[quote]V minulých článcích se soustředila pozornost na návrhy opatření, která nesnesou prodlevu, k přijetí, roztřídění a návratu ilegálních imigrantů, nebo imigrantů nevyžadujících mezinárodní ochranu, ekonomických potenciálně nadbytečných migrantů a zajištění nejnutnějších podmínek pro jejich návrat a pobyt mimo EU. Nyní přicházejí koncepční návrhy řešení.   [/quote]

Boj EU proti hybridním hrozbám

V poslední době jsou EU a její členské státy stále častěji konfrontovány s hybridními hrozbami, mezi něž patří i nepřátelské akce s cílem destabilizovat určitý region nebo stát. Evropská komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci přijaly 6.4.společný rámec pro boj proti hybridním hrozbám, posílení odolnosti EU, jejích členských států a partnerských zemí a intenzivnější spolupráci s NATO v oblasti boje proti těmto hrozbám.

Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogherini problém uvedla: „Situace v oblasti bezpečnosti se v posledních letech dramaticky změnila. Na hranicích EU číhají nové hybridní hrozby. EU se tomu musí přizpůsobit a znásobit své kapacity, aby mohla splnit svou úlohu zajišťovatele bezpečnosti. Je třeba ještě více posílit vzájemnou provázanost mezi vnější a vnitřní bezpečností. Nové návrhy mají pomoci zesílit naši schopnost čelit hrozbám hybridního charakteru. Proto se rovněž zaměříme na intenzivnější spolupráci a koordinaci s NATO.“

Komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky Elżbieta Bieńkowska k tomu dodala: „EU musí zajistit svým občanům bezpečí, a proto musí být schopna přizpůsobit se, předvídat a reagovat na proměnlivý charakter hrozeb, kterým čelíme. Znamená to, že musíme zlepšit svou odolnost a vnitřní bezpečnost a také svou schopnost bojovat proti novým hrozbám přicházejícím zvenčí. Díky tomuto rámci můžeme nyní bojovat proti společným hybridním hrozbám společně. Dnes představujeme konkrétní návrhy pro Unii a členské státy, díky nimž bude možné posílit spoluprácí v oblasti bezpečnosti a obrany, zlepšit odolnost, řešit strategická slabá místa a připravit koordinovanou reakci.“

Zmíněný společný rámec nabízí komplexní taktiku pro zdokonalení společné reakce na problémy, které představují hybridní hrozby pro členské státy, občany a kolektivní bezpečnost Evropy. Sdružuje všechny příslušné aktéry, politiky a nástroje nutné jak pro boj proti dopadům hybridních hrozeb, tak i pro jejich zmírňování koordinovanějším způsobem. Konkrétně vychází z Evropského programu pro bezpečnost, který Komise přijala v dubnu 2015, a  ze strategií pro jednotlivá odvětví, např.  kybernetické bezpečnosti EU, energetické bezpečnosti a pro námořní bezpečnost.

Společný rámec spojuje stávající politiky a navrhuje 22 praktických opatření zaměřených na:

  • zlepšení informovanosti vytvořením specializovaných mechanismů pro výměnu informací mezi členskými státy a koordinaci činnosti EU pro zajištění strategické komunikace,[gap height=“15″]
  • posílení odolnosti zmíněných potenciálních strategických a kritických odvětví, kritické infrastruktury (energetika, doprava, kosmický průmysl), ochrany finančního systému a veřejného zdraví, a intenzivnější boj proti násilnému extremismu a radikalizaci,[gap height=“15″]
  • prevenci krizí, reakce na ně a zotavení pomocí nových účinných postupů, ale i zkoumáním použitelnosti a praktických důsledků tzv. doložky solidarity (článek 222 SFEU) a doložky o vzájemné obraně (čl. 42 odst. 7 SEU) v případech, kdy dojde k dalekosáhlým a závažným hybridním útokům,[gap height=“15″]
  • posílení spolupráce mezi EU a NATO i dalšími partnerskými organizacemi při jejich společném boji proti hybridním hrozbám, přičemž se budou dodržovat zásady společného a samostatného rozhodování každé

Rámec je navržen tak, aby poskytoval spolehlivý základ pro pomoc členským státům v jejich společném boji proti hybridním hrozbám, a využívá širokou škálu nástrojů a iniciativ EU a rovněž úplného potenciálu Smluv.

Hybridními hrozbami jsou označovány různé činnosti, které často kombinují konvenční i nekonvenční metody a které různí státní i nestátní aktéři mohou využívat koordinovaným způsobem, aniž by byla formálně vyhlášena válka. Cílem je nejen způsobit přímé škody a využít slabých míst, ale také destabilizovat společnost a vytvářet nepřehledné situace s cílem narušit rozhodovací procesy.

Dnes předložený rámec pro boj proti hybridním hrozbám je z velké části v pravomoci členských států, které nesou hlavní odpovědnost. Společný rámec má členským státům EU a jejich partnerům pomoci v boji proti hybridním hrozbám a zlepšit jejich odolnost v případě, že jsou jim vystaveny. Za tímto účelem kombinuje evropské a vnitrostátní nástroje efektivněji než v minulosti. Navíc mnoho členských států EU čelí společným hrozbám, které se mohou zaměřovat na přeshraniční sítě nebo infrastruktury. Návrh vychází z politických směrů předsedy Komise Jeana-Clauda Junckera, který zdůraznil, že je nutné „pracovat na posílení Evropy, pokud jde o záležitosti bezpečnosti a obrany“. Je rovněž odpovědí na výzvu Rady pro zahraniční věci ze dne 18. května 2015, která žádala, aby byly vypracovány proveditelné návrhy pro boj proti hybridním hrozbám.

Tento rámec bude předložen Radě Evropské unie.

Komise představuje varianty reformování společného evropského azylového systému a vytvořenít bezpečné a legální cesty do Evropy

Návrh z 6.4. je na další harmonizaci azylových řízení a norem, aby se v rámci Evropy vytvořily rovné podmínky, a tudíž došlo ke snížení motivačních faktorů, včetně opatření na omezení nedovoleného druhotného pohybu osob; a posílení mandátu Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO). Komise současně stanovuje opatření na zajištění bezpečných a dobře řízených cest pro legální migraci do Evropy.

První místopředseda Komise Frans Timmermans prohlásil: „Uprchlická krize odhalila nedostatky v našem společném evropském azylovém systému. Jedno je však zřejmé: ti, kdo potřebují ochranu, ji musí i nadále získávat a neměli by být nuceni svěřovat své životy do rukou převaděčů. Avšak stávající systém není udržitelný. Různé národní přístupy podnítily jev prodeje asylu a nelegální migraci a současně při probíhající krizi sledujeme, že dublinská pravidla vkládají velmi mnoho odpovědnosti na bedra pouze několika málo členských států. Musíme uplatňovat stávající právo, aby se situace stabilizovala. Pak však potřebujeme systém udržitelný do budoucna, založený na společných pravidlech, spravedlivějším sdílení odpovědnosti a bezpečné legální cesty pro ty, kteří potřebují ochranu, aby ji mohli získat v EU. “

Komisař pro migraci a vnitřní věci Dimitris Avramopoulos uvedl: „Lidská mobilita bude inherentním prvkem 21. století. Pro řešení tohoto problému Evropa potřebuje robustní a účinný společný evropský azylový systém, včetně dublinských pravidel, který bude spravedlivý pro členské státy, občany EU, migranty a země původu i tranzitu. I když bude EU pokračovat s investicemi do rozvoje svých pracovních sil a řešení nezaměstnanosti, potřebuje rovněž posílit legální a bezpečné cesty pro lidi, kteří do EU přichází kvůli ochraně či práci. Evropa potřebuje přilákat talentované lidi ze zahraničí, aby podpořila svůj hospodářský růst. Tyto reformy jsou nezbytným doplňkem opatření přijatých na snížení nelegálních toků do Evropy a v jejím rámci a na ochranu našich vnějších hranic. Diverzita se v narůstající míře stává definujícím prvkem mnoha obcí a měst v EU a měli bychom ji přijmout a proměnit prostřednictvím inovativních integračních politik v příležitost. “

Jako součást provádění Evropského programu migrace představuje toto sdělení různé způsoby, jak pokročit na cestě k humánnější a účinnější evropské azylové politice, a rovněž k lépe řízené legální migrační politice. Na základě zpětné vazby na toto sdělení předloží Komise odpovídající návrhy.

Budování spravedlivé a udržitelné společné azylové politiky

Rozsáhlý, nekontrolovatelný příchod migrantů a žadatelů o azyl značně zatěžuje nejen azylové systémy mnoha členských států, ale společný evropský azylový systém jako celek. Objem a koncentrace příchodů odhalily zejména nedostatky dublinského systému, který určuje členský stát příslušný k posuzování žádostí o azyl primárně podle místa neoprávněného vstupu. Problém neoprávněného druhotného pohybu dále prohloubilo různé zacházení s žadateli o azyl mezi členskými státy.

Komise identifikovala pět prioritních oblastí, kde by měl být společný evropský azylový systém strukturálně zdokonalen:

  • Vytvoření udržitelného a spravedlivého systému pro určení členského státu odpovědného za žadatele o azyl: Aby bylo možné lépe řešit velký počet příchodů a zajistit spravedlivé sdílení odpovědnosti, mohla by Komise navrhnout změnu dublinského nařízení, buď jeho racionalizací a doplněním o opravný mechanismus spravedlivosti, nebo přechodem na nový systém založený na distribučním klíči.[gap height=“15″]
  • Dosažení větší konvergence a omezení jevu asylum shopping: Komise plánuje navrhnout další harmonizaci azylových řízení za účelem zajištění humánnějšího a rovnějšího zacházení s žadateli o azyl napříč Unií a omezení motivačních faktorů, které přitahují žadatele do malého počtu členských států. Komise by mohla navrhnout nové nařízení, které by nahradilo směrnici o azylovém řízení, a nové nařízení, které by nahradilo kvalifikační směrnici. Mohly by být rovněž navrženy cílené změny směrnice o podmínkách přijímání.[gap height=“15″]
  • Předcházení druhotnému pohybu v rámci EU: Aby Komise zajistila, že dublinský systém není podkopáván zneužitími nebo jevem asylum shopping, mohla by navrhnout opatření odrazující od neoprávněného druhotného pohybu a postihovat jej. Konkrétně některá práva by mohla být podmíněna registrací, odběrem otisků prstů a pobytem v zemi EU, do které byl žadatel přidělen.[gap height=“15″]
  • Nový mandát pro azylovou agenturu EU: Komise by mohla navrhnout změnu mandátu Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu tak, aby mohl úřad plnit novou roli spočívající v provádění politik a rovněž výraznější operativní roli. Mohlo by to zahrnovat provádění operativního a distribučního mechanismu v rámci reformovaného dublinského systému, monitorování dodržování azylových pravidel EU členskými státy a identifikaci opatření pro nápravu nedostatků či kapacitu k přijetí operativních opatření v naléhavých situacích.[gap height=“15″]
  • Posílení systému Eurodac: Aby Komise podpořila uplatňování reformovaného dublinského systému, mohla by navrhnout úpravu systému Eurodac a rovněž by mohla navrhnout rozšíření jeho účelu, čímž se usnadní boj proti nelegální migraci, lepší uchovávání a sdílení otisků prstů, a podpoří návraty.

Zajištění a posílení bezpečných a legálních migračních cest

V dubnu 2014 na Maltě představil Jean-Claude Juncker v rámci své volební kampaně plán v oblasti migrace o pěti bodech, jehož součástí byla výzva pro Evropu, aby ukázala více politického odhodlání, pokud jde o legální migraci. EU musí umožnit, aby lidé, kteří potřebují mezinárodní ochranu, přicházeli do EU spořádaným, řiditelným, bezpečným a důstojným způsobem. Zde má EU odpovědnost jako mezinárodní společenství. Navíc je důležité nasměrovat EU do lepší pozice, aby mohla zaplnit mezery, pokud jde o schopnosti a dovednosti, a řešit demografické problémy prostřednictvím proaktivní politiky v oblasti migrace pracovních sil. Komise bude pracovat na řadě opatření týkajících se tras legální migrace do Evropy a integračních politik:

  • Strukturovaný systém přesídlování: V návaznosti na stávající iniciativy předloží Komise návrh rámce politiky EU v oblasti přesídlování. Tento návrh zavede horizontální mechanismus se společnými pravidly EU pro přijímání a distribuci, pro status, který se má přiznávat přesídlovaným osobám, pro finanční podporu a opatření odrazující od druhotného.[gap height=“15″]
  • Reforma směrnice EU o modré kartě: posílení její role coby celoevropského systému, např. pro vysoce kvalifikované státní příslušníky třetích zemí by mohl být zaveden harmonizovaný přístup zahrnující flexibilnější podmínky přijímání, zdokonalené postupy pro přijímání a posílená práva.[gap height=“15″]
  • Opatření na přilákání a podporu inovativních podnikatelů, kteří mohou podnítit hospodářský růst a pomoci vytvořit pracovní místa.[gap height=“15″]
  • Hodnocení stávajících právních pravidel pro migraci v rámci programu REFIT s cílem racionalizovat a zjednodušit stávající pravidla pro různé kategorie státních příslušníků třetích zemí pro účely pobytu, práce nebo studia.[gap height=“15″]
  • Užší spolupráce s třetími zeměmi jako součást stávajících politických dialogů a operativní spolupráce v rámci globálního přístupu k migraci a mobilitě za účelem zajištění účinnějšího řízení migračních toků.

Komise rovněž představí Akční plán EU pro integraci.

Souvislosti

Evropská komise soustavně a nepřetržitě pracuje na vytvoření společné evropské reakce na uprchlickou krizi a problém migrace.

Po nástupu do funkce pověřil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker komisaře odpovědného za problematiku migrace Dimitrise Avramopoulose, aby ve spolupráci s prvním místopředsedou Fransem Timmermansem coby koordinátorem a ostatními komisaři vypracoval návrh nové politiky v oblasti migrace, jako jedné z deseti priorit politických směrů současné Komise.

Dne 13. května 2015 Evropská komise navrhla prostřednictvím Evropského programu pro migraci rozsáhlou strategii, jak řešit bezprostřední problémy probíhající krizové situace a jak vybavit EU nástroji na lepší řízení migrace ve střednědobém a dlouhodobém horizontu v oblastech nelegální migrace, hranic, azylu a legální migrace.

Byly již přijaty tři prováděcí balíčky v rámci daného programu, a to ve dnech 27. května 2015, 9. září 2015 a 15. prosince 2015.

Lépe střežené a inteligentnější hranice v EU: Komise navrhuje systém evidující vstup a výstup cestujících

Evropská komise předložila revidovaný návrh nařízení, kterým se má zřídit takzvaný systém vstupu/výstupu s cílem urychlit, zjednodušit a zlepšit hraniční kontroly státních příslušníků třetích zemí přijíždějících do EU. Systém přináší modernizovanou správu vnějších hranic, kde zlepší kvalitu a účinnost kontrol, a pomůže tak členským státům, které se musí vypořádat s nárůstem počtu osob překračujících unijní hranice.

Legislativní návrh je součástí širšího balíčku týkajícího se „inteligentních hranic“, jenž se zaměřuje na úlohu informačních systémů při posilování správy vnějších hranic a vnitřní bezpečnosti a při boji proti terorismu a organizované trestné činnosti.

Komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos uvedl: „Nové technologie pomohou organizovat tok cestujících přijíždějících na naše vnější hranice a zároveň přispějí k potírání nelegální migrace a zvýšení vnitřní bezpečnosti. Dnes tak odstraňujeme významný nedostatek v našich informačních systémech a podnikáme konkrétní kroky, abychom se zřetelem ke stále rostoucímu počtu osob cestujících do EU vytvořili lépe střežené, inteligentnější a účinnější hranice.“

Navrhovaný systém vstupu/výstupu poskytne dobrý přehled o povolených krátkodobých pobytech, zvýší automatizaci hraniční kontroly a zlepší odhalování padělaných dokladů a případů zneužívání totožnosti. Vztahovat se bude na všechny občany třetích zemí s povolením ke krátkodobému pobytu v schengenském prostoru (tzn. maximálně 90 dní během 180denního období).

Systém bude evidovat jméno, druh cestovního dokladu, biometrické údaje a datum a místo vstupu a výstupu. V celém schengenském prostoru se tak zjednoduší překračování hranic cestujícím v dobré víře a bude možné lépe odhalovat osoby nedodržující povolenou dobu pobytu a osoby bez dokladů. V systému bude též zaznamenáváno odepření vstupu.

Systém vstupu/výstupu nahradí současné ruční razítkování dokladů, které je zdlouhavé, neposkytuje o překračování hranic spolehlivé údaje a nedokáže odhalit osoby nedodržující dobu pobytu ani řešit ztrátu či odcizení cestovních dokladů.

Souvislosti

Navrhovaný systém vstupu/výstupu uchovává alfanumerické a biometrické údaje (kombinaci čtyř otisků prstů a snímku obličeje). Jsou stanoveny vhodné záruky pro ochranu údajů a přísná přístupová práva vyhovující předpisům EU na ochranu údajů. Systém je tvořen ústřední databází napojenou na vstupní místa v jednotlivých členských státech a bude interoperabilní s Vízovým informačním systémem. Donucovací orgány členských států a Europol do něj budou mít podle navrhovaného nařízení přístup za přesně vymezených podmínek.

Součástí balíčku je rovněž revidovaný návrh nařízení, kterým se mění Schengenský hraniční kodex a začleňují se do něj technické změny plynoucí z navrhovaného systému vstupu/výstupu. Tyto změny umožní, aby státní příslušníci třetích zemí využívali samoobslužných systémů a elektronických bran a aby se automaticky zpracovávaly určité kroky v procesu kontroly. Členské státy, které si to přejí, budou také moci zavést program registrovaných cestujících.

Ve sdělení nazvaném „Silnější a inteligentnější informační systémy pro ochranu hranic a bezpečnost“, jež předkládá souběžně, Komise zkoumá, jak účinněji a efektivněji využívat informačních systémů při správě vnějších hranic a zajišťování vnitřní bezpečnosti v EU. Sdělení hledá způsob, jak zlepšit současné systémy, identifikuje jejich případné nedostatky a podtrhuje zásadní význam interoperability (při dodržování záruk pro ochranu údajů).

Z tiskové zprávy Komise

Existuje celá řada informačních systémů na úrovni EU, které poskytují pohraniční stráži a policistům informace o osobách překračujících hranice, ale z institucionálních, právních a politických důvodů potřebuje přístupová agenda pro příslušné orgány a správu dat posílit, aby dokázala čelit dnešním hrozbám. Jako prioritní výzva ze strany evropského programu pro bezpečnost, ze strany Evropské rady a Rady pro spravedlnost a vnitřní věci byla zdůrazněna Interoperabilita informačních systémů.

Zahájené práce doplní stávající návrhy na vytvoření evropské pohraniční a pobřežní stráže, byly předloženy záznamy jmen cestujících a revidované návrhy na systémy vstupu a výstupu. Komise  rozhodla zřídit skupinu odborníků na IT systémy a interoperabilitu na úrovni vyšších úředníků z agentur EU, národních odborníků a institucionálních subjektů k zahájení procesu. Na základě její práce Komise předloží konkrétní návrhy Evropskému parlamentu a Radě jako základ pro společnou diskusi o dalším postupu.

Součástí tohoto procesu reflexe bude úsilí Komise o vstup Evropského inspektora ochrany údajů a vnitrostátních orgánů pro ochranu údajů do pracovní skupiny, zřízené podle článku 29. Dodržování základních práv bude vyžadovat dobře navrženou a správně používanou technologie a informační systémy. Technologie a informační systémy mohou pomoci orgánům veřejné správy k ochraně základních práv občanů. Cílem Komise je vypracování strategie, která lépe chrání vnější hranice a zlepšuje j vnitřní bezpečnost při plném respektování požadavků na ochranu osobních údajů.

Souvislosti

Evropa je mobilní společnost. Miliony občanů EU a státních příslušníků třetích zemí překračuje každý den vnitřní a vnější hranice. V roce 2015 navštívilo EU více než 50 milionů státních příslušníků třetích zemí, což představuje více než 200 milionů hraničních přechodů na vnějších hranicích schengenského prostoru. Nad rámec těchto pravidelných cestovních toků jen v roce 2015 konflikt v Sýrii a jiné  krizové jevy vyvolaly 1,8 milionu neregulárních hraničních přechody na vnějších hranicích Evropy.

Vytvoření schengenského prostoru bez vnitřních hranic přineslo významné výhody pro evropské občany i podniky. K zajištění vysoké úrovně vnitřní bezpečnosti a volného pohybu osob v rámci Schengenu však absence vnitřních hranic v schengenském prostoru vyžaduje silné a spolehlivé vnější hranice.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno