[quote]Podle zprávy Eurostat vydané ke Dnu zdraví ze všech osob ve věku 25 – 64 žijících v Evropské unii vnímali 2014 přibližně tři čtvrtiny svůj zdravotní stav jako velmi dobrý nebo dobrý, špatný více než 20% a velmi špatný nižší než 7%. Významným sociálně ekonomickým faktorem je úroveň vzdělání; zatímco jen něco málo přes 60% populace EU ve věku 25-64 let s nízkou úrovní vzdělání vnímá své zdraví jako velmi dobré nebo dobré, tento podíl je 85% u těch, kteří mají terciární vzdělání. Tento vzor je ve všech věkových kategoriích mezi 25 a 64 lety.[/quote]
Nejvyšší podíl obyvatel s pocitem zdraví v Řecku a Irsku
Mezi členskými státy EU v roce 2014 více než osm z deseti osob ve věku 25 až 64 let se cítilo zdravotně velmi dobře či dobře v Řecku (84,6%) a Irsku (84,2%), před Švédskem (82,9%), na Kypru (82,7%), na Maltě (82,6%) a Nizozemsku (80,1%). Naproti tomu nejvyšší podíl obyvatel ve věku 25-64, vnímajících své zdraví jako špatné nebo velmi špatné, byl v Chorvatsku (13,4%), Maďarsku (11,4%) a Portugalsku (11,3%).
Sebevnímání zdraví 2014; % populace ve věku 25 až 64 let
Nejvyšší rozdíl v sebevnímání zdraví mezi lidmi s nízkým a vysokými vzdělaných byl v Polsku, nejnižší v Bulharsku
Lze konstatovat jasné spojení mezi dosaženým vzděláním a sebevnímáním zdraví. Obecně platí v členských státech EU, že čím je vyšší úroveň vzdělání, tím vyšší je podíl lidí s pocitem zdraví
Největší rozdíl mezi úrovní vzdělání v podílu osob ve věku od 25 do 64 při vnímání svého zdraví jako velmi dobrého nebo dobrého byl v roce 2014 v Polsku (38,6% lidí s nízkým vzděláním oproti 83,0% s vysokou úrovní vzdělání, odchylka ve výši 44,4 %, následuje Chorvatsko s rozdílem 42,8 % a Slovinskou 42,4 %.
Na opačném konci stupnice byly rozdíly menší než 20 % v Bulharsku 17,7 %, na Maltě 17,8 %, Španělsku 18,3 % a Řecku (19,0 %). Na úrovni EU je rozdíl mezi pocitem zdraví jako podílem lidí ve věku 25 až 64 let s nízkou úrovní vzdělání 61,3%, u lidí s vysokou úrovní vzdělání (85,0%) činil 23,7 %.
Podíl lidí pociťujících své zdraví jako velmi dobré a dobré podle úrovně vzdělání 2014
(% obyvatelstva ve věku 25 až 64 let)
Metody a definice
Zdrojem dat o osobním pocitu zdraví, je v Evropské unii statistika příjmů a životních podmínek (EU-SILC). V této tiskové zprávě pokrývá jednotlivce ve věku mezi 25 a 64 let žijící v domácnostech.
Koncept sebevnímání zdraví je realizován pomocí otázky, jak člověk vnímá obecně své zdraví pomocí jedné z odpovědí v kategorií velmi dobré / dobré / uspokojivé / špatné / velmi špatné.
Úrovně dosaženého vzdělání jednotlivců jsou tříděny podle Mezinárodní standardní klasifikace vzdělání (ISCED) verze 2011 a jsou následující:
Nízká úroveň vzdělání se vztahuje na úrovních ISCED 0-2: méně než primární a nižší sekundární vzdělání. Střední úroveň vzdělání se vztahuje na úrovně ISCED 3-4: Vyšší sekundární a post-sekundární nikoliv terciární vzdělání. Vysoká úroveň vzdělání znamená dosaženou terciární úroveň.
Rozdíly v oblasti samovnímání zdraví v členských státech EU pro lidi ve věku 25-64 let s nízkou a vysokou úrovní vzdělání, 2014 (v %)
Česká republika je v obou tabulkách na počátku 2. poloviny pořadí. Ale data jsou za rok 2014, v roce 2015 došlo k úpravám, které posunou ČR do středu. A to se ještě nevyužila možnost přizpůsobit počet studentů budoucích pracovníků ve zdravotnictví s vyšším vzděláním poptávce na českém trhu práce a ani se nebrala možnost zavázat ty, kdož studovali za státem hrazené výdaje, buď studia zaplatit, nebo odpracovat náklady službou v českém zdravotnictví; investice do lidského kapitálu jsou přece také investice – a ty mají mít návratnost! A zřejmě možno počítat i se zdravotníky ze zahraničí – imigranty s právem na asyl.
