Zdroj: Archiv

[quote]Nové (předběžné) údaje z 11.4. 2017 potvrzují, že Evropská unie a její členské státy upevnily své místo předního světového dárce pomoci v roce 2016. Předběžné údaje OECD ukazují, že oficiální rozvojová pomoc (ODA-Official development assistance) poskytovaná Evropskou unií a jejími členskými státy dosáhla v roce 2016 75,5 miliardy €. To představuje nárůst o 11 % ve srovnání s úrovní roku 2015. Pomoc EU se zvýšila již čtvrtým rokem po sobě a dosáhla k dnešnímu dni nejvyšší úrovně. V roce 2016 byla kolektivní ODA EU 0,51 % hrubého národního důchodu EU (HND) proti 0,47 % v roce 2015. To je výrazně vyšší než 0,21 % průměru zemí, které nejsou členy Výboru pro rozvojovou pomoc Evropské unie (DAC).[/quote]

Evropská unie a její členské státy si tedy opět upevnily své místo předního světového dárce pomoci v roce 2016.

Komisař pro mezinárodní spolupráci a rozvoj, Neven Mimica, podotkl:

„Jsem hrdý na to, že EU zůstává předním světovým poskytovatelem oficiální rozvojové pomoci – jasným důkazem našeho závazku k udržitelnému rozvoji cílů OSN. Vyzýváme všechny aktéry rozvoje znovu znásobit své úsilí, aby učinily totéž, co my. A my nekončíme. Využití investic soukromého sektoru pomáhá mobilizovat domácí zdroje a zintenzivněním společného úsilí s členskými státy EU se budeme snažit maximalizovat všechny zdroje financování rozvoje.“

V roce 2016 pět členských států EU poskytlo 0,7 % či více hrubého národního důchodu (HND) na oficiální rozvojovou pomoc: Lucembursko (1,00 %), Švédsko (0,94 %), Dánsko (0,75 %), Německo (0,70 %), které dosáhlo tento cíl poprvé, a Spojené království (0,70 %). Šestnáct členských států EU zvýšilo svoji ODA ve srovnání s jejich HNP; 5 členských států snížilo svoji ODA a 7 zůstaly na stejné rovni jako loni. Celkem 20 členských států zvýšilo svoji ODP nominálně o 10,9 mld. €, zatímco pokles 6 ostatních činil 3,4 miliardy €.

V roce 2016, i když čelí bezprecedentní migrační krizi, Evropské unii a jejím členským státům se podařilo zvýšit jak jejich podporu uprchlíkům, tak rozvojovou pomoc rozvojovým zemím. Celkový nárůst oficiální rozvojové pomoci v Evropské unii s 7,6 miliardami € byl větší než nárůst darů uprchlíků s 1,9 miliardy €. Pouze 25 % z růstu kolektivní oficiální rozvojové pomoci EU mezi roky 2015 a 2016 byl způsobeno náklady uprchlíků v jednotlivých zemích, došlo tedy k nárůstu ODA, i když tyto náklady jsou vyloučeny. EU kolektivní ODA přesahující v dané zemi náklady uprchlíků vzrostla z 59,1 miliard € v roce 2015 na 64,8 miliard € v roce 2016, což představuje nárůst o 10 %.

Souvislosti

Oficiální rozvojová pomoc zůstává pro mnoho rozvojových zemí důležitým zdrojem financování, ale je jasné, že úsilí musí jít mnohem dál. Tato vize, jak by se financování rozvoje vyvíjelo na podporu Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj, je dohodnuto v Akční Agendě z Addis Abeby [1] (AAAA).

Na podporu tohoto programu se Evropská unie snaží zvýšit zdroje pro udržitelný rozvoj, mimo jiné prostřednictvím:

  • mobilizace domácích zdrojů
  • posílení zdrojů soukromého sektoru na vnitrostátní a mezinárodní úrovni k mobilizaci finančních prostředků pro rozvoj soukromého sektoru
  • posílení společných programových snah mezi Evropskou unií a jejími členskými státy jako způsob, jak zlepšit efektivitu, vlastnictví a účinnost rozvojové spolupráce.

Zintenzivnění společných programových snah mezi Evropskou unií a jejími členskými státy jako způsob, jak zlepšit efektivitu, vlastnictví a účinnost rozvojové spolupráce.

V roce 2005 se Evropská unie a její členské státy zavázaly zvýšit svou kolektivní rozvojovou pomoc na 0,7 % hrubého národního důchodu EU (HND) do roku 2015. I přesto, že ekonomická krize a závažné rozpočtové tlaky ve většině členských států EU znamenaly, že EU nesplňovala tento ambiciózní cíl v roce 2015, došlo k nepřetržitému reálnému růstu evropské rozvojové pomoci ve výši téměř 40 % oproti roku 2002. V květnu 2015 Evropská rada znovu potvrdila svůj závazek k dosažení tohoto cíle ještě před rokem 2030. EU se rovněž zavázala usilovat o kolektivně splnění cíle oficiální rozvojové pomoci of 0.15-0.20 % HND pro nejméně rozvinuté země v krátkodobém horizontu, a dosáhne 0,20 % z ODA / HND pro nejméně rozvinuté země do roku 2030.

Závazek ODA je založen na individuálních cílech států. Členské státy, které vstoupily do EU před rokem 2002, znovu potvrdily svůj závazek dosáhnout 0,7 % cílové hodnoty ODA / HND, přičemž v braly v úvahu jejich rozpočtovou situaci, zatímco ty, které dosáhly tohoto cíl, se zavázaly výši pomoci dodržet, nebo překročit. Členské státy, které vstoupily do EU po roce 2002, se zavázaly usilovat o zvýšení podílu HND na ODA na 0,33 %.

Údaje zveřejněné v této zprávě byly na základě předběžných informací poskytnutých členskými státy EU, OECD a Evropskou komisí. Kolektivní ODA EU se skládá z celkových výdajů ODA z 28 členských států EU a ODA orgánů EU (tj. vlastní zdroje Evropské investiční banky) nejsou jednotlivým členským státům přičítány.

Hlavním orgánem, který rozhoduje, zda jí hlášené výdaje (od členských států nebo jiných dárců) se kvalifikuje jako oficiální rozvojová pomoc (ODA), je  Výbor pro rozvojovou pomoc OECD (DAC).

DAC se v současné době skládá z 30 členů: Austrálie, Kanady, Islandu, Japonska, Koreje, Nového Zélandu, Norska, Švýcarska, USA, 20 členských států EU a EU. Dva členské státy EU (tj. Estonsko a Lotyšsko), nejsou členy DAC-OECD, zatímco dalších šest členských států EU (Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Litva, Malta a Rumunsko) nejsou členy ani OECD ani členy DAC.

Za pozornost stojí skutečnost, že se DAC nepodílí Rusko; jeho podpora je vždy spíše projevem pomoci si k silnějšímu moenskému postavení.

Existují dva rozdíly v analýze změn v objemu oficiální rozvojové pomoci:

Komise předkládá jednotlivé údaje o všech členských státech EU, včetně těch, které nejsou členy DAC. V opačném případě, aby údaje zveřejněné OECD a Komisí byly identické. Evropská unie používá stejná čísla Aktuální cena v podání DAC zveřejněním předběžných údajů za rok 2016, se převádějí z USD na EUR s použitím směnného kurzu DAC. Tím nejsou dotčeny ani  kurzy ani HDD.

Kromě EU28 ODA předložené DAC Komise rovněž uvádí kolektivní ODA EU, což je součet ODA hlášené členskými státy EU a dodatečné ODA poskytované institucemi EU. Většina výdajů orgánů EU ODA je pro účely hlášení ODA / HND vkládána do členských států EU, tj. údaje členských států patří ze strany orgánů výdaje. ODA poskytovaná prostřednictvím Evropské investiční banky (EIB) jsou vlastní zdroje EU, do pomoci členských států se nepočítá, ale oplňuje oficiální rozvojovou pomoc členských států.

Prezentované údaje jsou založeny na informacích, které OECD a Komise obdržela od členských států v posledních týdnech. Doplňující informace o podrobnostech fondů a programů pro rok 2016 budou oznámeny a kontrolovány DAC v průběhu roku 2017. Konečné 2016 ODA s podrobnějším členění by měla být zveřejněna OECD pro rozvojovou pomoc v prosinci 2017.

Náklady dárců vzrostly o náklady na uprchlíky nahlášené členskými státy EU ve výši 8,8 miliardy € (nebo 12,9 % kolektivní oficiální rozvojové pomoci EU v roce 2015) vzrostly na 10,7 mld € (nebo 14,2 % kolektivní oficiální rozvojové pomoci EU v roce 2016). Zvýšení oficiální rozvojové pomoci EU se zaměřuje na financování nákladů na uprchlíků, což odráží skutečnost, že v roce 2015 a 2016 se v mnoha zemích EU potýkají s nebývalým nárůstem uprchlíků, poskytují proto důležitou pomoc a podporu pro velký počet uprchlíků v rámci svých hranic. Většina souvisejících nákladů [2] může být zaznamenána jako oficiální rozvojová pomoc jen v prvním roce pobytu uprchlíka.

Existuje 30 členů Výboru pro rozvojovou pomoc (DAC), včetně Evropské unie, která působí jako řádný člen výboru.

Několik poznámek k některým diskutovaným otázkám raději pomoci potenciálním migrantům u nich doma, než je nechat imigrovat:

Protože zatím nejsou úplná data za rok 2016, není uveden celkový přehled pomoci podle všech států, které se k pomoci zavázaly, úplná data za rok 2016 budou koncem roku 2017, je možno opřít úvahy o data za rok 2015. A dokonce uvést pomoc v časové řadě od roku 2000.

 Zejména v diskusí proti imigraci, logické zejména v případě, když imigranti do ČR nechtějí, protože chtějí do Německa,( což by vyvolalo nutnost držet je v uprchlických táborech za nelegální překročení hranic a bez volného pohybu, než německé orgány rozhodnou, zda je Německo přijme a kdo bude nepřijaté vracet), navrhují někteří politici visegradské čtyřky, včetně českých, při kritice některých západních partnerů brát imigranty i ve státech visegradské čtyřky omezovat imigraci a nahradit ji příspěvky na rozvojovou pomoc. Nehledě na akutní potřebu zahraničních pracovníků jako předpokladu růstu české ekonomiky tak jako v Německu, příspěvky států visegradské čtyřky do rozvojových fondů OSN evropského průmyslu v Evropě jsou vesměs minimální. Lze tedy jen  doporučit podívat se na přiloženou tabulku humanitární pomoci České republiky za období 2000- 2015.

Poskytnutá pomoc ČR v roce jako % HDD

Rok Podíl v % Rok Podíl v %
2000 0,033 2008 0,124
2001 0,048 2009 0,120
2002 0,065 2010 0,127
2003 0,111 2011 0,175
2004 0,107 2012 0,121
2005 0,114 2013 0,114
2006 0,220 2014 0,112
2007 0,110 2015 0,118

Další informace:

Publication of new figures on 2016 Official Development Assistance
Annex: Achieving the 2030 Sustainable Development Goals: Putting together the means ofimplementation; highlight on EU early achievements in three key areas
  • The Addis Ababa Action Agenda (AAAA) byla dohodnuta na třetí mezinárdní konfrenci OSN k financování rozvoje v červenciy 2015
  • See: http://www.oecd.org/dac/stats/38429349.pdf, line I.A.8.2 Refugees in donor countries (code 1820)

Relokace a přesídlování: bylo dosaženo stabilního pokroku, avšak ke splnění cílů je zapotřebí větší úsilí

Komise přijala 12.4. svou jedenáctou zprávu o pokroku při provádění nouzového relokačního programu a programu přesídlování EU, v níž hodnotí opatření přijatá od 2. března 2017.

Stabilní pokrok zaznamenaly členské státy v relokaci, když dosáhly nového rekordního počtu 2 465 relokovaných osob za jeden měsíc. Celkový počet relokací nyní činí 16 340. K zajištění relokace všech způsobilých osob v nadcházejících měsících je však nutné, aby všechny členské státy vyvíjely ještě více úsilí. V oblasti přesídlování členské státy opět dosáhly značného pokroku a bezpečnou a legální cestu poskytly již celkem 15 492 osobám. V zájmu pomoci se zlepšením postupu relokace a přesídlování uvádí dnešní zpráva cílená doporučení pro členské státy.

Komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos uvedl:

„V březnu jsme dosáhli rekordního počtu relokovaných osob. Jedná se o solidaritu v praxi a ukázku odpovědnosti. Nyní nadešel čas, aby členské státy dostály svým závazkům a zintenzivnily svou činnost. Mají v této záležitosti politickou, morální a právní povinnost. Vyzývám ty země, které se k tomuto společnému úsilí dosud nepřipojily, aby tak učinily. Relokování všech způsobilých osob z Řecka a Itálie v nadcházejících měsících je zcela proveditelné. Zároveň se nám podařilo přesídlit více než dvě třetiny z 22 500 lidí, kterým jsme se v červenci 2015 zavázali poskytnout bezpečnou a legální cestu. To je dobrá zpráva.Plníme své závazky, pokud jde o sdílení zodpovědnosti s třetími zeměmi, jako je Turecko, Jordánsko a Libanon.“

Relokace

Rychlost relokací se nadále zvýšila, což vedlo k 27% zlepšení oproti nejlepšímu předcházejícímu měsíci.

  • v březnu bylo relokováno celkem 2456 osob, z toho více než 1 600 z Řecka a více než 800 z Itálie. Ke dni 10. dubna bylo provedeno celkem 16 340 relokací, 5 001 z Itálie a 11 339 z Řecka. Navzdory tomuto pokroku však současné tempo relokace zdaleka nedosahuje cílů, které byly stanoveny k tomu, aby byla v nadcházejících měsících zajištěna relokace všech způsobilých osob.

S přibližně 14 000 zbývajícími uchazeči o relokaci v Řecku a zhruba 3 500 dosud zaregistrovanými uchazeči o relokaci v Itálii je celkový počet osob způsobilých pro relokaci, které se nacházejí v těchto dvou zemích, výrazně pod úrovní stanovenou v rozhodnutích Rady. Vzhledem k těmto číselným údajům a za předpokladu, že bude splněn cíl, který schválila Evropská rada a který spočíval v relokaci měsíčního počtu alespoň 3 000 osob z Řecka, jakož i cíl stanovený Komisí, kterým je relokovat měsíčně alespoň 1 500 osob z Itálie, lze snadno dosáhnout toho, aby byli do září 2017 relokováni všichni způsobilí žadatelé, kteří se v současné době nacházejí v Řecku a Itálii.

Poté, co byly v obou zemích vytvořeny nezbytné podmínky a v plném rozsahu byla zavedena provozní infrastruktura pro relokaci a agentury EU a mezinárodní organizace zvýšily své kapacity ke splnění stanovených cílů, je nyní na členských státech, aby prokázaly politickou vůli a zintenzivnily a koordinovaly své úsilí, a dostály tak svým závazkům.

V zájmu odstranění zbývajících provozních a logistických překážek v postupu relokací dnešní zpráva obsahuje cílená doporučení pro jednotlivé členské státy, jak zlepšit celý postup od závazku až po uskutečnění přesunu.

Aby se postup relokací zlepšil, členské státy by měly zejména:

  • činit závazky každý měsíc, zvýšit celkové počty, které jsou předmětem závazku, navýšit svou kapacitu, pokud jde o vyřizování žádostí o relokaci, a zkrátit dobu reakce,
  • vyvarovat se příliš omezujících preferencí a zpoždění a zároveň omezit požadavky způsobující zpoždění v rámci postupu přesunu,
  • projevit větší flexibilitu ohledně možnosti, v případě Itálie, a nutnosti, v případě relokujících členských států, provádět dodatečné bezpečnostní pohovory,
  • upřednostňovat žádosti týkající se zranitelných osob, zejména nezletilých osob bez doprovodu,
  • v případě Itálie navíc zajistit, aby registrace a identifikace všech způsobilých uchazečů proběhly co nejdříve.

Zatímco některé členské státy (Lucembursko a Portugalsko) dosahují v oblasti svých povinností týkajících se Řecka a Itálie stabilního pokroku, jiné (Bulharsko, Chorvatsko a Slovensko) se na relokaci podílejí ve velmi omezené míře. Zatímco Rakousko oznámilo, že relokace brzy zahájí, jiné členské státy (Maďarsko a Polsko) jakoukoli účast na relokačním programu stále odmítají. Zatím jsou pouze dva členské státy (Malta a Finsko) na dobré cestě k tomu, aby své povinnosti, pokud jde o Itálii i Řecko, splnily včas.

Komise proto naléhavě vyzývá členské státy, aby se řídily doporučeními a cíli, a před příští zprávou v květnu 2017 tak koordinovaným způsobem dosáhly vyšší míry relokací. Jak bylo zdůrazněno v předchozí zprávě, pokud členské státy v dohledné době neurychlí tempo relokací, Komise využije svých pravomocí podle Smluv vůči státům, které nesplní rozhodnutí Rady, přičemž právní závazek relokovat způsobilé žadatele v září nezanikne. Komise je připravena pomáhat členským státům při dosahování pokroku ke splnění těchto povinností.

Přesídlování

Program přesídlování je i nadále na dobré cestě. Ke dni 10. dubna bylo přesídleno 15 492 osob do 21 zemí[1], což jsou již více než dvě třetiny z dohodnutých 22 504 přesídlení v rámci programu EU v oblasti přesídlování. Od 28. února 2017 bylo přesídleno 1 070 osob, zejména z Turecka, Jordánska a Libanonu.

Zatímco některé členské státy a přidružené země (Estonsko, Irsko, Nizozemsko, Finsko, Švédsko, Spojené království, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko) již své cíle splnily a některé další se (prostřednictvím programu EU) k přesídlování připojily, povinnosti jsou stále rozděleny nerovnoměrně.

Devět členských států (Bulharsko, Kypr, Řecko, Chorvatsko, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko) s přesídlováním v rámci probíhajících programů na úrovni EU dosud nezačalo.

Tempo přesídlování z Turecka (zahrnuto v celkovém počtu přesídlení) se v uplynulých týdnech i nadále zrychlovalo a od poslední zprávy bylo přesídleno 1 053 Syřanů. Celkově byla bezpečná a legální cesta do Evropy na základě prohlášení EU a Turecka zajištěna zatím 4 618 syrským uprchlíkům. Členské státy úspěšně pokračují v přípravě na další relokace a závazky nyní činí 26 112 osob, což je oproti poslední zprávě významný nárůst. V rámci uvedeného programu Rakousko a Rumunsko v současnosti připravují první přesídlení. Existují však členské státy, které ještě žádné kroky za účelem přesídlení z Turecka nepodnikly (Kypr, Dánsko, Maďarsko, Malta, Polsko a Slovensko).

Přestože bylo dosaženo značného pokroku, měly by členské státy, které zdaleka nedosahují svých cílů, a členské státy, které dosud relokaci v rámci programů EU neprovádí, zintenzivnit své úsilí, aby co nejdříve začaly přesídlování provádět, a přispěly tak ke společnému úsilí o zajištění bezpečné a legální cesty do EU pro osoby, které potřebují mezinárodní ochranu, a o provádění prohlášení EU a Turecka.

Souvislosti

Dočasný nouzový mechanismus pro relokace byl stanoven ve dvou rozhodnutích Rady v září 2015, v nichž se členské státy zavázaly relokovat z Itálie a Řecka osoby, které potřebují mezinárodní ochranu. Dne 29. září 2016 přijala Rada změnu druhého rozhodnutí Rady o relokaci, aby uvolnila 54 000 míst (celkový závazek podle uvedených rozhodnutí činí 98 255 relokací), která ještě nebyla přidělena, pro účely legálního přijímání Syřanů z Turecka do EU.

Dne 8. června 2015 přijala Komise návrh Evropského programu znovuusídlování a dne 20. července 2015 se členské státy dohodly přesídlit 22 504 osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu. Evropská rada dne 7. března 2016 vyzvala k urychlení relokací, aby se zmírnila problematická humanitární situace v Řecku. Ve svých závěrech ze dne 20. a 21. října zopakovala výzvu k urychlení realizace relokačních programů a programů přesídlování s ohledem na naléhavou potřebu pomoci Řecku a Itálii. Evropská rada dne 15. prosince přijala společný akční plán o provádění prohlášení EU a Turecka, který zahrnoval relokační cíl pro Řecko v objemu 3 000 přesunů měsíčně, a zopakovala výzvu k urychlení relokací, zvláště nezletilých osob bez doprovodu, a stávajících programů pro přesídlování.

V prohlášení EU a Turecka ze dne 18. března 2016 se stanoví, že za každého Syřana vráceného do Turecka z řeckých ostrovů bude jiný Syřan přesídlen z Turecka do EU. Tato zásada se uplatňuje od 4. dubna 2016. Přednost dostávají migranti, kteří do EU dosud nelegálně nevstoupili, ani se o to nepokusili.

Dne 13. července 2016 navrhla Komise trvalý rámec Unie pro přesídlování, aby zavedla společný soubor standardních postupů pro výběr kandidátů na přesídlení a společný status ochrany pro osoby přesídlené do EU. Cílem bylo zjednodušit a lépe zacílit úsilí, které bude v Evropě věnováno problematice přesídlování v budoucnu.

V roce 2016 přijala Komise první zprávu týkající se relokace a přesídlování. Druhá, třetí, čtvrtá, pátá, šestá, sedmá, osmá, devátá a desátá zpráva byly přijaty ve dnech 12. dubna, 18. května, 15. června13. července, 28. září, 9. listopadu, 8. prosince 2016 a 28. února a 2. března 2017.

Další informace

Sdělení: Jedenáctá zpráva o relokaci a přesídlování

Příloha 1: Relokace z Řecka

Příloha 2: Relokace z Itálie

Příloha 3: Přesídlování – aktuální stav

INFORMATIVNÍ PŘEHLED: Relokace a přesídlování

INFORMATIVNÍ PŘEHLED: Řešení uprchlické krize: finanční podpora EU pro Řecko

Evropský program pro migraci

Rozhodnutí  Rady o relokaci 40 000 osob z Itálie a Řecka

Rozhodnutí Rady o relokaci 120 000 osob z Itálie a Řecka

Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1754 ze dne 29. září 2016, kterým se mění rozhodnutí (EU) 2015/1601, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka

Závěry Rady o přesídlení 20 000 osob, které potřebují mezinárodní ochranu

Prohlášení EU a Turecka ze dne 18. března 2016

[1] Belgie, Česká republika, Dánsko, Německo, Estonsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Lotyšsko, Lichtenštejnsko, Litva, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Finsko, Švédsko, Švýcarsko a Spojené království