Zdroj: Archiv

[quote]Evropská komise připravila rozsáhlý material pro jednání summitu EU k migraci 18.2. Protože boj o diváky či čtenáře sělovacích prostředků významně pokročila, rozvíjí se diskuse až směrem k členství v EU.[/quote]

Obecně:

  • Členství nám nic nedává. Až na více než 500 mld. Kč (po odečtení plateb do EU) od roku 2004 Kč spolufinancování rozvoje. To mělo podle Barrosovy Komise až 4 násobný pákový efekt na příliv soukromého kapitálu, kterého je v Evropě dost, Junckerova Komise staví na 15ti násobném efektu. Mohlo tedy jít celkem nejméně nad 2 biliony Kč, do budoucna téměř čtyřnásobek. A to jsme mnoho nedočerpali. Není lépe naučit se organizovat rozvoj, než se zdroje na rozvoj vzdát?
  • Další odborník dospěl k závěru, že když už Komise chce pomáhat, ať nám zaplatí starý dluh!
  • A poslední perla: vystupme, oni nám stejně musí pomáhat! Jenže se uváděl příklad Spojeného království v době, kdy došlo k dohodě. Protože by se jinak Spojené království po referendu ve Skotsku a Severním Irsku mohlo rozpojit!
  • K migraci: ubráníme se sami bez nárůstu ozbrojených sil a hlavně s téměř nulovou možností ovlivnit příčiny migrace mimo Evropu?

             Proto uvádíme podrobnosti k jen  jedné z 10 prioritních aktivit Komise – migrační politice; nutno zdůraznit, že  musí respektovat závazky států z členství v OSN!

Dosavadní průběh imigrační krize a jejího řešení podle připraveného hodnocení Komise

Nejzávažnější uprchlická krize od konce druhé světové války s více než 60 miliony uprchlíků a vnitřně vysídlených osob na celém světě, vyžaduje radikální posílení systému migrace EU a koordinovanou evropskou reakci. Je vysoce žádoucí omezení migračních toků z hlediska častého zahlceni národních a místních orgánů. Neplatí ale  iluze, že krize z uprchlíků skončí dříve, než její příčiny:  nestabilita, války a teror v bezprostředním sousedství Evropy, zejména pokračující válka a zvěrstva v Sýrii, kterým nutno určitým způsobem čelit.

Posledních šest měsíců Evropská komise pracovala na rychlé a koordinované evropské reakci předložením řady návrhů, jejichž cílem je vybavit členské státy nástroji nezbytnými pro lepší správu velkého počtu imigrantů. Jde o ztrojnásobení přítomnosti na moři; v rámci solidarity nový systém nouzového přemístění žadatelů o azyl z nejvíce postižených zemí; nebývalá mobilizace rozpočtu EU ve výši více než 10 miliard € na řešení uprchlické krize a pomoc nejvíce postiženým zemím; koordinace a nový rámec pro spolupráci zemí západního Balkánu; zahájení nového přístupového partnerství s Tureckem; cesta k ambicióznímu návrhu nové evropské pohraniční a pobřežní stráže, posílení azylové a migrační politiky Evropy k novým výzvám, kterým čelí.

Zatím byly položeny jen důležité stavební kameny, realizace navržených opatření v terénu teprve začala. S ohledem na zasedání Evropské rady Komise podává zprávu o realizaci prioritních akcí v rámci Evropského programu pro migraci a zvýraznění klíčových oblastí, kde jsou zapotřebí okamžitá opatření k obnově kontroly situace. Řešení krize je pracovní náplní komisaře pro migraci, vnitřní věci a  občanství Dimitrise Avramopoulose; protože imigrace je jednou věcí celé Komise, koordinuje součinnost  první místopředseda Frans Timmermans. Základní záměr jejich aktivit je roztřídit obrovský počet ilegálních imigrantů na ty, kdož potřebují ochranu; ti musejí požádat o azyl v první zemi EU, které dosáhnou. Mohou být přemístěni do jiných členských států k dosažení spravedlivějšího rozdělení. Ty kdož  nesplňují podmínky pro azyl, nutno rychle určit a vrátit. Dostat se zpátky k řádnému řízení toků je nejnaléhavější prioritou. Evropská komise podporuje členské státy při zajišťování koordinované evropské reakce, i pokud jde o podstatnou finanční a praktickou podporu.

V prosinci Evropská komise předložila zprávu o pokroku při provádění rozhodnutí přijatých na úrovni členských států a zjistila, že realizace byla příliš pomalá. O dva měsíce později bylo dosaženo určitého pokroku v celé řadě otázek, například v rychlosti snímání otisků prstů, což je zásadní složkou řádné správy azylového systému. Podíl migrantů, jejichž otisky prstů jsou zahrnuty v databázi Eurodac, vzrostl v Řecku z 8% v září 2015 na 78% v lednu 2016, a za stejné období Itálii z 36% na 87%. Nadále však platí, že nebyly splněny četné termíny. K dosaženému pokroku i dokončení nezbytných prácí  předložila Komise pro summit podklady.

Stabilizace situace v členských státech pod největším tlakem: doporučení k obnově přemisťováni podle dublinského nařízení do Řecka

Aby mohl společný evropský azylový systém fungovat, musí existovat reálná možnost k návratu žadatelů o azyl do země prvního vstupu do EU, jak to předpokládají společně dohodnutá pravidla EU. Od roku 2010-11 nebyly členské státy schopny provést  transfery do Řecka kvůli systémovým nedostatkům, vytýkaným Evropským soudem pro lidská práva a Evropským soudním dvorem (ESD).
Komise přijala tedy doporučení určené Řecku k naléhavým opatřením, která mají být přijata apřípadné obnovení některých transferů podle dublinského nařízení. Po rozsudku ESD z roku 2011 Řecko provedlo některá zlepšení a podniká kroky k odstranění nedostatků svého azylového systému; pečlivě je monitoruje Evropská komise, Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu a členské státy.
Komise však uznává, že i když byly zavedeny vhodnější azylové struktury, jako je azylová služba a služba prvního přijetí, stále existují klíčové oblasti v procesu azylu, které je třeba zlepšit, než bude možno nařízení “Dublin” plně na Řecko znovu uplatnit, zejména v oblastech přijímací kapacity a podmínek přístupu k azylovému řízení, odvolání a právní pomoci.
Rozbor plnění navržených řešení je v následujících samostatných informacích.

Předřazujeme v nich účast Turecka.

Řízení uprchlické krize: zpráva Komise  o plnění společného akčního plánu EU-Turecko

Dne 29. listopadu 2015 na summitu EU-Turecko obě strany aktivovaly společný akční plán zaměřený na posílení spolupráce na podporu syrských uprchlíků v rámci dočasné ochrany a jejich hostitelských komunit v Turecku a posílení spoluprácí v zabráně neregulárních migračních toků do EU. Evropská komise zveřejnila zprávu o provádění společného akčního plánu mezi EU a Tureckem 10. 2. i s posouzením navazujících závazků z plánu.

Turecko musí neodkladně dosáhnout významný pokrok v prevenci nelegálních toků  migrantů a uprchlíků ze svého území do EU, zejména zintenzivněním pozemních operací. Počet cest z Turecka do Řecka se od října plynule snižoval, ale s ohledem na zimní období je stále vysoký.  Průměrné denní příjezdy z Turecka do Řecka činily v lednu 2186 ve srovnání s 6929 za říjen a 3575 v prosinci.

Zpráva bere na vědomí několik konkrétních opatření, která Turecko již přijalo k provádění akčního plánu. Zavedení vízové ​​povinnosti pro příjezdy Syřanů ze třetích zemí do Turecka od 8. ledna prudce snížilo jejich příjezdy z Libanonu a Jordánska do Turecka. Opatření přijatá 15. ledna umožní přístup na trh práce Syřanům s dočasnou ochranou.

Turecko se vyzývá, aby pokračovalo ve svém úsilí o plné a účinné provádění plánu. Turecko by mělo zlepšit plnění své readmisní dohody s Řeckem, a být připraveno od 1. června 2016 provádět readmisní dohody mezi EU a Tureckem pro státní příslušníky třetích zemí. Evropská komise k tomu přijala návrh rozhodnutí Rady o postoji Evropské unie v rámci Smíšeného výboru k uplatňování ustanovení o zpětném přebírání státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti, aby se předem pokročilo v plnění těchto závazků do června 2016.

Turecko by mělo rovněž posílit přijímací kapacitu turecké pobřežní stráže a posílit právní předpisy, akce a spolupráce s členskými státy EU v boji proti pašování a pašerákům.

Na straně EU by měla být co nejdříve dodána pomoc prostřednictvím nedávno zřízeného nástroje pro uprchlíky v Turecku. První zasedání řídícího výboru nástroje k projednání konkrétních opatření, která mohou být financována z 3 miliardy € z rozpočtů EU a členských států, se bude konat dne 17. února. Prioritní oblasti pro tato opatření budou humanitární pomoc, vzdělávání, integrace na trhu práce, přístup k zdravotní péči, sociální začlenění a infrastrukturní projekty.

Zeměpisná poloha Turecka z něho činí významné místo přijetí a počátku tranzitu migrantů. Má v současné době více než 2,5 milionu žadatelů o azyl a uprchlíků. Vyvíjí chvályhodné úsilí, aby poskytlo masivní humanitární pomoc a podporu bezprecedentního a neustále rostoucího přílivu lidí hledajících útočiště a již vynaložilo na řešení této krize přes 7 miliard € z vlastních zdrojů.

Provádění evropského programu pro migraci: zpráva o pokroku v Řecku, Itálii a na západním Balkáně

Evropský program k migraci předložený  a přijatý v květnu 2015 měl k řešení migrační krize řadu opatření. V září Komise stanovila v rámci programu prioritní akce, které musí být okamžitě prováděny. Hodnotí se pokrok v systému  “hotspot” (přijímacích míst) a systému přemístění v Itálii a Řecku a opatřeních přijatých k plnění závazků dohodnutých na zasedání vedoucích představitelů tras západního Balkánu v říjnu 2015.

Dosažený pokrok v Řecku a v Itálii

Specializované týmy Komise pracují na místě s řeckými a italskými orgány po dobu několika měsíců, aby se vytvořily hotspoty a posílily a výrazně urychlily postupy pro screening, identifikaci a otisky prstů migrantů s cílem usnadnit přemístění. Týmy podpůrného řízení migrace pracují ve specializovaných zařízeních, která jsou v provozu 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.

Řecko

Postup zavádění pěti “hotspotů” na ostrovech v Egejském moři (Lesbos, Chios, Samos, Leros a Kos) byl pomalý, zčásti pro potřebu stavět je od nuly a nedostatků v infrastruktuře, personálním zajištění a koordinaci. Plně funkční je v současné době pouze jeden hotspot (Lesbos). Práce v jiných zařízeních probíhá. Řecká vláda povolala k dosažení cílového data v polovině února na podporu řeckou armádu. Do té doby již probíhá identifikace a registrace pokud možno v dočasných objektech. Řecké orgány zlepšují fungování hotspotů a dokončily standardní operační postupy a nové postupy vylodění, spojující hotspoty přímo s lidmi, vystupujími na ostrovy. Frontex zahájil pobřežní hlídky v Lesbos, Chios a Samos, které nesou výsledky.

Podíl migrantů s otisky prstů se výrazně zvýšil z 8% v září 2015 na 78% v lednu 2016. Plně funkční a vybavené hotspoty v Řecku by měly zajistit otisky prstů cca 11000 osob za den, což je vysoko nad průměrem příjezdů za leden. Odborníky pro modernizaci snímání otisků nasazuje Frontex na ostrovech k identifikaci padělaných dokladů.

Přemístění 66400 lidem, kteří potřebují mezinárodní ochranu z Řecka, jak bylo dohodnuto na úrovni členských států, začalo velmi pomalu, dosud s pouhými 218 přemisťovánými. Ale pouze 15 členských států nabídlo pro Řecko 1081 míst, 16 členských států jmenuje styčné důstojníky na podporu pozemního procesu. Řecké orgány zlepšily registrační kapacity a otevřely druhou pobočku v Samos, kde je nyní infrastruktura pro ubytování a převody, s podporou IOM a UNHCR. V prosinci 2015 schválila Komise program 80 milionů € na podporu přijímací kapacity v Řecku, včetně sítě 20000 míst pro žadatele o azyl vedených UNHCR, jakož i podpory na zřízení 7000 míst v oblastech. V rámci tohoto režimu je tam nyní k dispozici14950 míst. Kromě toho je 7181 míst v současné době k dispozici v provizorních a dlouhodobějších programech na východních ostrovech v Egejském moři, 10447 míst je na pevnině.

Celkový počet míst v stávajících přijímacích místech v Řecku je v současné době 17628. Nicméně stále chybí 12 342 míst k dosažení řeckého závazku z října 2015 50000 míst.

Od počátku roku 2015 Řecko provedloa 16131 nucených návratů a 3460 asistovaných dobrovolných návratů ekonomických migrantů, kteří neměli právo na azyl v Evropě. To je  v souvislosti s více než 800000 příjezdů v 2015 nedostatečné.

Itálie

Předpokládané budování šesti hotspot navržených italskými orgány (Lampeduse, Pozzallo, Porto Empedocle/Villa Sikania, Trapani, Augusta a Taranto) bylo pomalé, částečně v důsledku nutnosti stavět je od nuly a nedostatků v infrastruktuře, personálním obsazení a koordinaci. Dva hotspoty jsou plně funkční (Lampeduse, Pozzalla), třetí (Trapani) bude plně funkční po dokončení posledních rekonstrukčních prácí. Práce jsou naléhavě zapotřebí dokončit v Tarantu. Plány pro hotspotů v Augusta a Porto Empedocle/Villa Sikania dosud nebyly dokončeny. Rozhodnutí, která se jich týkají, jsou nezbytná s ohledem na pravděpodobný nárůst migračních toků v letním období.

Dva hotspoty v provozu (Lampedusa a Pozzallo) dosáhly pro poslední vylodění 100 % otisků prstů. Podíl se výrazně zvýšil z 36% v září 2015 na 87% v lednu 2016. Od plně funkčních a vybavených hotspotů v Itálii se očekává kapacita 2160 otisků migrantů za den, což je vysoko nad průměrem čísel příjezdů za leden.

Navzdory tomu, že přemístění z Itálie začaol o několik týdnů před Řeckem, je ještě daleko za tempem nezbytným k dosažení celkového cíle přemístit za dva roky 39600 osob, které potřebují mezinárodní ochranu. Celkem již bylo přemístěno k dnešnímu dni 279 žadatelům s 200 nevyřízenými žádostmi o přemístění, které byly zaslány do jiných členských států. Až do dnešního dne pouze 15 členských států nabídly přijmout 966 lidí, 20 členských států jmenovalo styčné důstojníky na pozemní podporu. Nízká míra realizace do značné míry omezuje příjezdy způsobilých migrantů pro azyl na italské území.

Itálie provedla v roce 2015 více než 14.000 nucených návraty osob bez práva na azyl a zúčastnila se 11 společných návratových letů Frontex odmítnutých žadatelů o azyl z jiných členských států. To  je při více než 160000 příjezdech v roce 2015 nedostatečné. Italský systém příjmů již z velké části dostačuje pro potřeby jejího azylového systému a specializovaných zařízení pro osoby, které mají být přemístěny. Na druhé straně jsou zřejmé závažné nedostatky, pokud jde o ubytování před přemístěním s pouze 420 volnými místy proti 1252 místům, obsaženým v plánu předloženém Evropskou komisí.

Komise přijala rozhodnutí o změně strukturálních fondů 2007-2013 v programu „Bezpečnost pro rozvoj“ v Itáli přesměrováním až 124 milionů € z Evropského fondu pro regionální rozvoj na spolufinancování opatření, přijatých Itálií na záchranu migrantů na moři.

Pokrok dosažený na trase západním Balkánem

Bezprecedentní toky uprchlíků a přistěhovalců od pozdního léta 2015, zvyšujícího se na podzim, vedla k přechodu téměř 880 tisíc lidí z Turecka do Řecka; většina z nich následně cestovala přes západní Balkán do střední a severní Evropy. Předseda Juncker převzal iniciativu svolat setkání s vůdci států na uprchlických tocích na trase západním Balkánem 25. října 2015 a zprostředkoval dohodu k plánu o 17 bodech pro dosažení postupného, kontrolovaného a spořádaného pohybu osob na této trase. Klíčové otázky zahrnovaly hraniční kontroly, přijímací kapacitu a řízení migračních toků mezi skupinou zemí čelící v posledních měsících nejvyššímu tlaku.

Týdenní setkání organizovaná Komisí sledovala plnění 17 bodového plánu. V době, kdy se komunikace hroutilla, byla tato koordinace rozhodující pro snižování rizika neočekávaných kroků podnikaných v jedné zemi s dopadem na jinou zemi. Vytvořil se sdílený nástroj pro výměnu informací spolu s novým přístupem ke spolupráci a koordinaci mezi zeměmi podél trasy. Nyní se provádí komplexní výměna informací mezi policejními šéfy, koordinuje se a zlepšuje spolupráce mezi orgány hraniční kontroly.

Nicméně vznikaly pravidelné případy jednostranného rozhodnutí v jedné zemi, které mají dominový efekt na země proti toku migrací. Obnovení řádné správy hranic ve východním Středomoří/ západním Balkánu je dnes nejnaléhavější prioritou Evropské unie. A co je nejdůležitější, musí se všechny členské státy zavázat k ukončení „průběžné vlny“ a trvat na uplatňování pravidel EU v oblasti azylu a správy hranic. Lidé, kteří přijedou do Unie, musí vědět, že v případě, že potřebují ochranu, ji dostanou, ale rozhodnutí, kde v Evropské unii zůstanou, na nich není. Pokud nemají nárok na ochranu, budou vráceni.

Pro správu hranic agentura Frontex podle operačního plánu od 3. prosince pomáhá registraci na řecké hranici s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie. To by nyní mělo být využitím  maximálního potenciálu intenzivnější. I když není možné zavést společné operace Frontexu přímo v Bývalé jugoslávské republice Makedonii, alternativní způsoby pomoci Frontex jsou v současné době ve fázi přípravy. Jakákoliv doplňující opatření přijatá na severní straně této hranice by měla být provedena v rámci EU.

Srbsko, Slovinsko, Chorvatsko a Řecko, aktivující mechanismus civilní ochrany EU požadují, aby jim ostatní země poslaly prostředky k řešení naléhavé humanitární situace na jejich území. Celkem 15 zemí nabídlo pomoc s položkami, jako jsou stany, spací pytle a lůžkoviny, předměty osobní ochrany, vytápění a osvětlovací techniky a elektřiny. Nicméně velký počet žádostí o pomoc stále nebyl splněn.

Země na trase se dohodly na vytvoření 50000 dalších přijímacích míst. Ale v současnosti je poskytnuta zhruba polovina požadované pomoci.  Nyní je třeba naléhavě urychlit poskytování přijímací kapacity.

Provádění společného evropského azylového systému: Komise přijímá řízení za porušení práva

Evropská komise rozhodla vydat odůvodněné stanovisko proti členským státům v 9 případech porušení právních předpisů, týkajících se neprovedení společného evropského azylového systému. Rozhodnutí se týká Německa (2 případy), Estonska, Slovinska (2 případy), Řecka, Francie, Itálie a Lotyšska. Naléhavě vyzývá Německo, Estonsko a Slovinsko sdělovat vnitrostátní opatření přijatá k provedení směrnice o azylovém řízení, která stanoví společný postup pro udělování a odnímání mezinárodní ochrany. Rozhodnutí pro nekomunikaci byla rovněž přijata proti Německu u směrnice o podmínkách přijímání, s přístupem k podmínkám přijetí žadatelů o azyl, zatímco čekají na posouzení své žádosti. Dopisy s výzvou byly zaslány těmto členským státům 23. září 2015. Přes tyto dopisy neoznámily dosud Komisi jejich prováděcí opatření. Proto Komise  rozhodla o předání odůvodněného stanoviska k nim.

Komise rovněž sleduje řízení o nesplnění povinnosti proti Řecku, Francii, Itálii, Lotyšsku a Slovinsku, neboť neoznámily svá opatření k plné transpozici směrnice 2011/51, kterým se mění směrnice o dlouhodobě pobývajících rezidentech tím, že rozšiřuje oblast působnosti pravidel EU pro dlouhodobé rezidenty na uprchlíky a osoby, požívající doplňkovou ochranu. Čtyři členské státy měly sdělit nezbytná prováděcí opatření do 20. května 2013. Dopisy s výzvou byly odeslány v červenci 2013, Komise následně obdržela odpovědi s podrobnostmi o přijatých opatřeních, ale po posouzení dospěla k závěru, že členské státy nesdělily veškerá opatření nezbytná k provedení směrnice. V důsledku toho se Komise rozhodla zaslat jim odůvodněná stanoviska.

Všech 9 případů se týká neprovedení směrnic, které by přispěly k většímu sblížení vnitrostátních azylových systémů. Snížení rozdílů mezi vnitrostátními azylovými systémy hraje roli v omezování druhotného pohybu osob mezi žadateli o azyl, které by jinak mohly být ovlivněny rozdíly v azylových pravidel v různých členských státech.

Další kroky

Dopisy s výzvou jsou prvním formálním krokem řízení pro porušení práva. Po obdržení výzvy dopisem mají členské státy dva měsíce na odpověď s oznámením svých národních prováděcích opatření Komisi. V případě neexistence uspokojivých odpovědí nebo neoznámení vnitrostátních opatřeních může Evropská komise rozhodnout zaslat odůvodněné stanovisko, druhý krok řízení pro porušení Smlouvy.

Poté, co členské státy přijmou odůvodněná stanoviska, mají dva měsíce na odpověď Komise a oznámit opatření k zajištění úplného provedení nebo předložení vnitrostátních právních předpisů v souladu s právem EU. Pokud tak neučiní, může Komise předložit případy Soudnímu dvoru EU. V případech, kdy neexistuje žádná komunikace o vnitrostátních prováděcích opatřeních, může Komise navrhnout Soudnímu dvoru EU uvalit finanční sankce.

Od počátku roku 2000 Komise navrhla řadu legislativních aktů, jejichž cílem je vytvoření společného evropského azylového systému. Evropská unie má nyní společné normy pro způsob, jakým jsou přijímány žadatelé o azyl a jak budou zpracovávány jejich žádosti o azyl. EU rovněž stanovila společná kritéria, která vnitrostátní orgány použijí k určení, zda má někdo nárok na mezinárodní ochranu.

Pět různých právních předpisů tvoří jádro společného evropského azylového systému (dublinské nařízení, směrnice o azylovém řízení, kvalifikační směrnice, směrnice o podmínkách přijímání a nařízení EURODAC.

Přepracovaná směrnice o azylovém řízení (směrnice 2013/32 / EU) stanoví pravidla pro vyřízení azylu, včetně informací o tom, jak se přihlásit, jak se bude žádost posuzovat, jakou pomoc žadatel o azyl bude mít, jak se odvolat nebo jak se vypořádat s opakovanými žádostmi. Vztahuje se na všechny žádosti o mezinárodní ochranu podané na území členských státu, včetně hranic v teritoriálních vodách nebo v tranzitních zónách. Členské státy měly povinnost provést tuto směrnici a sdělit svá transpoziční opatření do 20. července 2015 (s výjimkou článku 31 (3), (4) a (5), u nichž je lhůta pro provedení 20. července 2018). Evropská komise již vydala odůvodněná stanoviska pro netranspozici této směrnice Řecku a Maltě 10. prosince 2015.

Přepracovaná směrnice o podmínkách přijímání (směrnice 2013/33 / EU) se zabývá podmínkami přijetí žadatelů o azyl, zatímco čekají na posouzení jejich žádosti. Zajišťuje, aby žadatelé měli přístup k bydlení, potravinám, zdravotní péči a zaměstnání, jakož i lékařskou a psychologickou péči. To zajišťuje, že zadržení žadatelů je vždy v souladu se základními právy a omezuje zadržení zranitelných osob, zejména dětí a mladistvých. Členské státy měly provést směrnici a sdělit svá prováděcí opatření do 20. července 2015. Evropská komise již vydala odůvodněná stanoviska dne 10. prosince 2015 Řecku a Maltě za netranspozici

Směrnice 2011/51/EU, kterou se mění směrnice 2003/109/ES o dlouhodobém horizontu usídlení, rozšiřuje oblast působnosti pravidel EU týkajících se dlouhodobých rezidentů tak, aby zahrnovala uprchlíky a osoby požívající doplňkové ochrany. Uprchlíci a osoby požívající mezinárodní ochrany, na něž se původně nevztahovalaje směrnice 2003/109/ES, mohou získat právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta na podobné bázi jako ostatní státní příslušníci třetích zemí po době pěti let legálního pobytu. Příjemci jsou uprchlíci podle podmínek Ženevské úmluvy a požívající doplňkové ochrany podle směrnice 2004/83/ES. Tím je zajištěna vyšší úroveň právní jistoty pro uprchlíky v Evropě a umožňuje jejich lepší integraci do naší společnosti.

Dne 13. května 2015 předložila Evropská komise svoji evropskou agendu v oblasti migrace, která stanoví komplexní přístup pro zlepšení řízení migrace ve všech jeho aspektech. To zahrnovalo závazek upřednostnit provádění společného evropského azylového systému. Dříve, dne 23. září 2015 přijala Komise 40 rozhodnutí o potenciálních nebo skutečných porušení právních předpisů EU v oblasti azylu, navíc k 34 již nevyřízených případů. Dne 10. prosince vydala Komise 8 rozhodnutí o nesplnění povinnosti.

 

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno