[quote]Evropská komise navrhuje evropský fond pro obranu a další akce na podporu efektivnějšího vynakládání prostředků členských států na společnou obranu, posílení bezpečnosti evropských občanů a podnícení konkurenceschopné a inovativní průmyslové základny.[/quote]
Ve svém projevu o stavu Unie v roce 2016 zdůraznil předseda Jean-Claude Juncker důležitost silné Evropy, která dokáže bránit a chránit své občany doma i v zahraničí. To je ambiciózní cíl, jehož nelze dosáhnout bez inovací a sdružení zdrojů v evropském obranném průmyslu. Akční plán pro evropskou obranu přijatý 30.11. 2016 Komisí je naplněním této vize.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker uvedl:
„Aby byla zaručena naše společná bezpečnost, musíme investovat do společného rozvoje strategicky důležitých technologií a vybavení – od pozemních, námořních, vzdušných a vesmírných obranných schopností až po kybernetickou bezpečnost. Vyžaduje to více spolupráce mezi členskými státy a sdružení vnitrostátních zdrojů. Pokud se Evropa nebude starat o vlastní bezpečnost, nikdo jiný to za nás neudělá. Pevná, konkurenceschopná a inovativní průmyslová základna obrany je tím, co nám poskytne strategickou nezávislost.“
V rámci Akčního plánu pro evropskou obranu Komise navrhuje:
- 1. Vytvořit evropský fond pro obranu na podporu investic do společného výzkumu a vývoje obranného vybavení a technologií. Navrhovaný fond by obsahoval dvě „okna “, která se budou navzájem doplňovat, ale budou se lišit v právní struktuře a rozpočtovém krytí.
„Okno pro výzkum“ na financování kooperativního výzkumu inovativních obranných technologií, jako jsou elektronika, metamateriály, šifrovací software nebo robotika. Komise již navrhla v rozpočtu EU na rok 2017 věnovat 25 milionů eur na obranný výzkum a očekává, že tento příděl může do roku 2020 narůst až na celkových 90 milionů eur. Ve víceletém finančním rámci pro období po roce 2020 plánuje Komise navrhnout zvláštní výzkumný program věnovaný obraně s odhadovanou částkou 500 milionů eur na rok.
„Okno pro schopnosti “, které by bylo finančním nástrojem umožňujícím, aby účastnické členské státy nakupovaly určité vybavení společně, a snižovaly tím své náklady. Schopnosti by byly předmětem dohody mezi členskými státy, které by byly vlastníky technologií a vybavení. Členské státy by například mohly snižovat náklady společnými investicemi do technologií dronů nebo hromadným nákupem vrtulníků. Toto okno by mělo být schopno mobilizovat řádově zhruba 5 miliard eur ročně. Komise zahájí rámcovou studii pro zpřesnění tohoto odhadu. - 2. Podpora investování do malých a středních podniků, začínajících podniků, společností se střední tržní kapitalizací a dalších dodavatelů obranného průmyslu: Skupina Evropských strukturálních a investičních fondů a Evropské investiční banka již finančně podporuje rozvoj řady aktivit dvojího užití. Komise bude podporovat snahy Evropské investiční banky o lepší přístup k financování pro dodavatelský řetězec v sektoru obrany. Bude propagovat spolufinancování produktivních investičních projektů a modernizaci dodavatelského řetězce v sektoru obrany. V rámci návrhu plánu pro odvětvovou spolupráci ohledně dovedností bude Komise podporovat spolupráci v sektoru obrany, aby zajistila, že lidé mají správné dovednosti a technické schopnosti pro tvorbu inovací.
- 3. Posílení jednotného trhu pro obranu: Komise zlepší podmínky pro otevřený a konkurenceschopný obranný trh v Evropě, aby společnosti mohly působit přes hranice a členské státy mohly co nejvýhodněji vynakládat prostředky ve veřejných zakázkách v oblasti obrany. Pro tyto účely Komise bude prosazovat účinné uplatňování směrnice o zadávání zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti a směrnice o transferech EU, usnadňovat přeshraniční účast ve veřejných zakázkách v oblasti obrany, podporovat rozvoj průmyslových norem a podněcovat příspěvek odvětvových politik, například kosmických programů EU, ke společným bezpečnostním a obranným prioritám.
Ekonomické argumenty pro efektivnější vynakládání výdajů na obranu
Evropa má kolektivně po USA celosvětově druhé největší vojenské výdaje. Rozpočtové prostředky na obranu se však v Evropě v posledních letech snižovaly, zatímco ostatní globální hráči (Čína, Rusko a Saúdská Arábie) zvyšovaly své výdaje na obranu bezprecendentním tempem. USA v roce 2015 investovaly do obrany více než dvakrát více, než činily celkové výdaje členských států EU na obranu.
Další kroky: Komise nyní tyto návrhy (zejména na vytvoření evropského fondu pro obranu) představí a bude o nich se zúčastněnými stranami diskutovat. Klíčovým milníkem bude zasedání Evropské rady ve dnech 15. a 16. prosince.
Státní podpora: Zpráva o odvětvovém průzkumu přináší pokyny týkající se kapacitních mechanismů
Evropská komise zveřejnila závěrečnou zprávu průzkumu týkajícího se kapacitních mechanismů. Konstatuje, že je zapotřebí, aby členské státy lépe posoudily potřebu takových mechanismů, obsahuje i pokyny, jak tvořit jejich koncepci, aby zajistila bezpečnost dodávek a zároveň byla minimalizována narušení hospodářské soutěže.
Zpráva dospěla k závěru, že členské státy často před zavedením kapacitního mechanismu dostatečně neověřují, zda je potřebný. Mnoho členských států dosud neprovedlo tržní reformy, které jsou k řešení otázky bezpečnosti dodávek nezbytné. Kde je kapacitní mechanismus potřebný, obsahuje zpráva praktické pokyny pro členské státy o tom, které druhy kapacitních mechanismů mohou být pro řešení zjištěného problému nejvhodnější.
Odvětvový průzkum v oblasti kapacitních mechanismů je podkladem a zároveň doplněním k balíčku opatření v oblasti čisté energie pro všechny Evropany, který předložila Komise s cílem vytvořit v Evropské unii moderní, lépe fungující a integrovanější trhy s elektřinou.
Komisařka Margrethe Vestagerová k tomu uvedla:
„Kapacitní mechanismy musí odpovídat závažnosti problému na trhu a měly by být otevřeny pro všechny technologie a provozovatele z jiných zemí EU. Nesmí být skrytými dotacemi pro konkrétní technologie, například fosilní paliva, ani nesmí spotřebitelům elektrickou energii prodražovat. Zpráva o odvětvovém průzkumu pomůže Komisi a členským státům zavádět lépe cílené kapacitní mechanismy, a to pouze tehdy, budou-li skutečně potřebné.
Kapacitní mechanismy však ani v případě, že budou dobře navržené, nedokážou nahradit nezbytné reformy trhu s elektřinou. Proto je odvětvový průzkum doplněním významného balíčku návrhů Komise v oblasti čisté energie, který má vytvořit integrovanější a lépe fungující evropské trhy s elektřinou. “
Hlavními závěry zprávy jsou:
Kapacitní mechanismy musejí být doprovázeny vhodnými reformami trhu
I když je na evropských trzích s elektřinou obecně nadbytečná kapacita a případy nedostatku energie jsou mimořádně vzácné, mnohé členské státy vyjádřily obavy, že v budoucnu by nemusely mít dostatečné výrobní kapacity k uspokojení poptávky po elektrické energii. Některé členské státy se proto rozhodly zavést kapacitní mechanismy, které odměňují výrobce elektrické energie a další poskytovatele kapacit, jež jsou v případě potřeby k dispozici.
Komise zjistila v 11 členských státech, na které se vztahuje odvětvový průzkum (konkrétně Belgie, Chorvatsko, Dánsko, Francie, Německo, Irsko, Itálie, Polsko, Portugalsko, Španělsko a Švédsko), celkem 35 bývalých, současných nebo plánovaných kapacitních mechanismů.
Průzkum zjistil, že v mnoha členských státech se v důsledku tržních a regulačních selhání neobjevily cenové signály nutné pro zachování odpovídající úrovně bezpečnosti dodávek. Mnohé z těchto problémů by se mohly vyřešit zavedením tržních reforem navržených v balíčku návrhů v oblasti čisté energie pro všechny Evropany.
To zahrnuje odstranění nízkých cenových stropů elektrické energie, díky čemuž by se na trhu vytvořila reakce na straně poptávky a nabídkové zóny by se nasměrovaly tam, kde dochází k přetížení sítě. Většina členských států však musí ještě provést příslušné tržní reformy, které potřebu vnitrostátních kapacitních mechanismů sníží či dokonce odstraní.
Z tohoto důvodu pokud budou členské státy plánovat zavedení kapacitních mechanismů, bude Komise požadovat, aby nejprve provedly nezbytné reformy trhu.
Potřeba kapacitního mechanismu musí být prokázána
Z průzkumu vyplynulo, že mnohé z kapacitních mechanismů zavedených v Evropě nejsou navrženy tak, aby jasně identifikovaný problém bezpečnosti dodávek vyřešily. Posouzení členských států v oblasti bezpečnosti dodávek energie nejsou dostatečně podrobná a nevycházejí vždy z ekonomicky legitimního cíle bezpečnosti dodávek. Komise proto vyžaduje, aby potřeba kapacitních mechanismů vycházela z důkladného posouzení přiměřenosti výroby.
V balíčku v oblasti čisté energie pro všechny Evropany se navrhuje posouzení přiměřenosti evropských zdrojů, které bude poskytovat stále spolehlivější východisko pro stanovení potřeby kapacitních mechanismů.
Kapacitní mechanismy musí být vhodné pro daný účel a otevřené všem poskytovatelům kapacit
Průzkum zjistil, že koncepce většiny kapacitních mechanismů by se dala podstatně zlepšit.
Zaprvé, zvolený mechanismus musí odpovídat zjištěnému problému. Na jedné straně může být celotržní mechanismus pro dlouhodobé problémy přiměřenosti nejvhodnější. Na druhé straně jsou dočasné obavy ohledně přiměřenosti lépe řešeny prostřednictvím přechodných opatření, například na základě použití strategických rezerv. Ve strategických rezervách se udržuje určitá kapacita mimo trh s elektrickou energií na provoz pouze v případě nouze.
Tam, kde se otázka přiměřenosti výroby omezuje jen na určitou oblast, může zlepšení síťového propojení a vymezení vhodnějších zeměpisných hranic nabídkových zón pravděpodobně být vhodnějším řešením problémů souvisejících s přiměřeností.
Takzvané „programy přerušitelnosti“ odměňují spotřebitele za snižování jejich poptávky po energii v době, kdy je elektrické energie nedostatek. Z průzkumu vyplynulo, že tyto systémy mohou být vhodné ke stimulaci flexibilní poptávky v dlouhodobém horizontu, ale zároveň se nesmí stát dotacemi pro energeticky náročné odběratele.
Za druhé, cenu za kapacitu je třeba určit na základě konkurenčního postupu. Průzkum potvrdil, že ceny stanovené správním postupem nejsou vhodné, protože nesou riziko nadměrného vyrovnání pro příjemce nebo nedokáží zajistit bezpečnost dodávek. Postup konkurenčního stanovování cen a otevřená kritéria způsobilosti, která umožňují účast všech potenciálních poskytovatelů, umožňují zajistit, aby byla cena za kapacitu co nejnižší. To je důležité pro udržení nízkých cen elektřiny pro spotřebitele.
Zatřetí, kapacitní mechanismy by měly být otevřeny i pro poskytovatele v jiných členských státech. Stimulují se tím investice do propojení a výrobních kapacit v jiných členských státech a sníží se systémové náklady.
Další kroky
Jelikož bylo průzkumem zjištěno, že několik stávajících kapacitních mechanismů má závažné nedostatky, Komise bude nadále s členskými státy spolupracovat na harmonizaci těchto systémů s pravidly státní podpory. Veškeré nové plány členských států v oblasti zavádění kapacitních mechanismů budou posuzovány ve světle vstupů získaných z odvětvového průzkumu.
Souvislosti
Komise zahájila v dubnu 2015 odvětvový průzkum, týkající se finanční podpory, kterou členské státy EU poskytují výrobcům a spotřebitelům elektřiny na zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny (tzv. kapacitní mechanismy). Reagovala tím na obavy, že kapacitní mechanismy mohou nepřiměřeně zvýhodňovat určité výrobce nebo technologie a mohou vytvářet překážky přeshraničnímu obchodu s elektrickou energií, a to v rozporu s pravidly pro státní podpory v EU.
S cílem posoudit tyto obavy shromáždila Komise v průběhu minulého roku informace od účastníků trhu a veřejných orgánů o stávajících a plánovaných kapacitních mechanismech v 11 členských státech. V dubnu 2016 zveřejnila průběžnou zprávu a vyzvala veřejnost, aby se k jejím závěrům vyjádřila.
Čistá energie pro všechny Evropany – rozvinutí růstového potenciálu Evropy
Evropská komise navrhla balíček opatření k udrženít konkurenceschopnosti EU v době, kdy přechod na čistou energii mění globální trhy s energií. Komise chce, aby EU hrála v přechodu na čistou energii vůdčí úlohu, ne jen aby se mu přizpůsobila. Proto se EU zavázala snížit emise CO2 do roku 2030 nejméně o 40 %, přičemž chce zároveň modernizovat ekonomiku EU a vytvářet pracovní místa a růst pro všechny evropské občany. Tyto návrhy mají tři hlavní cíle: upřednostňovat energetickou účinnost, dosáhnout vedoucího postavení v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a zajistit spravedlivé podmínky pro spotřebitele.
Spotřebitelé budou mít na trzích s energií v budoucnu aktivní a ústřední roli. Spotřebitelé budou mít v celé EU lepší možnosti výběru dodávek, přístup k nástrojům pro srovnání cen energií a možnost vyrábět a prodávat vlastní elektřinu. Větší transparentnost a lepší právní předpisy přinášejí občanské společnosti více příležitostí, jak se zapojit do energetického systému a reagovat na cenové signály.
Balíček také obsahuje řadu opatření, která mají chránit nejzranitelnější spotřebitele. Návrhy uvedli Maroš Šefčovič, místopředseda Komise odpovědný za energetickou unii, a komisař pro opatření v oblasti klimatu a energetiku Miguel Arias Cañete.
Balíček Komise „Čistá energie pro všechny Evropany“ byl navržen tak, aby bylo patrné, že přechod na čistou energii je růstovým odvětvím budoucnosti – vyplatí se do něj investovat. V roce 2015 přilákala čistá energie v celosvětovém měřítku investice ve výši přes 300 miliard €. EU má nyní možnost využít své politiky pro výzkum, vývoj a inovace, a vytvořit tak z této transformace konkrétní průmyslovou příležitost. Balíček od roku 2021 mobilizuje veřejné a soukromé investice ve výši až 177 miliard eur ročně, a může tak v následujícím desetiletí vyvolat až 1% růst HDP a vytvořit 900 000 nových pracovních míst.
Legislativní návrhy v rámci balíčku „Čistá energie pro všechny Evropany“se týkají energetické účinnosti, energie z obnovitelných zdrojů, koncepce trhu s elektřinou, zabezpečení dodávek elektřiny a pravidel správy pro energetickou unii. Kromě toho se navrhuje další směřování v oblasti ekodesignu a strategie pro propojenou a automatizovanou mobilitu.
Balíček také obsahuje opatření s cílem urychlit inovace v oblasti čisté energie a renovovat budovy v Evropě. Přináší opatření, která mají podpořit veřejné a soukromé investice, napomoci konkurenceschopnosti průmyslu EU a zmírnit společenský dopad přechodu na čistou energii. Zkoumají se rovněž způsoby, jak by EU mohla dále zastávat vedoucí postavení v technologiích a službách v oblasti čisté energie a pomáhat tím třetím zemím při dosahování jejich politických cílů.
Souvislosti
V říjnu 2014 schválila Evropská rada rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, v němž si EU stanovila ambiciózní cíl snížit domácí emise skleníkových plynů do roku 2030 v celé své ekonomice alespoň o 40 %. Správnost přístupů EU potvrzuje Pařížská dohoda. Provádění rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, dohodnuté na zasedání Evropske rady patří mezi priority v rámci činností navazujících na Pařížskou dohodu.
EU posiluje prostředí příznivé pro přechod k nízkouhlíkovému hospodářství prostřednictvím celé řady provázaných politik a nástrojů k energetické unii, jedné z 10 priorit
Junckerovy Komise. Ta již předložila hlavní návrhy, jejichž účelem je dosáhnou cíl EU v oblasti snížení emisískleníkových plynů do roku 2030. V roce 2015 představila návrh reformy systému obchodování s emisemi, který má zajistit potřebné snížení emisí v energetice v energeticky náročných odvětvích. V létě 2016 Komise předložila návrhy na urychlení přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství v ostatních významných odvětvích evropské ekonomiky.
Předložené návrhy představují klíčové chybějící prvky. Díky jim bude plne realizován rámec politiky EU v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, zejména v oblasti obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti. K veškerým legislativním návrhům souvisejícím s energetickou unií, které Komise předložila v letech 2015 a 2016, musi Evropský parlament i Rada přistupovat jako k prioritě.
