Zdroj: Archiv

[quote]Evropská komise přijala 11. července dva nové k použití připravené finanční nástroje pro investice z ESI fondů, (evropských fondů strategických investic), aby se usnadnil přístup k financování pro nové podniky nebo organizátory projektů v oblasti rozvoje měst. Komise vybízí členské státy, aby v období 2014–2020 zdvojnásobily své investice z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESI) prostřednictvím finančních nástrojů, jako jsou úvěry, kapitálová účast a záruky, a to v souladu s cíli investičního plánu. [/quote]

Komisařka pro regionální politiku Corina Crețu uvedla:

„Finanční nástroje představují účinný způsob, jak investovat do nových myšlenek, podniků a do talentu občanů EU, a opírat se přitom méně o veřejné zdroje. Mají obrovský potenciál mobilizovat soukromý kapitál, přičemž tento potenciál by měl být při investování finančních prostředků z ESI fondů plně využit.“

Účelem těchto standardních finančních nástrojů, které jsou již v souladu s nařízením o ESI fondech a pravidly státní pomoci je, aby členské státy namísto tradičních grantů více využívaly revolvingové finanční prostředky a kombinovaly veřejné a soukromé zdroje. Tři nástroje tohoto typu již existují: úvěr se sdílením rizik založený na sdílení rizik mezi veřejnými a soukromými zdroji a nástroj omezené záruky, kde veřejné prostředky slouží jako záruka proti selhání v rámci úvěrového portfolia banky. Oba nástroje mají za cíl poskytnout malým a středním podnikům lepší přístup k financování. Třetím nástrojem je úvěr na renovaci pro projekty v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů v odvětví bytové výstavby. 11. července Komise zavádí dva dodatečné nástroje:

* Nástroj pro „spoluinvestice“, který má zajistit finanční prostředky pro začínající podniky a malé a střední podniky. Podpora jim umožní rozvíjet obchodní modely a přilákat další financování prostřednictvím subjektu kolektivního investování ve správě jednoho hlavního finančního zprostředkovatele. Celkové investice spojující veřejné a soukromé zdroje mohou dosáhnout až do výše 15 milionů EUR na jeden malý nebo střední podnik. V období 2007–2013 bylo příkladem takového nástroje pro „spoluinvestice“ investiční sdružení SAS JEREMIE ve francouzském regionu Languedoc-Roussillon využívající Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) s cílem přilákat soukromý kapitál a investovat do technicky vyspělých malých a středních podniků v regionu.

* Fondy rozvoje měst poskytnou podporu udržitelným městským projektům, například v oblasti veřejné dopravy, energetické účinnosti či znovuoživení městských oblastí. Projekty musí být finančně životaschopné a musí být součástí integrované strategie pro udržitelný rozvoj měst. Celkové investice spojující veřejné a soukromé zdroje mohou dosáhnout až do výše 20 milionů EUR na jeden projekt. Podpora bude mít podobu úvěrového fondu spravovaného finančním zprostředkovatelem s prostředky ESI fondu a příspěvkem ve výši nejméně 30 % ze soukromého kapitálu. Takový fond rozvoje měst byl vytvořen v období 2007–2013 v Pomořanském vojvodství v Polsku.

Souvislosti

V porovnání s granty mohou finanční nástroje přilákat více soukromých a veřejných zdrojů k doplnění původních veřejných finančních prostředků a lze je znovu investovat v několika cyklech. Rámec pro ESI fondy na období 2014–2020 nabízí větší flexibilitu, jasnost a více možností k využití finančních nástrojů.

Oblast působnosti pro použití těchto nástrojů byla rozšířena na investiční oblasti od podpory pro malé a střední podniky, přes energetickou účinnost a účinné využívání zdrojů až po digitální technologie, udržitelnou dopravu, výzkum a vývoj a inovace.

Nový rámec rovněž přináší tyto nové „standardní “ finanční nástroje, u nichž jsou předem definovány podmínky a které jsou určeny pro rychlé zavádění. Další informace o změnách ve finančním rámci na období 2014–2020, pokud jde o využívání ESI fondů prostřednictvím finančních nástrojů.

V letech 2014–2020 má být prostřednictvím finančních nástrojů využito více než 20 miliard EUR z ESI fondů. Komise poskytuje podporu řídícím orgánům a dalším zúčastněným stranám, a to zejména tím, že v lednu 2015 ve spolupráci s Evropskou investiční bankou zavedla internetovou platformu „fi- compass“. Tato platforma nabízí praktické informace a výukové pomůcky, týkající se finančních nástrojů.

Ve zprávě byl odkaz na přílohu, osvětlující nové pojetí využití podpůrných fondů místo jen přímého spolufinancování, s jádrem spolufinancování projektů z veřejných i soukromých zdrojů prostřednictvím úvěrů.

Příloha:

Co se změnilo proti období 2007-2013

(Další nástroje k rozšíření rozsahu finančních nástrojů)

Na rozdíl od programového období 2007-2013 pravidla přijatá pro finanční nástroje pro období 2014-2020 nejsou normativně určena, pokud jde o odvětví, příjemce, typy projektů a aktivit, které mají být podporovány. Členské státy a řídící orgány mohou využít finanční nástroje ve vztahu ke všem tematickým cílům, na které se vztahují operační programy (OP), a pro všechny fondy je využít tam, kde to je účinnější a efektivnější.

Nový rámec také obsahuje jasná pravidla, umožňující lepší kombinaci finančních nástrojů s ostatními formami podpory, zejména s dotacemi, protože to dále stimuluje navrhování dobře uzpůsobených asistenčních programů, které splňují specifické potřeby členských států nebo regionů.

Finanční nástroje jsou speciální kategorií výdajů a jejich úspěšný návrh a realizace závisejí na správném vyhodnocení mezer na trhu a jeho potřeb. Proto je v rámci operačního programu nové ustanovení, že by finanční nástroje měly být navrženy na základě posouzení ex ante, které odhalilo různá selhání trhu či „suboptimální“ investiční situace, resp. příslušné investiční potřeby, možnost účasti soukromého sektoru a výsledná přidaná hodnota finančního nástroje. Takové posouzení ex ante také pomůže vyhnout se překrývání a nesrovnalostem mezi finančními nástroji využívanými různými aktéry na různých úrovních.

Řada nových možností  realizace

V jednotlivých členských státech a regionech se operační prostředí pro finanční nástroje, jakož i administrativní kapacity a odborné znalosti potřebné pro jejich úspěšnou realizaci značně liší. V tomto kontextu nové předpisy nabízejí různé možnosti uplatnění, z nichž členské státy a řídící orgány mohou vybrat nejvhodnější řešení.

Podpůrný program ESIF může poskytnout:

  1. Finanční nástroje ustavené na úrovni EU a spravované Komisí, v souladu s finančním nařízením (přímé či nepřímé řízení). To zahrnuje zvláštní ustanovení pro provádění specializovaných finančních nástrojů, kombinujících ESI fondy s jinými zdroji rozpočtu EU a EIB/EIF s cílem stimulovat bankovní úvěry malým a středním podnikům.

V rámci této varianty budou moci z OP jít příspěvky do finančních nástrojů, které budou vyčleněny na investice v regionech a akce, na něž by  OP přispěly jako zdroje.

  1. Finanční nástroje zřízené na vnitrostátní/regionální, nadnárodní nebo přeshraniční úrovni a řízené nebo v rámci odpovědnosti řídícího orgánu. U těchto nástrojů mají řídicí orgány možnost přispět prostředky programu na adresu:
  2. již existujících nebo nově vytvářených nástrojů, přizpůsobených specifickým podmínkám a potřebám; a
  3. normalizovaných nástrojů, pro něž jsou podmínky předem definovány a uvedeny v prováděcím právu Komise. Tyto nástroje by měly být připravené k použití pro rychlý rozjezd.
  4. finanční nástroje sestávající pouze z půjček nebo záruk mohou být realizovány přímo samotnými řídícími orgány. V takových případech budou řídícím orgánům hrazeny na základě skutečných poskytnutých půjček nebo záruk částky uvolněné pro nové úvěry, bez možnosti účtovat náklady na řízení nebo poplatky v rámci operace z finančních nástrojů.

Pružnější modality spolufinancování a další finanční pobídky

Platby Komise řídícím orgánům budou v budoucnu úzce spojeny s realizací. K dispozici bude také možnost zahrnout do platebního prohlášení očekávaný národní příspěvek, který má být věnován finančním nástrojem nebo na úrovni konečných příjemců během období způsobilosti.

  1. V případě příspěvků na finanční nástroj na úrovni EU pod správou Komise (možnost 1 výše) je třeba počítat v OP se samostatnou prioritní osou. Míra spolufinancování pro tuto prioritní osu nebo národní program bude 100%.
  2. Pokud jde o příspěvky na národní, regionální; nadnárodní nebo přeshraniční finanční nástroje (možnosti 2 a). a b) výše), bude podíl spolufinancování EU zvýšen o 10 % v případech, kdy je prioritní osa plně naplňována prostřednictvím finančních nástrojů.

Jasná pravidla finančního řízení

Platby Komise řídícím orgánům budou v budoucnu úzce spojeny se skutečnou realizací. K dispozici bude také možnost zahrnout do platebního prohlášení očekávaný národní příspěvek, který má být věnován finančním nástrojem, nebo na úrovni konečných příjemců během období způsobilosti.

Zjednodušené podávání zpráv o pokroku v realizaci

Vzhledem ke specifickým postupům a dodací struktuře pro finanční nástroje má dostupnost vykazování údajů o použití rozpočtových prostředků z ESI fondů klíčový význam pro všechny zúčastněné strany politiky soudržnosti, neboť umožňují vyvodit závěry o skutečném výkonu nástrojů podpory  a úpravách, které mohou být potřebné k zajištění jejich účinnosti. Proto nový rámec vyžaduje, aby řídící orgány zaslaly Komisi zvláštní zprávu o operacích zahrnujících použití finančních nástrojů jako přílohy k výroční zprávě o provádění. Na základě zpráv předložených Komisi bude Komise poskytovat souhrn údajů tím nashromážděných.

Specifické problémy ČR

Podstatná část vedoucích a starších pracovníků zřejmě stále pevně věří, že trh vzhledem k jejich možnostem (bylo by lepší schopnostem a předchozím zaměření) rozhodne lépe. O finančních podmínkách využití veřejných prostředků toho vědí ještě méně, než o uplatnění své odpovědnosti za rozvoj společnosti na svěřeném úseku veřejné správy.

A budou přísnější kritéria: od rozpadu federace v ČR dosud neexistuje zákonná úprava střednědobých veřejných financí ( stát, územní samospráva a národní fondy a fondy EU, Norska a Švýcarska) a samozřejmě ani způsob  efektivního a účelného využívaní těchto veřejných financí v působnosti MF ( vnitřní kontrolní systém) a v působnosti Nejvyššího kontrolního  úřadu jako partnera Evropského účetního dvora a  pak  kontrola veřejných financí jako celku ( externí kontrolní systém). V minulosti již   14 krát neprošel návrh na rozšíření působnosti NKÚ, který v ČR  byl již přijat v roce 1991 a následně v roce 1993 zrušen s ohledem na úpravy  v nové ústavě ČR, přesto že to tehdy nedoporučovali  ani vyslaní  experti z vládních kruhů premiérky Thatcherové, o jednotných veřejných financích od státu přes regiony po obce. Proti obojímu je stále tvrdá opozice ze strany obou komor parlamentu ČR  a územních samospráv.

Podobně v minulosti v ČR chyběly  střednědobé  rozvojové programy (strategie), které ve větší míře vláda ČR přijala až pro období 2014-20 jako nutnou podmínku  Dohody o spolupráci mezi ČR a EU na léta 2014-20. To se samozřejmě promítlo do projektové nepřipravenosti i podnikové sféry a tím i do nedostatku projektů, které by mohly být financovány např. z navrhovaných  zdrojů a nástrojů, včetně spolupráce veřejného a soukromého kapitálu. 

Posléze obava o osobní prebendy do budoucna a získání lepších vyhlídek je v oblibě směs různých nařčení k projektům, vedoucí k dodatečným šetřením, která se mohou ukázat jako nezdůvodněná, ale zvýší překážky a umožní více žehrat na bruselskou byrokracii, případně nehoráznosti, že spolufinancování z EU je lépe raději odmítnout (normálnější přístup by byl nekandidovat na funkce, spojené s čerpáním investičních prostředků, protože na ně nemají.  

 

 

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno