[quote]Evropská komise navrhla první výstup v rámci balíčku opatření, který se zabývá problematikou oběhového hospodářství; navrhla nová evropská pravidla pro organická hnojiva a hnojiva na bázi odpadů.[/quote]

Opětovné využívání surovin, které se v současnosti likvidují jako odpad, je jednou z klíčových zásad, jež prosazuje balíček opatření zabývající se problematikou oběhového hospodářství přijatý v prosinci 2015. Komise proto navrhla nařízení, které značně usnadní přístup organických hnojiv a hnojiv na bázi odpadů na jednotný trh EU. Podmínky pro jejich uvádění na trh tak budou stejné jako v případě tradičních hnojiv z neorganických prvků. Díky tomuto nařízení vzniknou nové tržní příležitosti pro inovativní společnosti a zároveň se omezí množství produkovaného odpadu, spotřeba energie a poškozování životního prostředí.

„Jen velmi málo biologického odpadu, jehož vzniká obrovské množství, se zpracovává na hodnotná hnojiva,“ konstatuje místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost. „Evropští zemědělci používají hnojiva, která se vyrábějí z dovážených materiálů nebo energeticky náročnými postupy, přestože náš průmysl by mohl biologické odpady recyklovat a zhodnocovat je jako zdroje živin. Problémy je třeba proměnit v příležitosti, z nichž budou moci zemědělci i další podnikatelé těžit, a právě v tom nám toto nařízení pomůže,“ vysvětluje.

Předložené nařízení stanoví společná pravidla pro přeměňování biologického odpadu na suroviny, jež mohou dále sloužit k výrobě hnojiv. Definuje požadavky na bezpečnost, jakost a označování, které budou muset všechny výrobky určené ke hnojení splňovat, aby se s nimi dalo volně obchodovat po celé EU. Než budou moci výrobci své produkty opatřit označením CE, budou muset prokázat, že jejich výrobky vyhovují stanoveným požadavkům a že jsou dodržena omezení k obsahu organických znečišťujících látek, mikrobiálních kontaminantů a fyzických nečistot.

Nová pravidla se budou vztahovat na všechny druhy hnojiv, aby byla zaručena co nejvyšší ochrana půdy. Nařízení zavádí přísné limity pro přítomnost kadmia ve fosforečných hnojivech. Mezní hodnoty budou postupně zpřísněny z 60 mg/kg na 40 mg/kg po třech letech a na 20 mg/kg po dvanácti letech, což sníží rizika z hlediska zdraví a životního prostředí.

Jelikož se některá hnojiva nevyrábějí ve velkém množství, nebo se s nimi ve velkém neobchoduje přes hranice států, navrhuje Komise nepovinnou harmonizaci. V závislosti na své obchodní strategii a druhu produktu se mohou výrobci buď rozhodnout, že budou své výrobky opatřovat označením CE, a s těmito pak bude možné volně obchodovat na jednotném trhu podle společných evropských pravidel, nebo se mohou rozhodnout, že se s jejich výrobky bude obchodovat podle národních norem na základě vzájemného uznávání na jednotném trhu. Tento přístup zohledňuje zásadu zlepšování právní úpravy a zásady subsidiarity.

Návrh obsahuje několik prvků, které pomohou vytvořit rovné podmínky pro všechny druhy vyrobených hnojiv, současně ale zajistí vysokou úroveň ochrany životního prostředí a bezpečnost. Návrh:

  • stanoví pravidla pro volný pohyb všech označením všech vyprodukovaných CE hnojiv v celé EU; stávající pravidla se týkají pouze minerálních hnojiv a agronomických přísad. Návrh umožní CE značení všem produktům pro hnojení  včetně těch odvozených z recyklovaného biologického odpadu a živin, pro povolení  volného pohybu na jednotném trhu.
  • aktualizuje současné požadavky na vyznačení anorganických hnojiv CE;
  • umožňuje volitelnou harmonizaci – výrobce, který si nepřeje -označit výrobek CE a mít neomezený přístup na celý jednotný trh EU může zvolit možnost rozhodnout se pro soulad s národními předpisy místo ověření pro EU- tedy v souladu se zásadou subsidiarity.
  • zavádí nové harmonizované požadavky pro všechna hnojiva s označením CE z hlediska kvality – jako je minimální obsah živin, obsah organických látek, neutralizační hodnoty, které jsou specifické pro každou kategorii hnojiv;
  • bezpečnost – například maximální limity pro těžké kovy, včetně kadmia, na organické kontaminanty, mikrobiální kontaminanty a pro nečistoty  specifické pro každou kategorii hnojení výrobků;
  • označování  například skutečného obsahu živin a jejich forem, které umožní zemědělcům modulaci používání hnojiv v závislosti na potřebách rstlin;- modernizuje prohlášení o postupech ověřování shody a posuzování shody výrobci hnojiv, které se musí splňovat, pokud chtějí prodávat své produkty v rámci jednotného trhu;
  • vymezuje hranice mezi hnojivy a přípravky na ochranu rostlin, aby se zabránilo překrývání rostlinných bio-stimulanty a regulátory růstu rostlin
  • umožňuje odvodit možnost z hlediska vlivu na volný pohyb zvířat jak pro produkty pro konečné užití, tak pro meziprodukty v nařízení, vztahující pro vedlejší produkty k živočichům;
  • zahrnuje pravidla pro obnovení biologických odpadů zpracovaných kompostováním apod. Jestliže jsou tyto výrobky začleněny do hnojiv označených značkou CE, již nejsou považovány za odpad ve smyslu rámcové směrnice o odpadech. To umožňuje výrobků vyrobených z odpadů volný pohyb v rámci EU.

Souvislosti
Stávající nařízení o hnojivech z roku 2003 zajišťuje volný pohyb na jednotném trhu především pro konvenční neorganická hnojiva, která se zpravidla těží v dolech nebo se získávají chemickou cestou. Tyto procesy jsou však energeticky náročné a vzniká při nich velké množství emisí CO2. Inovativní hnojiva vyráběná z organických materiálů do působnosti dosavadního nařízení o hnojivech nespadají. Jejich přístup na jednotný trh tudíž závisí na vzájemném uznávání mezi členskými státy a kvůli rozdílným národním předpisům je často obtížný.

Stávající nařízení o hnojivech navíc neřeší obavy o životní prostředí, jež vyvstávají v souvislosti se znečišťováním půdy, vnitrozemských vod, moří, a v konečném důsledku i potravin.

V současné době se rychle rozvíjejí výzkum, inovace a investice, jež přispívají k oběhovému hospodářství tím, že vytvářejí pracovní místa na lokální úrovni a zhodnocují druhotné suroviny, které by se jinak likvidovaly jako odpad.

Tržní příležitosti pro podniky vyrábějící organická hnojiva jsou značné. Biologické odpady se dnes recyklují z pouhých 5 %. Pokud by se jich recyklovalo více, mohlo by to podle odhadů nahradit až 30 % neorganických hnojiv. Do EU se v současné době dováží zhruba 6 milionů tun fosfátů ročně, třebaže by až 30 % tohoto množství bylo možné nahradit extrakcí z čistírenských kalů, biologicky rozložitelného odpadu, masokostní moučky nebo hnoje.

Další kroky
Návrh nařízení bude nyní předložen k přijetí Evropskému parlamentu a Radě. Jakmile jej tyto orgány přijmou, bude nařízení přímo použitelné, aniž by bylo nutné transponovat je jdo národního práva, přičemž se počítá s určitým přechodným obdobím, aby se firmy a veřejná správa mohly na tato nová pravidla připravit.

Rychlost realizace návrhů možno zatím jen závidět!