Zdroj: Archiv

[quote]V prosinci 2015 Evropská komise navrhla vytvoření nové Evropské pohraniční a pobřežní stráže, aby čelila novým výzvám a politické realitě, jimž čelí EU, s ohledem jak na migraci, tak na vnitřní bezpečnost. Evropská pohraniční a pobřežní stráž byla schválena Evropským parlamentem a Radou v rekordním čase pouhých 9 měsíců a zahajuje svou činnost 6. října.[/quote]

Evropská pohraniční a pobřežní stráž kombinuje zdroje nové Evropské agentury pohraniční a pobřežní stráže postavené z Frontex a orgánů členských států, odpovědných za správu hranic. Evropská agentura pohraniční a pobřežní stráže zajistí účinné uplatňování přísných společných norem správy hranic a bude poskytovat provozní podporu a zásahy v případě potřeby pohotově reagovat na vznikající krizi na vnějších hranicích.

S Evropskou agenturou pohraniční a pobřežní stráže se výrazně posílil mandát agentury Frontex (Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU) v oblasti řízení vnějších hranic a návratu.

Mezi hlavní úkoly agentury Evropské agentury pohraniční a pobřežní stráže patří:

  • sledování migračních toků a provádění analýz rizik;
  • dohlížet na správu vnějších hranic EU;
  • poskytovat provozní a technickou pomoc členským státům;
  • podpora pátracích a záchranných operací;
  • sehraje důležitou úlohu při návratů státních příslušníků třetích zemí, kteří nemají právo pobytu na území EU;
  • podpora – spolu s dalšími agenturami EU – vnitrostátních orgánů členských států, které vykonávají funkce pobřežní stráže.

Činnost agentury, pokud jde o sledování a prevenci krizí, reakce na situace, které vyžadují naléhavá opatření, podpora návratových operací ve spolupráci se třetími zeměmi a zpracování osobních údajů se výrazně zvýší.

Provádění integrované správy hranic znamená jít nad rámec kontrol a hlídek na vnějších námořních a pozemních hranicích. Zahrnuje rovněž opatření se třetími zeměmi k povinnostem,  jako je návrat státních příslušníků třetích zemí neoprávněně pobývajících v EU do svých zemí původu a pátracích a záchranných akcí v rámci námořních operací ostrahy hranic.

Efektivní správa hranic vyžaduje také robustní a pravidelné analýzy rizik, lepší spolupráci mezi agenturami a používání moderních technik a technologií, z nichž všechny prvky jsou poprvé součástí rozšířeného mandátu agentury.

Evropská agentura pohraniční a pobřežní stráže bude centrem odborných znalostí, proto bude poskytovat praktickou podporu pro národní orgány pohraniční stráže a bude působit jako garant efektivního fungování systému.

Od roku 2005 bylo úlohou Frontexu  podporovat, koordinovat a rozvíjet integrovanou správu hranic. Nicméně až do této chvíle měl Frontex jen omezenou roli v podpoře členských států ve správě jejich vnějších hranic.

Migrační krize ukázala, že omezení činnosti Frontexu – omezují personální zdroje a technické vybavení, omezené právo iniciovat a provádět návratové operace,  nebo operace správy hranic a chyběla explicitně vyjádřená úloha provádět pátrací a záchranné operace;

  •  To bránilo jeho schopnosti účinně řešit výjimečné situace, jako významný nárůst migračních tlaků na vnějších hranicích.

Evropská agentura pohraniční a pobřežní stráže bude moci účinněji napomáhat členským státům při řešení problémů na jejich vnějších hranicích. Vylepšená Agentura posílí kapacity členských států na vnějších hranicích prostřednictvím společných operací a rychlých zásahů.

Její posílený mandát nyní zahrnuje sledovací a koordinační povinností, jakož i možnost zasahovat v naléhavých situacích, a to buď na žádost členského státu, nebo na základě rozhodnutí Rady, pokud členský stát není schopen nebo ochoten jednat. Jsou-li zapotřebí tyto naléhavé zásahy, bude agentura moci čerpat z rychlé reakce skupiny expertů, složených z alespoň 1500 příslušníků pohraniční stráže a technickým vybavením, které mají k dispozici na úrovni členských států a jsou k dispozici k okamžitému nasazení.

Úkol agentury přispívat k pátracím a záchranným operacím byla také významně posílena.

Během příštích měsíců bude nová agentura plně rozvinuta:

  • od 6.10.2016 je nová agentura z právního hlediska v provozu
  • 18. – 19. října dojde k přijetí metodiky pro hodnocení zranitelnosti správní radou agentury
  • 7.12.2016 začne fungovat společná rychlá reakce a budou také v provozu zařízení pro rychlou reakci
  • v prosinci 2016 bude dokončen nábor 50 nových pracovníků agentury
  • 7.1.2017 začnou fungovat sdílené návratové operace
  • v lednu až březnu 2017 bude provedeno první hodnocení zranitelnosti

Pravidelně, zpravidla jednou ročně, budou na žádost agentury členské státy  poskytovat informace o svých schopnostech a připravenosti provádět hraniční kontroly na jejich vnějších hranicích.

Tyto kapacity by měly zahrnovat dostupnost personálu, technického vybavení a v možném rozsahu finanční zdroje, aby se kapacity členských států vypořádaly s možným velkým počtem příchozích migrantů na jejich hranicích, a také jejich pohotovostní plány v oblasti správy hranic.

Podkladem pro posuzování zranitelnosti budou rovněž informace přijaté od styčných důstojníků agentury dislokovaných   v členských státech, informace získané od EUROSUR (Evropského systému ostrahy hranic) a od hodnotícího schengenského mechanizmu.

Na hodnocení zranitelnosti naváže následující další postup:

  • V návaznosti na hodnocení zranitelnosti může, výkonný ředitel agentury rozhodnout doporučit posuzovaným členským státům řadu opatření pro řešení případných zjištěných slabých míst ve fungování jejich  vnitrostátního systému správy hranic.
  • Ve druhé fázi v případě, že dotyčný členský stát nedokáže zavést tato opatření ve lhůtě stanovené v doporučení, bude problém projednán ve správní radě agentury pro další rozhodnutí a bude zasláno oznámení Komisi.
  • V třetí fázi  správní rada přijme rozhodnutí, jimž se stanoví nezbytná opatření, která mají být přijata na úrovni členských států, s konečným termínem pro jejich realizaci.
  • Jako čtvrtý krok v případě, že dotyčný členský stát neprovádí toto rozhodnutí, správní rada informuje Radu a Komisi.
  • Rada může v konečném stádiu a na základě návrhu Komise rozhodnout o přímé intervenci ze strany agentury, které vyžadují, aby členský stát spolupracoval s agenturou při provádění zvláštních opatření, jejichž cílem je odstranit všechna rizika řádného fungování schengenského prostoru. Ve výjimečných případech může Rada přijmout rozhodnutí znovu zavést hraniční kontroly na vnitřních hranicích po dobu až šesti měsíců.

Rozhodnutí zahájit nouzovou intervenci, aniž by obdržela předchozí žádosti od členského státu, se bere pouze jako poslední možnost v případech, kdy členský stát neprovede opatření doporučená výkonným ředitelem a následně ta opatření, o kterých rozhodla správní rada.

Rada může rozhodnout přijmout takové rozhodnutí pouze jako poslední krok v případech, kdy identifikované zranitelnosti jsou takového rozsahu, že se kontrola na vnějších hranicích ze strany dotčeného členského státu  považuje za tak neúčinnou, že by mohlo ohrozit fungování schengenského prostoru.

Rada by mohla přijmout takové rozhodnutí o okamžitý zásah ze strany agentury v případech, kdy:

  • členský stát neprovede doporučení výkonného ředitele a následné rozhodnutí správní rady, jimiž se stanoví nezbytná opatření, která mají být přijata na úrovni členských států, s konečným termínem pro jejich provedení;
  •  kdyby vznikl takový tvrdý a nepřiměřené zvýšený tlak na vnějších hranicích členského státu, že je řádné fungování schengenského prostoru ohroženo a členský stát nepožádal o dostatečnou podporu od agentury.

Národní pobřežní stráže budou součástí evropské pohraniční a pobřežní stráže v rozsahu, v němž  vykonávají pohraniční kontrolní úkoly. Frontex spolupracuje s národními organizacemi pobřežní stráže v rámci svých námořních operací od samého počátku existence agentury a působí ruku v ruce s dalšími orgány EU, zejména Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost (EMSA) a Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu (EFCA), ke krytí hlídkové funkce spadající pod příslušné mandáty těchto agentur mimo správy hranic.

Nové nařízení stanoví lepší koordinaci na národní i evropské úrovni. Mandáty Evropské agentury pro kontrolu rybolovu a Evropské agentury pro námořní bezpečnost byly odpovídajícím způsobem pozměněny tak, aby byly aktivitami spojeny s novou evropskou agenturou pohraniční a pobřežní stráže. Tyto tři agentury budou moci zahájit společné kontrolní akce, například ve Středozemním moři.

Spolupráce především zlepší informovanost o lodích používaných pro nelegální migraci a přeshraniční trestné činnosti, které se předtím podílely jen na operacích v oblasti námořního dohledu zaměřeného na rybolov nebo detekci zjištěných olejových skvrn.

Tato pragmatická spolupráce napříč sektorů umožní třem zmíněným agenturám vycházet z dodatečných kapacit a znalostí  nákladově efektivním způsobem.

Rozpočty Frontex na léta 2015 a 2016 byly výrazně posíleny s cílem řešit migrační krize, zejména ztrojnásobením finančních zdrojů pro společné operace Poseidon a Triton, rozšířením podpory agentury pro členské státy v oblasti návratů a zajištěním nezbytných prostředků k realizaci hotspotů.

Vzhledem k tomu, že je nutné, aby Evropská agentura pohraniční a pobřežní stráže pokračovala ve své činnosti v oblasti řízení vnějších hranic na stejné úrovni intenzity mimo jiné s ohledem na svou roli při vyhledávání a záchraně osob a v oblasti navracení, je úroveň finančních prostředků 2016 zachována jako základ ročního příspěvku EU Evropské agentuře pohraniční a pobřežní stráže.

Nicméně se předpokládá další postupné zvyšování dotací agentury v souvislosti s novými uloženými úkoly včetně pořízení  vlastních technických kapacit z 238 milionů € v roce 2016 na 281 milionů € v roce 2017 a dosáhne 322 milionů € v roce 2020, do kdy mají být přijati všichni další zaměstnanci.

K provádění svých nových úkolů by agentura měla dosáhnout do roku 2020 1.000 zaměstnanců, ve srovnání s 417 zaměstnanci v roce 2016.

Toto nařízení se vztahuje na „schengenské“ členské státy EU, schengenské přidružené státy a ty členské státy EU, které dosud nepřistoupily k schengenskému prostoru, ale jsou zavázáni tak  učinit. Agentura bude moci intervenovat na vnějších hranicích těchto států.

Agentura bude mít významnější úlohu, pokud jde o spolupráci s třetími zeměmi, zejména se sousedními zeměmi a zeměmi původu a tranzitu nelegální migrace. Kromě stávající možnosti vysílat styčné důstojníky do třetích zemí a spolupracovat s jejich příslušnými orgány bude agentura mít nyní možnost provádět operativní činnosti na vnějších hranicích, týkajících se členského státu a sousední třetí země, i na území třetích zemí, které podléhají předchozí dohodě a budou zapojení  na základě smlouvy o stavu modelových opatření, která s nimi bude uzavřena.

Agentura potřebuje mít k dispozici dostatečný počet dobře vyškolených odborníků s příslušnými odbornými profily, jakož i příslušné technické vybavení. Doposud byly příspěvky k majetku a odborníkům v zásadě poskytovány členskými státy agentuře Frontex na základě dobrovolnosti.

Tento způsob práce, v kombinaci se současnou migrační krizí, vedl často k nedostatkům, které bránily Frontexu v plnění jeho provozních úkolů na jeho maximální výkon. Nová pravidla zajistí, aby se tyto nedostatky neopakovaly a eliminovaly, když je třeba řešit naléhavé situace.

Pro zajištění schopnosti agentury plnit své úkoly v reakci na nouzové situace, je bude vytvořena skupina odborníků rychlá reakce, která bude vytvořena jako stálý sbor a dána k dispozici agentuře.

Agentura bude mít možnost obrátit se na tento útvar ve velmi krátkém časovém horizontu za okolností, které vyžadují okamžitou reakci. Její základ se bude skládat z nejméně 1500 členů pohraniční stráže, kteří mají být vysláni agenturou do rychlých pohraničních zásahů během několika dnů (jednotlivé podíly členských států viz příloha).

Po dobu vyslání týmů evropských jednotek pohraniční a pobřežní stráže vydává hostitelský členský stát pokyny pro týmy v souladu se schváleným operačním plánem. Členové jednotek plní své úkoly ve vztahu k EU a mezinárodním závazkům státu a základního práva a podle vnitrostátních právních předpisů hostitelského členského státu.

Jako obecné pravidlo platí, že budou evropské týmy pohraniční a pobřežní stráže jednat pouze za přítomnosti personálu hostitelského členského státu. Jakékoli disciplinární řízení proti nim by mělo podléhat disciplinárním opatřením domovského členského státu.

Nařízení zabezpečuje technické vybavení agentury. Agentura je bude mít možnost získat samostatně, nebo ve spoluvlastnictví s členským státem, jestliže půjde o  technické vybavení nezbytné k provedení jejich operativních činností. Rezerva technického vybavení se skládá z vybavení vlastněného buď členskými státy nebo agenturou, nebo  vybavením spoluvlastněným členskými státy a agenturou pro své provozní činnosti.

Na základě svých potřeb a v souladu se svým ročním pracovním programem stanoví  agentura základní vybavení. Členské státy budou muset přispět zařízením na žádost agentury, pokud to je potřeba pro řízení jejich vlastních vnějších hranic, které zaručí, že jsou základní potřeby pokryty agenturou.

Nařízení zavazuje členské státy, aby poskytly agentuře zařízením zakoupeným v rámci specifických akcí Fondu pro vnitřní bezpečnost EU v oblasti vnějších hranic a víz.

Navíc, aby bylo zajištěno, že jsou k dispozici agentury dostatečné technické prostředky v případě potřeby v krátkém časovém období pro rychlé pohraniční zásahy, nebo když to vyžaduje  řešit naléhavou situaci, nové nařízení také umožňuje rychlou reakci na potřebu pořízení základního zařízení.

Toto společné vybavení se bude skládat z omezeného počtu kusů tlakových zařízení k pokrytí počátečních potřeb pro nasazení, k doplňování vlastních kapacit, jakož i zařízení financovaná na základě zvláštních akcí Fondu pro vnitřní bezpečnost na rychlé pohraniční zásahy.

Příspěvky od členských států k vybavení rychlé reakce se dohodnou v průběhu každoročních dvoustranných jednání mezi agenturou a členskými státy.

Náklady vzniklé při nasazení personálu a vybavení členských států na společné operace prováděné na vnějších hranicích jiného členského státu se hradí v plné výši agenturou, na rozdíl od základního platu pohraniční stráže.

Agentura bude mít nové nástroje, které budou k dispozici pro poskytnutí členským státům technické a provozní posílení efektivního navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Agentura bude schopna poskytnout další financování, koordinaci a organizaci pro návratové operace, prováděné jedním nebo více členskými státy, a bude podporovat členské státy ve spolupráci s příslušnými orgány třetích zemí v navracení.

Evropský zásahové návratové týmy, složené ze specialistů pro eskortování, sledování a návraty, vyškolené agenturou a nasazené ze společných evropských základen, budou k dispozici členským státům, které jsou vystaveny přílišnému tlaku. V naléhavých situacích takové týmy budou moci být rychle nasazeny na žádost členského státu nebo návrh agentury.

I když agentura bude poskytovat zvýšenou podporu, budou členské státy nadále odpovědné za své návratové činnosti, včetně rozhodnutí o tom, kdo má právo na azyl a o vydávání rozhodnutí o navrácení. Činnosti agentury v oblasti navracení budou prováděny v přísném souladu s Listinou základních práv Evropské unie a Protokolu 4 k Evropské úmluvě o lidských právech.

Všechny návratové operace pořádané s podporou agentury budou sledovány nezávislými pozorovateli. Práva a povinnosti migrantů jsou vždy posuzována a stanovena individuálně, i v případě rizika nenavracení.

Vzhledem k výraznější úloze a zvýšeným provozním úkolům Evropské agentury pohraniční a pobřežní stráže zavádí nové nařízení í řadu zásadních záruk práv pro migranty.

Mezi ně patří nutnost mít strategii základních práv, zřízení poradního sboru k základním právům a mechanismu stížností, podle nichž by jakákoliv osoba, která se považuje za poškozenou porušením základních práv v průběhu činností vykonávaných agenturou, nebo jakoukoliv třetí stranou, může podat stížnost k Evropské agentuře pohraniční a pobřežní stráže.

Určený důstojník pro základní práva (FRO) v agentuře má za úkol přispívat ke strategii základních práv agentury, sledování dodržování základních práv všemi zúčastnnými stranami a prosazování dodržování základních práv. FRO bude přijímat stížnosti strukturovaným způsobem a předávat je výkonnému řediteli a dotčeným členským státům.

Členské státy budou muset poskytnout informace o výsledcích sledování stížnosti. Tento administrativní proces proběhne, aniž by byly dotčeny soudní opravné prostředky.

Agentura bude mít možnost zpracovávat osobní údaje za účelem organizování a koordinace operativních činností v rámci své působnosti, včetně návratových operací, analýzu rizik a pro vysílání osobních údajů shromážděných během společných operací příslušným vnitrostátním orgánům nebo agenturám Unie, jako je EASO, Europol a Eurojust, pilotní projekty, rychlé zásahy na hranicích týkající se osob podezřelých ze zapojení do trestné činnosti, jako je například převaděčství, terorismus a obchodování s lidmi.

Hostující příslušníci pohraniční stráže vyslaní agenturou budou také moci plně využívat evropské databáze za předpokladu, že je takové využití nezbytné pro plnění jejich úkolů, přidělených jim v operačním plánu.

PŘÍLOHA:

Počet pohraničníků a ostatního příslušného personálu poskytnutých každým členským státem s celkovým minimálním počtem 1500 osob podle článku 20(5):

vystrizek1

vystrizek2

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno