[quote]Poslední šetření Eurobarometru ukázalo, že je 89%  pro podporu rozvojové pomoci. Je to o 4% vice, než v roce 2014. Přes polovinu respondentů uvedlo, že by se měla poskytnout pomoc ve slíbené výši, 16% respondentů ba navýšilo podporu na slíbený rámec.[/quote]

Komisař EU pro mezinárodní spolupráci a rozvoj Neven Mimica dnes představil výsledky z průzkumu Eurobarometru EU k mezinárodní spolupráci a rozvoji. Čísla ukazují, že drtivá většina Evropanů má stále kladný názor na výhody mezinárodní spolupráce a rozvoje. Téměř tři čtvrtiny z  účastníků tohoto průzkumu se shodlo, že je rozvojová pomoc účinný způsob, jak řešit nelegální migraci (73%) a 80% Evropanů se domnívá, že je rozvoj  ve vlastním zájmu EU.

Téměř devět z deseti respondentů si myslí, že pomoc rozvojovým zemím je důležitá, více než sedm z deseti se shoduje, že boj proti chudobě v rozvojových zemích má pozitivní vliv na občany EU. Takže v době, kdy Evropa čelí výzvám z chudoby v rozvojových zemích, nutno ukázat výsledky toho, co děláme,  jak zásadní to má dopad na evropské hodnoty a zájmy. “

Průzkum se konal na konci roku 2015, který byl vyhlášen Evropským rokem pro rozvoj. Jedním z cílů evropského roku pro rozvoj bylo zvýšit povědomí občanů o tom, jak rozvojová pomoc EU funguje a kde jsou finanční prostředky vynakládány. Z průzkumu vyplývá, že kampaň dosáhla svých výsledků: téměř 1 z 5  dotázaných občanů vědělo, že rok 2015 byl Evropským rokem pro rozvoj- téměř o polovinu vice, než výsledek v roce 2014.

Některé klíčové výsledky Eurobarometru o rozvoji

Čísla ukazují, že si zvýšený podíl lidí myslí, že by   boj s chudobou v rozvojových zemích měl být jednou z hlavních priorit EU (až o 5% vice; 69%) a národních vlád (až + 5 %; bodů na 50%). Téměř sedm z deseti respondentů podpořil zvýšení rozvojové pomoci poskytované Evropskou unií (68%) – vyšší procento než v uplynulých letech.

Občané EU vidí mír a bezpečnost v rozvojových zemích jako nejdůležitější úkol tohoto roku rozvoje a spolupráci (41%) – což snad může být způsobeno názorem, že je to důležitý faktor při řešení základních příčin nepravidelné migrace. Následovalo zdravotnictví a vzdělávání (po 34%).

Mezitím, více než třetina Evropanů již slyšela nebo četla o trvale udržitelných  rozvojových  cílech (36%). V roce 2013 slyšelo o rozvojových cílech milénia jen 22%.

Souhrnná analýza za českou republiku přinesla jako obvykle až ostudně vice negace

Obecně mají respondenti v České republice ve srovnání s respondenty EU méně pozitivní  postoj  k  rozvojové  pomoci. Například s mnohem menší pravděpodobností říkají, že je důležité pomoci lidem v  rozvojových zemích   (78 % oproti průměru EU, který činí 89 %) – přesto to ale je stále více než tři čtvrtiny respondentů.

Patří také k těm, kteří s nejmenší pravděpodobností souhlasí s tím, že boj proti chudobě v rozvojových zemích by   měl být jednou z hlavních priorit EU (51 %) nebo české vlády (31 %). Podíl respondentů, kteří si myslí,  že by  rozvojová pomoc měla být do jisté míry zvýšena, patří k nejnižším v Evropě (54 %), a došlo  zde k  posunu směrem    k názorům, že by pomoc neměla být zvýšena (+6 procentních bodů), nebo že by měla být dokonce snížena (+ 4 %).

Respondenti v České republice s nejmenší pravděpodobností souhlasí s tím, že  rozvojová  pomoc  přispívá  k  většímu míru a k větší rovnosti ve světě (60 %) a že boj proti chudobě v rozvojových zemích má pozitivní účinek     na občany EU (49 %). Kromě toho také patří k těm, kteří s nejmenší pravděpodobností souhlasí s tím, že boj proti chudobě v rozvojových zemích je v zájmu EU (64 %) a  že rozvojová  pomoc  je  efektivním způsobem,  jak bojovat proti nelegální  migraci (59 %).

Více než jeden z pěti respondentů v České republice má pocit, že je méně informován o rozvojové pomoci, než byl  v roce 2014 (22 %). Respondenti v České republice s  menší  pravděpodobností  než  respondenti  obecně  v  EU  slyšeli o  Cílech udržitelného  rozvoje (26 % oproti 36 %) a mají jednu z nejnižších úrovní informovanosti o  tom, že  rok  2015 byl Evropským rokem rozvoje (13   %).

V rámci EU 12 % považuje otázky migrace za jeden z hlavních problémů pro rozvojové země, ale tento názor je v mnohem větší míře zastáván v České republice: 34 %, což je to druhý nejvíce zmiňovaný problém  po  míru  a  bezpečnosti (44 %). Nicméně, respondenti v České republice patří po respondentech z Maďarska, Bulharska a Lotyšska k těm, kteří v Evropě s nejmenší pravděpodobností souhlasí s tím, že rozvojová pomoc je způsob, jak bojovat proti nelegální migraci (59 %).

Méně než jedna třetina souhlasí s tím, že v boji proti chudobě mohou hrát roli jednotlivci (32 %), což je mnohem méně, než činí průměr EU ve výši 52 %. Respondenti v České republice jsou také s  mnohem  menší pravděpodobností, než je průměr, ochotni platit více za výrobky z rozvojových zemí (34 % oproti 50 %), nebo se osobně zapojit do pomoci rozvojovým zemím (20 % oproti 33 %).

V rámci EU zaujímají mladší respondenti (ve věku 15–24 let) obecně pozitivnější postoj,  pokud  jde  o  otázky  rozvoje, než jejich starší protějšky (ve věku 25 nebo více), a  tento trend  je také  patrný v  České republice  – na  rozdíl od výsledků z roku 2014. Mladší respondenti s větší pravděpodobností souhlasí s tím, že je důležité pomoci lidem v rozvojových zemích (86 % oproti 77 %), a říkají, že slíbené zvýšení pomoci by mělo být poskytnuto (60 % oproti  45  %).  Také  jsou s  mnohem větší  pravděpodobností ochotni  platit více  za výrobky  z rozvojových  zemí (52 % oproti 32 %).

V další části je v grafickém vyjádření (kruhové diagramy) uvedeno 7 skupin otázek, kladených respondentům a jejich některých odpovědí

  1. Význam a postoje k rozvojové pomoci
  2. Výhody pomoci a spolupráce rozvojovým zemím
  3. Povědomí o cílech udržitelného rozvoje
  4. Povědomí o roku 2015 jako „Evropském roku rozvoje“ a rozvoji všeobecně
  5. Pochopení problémů, kterým čelí rozvojové země
  6. Účinnost různých druhů (podpůrné) činnosti
  7. Osobní angažovanost v rozvoji

V odpovědích se projevuje naprostá a trvale pěstovaná neznalost problematiky EU. Matení účinně pomáhají hromadné sdělovací prostředky. Jak jinak by mohl spíše politikář než politik říci, že nepotřebujeme pomoc EU, i když mohlo jít spolu s nerozdělenými fondy podle zemí o téměř 100 miliard Kč ročně na investice a jen chybou našich politiků to bude méně (Komise zdůrazňovala mezní vstřebatelnost vnějších zdrojů do 3 % HDP), když za 1 mld. Kč investic lze zaměstnat na rok 1000 zaměstnanců, kteří místo podpor umožňují získat státní příjmy cca 40 mld. Kč? Jaká to musí být úroveň, když by pomoc EU měla být použita nejvýše na splacení státního dluhu, vzniklého místo rozvoje? Autor myšlenek tohoto typu neví, že EU v rámci solidarity může jen pomáhat rozvoji? A kolik omezenosti a mravní ubohosti je ve výroku, že když vystoupíme z EU, stejně nás budou muset s ohledem na geografickou polohu podporovat? Není lepší než řešit exekuce a bankroty zabránit iluzím, že si lze půjčit téměř zadarmo, v denních insercích TV?   Chce-li EU cyklickou ekonomiku, s maximálním využitím recyklace, pomáhá tomu shot, jak lehce odrostlé baby rozbíjí vedeno rodiči nádobí, aby si koupila rodina nové? Může pojišťovna inzerovat, že při pojištění motorových vozidel nějaká ta nehoda tolik nevadí? Vysvětlil někdo chyby, nebo promlčené trestné činy ze superrychlé privatizace, před nimiž nás varovala jak „železná“ lady Thatcherová, tak čelní představitelé britské a evropské levice? 

Otázky a odpovědi šetření  Eurostat

baro1

baro2

baro3

baro4

baro5

baro6

baro7

baro8

baro9