[quote]Článek shrnuje právní opatření k ochraně občanů před terorismem a jinou členskou činností, přijatý 14.4. Některá se projednávají se od roku 2011, kdy je navrhla Komise, do roku 2015 se však diskutovalo o ochraně osobních dat a tak současná přijatá opatření budou vlivem urychlení opírající se o loňské a letošní neblahé události budou platit letos, jiná až za 2 roky. A pokud jde o data k závažné hmotně deprivaci občanů, je pokrok ještě moc malý. Také ale proto, že kritéria vážné hmotné v EU jsou zatím v ČR spíše utopické.[/quote]
Společné prohlášení prvního místopředsedy Timmermanse a komisaře Avramopoulose pro migraci, věci vnitra a občanství k přijetí směrnice o záznamech jmen cestujících EU (PNR) Evropským parlamentem
„Komise vřele vítá dnešní kladný hlas Evropského parlamentu ke směrnici EU o PNR. Je to silný výraz evropského odhodlání bojovat proti terorismu a organizovanému zločinu společně prostřednictvím posílené spolupráce a efektivní výměny informací zpravodajských služeb. Brutální teroristické útoky v Paříži loni 13. listopadu a v Bruselu 22. března ukázaly ještě jednou, že Evropa potřebuje zvýšit svou společnou reakci na terorismus a přijmout konkrétní opatření pro boj s ním. Směrnice EU o PNR bude důležitým příspěvkem k naší společné reakci. Směrnice EU PNR zvýší našich občanů, a zároveň vysokou ochranu soukromí a osobních údajů zajišťující plný soulad s právem na ochranu údajů.
Zpracování údajů jmenné evidence cestujících je efektivní a velmi potřebný nástroj pro Evropu k prevenci a boji proti teroristické činnosti a závažné trestné činnosti. Využívání údajů jmenné evidence cestujících může být někdy jediným prostředkem pro donucovací orgány identifikovat dříve neznámé osoby, které by mohly být zapojeny do trestné činnosti a představují hrozbu proši bezpečnost veřejnosti, a identifikovat a sledovat zločinecké sítě a vzory přemísťování. Údaje PNR mohou být použity pro prevenci, stejně jakopro vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů.
Vytvoření systému pro sběr a zpracování údajů jmenné evidence cestujících obdržených od leteckých dopravců každého členského státu a výměna informací mezi členskými státy zajistí lepší spolupráci mezi vnitrostátními orgány, a sníží bezpečnostní mezery. Směrnice totiž upravuje předávání údajů jmenné evidence cestujících leteckými dopravci členských států včetně letů uvnitř EU, a obsahuje robustní záruky, pokud jde o soukromí, ochranu údajů a dodržování základních práv. Údaje PNR mohou být zpracovány pouze pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti.
Směrnice EU o PNR by nyní měla být rychle přijata Radou, aby mohla vstoupit v platnost a být prováděna na úrovni členských států co nejdříve. „
Souvislosti
Komise předložila v roce 2011 návrh směrnice o využívání jmenné evidence cestujících (PNR) pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti. Návrh se vztahoval na přenos údajů leteckých dopravců na základě údajů jmenné evidence cestujících pro lety mimo EU na vyhrazenou jednotku v státě příjezdu nebo odjezdu EU a zahrnoval podrobná pravidla zaměřená na ochranu soukromí a osobních údajů.
V prosinci 2015 Evropský parlament a Rada dosáhly politické dohody o pozměněném znění návrhu PNR. Dohoda zachovává většinu z principů obsažených v návrhu Komise, ale zároveň přináší další ochranná opatření, týkající se soukromí a osobních údajů. Kromě toho dohoda předpokládá možnost, aby členské státy zahrnuly do oblasti působnosti směrnice lety uvnitř EU.
V posledních letech stále větší počet zemí, a to jak členských států EU, tak třetích zemí, začaly se zaváděním systémů pro sběr a zpracování údajů jmenné evidence cestujících pro účely vymáhání práva.
Údaje PNR se skládají z informací o rezervaci cestujících letadel uložených leteckými dopravci v jejich rezervačních a odbavovacích systémech. Jsou shromažďovány některé typy informací, jako jsou cesty, cestovní itinerář, informace o letence, detaily kontaktu agenta cestovní kanceláře, přes kterou byl let rezervovaný, používané platební prostředky, číslo sedadla a informace o zavazadlech.
Zpracováním těchto údajů podle předem stanovených kritérií a příslušných databází mohou vnitrostátní orgány získat cenné informace týkající se osob, které by mohly být zapojeny do trestné činnosti, jako je terorismus, obchod s drogami, obchod s lidmi, pohlavní zneužívání a jiné závažné trestné činy. Zpracování PNR přináší významnou přidanou hodnotu ve srovnání s jinými nástroji donucovacích orgánů tím, že umožňuje identifikaci vysoce rizikových dříve neznámých cestujících těmto organum.
Příští krok
Přijetí směrnice ještě vyžaduje schválení Rady.
Poté co vstoupí v platnost, budou členské státy mít lhůtu 2 roky k přijetí legislativních a technických opatření, potřebných k jejímu provedení ve svých národních systémech.
Komise vypracuje pravidla pro stanovení společných protokolů a datových formátů pro předávání údajů jmenné evidence cestujících leteckými dopravci členských států.
Společné prohlášení o konečném přijetí nových pravidel EU pro ochranu osobních údajů
První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, místopředseda zodpovědný za jednotný evropský digitální trh Andrus Ansip, a komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost pohlaví, Věra Jourová učinili následující prohlášení:
„Evropská komise vítá konečné přijetí nových pravidel EU o ochraně údajů ze strany Evropského parlamentu, po přijetí Radou minulý pátek. Hlasování EP představuje významný úspěch, je vyvrcholením více než čtyř let tvrdé práce s Evropským parlamentem, Radou, podnikáním, občanskou společností a dalšími zúčastněnými stranami.
Nová pravidla zajistí, aby základní právo na ochranu osobních údajů bylo zaručeno pro všechny. Obecné nařízení o ochraně údajů pomůže stimulovat jednotný digitální trh v EU tím, že podpoří důvěru v on-line služby pro spotřebitele a právní jistotu pro podniky na základě jasných a jednotných pravidel.
Směrnice o ochraně údajů v oblasti orgánů policejní a trestní justice zajišťuje vysokou úroveň ochrany údajů při současném zlepšení spolupráce v boji proti terorismu a jiné závažné trestné činnosti v celé Evropě. Jak ukázaly nedávné teroristické útoky v Paříži a Bruselu, nová pravidla přicházejí v době, kdy je více než kdy jindy zapotřebí zlepšit spolupráci v boji proti terorismu a jiné závažné trestné činnosti.
Pravidla jsou ku prospěchu všech v EU. Jednotlivci musí být oprávnění vědět, jaká jsou jejich práva a jak je bránit, pokud mají pocit, že nejsou dodržována.
Práce na vytváření pravidel prvotřídní ochrany rychlého přenosu dat, zajišťující nejvyšší úrovni světové ochrany, je dokončena. Nyní musíme společně pracovat na realizaci těchto nových norem v celé EU, aby občané a podniky mohly využívat výhod co nejdříve.“
Souvislosti
Balíček pro reformu ochrany osobních dat navrhla komisařka pro spravedlnost a místopředsedkyně Viviane Reding v lednu 2012. Balíček zahrnuje nařízení o všeobecné ochraně osobních dat a směrnici pro ochranu dat policie a justičních orgánů v trestním soudnictví; pravidla jsou založená na směrnici o ochraně údajů z roku 1995 a rámcového rozhodnutí pro policii a trestní soudnictví z roku 2008. Balíček „Ochrana dat“ je klíčový pro dosažení jednotného digitálního trhu a agendy EU týkající se bezpečnosti.
Dnešní přijetí znamená, že se robustní úroveň standardů EU pro ochranu údajů stane realitou ve všech členských státech EU v roce 2018. Členské státy mají dva roky na uplatnění nařízení o ochraně údajů a transponování a provádění směrnice „policie“. Tento časový rámec dává členským státům a společnostem dostatek času na přizpůsobení se novým pravidlům.
Komise bude úzce spolupracovat s členskými státy, aby zajistily, že jsou nová pravidla správně implementována na národní úrovni. Bude pracovat s vnitrostátními orgány pro ochranu údajů a budoucí Evropskou radou pro ochranu údajů s cílem zajistit jednotné prosazování nových pravidel, v návaznosti na práci skupiny k článku G29. Komise se také zapojí se do otevřeného dialogu se zúčastněnými stranami, zejména podniky, aby bylo zajištěno, že je plné porozumění a včasný soulad s novými pravidly.
Obecné nařízení o ochraně údajů
Občané budou mít více informací o tom, jak jsou jejich údaje zpracovávány, prezentované jasným a srozumitelným způsobem. Budou mít právo co nejdříve vědět, zda jejich data byla „hacknuta“ nebo zveřejněna. „Právo být zapomenut“ bude třeba vyjasnit a posílit. Již v Evropské unii mají jednotlivci právo, aby za určitých podmínek požadovali, aby vyhledávače odstranily odkazy, které vedou k osobním informacím o nich. Toto právo však musí být dobře vyváženo proti právu na svobodu projevu. Bude rovněž snazší převést lidem jejich osobní údaje mezi poskytovateli služeb, jako jsou sociální sítě – díky novému „právu přenositelnosti”
Podniky budou také výrazně těžit z nových pravidel. Reforma posílí právní jistotu podniků, s jediným souborem pravidel v celé EU. Díky „one-stop-shop” budou společnosti jednat pouze s jediným orgánem dozoru místo 28. To spolu se zjednodušením podaným jediným nařízením ušetří odhadem 2,3 miliardy € ročně. S novými pravidly společnosti mimo EU budou muset platit, když nabízejí své služby zákazníkům v Evropské unii, podle stejných pravidel jako společnosti z EU; tím se vytvářejí rovné podmínky. Nová pravidla jsou také pro budoucnost technologicky neutrální a vhodné pro inovace a velké datové analýzy. Nová pravidla o ochraně osobních údajů podpoří příjemné techniky, jako je pseudonymy, anonymizace, šifrování a ochrana údajů již od návrhu a ve výchozím nastavení.
Směrnice pro ochranu dat pro policejní a trestní justiční orgány
Nová směrnice pro policii a orgány trestní justice umožní hladší výměnu informací mezi policií členských států a soudními orgány. Trestní donucovací orgány nebudou muset používat různé soubory pravidel na ochranu osobních údajů podle původu. Tím se ušetří čas a peníze a zvýší účinnost v boji proti trestné činnosti. S více harmonizovanými zákony ve všech členských státech EU bude snazší pro naše policejní síly, aby spolupracovaly.
Závažná materiální deprivace – odhady pro rok 2015. Podíl vážně materiálně znevýhodněných osob poklesl v EU na 8,2%. V EU je v této situaci přibližně 41 milionů lidí
Podle odhadu Eurostat bylo v roce 2015 8,2% populace, cca 41 milionů lidí v EU vážně materiálně znevýhodněno; životní podmínky byly omezeny nedostatkem zdrojů, jako neschopností platit své účty, uchovávat jejich domov dostatečně vytápěný, nemít jednu týdenní dovolenou za rok mimo domov. V roce 2015 podíl osob vážně materiálně deprivovaných v EU měl i nadále klesající trend pozorovaný od svého vrcholu v roce 2012 (9,9%).
Rodiny s nezaopatřenými dětmi jsou postiženy více než domácnosti bez dětí. 8,3% domácností s dvěma a více dospělých s dětmi trpí vážnou materiální deprivací oproti 6,0% u osob bez závislých dětí; a závažné materiální deprivace postihly 17,3% neúplných rodin ve srovnání s 11,0% u svobodných dospělých bez závislých dětí. Jak lze odvodit ze stejných údajů, závažné materiální deprivace také ovlivňují vice domácnosti s jedním dospělým než se dvěma a vice dospělými.
Údaje o závažné materiální deprivaci uvedené v této tiskové zprávě jsou založeny na prvních odhadech ze statistik zemí EU v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC). Průzkum EU-SILC je referenčním zdrojem EU pro srovnávací statistiku o rozdělení příjmů, chudobě a životních podmínkách.
Referenční populací jsou všechny soukromé domácnosti a jejich současní členové s bydlištěm na území daného členského státu v době sběru dat. Osoby žijící v kolektivních domácnostech a v institucích, jakož i v malých a odlehlých částech území daného státu ve výši ne více než 2% národní populace jsou obecně vyloučeny z cílové populace
Závažná materiální deprivace je vynucená neschopnost (spíše než výběr, že tak neučiní) nenaplnit alespoň čtyři z následujících devíti položek lidmi nejvíce zvažovanými jako žádoucí nebo dokonce nezbytné pro plnohodnotný život: čelit nečekaným výdajům, mít jeden týden roční dovolené mimo domov, jídlo zahrnující maso, kuřecí maso, ryby nebo vegetariánský ekvivalent každý druhý den, přiměřené vytápění obydlí, ze zboží dlouhodobé spotřeby pračka, televize, telefon a auto, bez nedoplatků (hypotéky nebo nájemné, splátky leasingu nebo jiné splátky).
