[quote]Vznik nástroje pro propojení Evropy byl podle komentáře odpovědného místopředsedy předchozí Evropské komise předsedy Barrosa podnícen neplněním čerpání limitů kohezních fondů všeobecně. Místopředseda tehdy uváděl jako příklad nečerpání zejména Českou republiku a zdůvodňoval proto potřebu kvóty kohezních fondů přidělených jednotlivým kohezním státům snížit ve prospěch zdroje, o jehož čerpání budou státy soutěžit, aby vůbec nepropadly.[/quote]

Nástroj pro propojení Evropy hraje spolu s investičním plánem pro Evropu důležitou roli v zajišťování chybějících investic v Evropě ve střednědobém finančním výhledu, což je jednou z hlavních priorit Komise, jak je navrhl jako program své Komise kandidující předseda Jean-Claude Juncker.

Evropská komise 17.6. 2016 v plnění hlavní priority předsedy Junckera- tvorby pracovních míst a stimulace růstu v Evropské unii prostřednictvím investic do dopravní infrastruktury, výrazně pokročila. Předložila seznam 195 dopravních projektů, na něž z nástroje pro propojení Evropy (CEF) vyčlenila 6,7 miliardy eur. Tyto investice by měly uvolnit další veřejné a soukromé zdroje spolufinancování v souhrnné výši 9,6 miliardy eur.

Vybrané projekty přispějí zejména k digitalizaci a dekarbonizaci dopravy, které jsou součástí obecnějšího politického programu současné Komise. Téměř 85 % těchto finančních prostředků obdrží členské státy, které mají nárok na podporu z Fondu soudržnosti [1], což pomůže překlenout rozdíly v infrastruktuře v různých částech EU.

Zprávu uvedli místopředseda Komise odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen, a komisařka pro dopravu Violeta Bulcová; ta zároveň citovala odhad efektů upravující odhady uváděné předchozí Barrosovou komisí:

Investice v celkové výši 9,6 miliardy eur by mohly v evropské ekonomice do roku 2030 vytvořit až 100 000 pracovních míst [2]. Díky těmto projektům bude evropská infrastruktura bezpečnější, udržitelnější a efektivnější jak pro cestující, tak pro podniky. Jsem ráda, že financování obdrží i oblast západního Balkánu, takže se jeho dopravní infrastruktura přiblíží infrastruktuře EU.“

Vybrané projekty se soustřeďují především na hlavní transevropskou dopravní síť (TEN-T). Mezi příjemci jsou stěžejní iniciativy, jako je rekonstrukce železničního úseku Sighisoara–Brašov v Rumunsku, železniční spojení Aveiro – Vilar Formoso v Portugalsku, výstavba železniční trati se standardním rozchodem v koridoru Rail Baltica, zavedení programů řízení SESAR v letectví  a modernizace železniční trati E30 (úseku Zabrze–Katovice–Krakov) v Polsku.

Na druhou výzvu k předkládání návrhů v rámci Nástroje pro propojení Evropy zveřejněnou v listopadu 2015 bylo předloženo 406 způsobilých návrhů projektů. Celková požadovaná částka financování z EU činila 12,49 miliardy eur a značně tak převýšila konečnou vyčleněnou částku. Díky tomu mohla Komise vybrat projekty, které mají z celounijního hlediska největší přidanou hodnotu, a zároveň zaručit jejich rovnoměrné geografické rozložení i vyvážené zastoupení jednotlivých druhů dopravy. Celkem 5,6 miliardy eur bylo vyčleněno pro členské státy, které mají nárok na podporu z Fondu soudržnosti.

Během výběrového řízení se posuzoval i přínos pro další prioritní akce Komise, jako je energetická unie či jednotný digitální trh.

Finanční příspěvky EU se poskytují ve formě grantů, u nichž se míra spolufinancování v závislosti na druhu projektu pohybuje mezi 20 a 50 % způsobilých nákladů na projekt. U projektů předložených v rámci politiky soudržnosti je maximální míra spolufinancování 85 % způsobilých nákladů.

Další kroky

Navrhované rozhodnutí o financování musí nyní formálně schválit Koordinační výbor Nástroje pro propojení Evropy, který se sejde 8. července 2016. Přijetí rozhodnutí ze strany Komise se očekává na konci července 2016. Jednotlivé grantové dohody následně vypracuje Výkonná agentura pro inovace a sítě (INEA). K jejich podpisu předkladateli projektů dojde ve druhé polovině tohoto roku.

Souvislosti

V rámci Nástroje pro propojení Evropy bylo na spolufinancování projektů transevropské dopravní sítě v členských státech EU z rozpočtu EU na období 2014–2020 uvolněno 24,05 miliardy eur. Z této částky bude 11,305 miliardy eur k dispozici pouze na projekty v těch členských státech, které jsou způsobilé k čerpání z Fondu soudržnosti. Soubor priorit a celkovou výši finanční podpory, jež bude v konkrétním roce pro každou z těchto priorit přidělena, stanoví roční a víceleté pracovní programy.

Prvním programovým rokem Nástroje pro propojení Evropy byl rok 2014. Nástroj pro propojení Evropy hraje spolu s Evropským fondem pro strategické investice (EFSI) a evropskými strukturálními a investičními fondy (ESI fondy) významnou úlohu v zajišťování chybějících investic v Evropě jako  jedné z hlavních priorit Evropské komise.

  • Nástroj pro propojení Evropy s  rozpočtem 24,05 miliardy EUR pro projekty TEN-T na období 2014-2020 doplňují další zdroje; je tu CEF jako  dluhový nástroj, který nabízí půjčky a záruky prostřednictvím Evropské investiční banky. Většina finančních prostředků v rámci CEF bude poskytnuta ve formě grantů přidělených na základě konkurenčních výzev k předkládání návrhů.
  • Evropské strukturální a investiční fondy (EFSI) předpokládají pro období 2014-2020: celkem přibližně 70 miliard EUR – 35,6 miliard EUR pro dopravu v rámci Fondu soudržnosti a 34,5 mld. € pro dopravu z Evropském fondu pro regionální rozvoj. EFSI poskytuje finanční nástroje pro odstraňování rizik. EFSI a fondy ESI se vzájemně doplňují a mohou být použity společně, aby  mobilizovaly další investice. Komise vydala vysvětlující pokyny, jak spojit tyto fondy.

O podporu z EFSI a mohou pro způsobilý typ projektů mohou žádat společnosti, provozovatelé veřejných služeb, subjekty veřejného sektoru, národní propagační banky nebo jiné banky, a na zakázku mohou dosáhnout i investiční platformy. EFSI může podporovat bez konkrétního cíle přiděleného podle odvětví podporovat operace v souladu s politikami Evropské unie, uznává význam investic do dopravní infrastruktury, ale také zařízení a inovační technologie:

  • Přístavy, vodní díla, letiště, silnice, určené železniční tratě spojující městská centra, logistická centra a zavádění systémů řízení dopravy na trati a vlaků v kabině (ERTMS) nebo letadel (SESAR).
  • Rekonstrukce a modernizace silniční a železniční sítě, a to i v městských oblastech ve vazbě na město.
  • Šetrnější k životnímu prostředí námořní a vnitrozemské vodní infrastruktury, flotily a dopravní prostředky, včetně zkapalněného zemního plynu pro lodí nebo čluny, alternativní paliva, včetně elektrické mobility pro automobily.
  • Rozpočet program HORIZONT 2020 disponuje na období 2014 až 2020 6,3 mil. € na inteligentní, zelenou a integrovanou dopravu.

[1] V období 2014–2020 se podpora z Fondu soudržnosti týká Bulharska, České republiky, Estonska, Chorvatska, Kypru, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Malty, Polska, Portugalska, Rumunska, Řecka, Slovenska a Slovinska.

[2] Metodika Evropské investiční banky (EIB). Sčítají se údaje o trvalém a dočasném pracovním poměru. Dočasné pracovní poměry vychází z nákladů na projekt: v odvětví dopravy vytváří každá miliarda eur investic v průměru zhruba 11 000 pracovních míst ročně. Trvalé pracovní poměry jsou výsledkem odhadu předkladatele.

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno