[quote]Podle šetření Eurostat v EU více než polovina (59,3%) populace bydlela 2014 v domech, a 40,0% v bytech. Většina lidí v EU byli vlastníky svých bytů, více než dvě třetiny (70,1 %) obyvatel žilo v bytech obývaných vlastníky, přičemž 29,9% bylo v pronájmu.[/quote]

Jedním z klíčových úkolů veřejné politiky je zajištění důstojného bydlení pro všechny jak z hlediska nákladů a tak kvality. Pokud jde o dostupnost bydlení, 11,4% obyvatel EU v roce 2014 platilo náklady s bydlením tak vysoké,  že museli vynaložit  na své ubytování více než 40% svého disponibilního příjmu. Pro kvalitu podmínek bydlení je hlavním prvkem dostupnost dostatečného místa v bytové jednotce. V roce 2014 se míra přelidnění, jak jsou definovány podle počtu pokojů je k dispozici pro domácnosti, činila 17,1% v EU.

Celkově lze říci, že s průměrným skóre 7,5 na stupnici od 0 do 10 byla spokojenost s ubytováním druhou nejlépe hodnocenou doménou obyvatel EU ve věku od 16 let, ze spokojenosti s osobními vztahy.

   Podíl populace EU žijích ve vlastním bydlení v čelských státech EU 2014

byd1

Ve většině členských států největší část obyvatelstva žila 2014 v domech, nejvíce ve Spojeném království (84,7%), Chorvatsku (80,8%), Belgii (77,6%), Nizozemsku (77,1%), na Kypru (72,7%) a ve Slovinsku (70,3%). Naopak byly byty  hlavník typem obydlí zejména ve Španělsku (kde 66.5% populace byla žijící v bytech v roce 2014), v Lotyšsku (65,1%), v Litvě (58,4%) a Řecku (56,9%).

Nejvyšší podíl majitelů domů byl v Rumunsku, nejnižší v Německu a Rakousku. Pokud jde o držbu, bylo v každém členském státě EU v roce 2014 více majitelů než nájemníků. Nejvyšší podíl obyvatel vlastnících své obydlí byl registrován v Rumunsku (96,1% vlastníků), Slovensku (90,3%), Litvě (89,9%), Chorvatsku (89,7%) a Maďarsku (89,1%), zatímco méně než dvě třetiny obyvatel vlastnilo své obydlí v Německu (52,5%) a Rakousku (57,2%), následuje Dánsko (63,3%), Spojené království (64,8 %) a Francie (65,1%).

Rozdělení obyvatelstva podle typu bydlení a držby 2014

byd2

V roce 2014 byla břemena z nákladů na bydlení zdaleka nejvyšší v Řecku, kde žilo  40.7% populace  v domácnosti s celkovými náklady na bydlení více než 40% celkových disponibilních příjmů domácností. Pak následovalo Německo (15,9%), Dánsko (15,6%), Nizozemsko (15,4%) a Rumunsko (14,9%). Na opačném konci škály byla Malta (1,6%), Kypr (4,0%), Francie a Finsko (po 5,1.

Na úrovni EU bylo 11,4% populace v domácnostech s většími disponibilními příjmy na bydlení než 40%.

Břemeno nákladů na bydlení v členských státech EU 2014

(% celkové populace)

byd3

V roce 2014 žilo v EU 17,1% populace v přeplněných domácnostech, (s nedostatkem prostoru vzhledem k velikosti domácnosti). Ve všech členských státech žila 1 z 2 osob v přeplněných domácnostech v Rumunsku (52,3% populace), Maďarsku (44,6%), Polsku (44,2%), Bulharsku (43,3%), Chorvatsku (42,1%), Lotyšsku (39,8%) a Slovenskuo (38,6%), také registrován vysoký podíl obyvatel žijících v přeplněných domácnostech.

Podíl obyvatel žijících v přeplněných domácnostech v členských státech EU, 2014 (%)

byd4

Spokojenost s bydlením 2013

Na stupnici od 0 („není spokojen vůbec“) do 10 („zcela spokojen“) hodnotili obyvatelé EU v roce 2013 ve věku 16 a vice let svou spokojenost s ubytováním na 7,5. Mezi členskými státy EU byla  spokojenost s ubytováním nejvyšší ve třech severských členských státech EU: Finsko (8,4/10), Dánsko (8,3/10) a Švédsko (8,2/10), stejně jako Rakousko (8,3/10) a Nizozemsko (8,1/10). Populace s nejnižším uspokojením s ubytováním byla v Bulharsku (6,0/10), Lotyšsku a Řecku (po 6,6/10).

(na stupnici od 0 „není spokojen vůbec“ až 10 „zcela spokojený“)

Uspokojení s bydlením 2013

byd5

Údaje o bytových podmínkách uvedených v této zprávě jsou založeny  na EU-statistikách v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC). Šetření EU-SILC je referenčním zdrojem EU pro srovnávací statistiku o rozdělení příjmů, chudoby a životních podmínkách. Referenční populací jsou všechny soukromé domácnosti a jejich současní členové s bydlištěm na území daného členského státu v době sběru dat. Osoby žijící v kolektivních domácnostech a v institucích, malých a odlehlých částech území daného státu ve výši ne více než 2% národní populace jsou z cílové populace vyloučeny.

Bytová jednotka je místnost nebo apartmá – včetně jeho příslušenství, haly a chodeb – v budově nebo její strukturálně oddělené, která podle způsobu, jakým byla postavena nebo přestavěna, je určena pro bydlení jedné soukromé domácnosti po celý rok v objektu, nebo samostatné budově.

Nadměrná břemena nákladů na bydlení jsou u obyvatel, jejichž celkové náklady na bydlení představují více než 40% disponibilních příjmů.  Celkové náklady na bydlení jsou v měsíčních nákladech spojených s právem domácnosti být ubytována. Náklady inženýrských sítí (voda, elektřina, plyn a topení), které vyplývají ze skutečného používání ubytování, jsou také zahrnuty.

Přeplněnost je definována jako procentní podíl obyvatelstva žijícího v přeplněné domácnosti. Osoba je považována za žijící v přelidněné domácnosti v případě, že domácnost nemá k dispozici minimální počet pokojů: jeden pokoj pro domácnost; jeden pokoj pro pár v domácnosti; jeden pokoj na každou jednu osobu ve věku 18 let nebo více; jeden pokoj na pár svobodných osob stejného pohlaví mezi 12 a 17 let věku; jeden pokoj za každou jednu osobu mezi 12 a 17 let, které nejsou zahrnuty do předchozí kategorie; jeden pokoj pro pár dětí do 12 let.

Údaje o spokojenosti s ubytováním pocházejí z ad-hoc modulu subjektivního pocitu v 2013 EU-SILC. Modul obsahuje subjektivní otázky (například „Jak jste spokojeni se svým životem v těchto dnech?“), doplňují většinu objektivních ukazatelů z existujících datových souborů a sociálních šetření. Spokojenost s ubytováním se měří 11 bodovou škálou od 0 („není spokojen vůbec“) do 10 („zcela spokojen“). To se týká názoru respondenta k míře spokojenosti s jejich ubytováním populace ve věku 16 a více let.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno