[quote]V návrhu rozpočtu na rok 2017 jsou v prostředcích na platby ve výši 134,9 miliardy eur. Jádrem rozpočtu jsou dvě hlavní politické priority Evropy: podpořit již nastartované oživení evropské ekonomiky a nalézt řešení bezpečnostních a humanitárních problémů v sousedních zemích. Více finančních prostředků půjde na investice do růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti Evropské unie a také na zajištění nezbytných prostředků na ochranu vnějších hranic EU, posílení bezpečnosti uvnitř Unie i mimo ni, na podporu přijímání a integrace uprchlíků a řešení prvotních příčin migrace v zemích jejich původu a tranzitu.[/quote]

Místopředsedkyně Evropské komise Kristalina Georgieva, odpovědná za rozpočet a lidské zdroje, prohlásila: „Evropská unie čelí obrovským výzvám a efektivní rozpočet plně se soustřeďující na dané priority proto není v této nelehké době luxusem, ale nezbytností. Tlumí otřesy, přináší oživení ekonomiky a pomáhá řešit problémy, jako je uprchlická krize. Jako vždy se rozpočet zaměřuje na výsledky tak, aby každé euro z rozpočtu EU bylo utraceno smysluplně.“

Navrhovaný rozpočet se pohybuje v přísných mezích stanovených Evropským parlamentem  a členskými státy ve víceletém finančním rámci. V těchto  mezích se Komise snaží být co nejflexibilnější a co nejblíže vytyčeným prioritám. Uvolňuje nezbytné prostředky k plnění nejdůležitějších cílů a omeezuje výdaje na méně naléhavá opatření.

Návrh společně projednají Evropský parlament a členské státy Evropské unie.

Podpora tvorby pracovních míst, růstu a investic

Prostředky přímo vymezené na podporu hospodářského růstu budou v roce 2017 činit celkem 74,6 miliardy eur (v roce 2016 to bylo 69,8 miliardy eur). Zahrnují:

  • 21,1 miliardy eur na růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost, včetně 10,6 miliard eur na výzkum a inovace v rámci programu Horizont 2020, 2 miliardy eur na vzdělávání v programu Erasmus+, 299 milionů eur pro malé a střední podniky v rámci programu COSME a 2,5 miliardy eur pro Nástroj pro propojení Evropy,
  • 2,66 miliardy eur do Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), hlavního nástroje investičního plánu pro Evropu, který se ukázal jako velmi úspěšný – za méně než rok se díky němu v 26 členských státech EU investovalo 106,7 miliardy eur,
  • 53,57 miliardy eur na podporu produktivních investic a strukturálních reforem s cílem podpořit prostřednictvím evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) konvergenci mezi členskými státy a mezi

– Pro evropské zemědělce se navrhuje podpora ve výši 42,9 miliardy eur.

Lepší správa vnějších hranic EU a řešení problémů spojených s uprchlíky uvnitř EU i mimo ni

Návrh rozpočtu na rok 2017 zahrnuje částku 5,2 miliardy eur na posílení vnějších hranic Unie a řešení uprchlické krize a nelegální migrace. Z ní by se měly financovat nástroje, které by účinněji bránily nezákonnému převaděčství migrantů a lépe řešily dlouhodobé příčiny migrace

ve spolupráci se zeměmi původu migrantů a tranzitu, propracovanější politika v oblasti legální migrace včetně přesídlování osob, které potřebují ochranu, a nástroje podpory členských států při integraci uprchlíků uvnitř EU.

Počítá se s přibližně 3 miliardami eur na financování opatření uvnitř EU, jako je:

  • zřízení evropské pohraniční a pobřežní stráže,
  • návrh nového systému vstupu/výstupu za účelem posílení správy hranic,
  • návrh na přezkum společného evropského azylového systému včetně reformy dublinského mechanismu,
  • zřízení Agentury EU pro

Návrh zahrnuje i 200 milionů eur na nový nástroj pro poskytování humanitární pomoci uvnitř EU.

Kromě toho návrh rozpočtu počítá s částkou 2,2 miliardy eur na opatření mimo EU, která mají řešit zejména prvotní příčiny přílivu uprchlíků. Zahrnuje zejména:

  • 750 milionů eur v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku coby část příspěvku v celkové výši 1 miliardy eur, který by měl být do tohoto fondu složen z rozpočtu EU,
  • prostředky pro Libanon a Jordánsko přislíbené na londýnské konferenci OSN, které zahrnují 525 milionů eur z rozpočtu EU, 160 milionů eur ze svěřeneckého fondu pro Sýrii a 200 milionů eur makrofinanční

Více finančních prostředků na bezpečnost

S ohledem na rostoucí obavy EU a jejích členských států o bezpečnost vyčleňuje návrh rozpočtu na rok 2017 značné prostředky také na ni: 111,7 milionu eur půjde na podporu agentury Europol a 61,8 milionu eur na zvýšení bezpečnosti orgánů EU spolu s mimořádnou částkou 16 milionů eur vyčleněnou na bezpečnostní opatření v roce 2016.

V souladu s rostoucím významem těsnější evropské spolupráce v oblasti obrany a s ní souvisejícími ambicemi navrhuje Komise také přípravnou akci na výzkum v oblasti obrany v roce 2017 s rozpočtem 25 milionů eur.

Souvislosti

Návrh rozpočtu EU ona rok 2017 obsahuje pro každý program, který bude financován, dvě částky – na závazky a platby. „Závazky“ se rozumí prostředky, které mohou být v daném roce dohodnuty ve smlouvách, a „platbami“ skutečně vyplácené finanční prostředky. V návrhu rozpočtu na rok 2017 činí závazky 157,7 miliardy eur (v roce 2016 to bylo 155 miliard eur) a platby 134,9 miliardy eur (v roce 2016 143,9 miliardy eur). Rozdíl je dán pomalým zaváděním programů soudržnosti na období 2014–2020). Uváděná celková částka 134,9 miliardy eur se vztahuje na platby, zatímco všechny ostatní číselné údaje se týkají navrhovaných závazků.

Rozpočet EU představuje zhruba 1 % HDP EU, jeho dopad je ale díky multiplikačnímu účinku a zaměření na výsledky značný. Například během období 2007–2013 se průměrný nárůst HDP v důsledku politiky soudržnosti odhaduje v Lotyšsku na 2,1 % ročně, v Litvě na 1,8 % a v Polsku na 1,7 %.

Tabulky k návrhu rozpočtu

 

Prostředky podle určení

Návrh 2017 celkem  mld € Rozpočet 2016

mld. €

Závazky Platby Závazky Platby
1.Chytrý a inklusivní růst: 74.7 56.6 69.8 66.2
Konkurenceschopnost pro růst a pracovní místa 21.1 19.3 19.0 17.4
Eknomická,sociální a územní soudržbost soudržnostsoudržnostitorial cohesion 53.6 37.3 50.8 48.8
2. Trvale udržtelný růst: přírodní zdroje resources 58.9 55.2 62.5 55.1
Tržní výdaje a přímá podpora 42.9 42.9 42.2 42.2
3. Bezpečnost a občanstvíp 4.3 3.8 4.1 3.0
4. Globální Evropa 9.4 9.3 9.2 10.2
5. Správa 9.3 9.3 8.9 8.9
Ostatní zvláštní nástroje 1.0 0.6 0.5 0.4
Prostředky celkem 157.7 134.9 155.0 143.9
 % hrubého domácího důchodu EU 1.05% 0.90% 1.06% 0.98%

Komise navrhuje návrh opravného rozpočtu („DAB“) pro rok 2016. Jedná se o dokument navrhující ve víceletém finančním rámci na období 2014-2020 dohodnutou úpravu “obálek” každého členského státu v roce 2016 (pro období 2017-20), s cílem plně zohlednit dopady hospodářské krize, která zasáhla Evropu a její regiony 2009. Skutečně výsledky přepočtu obálek poskytnou dodatečné zdroje pro země a regiony, které byly vážně zasaženy: 1,4 miliard € pro Itálii, € 1,8 pro Španělsko a 836 milionů € pro Řecko. Další členské státy dostanou také Belgie, Dánsko, Irsko, Kypr, Nizozemsko, Slovinsko, Finsko a Spojené království. Pěti členským státům se obálka nepatrně snížila (o méně než 100 milionů EUR), zejména z důvodu lepšího socio-ekonomického výkonu, než se původně očekávalo.

Použitá metodika je stejná, jako když byly obálky poprvé založeny, byť s použitím nedávných regionálních a národních statistických údajů za období 2012-2014 (namísto původně použitých dat  2007-2009) aby se plně vzal v úvahu dopad krize.

Celkový nárůst obálek je omezen ve víceletém finančním výhledu (VFR) na maximálně 4 miliardy eur pro období 2017-20 (v cenách roku 2011, nebo v běžných cenách 4,6 miliardy EUR), tj. každý rok 1 miliardy EUR. Tato částka by se měla zaměřit na klíčové výzvy na úrovni EU – uprchlickou krizí a nezaměstnanost mladých lidí – a na strategické investice, stále více využívající finančních nástrojů a společných projektů  z Evropského fondu strategických investic (EFSI), jádru investičního plánu.

Jsou tři složky vlastních zdrojů financování rozpočtu EU:

  • Vlastní zdroje vycházející z hrubého národního důchodu (HND): každý členský stát přenáší určité procento svého bohatství do rozpočtu EU. Prostředky tvoří 70% celkových příjmů rozpočtu EU.
  • Tradiční vlastní zdroje se skládají především z dovozních cel ze zemí mimo EU, a dávek z cukru. V střednědobém období 2007-13  75% z částek, které členské státy shromáždily z cel, a dávek z cukru šla do rozpočtu EU. Členské státy mají  zbytek na pokrytí svých správních nákladů.
  • Do rozpočtu EU jde také  0,3% harmonizovaného základu DPH členských států.

Jiné zdroje příjmů zahrnují daně a další srážky z platů zaměstnanců EU, bankovní úroky, příspěvky nečlenských států EU na některé programy, úroky z prodlení a pokuty.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno