je protiprávní; 35 nadnárodních společností musí doplatit přibližně 700 milionů EUR.[/quote]

Podle závěrů Evropské komise byly selektivní daňové výhody poskytnuté Belgií v rámci režimu zdanění nadměrného zisku podle pravidel EU pro státní podpory protiprávní. Z režimu těžilo nejméně 35 nadnárodních společností zejména z EU, které nyní musí nezaplacené daně Belgii vrátit. Belgický režim zdanění nadměrného zisku, používaný od roku 2005, umožnil některým nadnárodním společnostem na základě daňových rozhodnutí v Belgii zaplatit podstatně nižší daň. Tento režim společnostem umožňoval snížit základ daně z příjmu o 50% –90 %, čímž se měl odečíst tzv. nadměrný zisk, který je údajně důsledkem toho, že společnost patří k nadnárodní skupině. Hloubkové šetření Komise, jež zahájené v únoru 2015 prokázalo, že se uvedený režim odchyluje od běžné praxe podle belgických pravidel pro daň z příjmu právnických osob a od zásady obvyklých tržních podmínek. Podle unijních pravidel pro státní podporu je takový režim protiprávní.

Komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová k tomu uvedla: „Belgie poskytla vybraným nadnárodním společnostem značné daňové výhody, jež jsou v rozporu s pravidly EU pro státní podporu. Narušuje se tím hospodářská soutěž na základě výkonnosti, jelikož jsou znevýhodňováni menší konkurenti, kteří nepatří k žádné nadnárodní společnosti. Státy EU mohou podporovat investice mnoha legálními způsoby a existuje řada dobrých důvodů, proč v EU investovat. Poskytne-li však některá země určitým nadnárodním společnostem nezákonné daňové úlevy, díky nimž nemusí platit daně z většiny svých skutečných zisků, jedná se o vážné narušení spravedlivé hospodářské soutěže v EU, což je v konečném důsledku na úkor evropských občanů.“

Režim zdanění nadměrného zisku propagoval daňový orgán pomocí loga „Pouze v Belgii“. Mohly jej využít jen nadnárodní skupiny, pro něž bylo na základě tohoto režimu vydáno daňové rozhodnutí, zatímco samostatné společnosti (tj. společnosti, jež nejsou součástí skupiny působící pouze v Belgii, na podobné výhody nárok neměly. Režim představuje velmi vážné narušení hospodářské soutěže na jednotném trhu EU a dotýká se celé řady hospodářských odvětví.

Nadnárodní společnosti, jež měly z režimu prospěch, pocházejí zejména z Evropy a na evropské společnosti také v rámci režimu připadá většina nezaplacených daní. Ty nyní musí Belgie od daných společností dodatečně vybrat. Podle odhadů Komise se celkem jedná o přibližně 700 milionů EUR.

Režim zdanění nadměrného zisku
Podle belgických pravidel pro daň z příjmu právnických osob jsou společnosti zdaňovány na základě skutečně zaznamenaného zisku z činností v Belgii. Režim zdanění nadměrného zisku z roku 2005, jenž vychází z čl. 185 odst. 2 písm. b) zákona o dani z příjmů (Code des Impôts sur les Revenus / Wetboek Inkomstenbelastingen), však nadnárodním společnostem umožnil na základě závazného daňového rozhodnutí snížit základ daně s ohledem na údajný „nadměrný zisk“. Daňová rozhodnutí byla obvykle platná po dobu čtyř let a jejich platnost mohla být prodloužena.

V rámci těchto rozhodnutí je skutečný zaznamenaný zisk nadnárodní společnosti porovnán s hypotetickým průměrným ziskem, jehož by ve srovnatelné situaci dosáhla samostatná společnost. Údajný rozdíl v zisku považují belgické daňové orgány za nadměrný zisk a daňový základ nadnárodní společnosti se úměrně sníží. Vychází se z předpokladu, že nadnárodní společnosti vytváří nadměrný zisk, jelikož jsou součástí nadnárodní skupiny, např. z důvodu synergií, úspor z rozsahu, reputace, klientských a dodavatelských sítí či přístupu na nové trhy. V praxi byl skutečný zaznamenaný zisk dotčených společností zpravidla snížen o více než 50 % a v některých případech dokonce až o 90 %.

Belgické schéma zdanění nadměrného zisku
– Roční zisk zaznamenaný z aktivit v Belgii,
– „Nadměrný zisk“,
– Hypotetický průměrný zisk samotné společnosti by v srovnatelné situaci byl

up

Hloubkové šetření Komise prokázalo, že režim, podle něhož se nadměrný zisk odečítá od skutečného daňového základu společnosti, se odchyluje od:

běžné praxe podle belgických pravidel pro daň z příjmu právnických osob. Nadnárodním společnostem, jež jsou schopny získat příslušné daňové rozhodnutí, zajišťuje ve srovnání s jinými společnostmi preferenční, selektivní podporu. Nejméně 35 nadnárodních společností získalo nespravedlivou konkurenční výhodu oproti například jakékoli samostatné společnosti, jež jim konkuruje a musí podle běžných belgických daňových předpisů platit daně ze svých skutečných zisků zaznamenaných v Belgii; a

zásady obvyklých tržních podmínek podle pravidel EU pro státní podporu. I za předpokladu, že nadnárodní společnost vytvoří takové nadměrné zisky, na základě zásady obvyklých tržních podmínek by byly tyto zisky rozděleny mezi společnosti skupiny způsobem, který odráží ekonomickou realitu, a poté zdaněny tam, kde vznikly. Podle belgického režimu zdanění nadměrného zisku jsou však takové zisky jednoduše jednostranně odečteny od daňového základu jediné společnosti skupiny.
Selektivní daňové výhody v rámci tohoto režimu nelze ospravedlnit ani argumentem Belgie, že snížení jsou nutná k zamezení dvojího zdanění. Belgické daňové orgány prováděly dané úpravy jednostranně, a nereagovaly tedy na nárok jiné země zdanit stejné zisky. Režim od společností nevyžaduje, aby předložily důkazy či doložily riziko dvojího zdanění. Ve skutečnosti bylo výsledkem dvojí nezdanění.
Díky tomuto režimu tedy tyto společnosti těží z preferenčního daňového zacházení, jež je podle pravidel EU pro státní podporu protiprávní (článek 107 Smlouvy o fungování Evropské unie).

Navrácení podpory
Od zahájení šetření Komise v únoru 2015 Belgie režim zdanění nadměrného zisku pozastavila a nepřijala v rámci tohoto režimu žádná nová daňová rozhodnutí. Společnosti, které již obdržely daňová rozhodnutí od počátku platnosti režimu v roce 2005, jej však dále využívaly.

Podle rozhodnutí Komise musí Belgie upustit od používání režimu zdanění nadměrného zisku i v budoucnosti. K odstranění nespravedlivé výhody poskytnuté příjemcům režimu a k obnově spravedlivé hospodářské soutěže musí Belgie nyní navíc vybrat od dotčených nejméně 35 nadnárodních společností, jež využily protiprávního režimu, nezaplacenou daň v plné výši. Které společnosti opravdu protiprávního daňového režimu využily a jaká bude přesná výše daně, kterou musí každá společnost doplatit, nyní musí určit belgické daňové orgány. Komise odhaduje, že se celkově jedná o přibližně 700 milionů EUR.

Souvislosti
Způsoby, jak členské státy rozhodují o daňových režimech, šetří Komise od června 2013. V prosinci 2014 svůj průzkum rozšířila na všechny členské země. V říjnu 2015 Komise rozhodla, že Lucembursko poskytovalo selektivní daňovou výhodu společnosti Fiat a Nizozemsko stejným způsobem zvýhodňovalo společnost Starbucks. Kvůli obavám, že by daňová rozhodnutí mohla působit problémy z hlediska pravidel státní podpory, pracuje Komise rovněž na třech hloubkových šetřeních, jež se týkají společnosti Apple v Irsku a společností Amazon a McDonald’s v Lucembursku. Boj proti daňovým únikům a podvodům patří k hlavním prioritám současné Komise. V březnu loňského roku předložila Komise balíček v oblasti daňové transparentnosti, který v říjnu zaznamenal první úspěch – členské státy totiž po pouhých sedmi měsících jednání dosáhly politické dohody ohledně automatické výměny informací v souvislosti s rozhodnutími o daňovém režimu. Zmiňované právní předpisy pomohou zajistit výrazně vyšší transparentnost a budou odrazovat od toho, aby byla rozhodnutí o daňovém režimu zneužívána. To je dobrou zprávou pro podniky a spotřebitele, kteří budou mít z tohoto velmi užitečného daňového opatření i nadále prospěch, avšak za velmi přísného dohledu, tak aby byl zajištěn rámec pro spravedlivou daňovou soutěž.

Komise v červnu 2015 rovněž představila řadu iniciativ, jež mají řešit problematiku vyhýbání se daňovým povinnostem, zabezpečit udržitelné daňové příjmy a posílit jednotný trh pro podniky. Cílem opatření navrhovaných v akčním plánu Komise pro spravedlivé a efektivní zdaňování je v EU výrazně zlepšit prostředí pro zdaňování právnických osob tak, aby bylo spravedlivější, účinnější a více podporovalo hospodářský růst. Ke stěžejním opatřením patří rámec k zajištění efektivního zdaňování tam, kde jsou generovány zisky, a strategie pro návrat k iniciativě společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (nový návrh se očekává v průběhu roku 2016).

Nyní Komise plánuje předložit další balíček iniciativ, jež mají společnostem bránit v tom, aby se vyhýbaly placení daní v EU i po celém světě. Návrhy budou vycházet z jednoduché zásady, podle níž musí velké i malé podniky platit daně tam, kde dosáhly svých zisků. Balíček, který bude představen 27. ledna, rovněž stanoví koordinovaný přístup pro celou EU ohledně toho, jak uplatňovat normy řádné správy v oblasti daní na mezinárodní úrovni.

Jakmile bude vyřešena otázka důvěrnosti údajů, nedůvěrné znění rozhodnutí bude zveřejněno na internetových stránkách Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž v rejstříku státních podpor pod číslem SA.37667. Nová rozhodnutí ve věcech státní podpory zveřejněná na internetu a v Úředním věstníku Evropské unie jsou uvedena rovněž v elektronickém týdeníku State Aid Weekly e-News.

Společné prohlášení vysoké představitelky / místopředsedkyně Federica Mogheriniová a komisař EU pro humanitární pomoc a řešení krizí Christos Stylianides o situaci v Sýrii
„Zatímco se konala jednání ve Vídni a New Yorku, v posledních měsících před zahájením mírového procesu v Sýrii je humanitární situace v zemi stále dramatičtější: civilní obyvatelstvo je v mnoha oblastech v obležení a je nuceno žít v otřesných podmínkách bez jakéhokoli přístupu k dodávkám potravin nebo pomoci.

Rozhodnutí syrského režimu o přístupu humanitární pomoci v Madaya je prvním krokem správným směrem; Evropská unie jej vítá a očekává, že bude plně proveden a rozšířen na všechny strany ke všem městům v obležení. Humanitární přístup musí být povolen bezpodmínečně, aby organizace poskytující pomoc mohla přinést nezbytnou pomoc, jako jsou potraviny a léky pro lidi v nouzi, jak požaduje Rada bezpečnosti OSN.

Všechny strany konfliktu musí upustit od zacílení civilních zařízení, včetně škol a nemocnic. Bude důležité, aby se prováděla konkrétní opatření k budování důvěry na podporu nadcházejících intra-syrských politických rozhovorů, které mají být zahájeny koncem ledna: ukončení útoků na civilní obyvatelstvo, leteckých útoků a obležení civilních oblastí.“

První místopředseda Timmermans v Turecku pro diskuse o společném akčním plánu a vztazích mezi EU a Tureckem
Dne 11. 1. ráno bylo v Ankaře setkání prvního místopředsedy Komise Timmermanse s ministrem zahraničních věcí (Mevlüt Çavuşoğlu), ministrem pro evropské záležitosti (Volkan Bozkir) a ministrem spravedlnosti (Bekir Bozdag) k diskusi o provádění společného akčního plánu mezi EU a Tureckem k uprchlické krizi. První místopředseda bude také mluvit se všemi tureckými vyslanci na své výroční konferenci dnes odpoledne na téma partnerství mezi EU a Tureckem.

Společný akční plán EU-Turecko se dohodl 15. října a byl potvrzen summitem EU-Turecko 29. listopadu. Komise navrhla 24. listopadu 3 mld. € pro uprchlická zařízení v Turecku, 15. prosince předložila doporučení pro dobrovolné humanitární readmisní programy v Turecku pro uprchlíky ze Sýrie. Komise nyní pracuje s Radou a s tureckými orgány, aby zajistily, že provádění společného akčního plánu bude rychlé a efektivní.

Místopředseda Dombrovskis v Nizozemí
Místopředseda Evropské komise Dombrovskis, zodpovědný za Euro a sociální dialog, bude 9. a 10. na návštěvě Nizozemska jako nově předsedající země diskutovat o hospodářském vývoji země. V Haagu se místopředseda setká s premiérem (Mark Rutte), místopředsedou vlády a ministrem práce a sociálních věcí (Lodewijk Asscher), a ministrem financí (Jeroen Dijsselbloem). Bude také diskutovat o hospodářské, fiskální a mzdové politice a trhu s členy parlamentu a Hospodářskou a sociální radou. V Amsterdamu bude diskutovat o prohloubení hospodářské a měnové unie s úředníky z centrální banky, Ústřední plánovací kanceláře a “think tanks” a akademickými pracovníky. Návštěva se vztahuje k procesu Evropského semestru -koordinace hospodářské politiky v rámci celé EU.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno