Zdroj: Archiv

[quote]Komise přijala 18.5. svou další zprávu o pokroku v systémech nouzového přemístění a přesídlení EU posuzováním opatření přijatých do 13. května 2016. Celkový pokrok zůstává od druhé zprávy Komise neuspokojivý, i přes známky zvýšené přípravy na budoucí opatření: od poloviny dubna, kdy se posílily trasy budoucích přeložek, došlo jen k několika přemístěním. Pokroku bylo dosaženo v oblasti přesídlení v rámci provádění prohlášení EU a Turecka, ale musí být urychlena, aby se zabránilo návratu migrant nelegálními  cestami. Větší úsilí o přemístění je čím dál tím naléhavější s ohledem na humanitární situaci v Řecku a zvýšení příjezdů do Itálie.[/quote]

Komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos uvedl: „Nemůžeme být spokojeni s dosud dosaženými výsledky; je třeba udělat více a rychle. Musíme rychle reagovat na naléhavou humanitární situaci v Řecku a zabránit zhoršení situace v Itálii. Apeluji na všechny členské státy konečně reagovat. Současně musíme zvýšit přesílení – většinou z Turecka, ale také z jiných zemí, jako je Libanon a Jordánsko Náš nedávný pokrok v lámání obchodního modelu pašeráků je udržitelný pouze tehdy, jestliže se otevře bezpečný právní kanál pro žadatele o azyl. Je důležité zrychlit tempo a plně realizovat 1. mechanismus z prohlášení EU -Turecko.

Přemísťování

Ve své první zprávě o přemísťování a přesídlení dne 16. března Komise stanovila cíl přemístit do poloviny května nejméně 20.000 osob. Cíl nebyl splněn. V průběhu posledního období bylo přemístěno pouze 355 dalších osob, čímž se celkový počet přemístěných žadatelů z Řecka a Itálie zvýšil na 1500. Úsilí o přesídlení bylo opět pouze na několika členských a přidružených státech Schengenu.

Podle nejnovějších dostupných informací čeká cca 46.000 žadatelů o azyl a migrantů v pevninské části Řecka na vyřízení. Řecko čelí humanitární krizi, která vyžaduje rychlé kroky k přesídlení velkých množství migrantů. Připravuje zásadní předběžnou registraci, která rychlí identifikaci a úplnou registraci žadatelů o přemístění. Pak bude připraven v následujících měsících značný počet dalších žadatelů o azyl k přemístění. Očekávaný nárůst počtu příjezdů v Itálii, jakmile se zlepší klimatické podmínky, bude vyžadovat také podporu všech členských států.

V předkládané zprávě Komise vyzývá členské státy, aby zavedly účinné plánování, aby zvýšily své závazky a zkrátily doby odezvy u žádostí o přemístění. Komise vyzývá členské státy s velkými přidělenými kvótami, aby se aktivněji zapojily do přemístění a provedly je úměrně přiděleným kvótám. Komise rovněž požaduje, aby všechny subjekty zvýšily přemístění nezletilých bez doprovodu.

Přesídlení

Na základě informací získaných od zúčastněných států bylo v rámci systému přesídlení ze dne 20. července 2015 přesídleno do 13. května 2016 6321 lidí. Tito lidé byli přesídleni do 16 států (Rakousko, Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Island, Irsko, Itálie, Lichtenštejnsko, Litva, Nizozemsko, Norsko, Švýcarsko a Velká Británie).

Počet přesídlování z Turecka i nadále roste, členské státy dokončí své posouzení dokumentace ze strany Turecka podle nich prostřednictvím UNHCR. 4. dubna 2016 bylo přesídleno z Turecka 177 Syřanů. Švédsko získalo největší počet (55), následuje Německo (54), Nizozemsko (52), Finsko (11) a Litva (5). Dalších 723 žádostí již bylo přijato a čekající žadatelé mají být převedeni do 7 různých členských států EU.

Celkem 19 členských a jeden přidružený stát uvedly, že předpokládají více než 12.000 míst pro přesídlení z Turecka. Asi 2000 přesídlení se plánuje v současné době od května do července 2016, což odpovídá počtu Syřanů vracených z Řecka v poměru 1:1.

Souvislosti

Dočasný režim nouzového přemístění byl založen na dvou rozhodnutích Rady v září 2015, v níž se členské státy zavázaly k přemístění 160.000 lidí z Itálie a Řecka (a případně z jiných členských států) do září 2017.

Dne 8. června 2015 Komise přijala návrh o evropském systému přesídlení, který byl následován dohodou mezi členskými státy dne 20. července 2015 přesídlit 22,504 osob jasně vyžadující mezinárodní ochranu, v souladu s údaji předloženými Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

V návaznosti na summit lídrů EU s Tureckem dne 29. listopadu 2015 byl přijat Akční plán EU-Turecko. Schéma dobrovolného přejímání v programu navrženém Komisí dne 15. prosince 2015 je klíčovým prvkem plánu, jehož cílem je podpořit Turecko v řízení uprchlíků a nabídce bezpečného a legálního kanálu pro osoby, které potřebují ochranu.

Evropská rada dne 7. března vyzvala k urychlení realizace přemístění, s cílem zmírnit humanitární situaci v Řecku. Tato zpráva je odpovědí na závěry Rady, na základě povinnosti stanovené v článku 12 ze dvou rozhodnutí Rady o relokaci, a na závazek Komise v rámci cíle cestovní mapy „Zpět do Schengenu„.

Prohlášení Turecko- EU ze dne 18. března 2016 stanoví, že za každého Syřana vraceného do Turecka z řeckých ostrovů, bude další Syřan přesídlen z Turecka do EU. Tato zásada platí od 4. dubna 2016. Přednost se dává migrantům, kteří dosud nevstoupili nebo se nepokusili vstoupit do EU nelegálně.

Komise přijala dne 16. března první zprávu o přemísťování a přesídlení. Druhá zpráva byla přijata dne 12. května.

Kolegium komisařů popisuje návrh stanoviska k právnímu státu k situaci v Polsku

Kolegium komisařů projednalo 18.5 aktuální situaci právního státu v Polsku – na základě ústní prezentace prvního místopředsedy Timmermanse o intenzivním dialogu, který pokračoval  s polskými orgány od 13. ledna k situaci Ústavního soudu. Kolegium se zabývalo návrhem stanoviska k právnímu státu, strukturováním a formalizaci hodnocení současné situace a zmocněním prvního místopředsedy Timmermanse přijmout stanovisko dne 23. května, pokud se nedosáhne ze strany polských orgánů významný pokrok, aby se vyřešily obavy vyjádřené Evropskou komisí před tímto datem.

Právní stát je jedním ze společných hodnot, na nichž je založena Evropská unie. To je zakotveno v článku 2 Smlouvy o Evropské unii. Evropská komise spolu s Evropským parlamentem a Radou odpovídá podle smluv za zajištění dodržování právního státu jako jednu ze základních hodnot naší Unie

Nedávné události v Polsku týkající se zejména Ústavního soudu vedly Evropskou komisi, aby zahájila dialog s polskou vládou s cílem získat potřebné záruky za plné respektování zásad právního státu. Komise se domnívá, že pokud je bráněno polskému ústavnímu soudu v plném zajištění účinného ústavního přezkumu, nemůže existovat žádná účinná kontrola dodržování základních práv v legislativních aktech. Současné obavy Evropské komise se týkají těchto otázek:

  • jmenování soudců Ústavního soudu a provádění rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 3. a 9. prosince 2015, vztahující se k těmto záležitostem;[gap height=“10″]
  • zákon ze dne 22. prosince 2015, kterým se mění zákon o Ústavním soudu, výrok Ústavního soudu ze dne 9. března 2016 v souvislosti s tímto zákonem, a o rozhodnutí vydané Ústavním soudem 9. března 2016;[gap height=“10″]
  • účinnost ústavní revize nových právních předpisů, které byly přijaty v roce 2016, včetně právních předpisů, jako je nový mediální zákon.

Další kroky

Dialog mezi Komisí a polskými orgány o rámci právního státu pokračuje. Pokud se nedosáhne žádný významný pokrok do 23. května, pak byl první místopředseda zmocněn kolegium komisařů, aby přijal návrh na podporu právního stanoviska, které dnes kolegium diskutovalo. Stanovisko bylo přijato a polským orgánům sděleno, že mají dva týdny na předložení svých vyjádření. Na jejich základě bude Komise usilovat o konstruktivní dialog s polskou vládou s cílem nalézt řešení záležitostí uvedených ve stanovisku. Pokud se obavy uspokojivě nevyřeší v přiměřené lhůtě, může Komise vydat doporučení.

Souvislosti

V listopadu 2015 se Komise dozvěděla o probíhajícím sporu v Polsku, pokud jde o složení Ústavního soudu, jakož i zkrácení funkčního období jeho současného předsedy a místopředsedy. Ústavní soud vydal dvě rozhodnutí o těchto věcech, ve dnech 3. a 9. prosince 2015. Kromě toho Komise uvedla, že Sejm (polský parlament) schválil dne 22. prosince 2015 změnu zákona o Ústavním soudu, která se týká jeho fungování, jakož i nezávislosti jeho soudců.

S ohledem na situaci týkající se Ústavního soudu napsal první místopředseda polské vládě dne 23. prosince 2015 dopis s vyžádáním další informace o aktuálním stavu. Polská vláda měla přijmout vysvětlující opatření, které předpokládá přijmout s ohledem na různé rozsudky Ústavního soudu.

V listopadu 2015 se Komise dozvěděla o probíhajícím sporu v Polsku, pokud jde o složení Ústavního soudu, jakož i zkrácení funkčního období jeho současného předsedy a místopředsedy. Ústavní soud vydal dvě rozhodnutí o těchto věcech ve dnech 3. a 9. prosince 2015.

První místopředseda v dopise rovněž doporučil, aby polská vláda konzultovala Benátskou komisi před přijetím navrhovaných změn zákona o Ústavním soudu. Polská vláda požádala o právní posouzení Benátskou komisí dne 23. prosince, ale mezitím byl zákon dne 28. prosince přijat.

Dne 9. března 2016 Ústavní soud rozhodl, že zákon ze dne 22. prosince 2015 je neústavní. Dne 11. března, Benátská komise přijala stanovisko, v němž je uvedeno, že změny ze dne 22. prosince jsou neslučitelné s požadavky na právní stát. Rozsudek ze dne 9. března, stejně jako všechna rozhodnutí vydaná Ústavním soudem od té doby, nebyla zveřejněna v Úředním věstníku.

Dne 13. ledna 2016 kolegium komisařů provedlo první orientační rozpravu o situaci, pokud jde o právní stát v Polsku. Následovaly rozsáhlé písemné výměny názorů mezi Komisí a polskými orgány. První místopředseda Timmermans navštívil Varšavu dne 5. dubna a účastnil se konstruktivních rozhovorů s řadou svých polských protějšků. Došlo pak k rozsáhlé výměně názorů mezi Komisí a polskou vládou v jednání na různých úrovních, se záměrem vyřešení současné duality právních systémů v Polsku. Navzdory těmto výměnám názorů dosud nebylo možné nalézt řešení sporných otázek identifikovaných Komisí.

Rámec právního státu představený 11. března 2014 – sestává ze tří fází (viz také obrázek v příloze 1). Celý proces je založen na pokračujícím dialogu mezi Komisí a dotčeným členským státem. Komise pravidelně podrobně informuje Evropský parlament a Radu. Dne 13. ledna 2016 kolegium komisařů konalo první orientační rozpravu o situaci právního státu v Polsku. Následovaly rozsáhlé výměny písemně mezi Komisí a polskými orgány. První místopředseda Timmermans navštívil Varšavu dne 5. dubna ke konstruktivním rozhovorům s řadou svých polských protějšků. Od té doby došlo mezi Komisí a polskou vládou k jednání na různých úrovních k vyřešení současné duality právních systémů v Polsku. Navzdory těmto výměnám názorů dosud nebylo možné nalézt řešení otázek identifikovaných Komisí.

Hodnocení Komise

Komise bude shromažďovat a zkoumat všechny důležité informace a posoudí, zda existují jasné náznaky systémového ohrožení právního státu. Pokud k tomu bude důkaz, Komise bude iniciovat dialog s příslušným členským státem tím, že pošle svá „právní stanoviska právních předpisů“, a odůvodní své obavy. Názor slouží jako varování členskému státu, a dává dotčenému členskému státu možnost reagovat.

Doporučení Komise

V druhé fázi, v případě, že záležitost nebyla uspokojivě vyřešena, může Komise vydat „pravidlo advokátního doporučení “ adresované členskému státu. V takovém případě by Komise doporučila, aby členský stát řešil zjištěné problémy ve stanovené lhůtě, a informoval Komisi o opatřeních k tomuto účelu přijatých. Komise zveřejní svá doporučení.

Navazující doporučení Komise

V třetí etapě bude Komise kontrolovat plnění svých navazujících doporučení členskému státu. Pokud nebude ve stanoveném  časovém limitu reakce, Komise, EP nebo skupina 10 členských států požádá o řízení podle článku 7.

1

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno